7 C 316/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 53 791,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 53 791,64 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 7 027,64 Kč,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934,68 Kč,s 11,9 % ročním úrokem z částky 52 570,64 Kč jdoucím od 22. 8. 2024 do zaplacení as 12,75 % úrokem z prodlení z částky 52 570,64 Kč jdoucím od 22. 8. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 24 053 Kč rovněž do třídnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 23. 9. 2024 zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení úvěru, který žalovanému poskytl žalobce na základě smlouvy o úvěru reg. č. 0099024589753 ze dne 19. 11. 2019. Žalobce žalovanému takto poskytl 110 000 Kč a k čerpání úvěru došlo bezhotovostně a žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 11,9 % postupně počínaje dnem 10. 1. 2020 v pravidelných 72měsíčních splátkách po 2 166 Kč. Žalovaný, ale své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas i přestože byl ze strany žalobce opakovaně upomínán o zaplacení, a zaplatil pouze 45 pravidelných splátek. Žalobce proto uplatnil své právo požadovat okamžité splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován upomínkou. Jelikož do dne stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradil, byl úvěr prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 19. 6. 2024 (viz čl. 29) zesplatněn ke dni 7. 8. 2024. Žalobci v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze smlouvy, která ke dni 21. 8. 2024 činila 61 753,96 Kč a sestávala z jistiny ve výši 52 570,64 Kč, poplatků úvěru ve výši 1 221 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z věru ve výši 7 027,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 934,68 Kč. Příslušenství dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 11,9 % z jistiny ve výši 52 570,64 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z jistiny ve výši 52 570,64 Kč.Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru, posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když mimo jiné vycházel z informací získaných z bankovních i nebankovních registrů klientských informací a z informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (, Anonymizováno, ). Dále žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd., a komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného poskytnutý úvěr splácet.Ze žádosti o poskytnutí optimální půjčky žalovaného, žalobce zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o poskytnutí úvěru svobodný, bydlel v nájmu, byl vyučen, pracoval u společnosti , Anonymizováno, s příjmem ve výši 34 664 Kč měsíčně a úvěr požadoval za účelem konsolidace. Žalobce si příjmové skutečnosti žalobce ověřil výpisem z jeho bankovního účtu (viz čl. 54)Ze smlouvy o úvěru reg. č. 0099024589753 uzavřené mezi účastníky dne 19. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 110 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,9 % splatit v pravidelných 72měsíčních splátkách po 2 166 Kč.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy a na úroky z prodlení pak vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, přiznal mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. náklady řízení v částce 24 053 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 2 152 Kč, odměny advokáta za úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (5x 3 260 Kč, 3x 300 a 2x 450 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH v částce