7 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované t. č. neznámého pobytu zastoupená advokátem titul . jméno příjmení jako opatrovníkem sídlem adresa o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení jdoucím od 24. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou uplatněnou u soudu dne 28. 10. 2020 domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby připojení k internetové síti. Ve smlouvě byla sjednána cena za aktivaci a instalaci služby ve výši 2.500 Kč s podmíněnou slevou ve stejné výši, pokud žalovaná bude využívat sjednaných služeb žalobce pod dobu tzv. minimálního užívání. Současně v souvislosti s touto smlouvou bylo mezi účastníky sjednáno i zapůjčení hardware zařízení [anonymizováno]. Žalovaná ale posléze přestala hradit sjednané měsíční platby, a proto v souladu se smlouvou žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k doplacení původně poskytnuté slevy ve výši 2.500 Kč a vrácení zapůjčeného zařízení, následně pak k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.500 Kč sjednané ve smlouvě právě pro případ porušení povinnosti zapůjčené zařízení řádně a včas vrátit. Žalovaná však na výzvy žalobce nereagovala.

2. Aktuální místo pobytu žalované se soudu obvyklým úředním postupem nepodařilo zjistit. Proto jí byl ustanoven opatrovník. Ten neměl k žalobě námitek a rozhodnutí ponechal na úvaze soudu.

3. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet ze dne 17. 2. 2017, z technické specifikace služby, všeobecných podmínek žalobce, z výpovědi smlouvy a z vyúčtování dlužných částek soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytování služeb spočívajících v poskytování internetu. Součástí smlouvy bylo i ujednání o vypůjčení zařízení nutného k užívání daných služeb, a to zařízení [anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala za instalaci a aktivaci služeb zaplatit žalobci poplatek ve výši 2.500 Kč s tím, že na tento poplatek jí byla poskytnuta žalobcem podmíněná sleva ve výši 2.500 Kč, pokud bude řádně využívat sjednané služby po dobu 12 kalendářních měsíců. Žalovaná ale posléze své smluvní povinnosti porušila, neboť řádně nehradila sjednanou měsíční cenu za poskytované služby, a proto žalobce smlouvu vypověděl. Následně byla žalovaná vyzvána k vrácení zapůjčeného zařízení, což neučinila. Žalobce vyúčtoval žalované poplatek za instalaci a aktivaci služby ve výši 2.500 Kč a smluvní pokutu za nevrácené zařízení ve výši 2.500 Kč. Obě částky byly splatné dne 23. 1. 2018. Žalovaná však ani přes výzvy žalobce nic z toho nezaplatila.

4. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena tzv. účastnická smlouva, tedy smlouva ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, která v sobě obsahovala i smlouvu o výpůjčce dle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Žalobce své povinnosti ze smlouvy splnil, když předal žalované vypůjčené zařízení a poskytoval jí sjednané služby. Naopak žalovaná svým povinnostem nedostála, neboť přestala hradit sjednanou cenu za poskytnuté služby, čímž porušila podmínku řádného trvání smlouvy po stanovenou dobu, a žalobci tak vznikl nárok na doúčtování poplatku za instalaci a aktivaci služeb ve výši 2.500 Kč. Současně žalovaná řádně a včas žalobci nevrátila vypůjčené zařízení, což byla povinnost zajištěná smluvní pokutou ve smyslu § 2048 občanského zákoníku, a proto žalobci vznikl i nárok na smluvní pokutu ve výši 2.500 Kč. Ani jednu z uvedených částek přitom žalovaná nezaplatila, a proto jí nyní soud uložil povinnost celkový dluh ve výši žalované částky zaplatit. Současně vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalovaná tím, že svůj dluh neuhradila ve lhůtě splatnosti, se dostala se svým peněžitým dluhem do prodlení, a žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, rovněž mu náleží dvě paušální náhrady po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.