7 C 26/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci osvojitele coby navrhovatele: Jméno navrhovatele , narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele za účasti osvojence: Jméno osvojence , narozená Datum narození osvojence bytem Adresa osvojence o osvojení

I. Zletilá , Jméno osvojence, , narozená , Datum narození osvojence, , dcera , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené 9. 8. 1978 a , jméno FO, , narozeného 19. 3. 1975, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem , jméno FO, , narozeného , Datum narození navrhovatele, .

II. Osvojitel , Jméno navrhovatele, , narozený , Datum narození navrhovatele, , syn , jméno FO, a , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, ,, Anonymizováno, bude zapsán v knize narození matričního úřadu , adresa, ve svazku 6, ročník 2003 na straně 18 pod pořadovým číslem 586 jako otec osvojence , Jméno osvojence, , narozené , Datum narození osvojence, , na místo otce , jméno FO, , narozeného 19. 3. 1975 v , Anonymizováno, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Navrhovatel (osvojitel) se domáhal svým návrhem na zahájení řízení, uplatněným u soudu dne 7. 2. 2025, vydání rozhodnutí dle § 847 o. z., kterým by osvojil zletilého osvojence (dceru své družky). Osvojovaná s návrhem souhlasí a připojila se k němu. Navrhovatel návrh odůvodnil tím, že s matkou osvojované a osvojovanou žije ve společné domácnosti od listopadu roku 2005 a od té doby se o osvojovanou stará. Vybudovalo se mezi nimi citové pouto jako mezi otcem a dcerou. Ze vztahu s matkou osvojované se 28. 6. 2008 narodila dcera , jméno FO, a jiné děti navrhovatel nemá. Biologický otec o dceru neprojevoval zájem, neplnil žádnou z rodičovských povinností a osvojovaná se s ním nikdy nestýkala. Osvojitel osvojovanou i svou dceru , jméno FO, vychovává jako vlastní dcery, nijak si neuvědomuje, že po právní stránce osvojovaná není jeho biologická dcera. Při vědomí přibývajícího věku, cítí potřebu tento stav napravit, mimo jiné proto, aby osvojovaná mohla být případně informována o jeho zdravotním stavu.2 Osvojovaná tvrdila, že svého biologického otce zná pouze z fotografií a jeho širší rodinu také nezná. Osvojitele oslovuje „tati“, jeho matku „babičko.“ Osvojovaná studuje Universitu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , obor geografie.3 Z výpovědi matky osvojované bylo zjištěno, že osvojovaná svého biologického otce ani jeho širší rodinou nezná, otce viděla naposledy asi, když jí byl jeden rok. Pro dobu po rozvodu manželství se biologický otec osvojované zavázal platit na její výživu 1 500 Kč měsíčně, ale po narození dcery , jméno FO, , když mělo dojít ke změně příjmení osvojované, dohodla se matka s biologickým otcem osvojované, že nebude platit dceři výživné.4 Z výpovědi , jméno FO, , biologického otce osvojované bylo zjištěno, že návrh osvojitele pro něj není překvapením, o tomto záměru mluvil již v minulosti s matkou osvojované, když chtěli u osvojované požádat o změnu příjmení. Od té doby, on jako biologický otec dceři výživné nehradí.5 Z přílohového spisu Okresního soud v , adresa, sp. zn. 0 P 283/2005 byly zjištěny tyto skutečnosti.Rozsudkem ze dne 12. 5. 2005 čj. 0 Nc 133/2005-23 byla schválena dohoda matričních rodičů , Jméno osvojence, , podle které byla tehdy nezletilá , jméno FO, svěřena na dobu po rozvodu jejich manželství do péče matky a otec se zavázal platit na její výživu částkou ve výši 1 500 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci 15. 6. 2000.Rozsudkem ze dne 18. 8. 2005 čj. 19 C 84/2005-8 bylo manželství matričních rodičů osvojované (, jméno FO, a , jméno FO, ), uzavřené dne 22. 9. 2001, rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci 16. 9. 2005.6 Soud projednávanou věc posoudil dle § 796 odst. 2 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdy o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.7 Dle § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem; soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující.8 Dle § 846 o. z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.9 Podle § 847 odstavec 1 o. z. (osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého) zletilého lze osvojit, jestližea) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem,b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý,c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.10 Podle § 847 odstavec 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.11 Podle § 850 odstavec 2 věta první o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela.12 U osvojení obecně (tedy v případě osvojení zletilého i nezletilého) se uplatní následující principy. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 o. z.). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte (§ 797 o. z.). Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem (§ 799 odstavec 1 o. z.). Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči (§ 800 odstavec 1 o. z.). Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let (§ 803 věta před středníkem o. z.). Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství (§ 804 o. z.). Dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče, má postavení společného dítěte manželů; jinak má postavení dítěte osvojitele (§ 832 odstavec 1 o. z.). Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající (§ 833 odstavec 1 věta první o. z.). Je-li však osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru (§ 833 odstavec 2 o. z.).13 Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků řízení soud zjistil následující. Osvojitel žije ve společné domácnosti s matkou osvojence již od roku 2005, dne , datum, se jim narodila dcera , jméno FO, . Osvojitel pečuje o osvojence jako o vlastní dítě po celou dobu tohoto soužití. Osvojenec oslovuje osvojitele „tati.“ Mezi osvojencem a osvojitelem jsou pevné citové vazby na úrovni vztahů otce a jeho dcery. S osvojením vyslovil souhlas i matriční otec osvojence. Mezi tímto matričním otcem a osvojencem nejsou prakticky žádné bližší citové vazby. Osvojenec a matriční otec se nestýkají. Vztahy mezi osvojencem a dcerou osvojitele jsou rovněž bezproblémové na úrovni sourozeneckých vazeb.14 Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že návrhu je možno vyhovět. Jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro osvojení zletilé, přičemž v projednávané věci osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti, a navíc je osvojovaná dítětem družky osvojitele, z jejichž vtahu se narodila dcera , jméno FO, . Nebylo zjištěno, že by osvojení bylo v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence a v daném případě osvojení není ani v rozporu s dobrými mravy. Osvojovaná, osvojitel, jakož i matka osvojované byli seznámeni se smyslem a důsledky osvojení. Proto soud shodnému návrhu všech účastníků řízení vyhověl.15 Závěrem považuje soud za vhodné uvést následující. Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas (§ 852 o. z.). Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát (§ 853 odstavec 1 o. z.). Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám (§ 853 odstavec 2 o. z.). Má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně (§ 853 odstavec 3 o. z.).16 Protože se všichni účastníci práva na náhradu nákladů řízení vzdali, soud rozhodl, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.