7 C 236/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 925,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 925,15 Kč s 9,75% úrokem z prodlení jdoucím od 9. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 2 252 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 31.8.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejím že základě žalovanému 8.3.2019 poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 8.5.2019. Právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky anonymizováno webová adresa (správně patrně webová adresa), na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jako podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách. Po prověření jeho schopnosti úvěr splácet byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, a protože žalovaný návrh akceptoval, právní předchůdce žalobce mu 8.3.2019 vyplatit úvěr na jeho účet č. bankovní účet (viz. potvrzení o provedené platbě na čl. 4). Žalovaný, ale poskytnutý úvěr nesplatil a právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 (viz. čl. 16). Žalobce tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 925,15 Kč. Právní předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalovaného posoudil jeho schopnost splácet úvěr, když žalovaného lustroval ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen úvěr splatit. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byla řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným (viz. čl. 6), soud zjistil, že žalovaný uzavřela se společností právnická osoba, smlouvu, na základě které se společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem z poskytnutí úvěru ve výši 3 925,15 Kč do 60 dnů, tedy do 8.5.2019. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 235 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nebude-li povinnost stanovaná vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí.