7 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 77 487,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 77 487,24 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 72 280,24 Kč jdoucím od 16. 8. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 5 207 Kč jdoucím od 16. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 28 343 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 9.11.2021, zaplacení žalované částky s tím, že 18.5.2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. 90239372 (viz. čl. 68), jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu zn. Volkswagen Passat (3C) Diesel – 2.0 TDI, [VIN kód], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky žalobce č. 600518 [příjmení] ze dne 1.5.2018 (viz. čl. 50) a sazebník poplatků (viz. čl. 56 p. v.). Uzavřením smlouvy žalovaný projevil svůj výslovný souhlas s tím, že úvěr jemu poskytnutý bude žalobcem uhrazen přímo dodavateli předmětu financování, tj. společnosti [právnická osoba] (viz. potvrzení o poskytnutí úvěru na čl. 59), jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena (viz. mandátní smlouva). Žalovaný na základě předávacího protokolu ze dne 18.5.2019 převzal od dodavatele předmět financování a žalobce dostál svému závazku ze smlouvy a poskytl žalovanému úvěr ve výši 130 237 Kč, když jeho výše byla vypočtena jako součást rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování ve výši 162 798 Kč a přímou platbou ve výši 32 561 Kč. Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek, včetně pojištění činila 223 800 Kč. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi účastníky k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž obsahem byl převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobce do doby úplné úhrady úvěru žalovaným (§ 2040 o. z.). Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 60ti pravidelných měsíčních splátkách po 3 730 Kč, sestávajících z měsíční splátky úvěru a úroku, splatných nejpozději vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce. Úrok úvěru činil 23,78 % ročně při sjednané výši RPSN 26,62%. Žalovaný však neuhradil jedenáctou splátku úvěru splatnou 18.4.2020 a porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Pro takový případ si účastníci sjednali povinnost žalovaného uhradit žalobci nejen dlužné splátky, ale i veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle obchodních podmínek a sazebníku poplatků a nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Dne 30.4.2020 účastníci uzavřeli dohodu o předčasném ukončení a vypořádání úvěrové smlouvy (viz. čl. 8) dle čl. 6 odst. 6.2 obchodních podmínek, ve kterém si sjednali, že žalovaný odevzdá předmět úvěru žalobci a ten se zavázal zajistit jeho odprodej s tím, že všechny náklady spojené s odprodejem vozidla budou přičteny k dosavadnímu dluhu, který žalovaný uznal ve výši 122 300 Kč (sestávající z jistiny ve výši 114 840 Kč a splátek za období duben a květem 2020 ve výši 7 460 Kč). Dále se účastníci dohodli, že v případě, že částka získaná odprodejem nebude postačovat na vzniklý dluh, odpovídá za zbytek dluhu žalovaný. Předmět financování byl prodán za 53 000 Kč včetně DPH, když za odtah vozidla bylo zaplaceno 2 889,48 Kč a provize za prodej činila 5 203 Kč. Protože žalovaný nehradil ani zákonné pojištění, byl žalobce dle smlouvy a obchodních podmínek nucen tyto výdaje pokrýt s tím, že má nárok je žalovanému přeúčtovat, navýšené o smluvní pokutu. Měsíční pojistné činilo 91 Kč a žalobce ho žalovanému přefakturoval za období od 18.5.2020 do 18.6.2020. Výtěžek z prodeje vozidla ve výši 53 000 Kč byl započítán na aktuální dlužnou částku, když z výtěžku byly pokryty dlužné splátky s příslušenstvím a smluvními pokutami naúčtovanými do 8.6.2020. Po tomto datu žalobce žádnou úhradu na dluh ze smlouvy neeviduje a po přepočítání dlužné částky zohledňující odprodej vozidla, vyzval žalobce žalovaného k úhradě této nové dlužné částky ve výši 77 488,24 Kč. Žalovaný, ale na výzvu nereagoval a žalobce tak po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 77 487,24 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 72 280,24 Kč, přefakturované provize za prodej vozidla ve výši 5 203 Kč a přefakturovaného dopojištění vozidla ve výši 4 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce při poskytování úvěru žalovanému posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které si ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, jako např. pracovní smlouva, výplatní páskami a nahlédnutím do registrů dlužníků Protože se žalovaný k nařízenému jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti; když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 130 237 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný a ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal žalovanému na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Soud tedy žalobci přiznal proti žalovanému náklady řízení v částce 28 343 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 3 100 Kč, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (4x 4 220 Kč a 4x 300 Kč) dle § 177/1996 Sb., náhrady cestovného advokáta z Brna do Rychnova nad Kněžnou a zpět dne 4.4.2022 osobním automobilem zn. Hyundai za 1 582 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 12 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH v částce 4 381 Kč.