7 C 309/2018

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa t. č. obec, ulice a číslo zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč

I. Žaloba, že žalovaný je povinen odškodnit žalobci újmu na zdraví a zásah do osobního života ve výši 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení 33 194,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právní zástupkyně.

III. Žalobce je dále povinen zaplatit Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce 5 000 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 22. 10. 2018, náhrady újmy na zdraví, neboť 10. 1. 2014 došlo k jeho zranění při incidentu se žalovaným a žalobci byl jen okamžitým zásahem lékařů zachráněn život. Tento incident se negativně promítl do jeho zdravotního stavu, neboť žalobce prodělal závažnou psychickou újmu a zasáhl do jeho osobního života. Žalobce má od té doby zhoršené usínání, velké bolesti hlavy, nemůže se na některé věci rozpomenout a má další trvalé následky. Začal být velice nespolečenský až nepřátelský, ztratil většinu svých kamarádů a blízkých osob. V jeho chování se objevila i jistá agresivita a lhostejnost až odevzdanost. Poměrně dlouhou dobu se léčil u psychiatra, kde se doléčuje s ohledem na psychické narušení osobnosti. Do incidentu bydlel v domě u jméno a jméno příjmení, obec - obec a číslo, kde byl také zaměstnán ve společnosti právnická osoba, v dílně na výrobu produkt. Po útoku žalovaného přišel žalobce o práci a musel se z domu příjmení vystěhovat, protože příjmení měly dvě nezletilé dcery a báli se o jejich život a zdraví. Žalobce tak ztratil zázemí, které si léta budoval a tak po žalovaném požaduje žalovanou částku jako odškodnění újmy a zásah do soukromí. 2 Z předžalobní výzvy žalobce ze dne 29. 7. 2018 adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobce tímto vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky mimo jiné proto, že přišel o zaměstnání a bydlení u paní jméno příjmení (nyní příjmení) z důvodu její obavy o bezpečnost jejich dětí. 3 Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-47 ve spojení s opravným usnesením ze dne 11. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-50 byla žaloba žalobce ze dne 17. 10. 2018 odmítnuta (výrok I) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II) s tím, že žalobce v žalobě popsal své zranění, které mu způsobil žalovaný, že tímto napadením došlo k narušení jeho rodinného soužití, přišel o zaměstnání a bydlení. Žalobce, ale nedoplnil, jaké konkrétní dílčí náhrady újmy se po žalovaném domáhá a v jaké výši, když nekonkretizoval jednotlivé nároky, např. zda uplatňuje náhradu bolestného a v jaké výši, náhradu za ztížení společenského uplatnění či náhradu za duševní útrapy a v jaké výši, nebo náhradu za ztrátu na výdělku a opět v jaké výši. 4 K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 30. 6. 2020 čj. 19 Co 150/2020-61 usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-47 ve znění opravného usnesení ze dne 11. 3. 2020 čj. 7 C 309/2018-50 změnil tak, že se žaloba žalobce ze dne 17.10.2018 neodmítá s tím, že na rozdíl od zdejšího soudu je odvolací soud přesvědčen, že obsah žaloby odpovídá požadavkům na projednání věci, když žalobce jak vylíčením rozhodných skutečností v žalobě samotné, tak svojí nečinností k výzvě soudu dal dostatečně najevo, že se po žalovaném domáhá odčinění nemajetkové újmy na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, konkrétně pak nemajetkové újmy spočívající ve způsobených duševních útrapách i když žalobou uplatněný nárok označil jako náhradu„ újmy na zdraví.“ Že jde o tento nárok, vyplývá i z písemné výzvy žalobce ze dne 29. 7. 2018, kterou vyzval žalovaného k náhradě újmy za„ dušení útrapy podle § 2956 o. z.“ Dále odvolací soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 2/2010 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 56/2011, ze kterého vyplývá, že i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., o. z., účinného od 1. 1. 2014, právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 a 3 obč. zákoníku a nároky na náhradu škody na zdraví za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 1 obč. zákoníku nebo podle § 372 zákoníku práce jsou samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby, a proto je nelze uplatnit na základě totožných skutkových tvrzení. 5 Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že nároky žalobce již byly zcela uspokojeny v rámci adhezního řízení ve věci již pravomocně ukončeného trestního řízení a žádné další nároky žalobce neuznává, když má za to, že nárok žalobce je promlčen s ohledem na rozhodnutí v trestním řízení a dále má za to, že si žalobce z 50% škodu spoluzavinil svým jednáním. 6 Žalobce tvrdil, že pracovní poměr se společností právnická osoba jakož i nájemní vztah s manželi příjmení ukončil dohodou, když už nechtěl v místě, kde došlo k jeho napadení pracovat. Následně byl veden na úřadu práce, nějaký čas bydlel u své bývalé manželky v obec, ulice a číslo, v domě, který vlastnila paní jméno příjmení a následně si našel bydlení na ubytovně. 7 Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, byl žalovaný uznán vinným z toho, že dne 10. 1. 2014 v době od 12,00 do 12,20 hodin v obci obec, část obec ve dveřích technické místnosti před domem adresa, po předchozí slovní rozepři v souvislosti s nebezpečným dlouhodobým volným pobíháním dvou psů (kříženec labrador-dobrman a dobrman majitelů příjmení) ohrožujících nejméně kolemjdoucí, chtěl s žalobcem vyjednat odvrácení tohoto nebezpečí a do budoucna mu zabránit po pobouřené zlostné a odmítavé reakci žalobce striktně vykazujícího žalovaného z pozemku, došlo k fyzickému kontaktu mezi oběma muži, v rámci něhož žalovaný vedl razantní úder proti tělu žalobce pravou rukou sevřenou v pěst, v níž držel filipínský pracovní nůž Karambit značky Smith and Wesson ExtremeOps, který si do ruky otevřel v době předcházejícímu fyzickému kontaktu z důvodu obav před napadením v místě se průběžně vyskytujícími a na žalovaného dorážejícími zmíněnými dvěma psy, čepelí předmětného nože zasáhl krk žalobce způsobem, který mu přivodil řeznou ránu délky 18 cm, téměř vodorovně uloženou vlevo na zasahující do podkoží a tři řezné rány na levém uchu délky 2 cm a 2 x 1 cm bez poškození hlubokých struktur, když dle závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví (titul jméno jméno viz čl. 13-16), odvětví soudní lékařství, je takto vedený útok noži na krk žalobce, nutno považovat za vysoce rizikový a při větší intenzitě řezného násilí může způsobit těžká až smrtelná poranění, řezné zranění na krku žalovaného si vyžádalo lékařské ošetření a vystavení pracovní neschopnosti v trvání od 10. 1. 2014 do 2. 2. 2014, s omezením v běžném způsobu života v délce 2-3 týdnů a ustupující bolestivostí postižených krajin, s lehkým omezením pohybových funkcí krku s nevýrazným hygienickým deficitem, ze soudně- lékařského hlediska žalobce nebyl podstatnou měrou omezen v běžném způsobu života, ke dni 28. 8. 2014 však byly ošetřujícím lékařem žalovaného charakterizovány jako posttraumatická stresová porucha vzniklá po předmětném napadení aktuálně kompenzovaná užíváním léků, tedy se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání činu, jehož se pachatel dopustil v úmyslu jinému úmyslně způsobit těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení z jiného omluvitelného hnutí mysli a v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání žalobce, když k dokonání trestného činu nedošlo, čímž spáchal přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a/3 tr. zákoníku dokonaný ve stádiu pokusu dle § 21/1 tr. zákoníku. Dále byla žalovanému mimo jiné podle § 228/1 tr. ř. uložena povinnost uhradit žalobci škodu ve výši 50 000 Kč s tím, že podle § 229/2 tr. ř. byl žalobce odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci datum. Z rozsudku dále vyplývá, že žalobce v řízení požadoval po žalovaném odškodnění ve výši 500 000 Kč, ale soud jako přiměřenou psychickou satisfakcí žalobci shledal částku ve výši 50 000 Kč a se zbytkem uplatněného nároku, tj. do zbylé výše 500 000 Kč, odkázal žalobce na řízení ve věcech občanskoprávních. Ohledně přiznané částky soud uvedl, že spouštěčem konfliktu mezi účastníky gradujícím do zranění, které žalobce vystavilo riziku až ohrožení života, byl agresivní verbální projev žalobce. Právě tento rizikový moment, reálně hrozící, promítl soud do přiznaného nároku v zásadě symbolickým způsobem. Žalobce je osobou s kriminální minulostí, jeho sklon k agresivitě a útoku na jiné soby byl kromě jiného dokumentován i údaji z protokolu o hlavním líčení ze dne datum v trestní věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka a tvrzení žalobce o souvislosti dokumentované agresivity s předmětným skutkem bylo soudem považováno za obdobně amorální jako další zmapované projevy právě i v kontextu s charakterem trestné činnosti v citované trestní věci. 8 Dále bylo z opisu evidence rejstříku trestů fyzických osob, který je součástí spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka na čl. 98 zjištěno, že žalobce byl rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka odsouzen k odnětí svobody podmíněně pro trestný čin dle § 242 odst. 1 (pohlavní zneužití) a § 209a odst. 1 (neoprávněné užívání cizího vozidla) zákona č. 140/1961 Sb., rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka odsouzen k odnětí svobody podmíněně pro trestný čin dle § 249 odst. 1 (neoprávněné užívání cizí věci) zákona č. 140/1961 Sb., když trest byl změněn na odnětí svobody nepodmíněně, rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka odsouzen k odnětí svobody podmíněně pro trestný čin dle § 247 odst. 1 a 2 (krádež) zákona č. 140/1961 Sb., když trest byl změněn na odnětí svobody nepodmíněně a rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka k odnětí svobody nepodmíněně pro trestný čin dle § 249 odst. 1 (neoprávněné užívání cizí věci) zákona č. 140/1961 Sb. 9 Z výpovědi jméno příjmení (dříve příjmení), jednatelky společnosti právnická osoba, sídlem obec – obec, bylo zjištěno, že žalobce v minulosti nějaký čas bydlel s jejím souhlasem bez písemné nájemní smlouvy v sídle společnosti a také zde pracoval. V březnu 2014 byl s žalobcem ukončen pracovní poměr dohodou. Žalobce v pracovní době začal pít a byl agresivní. V opilosti svědkyni a jejímu manželovi naboural auto. Před napadením byl žalobce spolehlivý. 10 Z výpovědi jméno příjmení, bývalého manžela jméno příjmení, bylo zjištěno, že žalobce zná od roku 2002, kdy nastoupil do jeho firmy jako montér. Následně svědek začal pracovat u společnosti právnická osoba, jako šéfmontér, kde bylo dalších asi pět spolupracovníků a mezi nimi i žalobce. Svědek byl s prací žalobce vždy spokojen. Žalobce v obec také necelý rok bydlel, a to v roce 2013 poté co se nepohodl s manželkou. Po napadení žalovaným žalobce nechtěl v obec zůstat a odešel bydlet do obec. Jeho chování se změnilo, klepaly se mu ruce, občas se napil alkoholu, stěžoval si, že má„ rozsekané nervy.“ Svědek musel žalobce upozorňovat na chyby v práci a žalobce se dohodl se společností na ukončení pracovního poměru. Před ukončením pracovního poměru žalobce pod vlivem alkoholu manželům příjmení rozbil auto a škodu neuhradil. 11 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 9. 2014 čj. 0 P 150/2014-62 ve věci nezletilých dětí jméno a jméno příjmení byl mimo jiné zamítnut návrh žalobce (otce nezletilých dětí) na snížení výživného, když soud při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že žalobce pracoval od 12.9 2013 u společnosti právnická osoba se sídlem v obec, kde od září 2013 do března 2014, činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 12 787 Kč a pracovní poměr ukončil dohodou je dni 31.3.2014. Soud toto jednání žalobce hodnotil tak, že se bez důležitého důvodu vzdal výhodnějšího zaměstnání (§ 913 odst. 2 o. z.). 12 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací byl žalobce uznán vinným, že 15. 2. 2014 kolem 12 hodiny v obec v ulici ulice, nezjištěným způsobem překonal uzavřené hlavní vchodové dveře u domu adresa, majitelky jméno příjmení (dále jen poškozená) a bez jejího vědomí a souhlasu vnikl do nemovitosti, ačkoli bezpečně věděl, že jeho právo nájemníka užívat nemovitost skončilo ke dni 10. 2. 2014, kdy popsaný objekt s vědomím majitelky opustil po ústní dohodě, že si zbytek svých osobních věcí odstěhuje 16. 2. 2014, přestože žalobce zcela neuhradil nájemné a z nemovitosti si odnesl i elektroniku ve vlastnictví poškozené, konkrétně jeden počítač příjmení příjmení s operačním systémem Windows XP a jeden LCD monitor zn. Fujitsu Siemens Computers, popsaným jednáním způsobil poškozené škodu dle odborného vyjádření ve výši 2 000 Kč, přičemž uvedené věci byly poškozené dodatečně navráceny. 13 Z psychiatrického ambulantního chorobopisu žalobce vedeného u titul jméno příjmení, Psychiatrické ambulance v obec, bylo mimo jiné zjištěno, žalobci bylo doporučeno vyšetření psychiatrem jeho ošetřujícím lékařem, titul jméno příjmení, praktickým lékařem v obec, pro špatné spaní, kdy si žalobce stěžoval, že se probouzí, je nesoustředěný, má špatnou náladu (anhedonie, somaticky byl v normě). Žalobce prvně navštívil psychiatrickou ambulanci 10. 7. 2014 pro nespavost a sus. depresi. Uvedl, že dříve byl bez psychických obtíží, v lednu 2014 byl napaden a od té doby hůře spí, budí se, zhoršuje se mu nálada. Stěžoval si na poruchy soustředění, nechutenství, byl medikován. Další návštěva žalobce proběhla 24. 7. 2014, 14. 8. 2014 a 28. 8. 2014, kdy žalobce uváděl, že se se mu spánek celkem upravil, ale častěji ho bolí hlava, trvá u něj nesoustředěnost. Při další návštěvě 13. 11. 2014 žalobce uvedl, že se cítí lépe, nemá již tak trhaný spánek, je klidnější. Dne 5. 12. 2015 uvádí, že má stále problémy se spaním, naspí třeba jen tři hodiny, emočně přiměřený, bez anxiety. Při další návštěvě dne 20.6.2019 uvádí, že dva roky léky neužíval, ale více pije, stěžuje si na nespavost, nasazena medikace, 22. 8. 2019 uvádí, že se cítí dobře, léky pomáhají, někdy si jich vzal více, klidný, emočně přiměřený. Další návštěvy proběhly 31. 10. 2019, kdy žalobce uvádí, že měl hodně práce a dobře spal, 6. 2. 2020, a 7. 1. 2021 uvádí, že zase začal více pít, 8. 4. 2021, 1. 7. 2021, 14.10.2021, a 3. 2. 2022 uvádí, že má soud ohledně svého napadení, bez léků by nespal, 31.3.2022, 30. 6. 2022, a 1. 9. 2022, kdy byl shledán emočně přiměřený, normoforický. 14 Ze zprávy titul jméno příjmení, Psychiatrické ambulance v obec, ze dne 28. 8. 2014 bylo zjištěno, že žalobce je v péči psychiatrické ambulance pro psychické obtíže charakteru posttraumatické stressové poruchy vzniklé po napadení počátkem roku 2014. Stav je částečně kompenzován, je nutné i nadále užívání léků. Ze zpráv ze dne 27. 1. 2022 a 8. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobce je v péči ambulance od roku 2014, tehdy pro depresivní a neurastenické potíže s reaktivním podílem, charakter posttraumatické poruchy, docházel od roku 2015, užíval escitalopram a chlorprotixen. Poté přestávka v docházce a přišel až v roce 2019 pro drobnější neurotické obtíže a dominující nespavost. Od té doby dochází vcelku pravidelně, medikace stejná. Obtíže v současném stavu nepředstavují výraznější omezení běžného života, stav je vcelku kompenzován. Zda neurotické potíže žalobce v roce 2019 mohou souviset s potížemi, pro které se žalobce léčil v letech 2014 až 2015, se jen těžko lze jednoznačně vyjádřit, když to nelze vyloučit ani potvrdit. 15 Ze zprávy stát. instituce, odbor dopravy a správy vnitřních věcí bylo zjištěno, že elektronická evidence přestupků je vedena u uvedeného odboru od 1. 1. 2010 a od roku 2013 byl žalobce projednáván za přestupek proti občanskému soužití a proti majetku 4x, a to pod č. evid. číslo anonymizováno rok, kdy měl verbálně napadnout svoji manželku a propíchat pneumatiky u zaparkovaného vozidla, kdy bylo řízení zastaveno pro nedostatek důkazů, pod č. evid. číslo, kdy měl verbálně a fyzicky napadnout jinou osobu, za což mu byla dne 29. 9. 2014 udělena bloková pokuta ve výši 100 Kč, pod č. evid. číslo žalobce zaplatil blokovou pokutu ve výši 200 Kč za posílání urážlivých sms zpráv jinému muži, kdy v tomto případě bylo protiprávní jednání vzájemné a blokovou pokutou byli potrestání oba zúčastnění a nakonec pod č. evid. číslo, kdy šlo o fyzické napadení ženy kvalifikované jako přestupek dle § 7/1c-4 zákon č. 251/2016 Sb., za což byl žalovaný dne 26. 9. 2017 potrestán příkazem na místě ve výši 500 Kč. 16 Vyhláškou název soudu ze dne datum čj. insolvenční spisová značka bylo oznámeno, že bylo zahájeno insolvenčního řízení ve věci žalobce. Žalobce od 1. 2. 2012 pracoval u společnosti právnická osoba, obec - adresa. Ze zprávy právnická osoba, bylo zjištěno, že zde žalovaný pracoval od 6. 5. 2013 do 5. 8. 2013, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou a skončil uplynutím sjednané doby. 17 Ze zprávy státní institice anonymizována tři slova obec bylo zjištěno, že žalobce byl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání u státní instituce anonymizováno v obec, detašované pracoviště obec od 1. 4. 2014 do 5. 1. 2015 v období od dubna 2014 do září 1014 pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 5 761 Kč měsíčně. 18 Ze zprávy právnická osoba, obec, bylo zjištěno, že zde žalobce pracoval od 6.1.2015 do 25. 11. 2021 a důvodem ukončení pracovního poměru byly jeho opakované neomluvené absence. 19 Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 20 Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, hradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 21 Kvalifikačním momentem je škodlivý zásah do přirozených práv upravených v první části zákona. Důležité je, že musí jít skutečně o práva základní a že nelze požadavky na odčinění nemajetkové újmy spojovat s běžnými životními nepříjemnostmi či komplikacemi, které jsou nedílnou součástí mezilidských vztahů a zapojení do společenských situací. Demonstrativním výčtem jsou v § 81 odst. 2 o. z. mezi tyto základní hodnoty zařazeny život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Poukaz na duševní útrapy, které se mohou rovněž projevit jako nepříznivý následek zásahu do přirozených práv člověka, není samostatnou skutkovou podstatou, jež by bez dalšího zakládala nárok na náhradu a jež by stála odděleně od ostatních nepříznivých účinků, již se nemajetkové újmy projevují. Jde spíše o dílčí definici nemajetkové újmy, kterou zákon blíže obsahově nevymezuje, nicméně samotný tento pojem je dosti jasný a jednoznačný, nepochybně se jím míní stav, kdy vnímání účinků zásahu přesáhne běžnou úroveň diskomfortu a projeví se v silnější intenzitě pociťovaných nesnází již jako bolestně prožívaná záležitost. Shora uvedená zákonná kategorie vymezuje nepříznivé dopady do sféry poškozeného, které nejsou bolestí a které nemají trvalý charakter, tedy zejména různá dočasná omezení v dosavadních aktivitách (fixace končetiny, hospitalizace, omezení v běžném životě po přechodnou dobu apod.), nicméně jsou vnímána natolik intenzivně, že je namístě je odškodnit peněžitou náhradou. Mezi konkrétní duševní útrapy spojované s ublížením na zdraví lze zařadit např. strach o život, úzkost v době léčení (z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací nebo z další operace, starost o budoucnost (strach z následků zranění), duševní deprese během léčby, šok ze zranění, odloučení od rodiny v průběhu dlouhé hospitalizace, pocit méněcennosti apod. 22 Právo poškozeného na náhradu duševních útrap (psychického strádání) se ocitlo v podobě„ další nemajetkové újmy“ v zóně mezi z časového hlediska spíše jednorázovou náhradou bolesti a náhradou ztížení společenského uplatnění, svázanou s trvalým stavem. Škodní děje tu mají spočívat v jednorázových či opakovaných ztrátách a strádáních poškozeného, zapříčiněných omezením jeho tělesné i duševní integrity a znamenajících omezení v jeho soukromém a rodinném životě (nález II ÚS 1564/20-1 ze dne 9. 2. 2021). 23 Žalobce v závěrečném návrhu uvádí, že svůj nárok uplatnil jako nárok jednotný, který obsahuje náhradu újmy za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, ztížení společenského uplatnění i nemajetkovou újmu (§ 2958 o. z.), a to včetně duševních útrap, když tvrdí, že podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), ve znění novel, byla zrušena dvoukolejnost podle § 13 a násl. a § 444 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, a zavedl jednotné a daleko širší odškodnění podle § 2956 a násl. o. z. Škoda se tak již nerozděluje na bolestné a ztížení společenského uplatnění, případě další újmy, ale je jednotná a má se pokusit vynahradit poškozenému celou újmu co nejdůsledněji, když došlo ke sjednocení kompenzačních nároků. Soud, ale nárok žalobce posuzoval dle ustanovení § 2956 o. z., neboť jak uvádí Krajský soud v Hradci Králové ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2020 čj. 19 Co 150/2020-61, žalobce jak vylíčením rozhodných skutečností v žalobě, tak svojí nečinností k výzvě soudu dal dostatečně najevo, že se po žalovaném domáhá odčinění nemajetkové újmy na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, konkrétně pak nemajetkové újmy spočívající ve způsobených duševních útrapách i když žalobou uplatněný nárok označil jako náhradu„ újmy na zdraví.“ Že jde o tento nárok, vyplývá i z jeho písemné výzvy ze dne 29. 7. 2018, kterou vyzval žalovaného k náhradě újmy za„ duševní útrapy podle § 2956 o. z.“ a protože v průběhu řízení nezměnil skutkové tvrzení a neoznačil jednotlivé nároky dle § 2958 o. z., jím uplatněný nárok zůstal nárokem na náhradu nemajetkové újmy z titulu ochrany osobnosti podřaditelným podle § 2956 o. z. 24 Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 25 Dle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 26 § 612 o. z. v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech. 27 Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 28 Dle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 29 Ustanovení § 612 o. z. je zákonným potvrzením předchozí soudní praxe, podle níž osobní a osobnostní práva se jako taková nepromlčují, avšak za situace, kdy zákon umožňuje jejich reparaci ve formě majetkového nároku, majetkový nárok sám o sobě již promlčení podléhá. Za nepromlčitelné osobnostní nebo osobní právo tedy lze pokládat pouze právo požadovat zdržení se dalších zásahů a právo na odstranění již vzniklého následku z porušení těchto práv (§ 78 odst. 1, § 82 odst. 1). Právo na odčinění nemajetkové újmy v penězích se pokládá za jeden z typů práva na náhradu újmy v širším smyslu (§ 2956 a násl.), které se promlčuje. O obdobné právo jde v případě zásahu do soukromí a pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se nepoužijí odstavce 1 a 2 § 636 o. z., čímž zákon sděluje, že právo na finanční odčinění za zásah do těchto práv se promlčuje výhradě ve tříleté (§ 629 odst. 1) subjektivní (§ 619) promlčecí lhůtě a není limitováno žádnou objektivní lhůtou. 30 V projednávané věci žalobce tvrdí, že se incident, při kterém byl zraněn žalovaným dne 10.1.2014 negativně promítl do jeho zdravotního stavu, neboť prodělal závažnou psychickou újmu a zasáhl do jeho osobního života. Od té doby má zhoršené usínání, velké bolesti hlavy, nemůže se na některé věci rozpomenout a má další trvalé následky. Žalobce začal být velice nespolečenský až nepřátelský, ztratil většinu svých kamarádů a blízkých osob, v jeho chování se objevila i jistá agresivita a lhostejnost až odevzdanost, poměrně dlouhou dobu se léčil u psychiatra, kde se doléčuje s ohledem na psychické narušení osobnosti. Přišel o zaměstnání a bydlení a ztratil tak zázemí, které si léta budoval. 31 V řízení byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací ve spojení s usnesením název soudu králové ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, který nabyl právní moci datum (obžaloba napadla ke zdejšímu soudu datum), prokázána odpovědnost žalovaného za újmu na zdraví žalobce způsobená mu dne 10. 1. 2014 skutkem popsaným v tomto rozhodnutí a jak je uvedeno shora žalobce v souvislosti s tímto protiprávním jednáním žalovaného požadoval náhradu nemajetkové újmy z titulu ochrany osobnosti podřaditelnou pod ustanovení § 2956 o. z. 32 Ze shora provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce ukončil pracovní poměr dohodou u společnosti právnická osoba, obec k 31. 3. 2014 a dále žalobce tvrdil, že nejpozději k tomuto datu v sídle společnosti přestal bydlet, a to z důvodu, že se manželé příjmení, s jejichž souhlasem v obec bydlel, báli o bezpečnost svých dětí, ale svědek jméno příjmení vypověděl, že sám žalobce už v obec nechtěl zůstat. Žalobce tedy z důvodu napadení žalovaným v obec už v tomto místě nechtěl zůstávat a pro duševní problémy, které u něj napadení vyvolalo, zde také ukončil pracovní poměr 31. 3. 2014 O tom, že se u něj v návaznosti na shora uvedené napadení žalovaným rozvinula posttraumatická stresová porucha, se žalobce dozvěděl nejpozději dne 28.8.2014 (viz lékařská zpráva titul jméno příjmení z téhož dne) a ásledujícím dnem mu začala běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu ochrany osobnosti podřaditelná pod § 2956 o. z. a tento den tedy žalobce mohl svůj nárok u soudu uplatnit poprvé. Tato lhůta sice přestala běžet zahájením trestního řízení proti žalovanému tj. dnem datum, ve kterém žalobce svůj nárok vůči žalovanému uplatnil, ale nabytím právní moci trestního rozsudku, tedy následujícím dnem po datum začala opět běžet. Promlčecí doba tak pro uplatňovaný nárok žalobce skončila dnem datum, a protože žalobce svůj nárok uplatnil až datum tedy po uplynutí promlčecí lhůty a žalovaný uplatnil námitku promlčení, je právo na náhradu na nemajetkovou újmu žalobce promlčeno, žalovaný coby dlužník není povinen plnit (§ 609 o. z.), a proto soud žalobu zamítl. 33 Protože žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení v částce 33 194,60 Kč, které sestávají z odměny advokáta za 6,5 úkonu právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (6,5 x 3 100 Kč a 7x 300 Kč) dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem zn. Hyundai z Prahy do Rychnova nad Kněžnou a zpět dne 13. 6. 2019 za 1 660 Kč, 13. 1. 2022 za 1 716,90 Kč, 3.11.2022 za 1 825,20 Kč a 16. 1. 2023 za 1 742,50 Kč a náhrady za ztrátu času na cestě za 40 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. I když žalobci bylo napadením žalovaného způsobeno vážné zranění, soud v projednávané věci u žalobce neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro to, aby ho soud zbavil povinnosti hradit žalovanému náklady řízení, neboť jen pro jeho liknavost s uplatněním žaloby, kdy mu nic nebránilo v uplatnění nároku, musela být žaloba zamítnuta. 34 O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. a) a j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterých je poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel, není-li dále stanoveno jinak a poplatková povinnost vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení. Protože s podáním žaloby soudní poplatek z návrhu žalobcem zaplacen nebyl, soud v souvislosti s rozhodnutím o věci samé, uložil žalobci soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 5 000 Kč (položka 3 písm. b/ Sazebníku soudních poplatků) zaplatit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.