7 C 234/2020

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného posledně bytem ulice a číslo , obec t. č. neznámého pobytu zastoupen advokátem titul jméno příjmení jako opatrovníkem sídlem adresa o zaplacení 5.417,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.417,19 Kč s 10% úrokem z prodlení jdoucím od 4.6 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.000 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5.417,19 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel smlouvu o tzv. operativním leasingu [číslo] na základě které poskytl žalovanému do nájmu vozidlo značky Škoda Rapid liftback 1.0 TSi style, VIN: [anonymizováno]. Vozidlo bylo protokolárně předáno žalovanému dne 16. 4. 2019. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit žalobci měsíční nájemné ve výši 4.935,93 Kč, a to po dobu 12 měsíců. Poté měl žalovaný vozidlo žalobci vrátit ve stavu běžného opotřebení s maximálním počtem najetých kilometrů do 300 000. Za každý kilometr, o který bude tento limit překročen, se žalovaný zavázal uhradit částku 1,50 Kč, případně uhradit i náklady na uvedení vozidla do stavu běžného opotřebení. Pro případ, že vozidlo nebude vráceno včas, byla účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši obvyklé měsíční splátky za každý započatý měsíc prodlení. Žalovaný měl vozidlo vrátit ke dni 16. 4. 2020. Žalovaný však tak učinil až dne 19. 5. 2020, o čemž byl rovněž sepsán protokol. Žalobce proto vyúčtoval žalovanému úhradu za 33 dní nadlimitního užívání vozidla ve výši 5.429,68 Kč, oproti které započetl přeplatek z minulého období ve výši 12.49 Kč Celkem tak po žalovaném žádal žalovanou částku, a to fakturou [číslo] s datem splatnosti 3. 6. 2020 Ani přes další upomínku však žalovaný nic na úhradu tohoto svého dluhu nezaplatil. Proto se po něm žalobce domáhal nejen úhrady celé dlužné částky, ale i zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z žalované částky od 4. 6. 2020 do zaplacení.

2. Soudu se nepodařilo obvyklým úředním postupem zjistit místo současného pobytu žalovaného, a proto mu byl ustanoven opatrovník. Ten neměl k žalobě námitek, a proto rozhodnutí ponechal na úvaze soudu.

3. Z provedených důkazů, zejména z předložené smlouvy o operativním leasingu [číslo] z obchodních podmínek k této smlouvě a ze splátkového kalendáře, z protokolu o předání a převzetí vozidla a o vrácení vozidla, z vyúčtování smlouvy [číslo] faktury [číslo] jakož i z upomínky ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na dobu 12 měsíců své vozidlo značky Škoda Rapid liftback 1.0 TSi style, VIN: [anonymizováno], a to za částku 4.935,93 Kč měsíčně. Po uplynutí sjednané doby měl žalovaný vozidlo dle pokynů žalobce vrátit ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení za maximálního stavu najetých kilometrů do 300 000. Žalovaný však vozidlo vrátil žalobci až o 33 dní později, proto mu žalobce vyúčtoval smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě pro případ nadlimitní doby užívání vozidla, jež po započtení přeplatku vzniklého za dobu trvání smlouvy odpovídala žalované částce. Žalovaný však tuto částku ve lhůtě splatnosti do 3. 6. 2020 neuhradil a neučinil tak ani po další upomínce, ve které byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně sjednána smlouva o nájmu dle § 2201 a násl., resp. § 2316 a násl. a § 2321 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), jež obsahovala i ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. občanského zákoníku. Žalobce své povinnosti dle této smlouvy splnil, když přenechal a po celou sjednanou dobu umožnil žalovanému řádné užívání předmětu nájmu. Naopak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když řádně a včas předmět nájmu nevrátil. Za porušení této povinnosti vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu, jež byla ve smlouvě sjednána ve výši měsíčního nájmu za každý započatý měsíc prodlení. Žalovaný však žalobcem řádně vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši žalované částky dosud neuhradil, ačkoliv byl k tomu opakovaně vyzýván, a proto mu nyní soud uložil povinnost tuto částku zaplatit. A protože se žalovaný se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

5. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným, vůči žalovanému, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady řízení, které žalobce uplatnil, jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1.000 Kč, a proto soud uložil žalovanému tuto částku na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit. <b>Poučení</b>