7 C 358/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Renaty Plné a přísedících Jiřinou Smítalovou a Ing. Petrem Janovcem ve věci žalobce: jméno žalobce narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČ IČO sídlem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 204 500 Kč

I. Řízení se co do částky 110 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 94 500 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení 76 743 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. 1 Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu 8. 8. 2022 a doplněnou dne 20. 12. 2022, zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mu jeho bývalý zaměstnavatel – žalovaný, nevyplácel dlouhodobě mzdu v souladu se smlouvu, dle které měl pobírat mzdu ve výši 37 000 Kč měsíčně. Žalovaný mu vyplácel 28 500 Kč měsíčně, a to od dubna 2021 do konce pracovního poměru žalobce, tj. do 28. 2. 2022 (tj. 11 měsíců x 8 500 Kč) a žalobci tak žalovaný na mzdě dluží 94 500 Kč. V této souvislosti žalobce poukázal na zaměstnance žalovaného pana , jméno FO, , kterému žalovaný vyplácel mzdu , Anonymizováno, i když byl řadovým operátorem. Žalobce dal žalovanému výpověď z pracovního poměru, protože se žalovaný dopustil hrubého porušení jeho práv, když mu vyplácel nižší mzdu, a proto žalobce požadoval po žalovaném ještě vyplacení odstupného za tři měsíce po 37 000 Kč, tedy 110 000 Kč. Celkem tedy 204 500 Kč.2 Žalovaný potvrdil, že se žalobcem uzavřel 23. 12. 2020 dodatek k pracovní smlouvě ze dne 7.3.2019, na základě, kterého byl žalobci s účinností od 1. 1. 2021 změněn druh práce na pozici , Anonymizováno, s měsíčnou mzdou ve výši 37 000 Kč a od 1. 1. 2022 s měsíční mzdou ve výši 39 000 Kč. Pracovní poměr byl dodatkem ze dne 20. 1. 2021 změněn na dobu neurčitou. V důsledku úpravy provozu žalovaného ze čtyřsměnného na třísměnný provoz došlo ke snížení personálních požadavků na pozici , Anonymizováno, z původních čtyř osob na tři osoby. Nadřízení žalobce, pan , jméno FO, a , jméno FO, , tuto skutečnost oznámili žalobci a navrhli mu uzavření dodatku k pracovní smlouvě, účinného od 1. 4. 2021, kterým by se dosavadní pracovní pozice žalobce -, Anonymizováno, změnila na pozici , Anonymizováno, , čímž by došlo i ke snížení jeho mzdy na částku 28 650 Kč měsíčně, k čemuž žalovaný vydal nový mzdový výměr. Žalobce sice tyto listiny odmítl podepsat a mzdový výměr převzít, ale k 1. 4. 2021 na pracovní pozici , Anonymizováno, nastoupil a práci odpovídající této pozici vykonával, vědom si skutečnosti, že se jedná o pracovní pozici s jinou náplní práce a jinou měsíční mzdou Standardně plnil své pracovní úkoly a dodržoval žalovanou určený třísměnný rozpis směn. Následně se opakovaně dotazoval zaměstnankyně žalovaného paní , jméno FO, na možnost zvýšení mzdy dle mzdového výměru ze dne 23.12.2020. Protože i přes opakované výzvy zaměstnanců žalovaného, odmítl žalobce mzdový výměr podepsat, nadřízení žalobce na tištěnou verzi mzdového výměru potvrdili, že byl žalobce o tomto výměru dne 10. 3. 2021 informován. Dne 6. 12. 2021 podal žalobce výpověď z pracovního poměru a jako důvod ukončení pracovního poměru svému nadřízenému , jméno FO, sdělil, že se stěhuje a už se mu nevyplatí dojíždět a dále odkázal i na svůj špatný zdravotní stav. Protože žalobce ukončil pracovní poměr u žalovaného sám z vlastního rozhodnutí, nevznikl mu nárok za zákonné odstupné ve smyslu § 67 a násl. zákoníku práce, a ani z jiného právního titulu. K námitce žalobce žalovaný doplnil, že pan , jméno FO, pracuje u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 11. 2016 se sjednaným druhem práce operátor logistiky a dne 1. 12. 2018 s ním byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, na základě, kterého s ním byla sjednána změna dosavadního druhu práce , Anonymizováno, na druh práce , Anonymizováno, . Ke změně pracovní pozice pana , jméno FO, v době od 1. 12. 2018 dosud nedošlo. Žalovaný dále předložil popis pracovní pozice , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (čl. 88 a 89) a doplnil, že pracovní pozice , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou pracovními pozicemi s odlišnou náplní práce – obě pozice mají stanovenou odlišnou zodpovědnost a úkoly a zodpovídají za odlišnou organizační jednotku žalované. , Anonymizováno, zajištuje zejména fungování týmu, dohlíží a organizuje dodržování pracovních úkolů na úrovni týmu. , Anonymizováno, je odpovědný za chod skladu a řídí lidské zdroje ve skladu (tj. nikoli pouze na úrovni týmu). Komunikuje interně s logistickým oddělením a s dodavateli a zákazníky žalované. Jedná se o pozici se širším rozsahem působnosti, pravomocí a také s vyššími nároky na vykonávanou práci. , Anonymizováno, je v hierarchii žalované nadřízený zaměstnancům na pozici , Anonymizováno, , jemuž jsou dále podřízeni zaměstnanci na pozici Operátor logistiky. , Anonymizováno, je oprávněn v případě nutnosti zastupovat chybějící zaměstnance na pozicích, kterým je nadřízen.3 Žalobce dále tvrdil, že v době, kdy pracoval na pozici , Anonymizováno, , bylo žalovaným sděleno, že by bylo potřeba, aby začal opět pracovat na pozici , Anonymizováno, , a to dočasně asi 3 – 4 měsíce, za nižší mzdu. Žalobce byl v tu dobu v těžké situaci, manželka byla těhotná a on si nemohl dovolit přijít o zaměstnání. Věděl, že situace žalovaného nebyla po ekonomické stránce dobrá, byl Covid, a proto byl ochoten na této nižší pracovní pozici pracovat asi půl roku. Když, ale chtěl po nějaké době zvýšit mzdu, pan , jméno FO, požadoval, aby žalobce podepsal změnu pracovní smlouvy, na což žalobce nepřistoupil a po nějakém čase podal výpověď. Protože mu žalovaný nevyplácel mzdu stanovenou pracovní smlouvou, mohl rozvázat pracovní smlouvu dle § 55 odst. 1 písm. 1 zákoníku práce, což ale neučinil. Proto svou žalobu omezil o částku 110 000 Kč, týkající se jeho požadavku na tříměsíční odstupné. Protože žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, soud řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I).4 Z výpovědi , jméno FO, , který u žalovaného pracuje na pozici , Anonymizováno, bylo zjištěno, že si svědek nepamatuje, na jaké pracovní pozici pracoval žalobce, když u žalovaného končil pracovní poměr. Svědek byl v té době v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Potvrdil, ale, že v případě, že chybí na nějaké pracovní pozici podřízené , Anonymizováno, , může jej , Anonymizováno, zastoupit.5 Z výpovědi , Anonymizováno, bylo zjištěno, že od roku 2016 do roku 2023 byla svědkyně zaměstnána u žalovaného jako operátorka, ale také vykonávala jinou práci, než jakou měla uvedenou v pracovní smlouvě, což u žalovaného bylo celkem běžné. Žalobce pracoval u žalovaného nejprve na pozici Trenér a končil na pozici , Anonymizováno, . Byl svědkyni nadřízeným, zadával jí úkoly a schvaloval dovolené. Protože, ale pobíral nižší mzdu, než jaká mu náležela, ukončil u žalovaného pracovní poměr.6 Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek u žalovaného pracuje posledních šest let na pozici , Anonymizováno, logistiky, kdy má starosti 9 pracovníků. Připustil, že i , Anonymizováno, může komunikovat s odběrateli, ale pouze po konzultaci se , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s koordinátorem. V případě, že , Anonymizováno, chybí, je možné s ním konzultovat telefonicky nebo na ranní směně s koordinátorem. Svědek dále doplnil, že na směně je přítomen , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a operátoři. Na ranní směně do 16-17 hodin je přítomen ještě koordinátor. V případě absence , Anonymizováno, jej zastoupí , Anonymizováno, , pokud chybí operátor zastoupí jej jiný pracovník na pozici operátora. , Anonymizováno, má větší odpovědnost než , Anonymizováno, , který rozděluje práci operátorům a kontroluje, zda je zboží řádně připraveno. Žalobce končil pracovní poměr u žalovaného na pracovní pozici , Anonymizováno, .7 Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek u žalovaného pracuje asi 7 let na pozici , Anonymizováno, . Žalobce u žalovaného také pracoval, pracovní poměr ukončil asi před 4 nebo 5 lety na pozici , Anonymizováno, Svědek doplnil, že on jako , Anonymizováno, má na starosti dvě oddělení JIS a logistiku, na kterých je vždy jeden , Anonymizováno, a operátoři. V případě absence , Anonymizováno, jej zastoupí , Anonymizováno, , v případě absence operátora se práce rozdělí nebo se přesune pracovník z jiné směny. , Anonymizováno, rozděluje práci a dohlíží, jak je vykonávána. , Anonymizováno, kontroluje náklad, příjezdy kamionů, komunikuje s managery. V případě absence , Anonymizováno, , převezmou jeho práci nadřízení nebo částečně , Anonymizováno, , ale organizaci má na starosti koordinátor.8 Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 7. 3. 2019 (čl. 6) bylo zjištěno, že žalobce coby zaměstnanec touto smlouvou založil se žalovaným coby zaměstnavatelem dle § 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) pracovní poměr na dobu určitou do 29.2.2020, dnem nástupu žalobce do práce byl den 7. 3. 2019 a druh práce operátor logistiky.9 Z dodatku ze dne 27. 6. 2019 (čl. 51) k pracovní smlouvě uzavřené dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobce byl od 1. 7. 2019 zařazen na pracovní pozici Trenér.10 Z dodatku ze dne 17. 2. 2020 (čl. 14) k pracovní smlouvě uzavřené dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, pracovní poměr žalobce a žalovaného byl prodloužen do 28. 2. 2021.11 Z písemné informace podle § 37 zákoníku práce ze dne 29. 5. 2020 (čl. 16) bylo zjištěno, že žalovaný žalobce, na pracovní pozici , Anonymizováno, , informoval o bližším označení místa výkonu práce: , adresa, , , adresa, .12 Z dodatku ze dne 23. 12. 2020 (čl. 18) k pracovní smlouvě uzavřené dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, že s účinností od 1. 1. 2021 byl žalobce zařazen na pracovní pozici , Anonymizováno, . Dle mzdového výměru ze dne 23. 12. 2020 (čl. 28) měla mzda žalobce činit 37 000 Kč za měsíc a 39 000 Kč za měsíc od 1. 1. 2022.13 Z dodatku ze dne 20. 1. 2021 (čl. 22) k pracovní smlouvě uzavřené dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, že pracovní poměru žalobce, který byl uzavřen na dobu určitou byl změněn na dobu neurčitou.14 Z dodatku ze dne 14. 3. 2021 (čl. 52) k pracovní smlouvě uzavřené dne 7. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobce měl být s účinností od 1. 4. 2021 zařazen na pracovní pozici , Anonymizováno, . Dle mzdového výměru ze dne 1. 4. 2021 (čl. 53) měla mzda žalobce činit 28 650 Kč za měsíc. Tyto listiny nebyly žalobcem podepsány, pouze je na obou listinách uvedeno, že žalobce byl informován 10. 3. 2021 panem , jméno FO, a podepsán je , jméno FO, .15 Z listiny nazvané Výpověď z pracovního poměru (čl. 54) ze dne 6. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobce, pracující u žalovaného na pozici , Anonymizováno, , dal žalovanému výpověď z pracovního poměru dle § 50 zákoníku práce a pracovní poměr tak skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, tj. dne 28. 2. 2022.16 Dle § 20 zákoníku práce nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.17 Dle § 34 odst. 2 zákoníku práce musí být pracovní smlouva uzavřena písemně.18 Obsah právního jednání lze změnit projevem vůle v téže nebo přísnější podobě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání měnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje (§ 564 občanského zákoníku).19 Dle § 50 odst. 1 zákoníku práce musí být výpověď z pracovního poměru písemná. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 50 odst. 3).20 Dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).21 Dle § 59 zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.22 Dle § 113 odst. 4 zákoníku práce dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tyto skutečnosti zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.23 Dle § 141 odst. 1 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.24 Dle § 334 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Mzdový výměr musí být doručen zaměstnanci do vlastních rukou. Dle § 334 odst. 2 se považuje písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.25 Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobce coby zaměstnanec dal žalovanému coby zaměstnavateli 6. 12. 2021 výpověď z pracovního poměru dle § 50 zákoníku práce bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Přesto se po žalovaném coby zaměstnavateli domáhal doplacení mzdy za období od dubna 2021 do 28. 2. 2022, kdy žalobci skončil pracovní poměr u žalovaného, aniž by využil svého oprávnění, které mu nabízelo ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, kdy mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel, tedy žalovaný nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Žalobce tvrdil a dokládá to dodatkem ze dne 23. 12. 2020 k pracovní smlouvě uzavřené 7. 3. 2019 a mzdovým výměrem ze dne 23. 12. 2023, že od 1.1.2021 pracoval u žalovaného na pracovní pozici , Anonymizováno, s přiznanou měsíční mzdou ve výši 37 000 Kč. Dále, ale žalobce připouští, že na žádost žalovaného začal od 1. 4. 2021 pracovat na pozici , Anonymizováno, s měsíční mzdou ve výši 28 500 Kč, aniž by se žalovaným v tomto smyslu uzavřel písemně změnu pracovní smlouvy. Protože ke změně jeho pracovní pozice došlo bez písemného ujednání účastníků, má žalobce za to, že má nárok na doplacení mzdy z pracovní pozice , Anonymizováno, za uvedené období. K tomu soud uvádí, že dle shora citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že pracovní smlouva i její změna realizovaná dodatkem k pracovní smlouvě musí mít vždy písemnou formu. Nedodržení písemné formy právního jednání považuje občanský zákoník ve smyslu ustanovení § 582 o. z. za neplatné a z této úpravy vychází i zákoník práce. Jak, ale vyplývá z ustanovení § 20 zákoníku práce, neplatnosti se není možné dovolat v případě právních jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, bylo-li již započato s plněním, tedy dokud žádná ze smluvních stran nezačala vykonávat práva nebo plnit povinnosti, které byly předmětem právního jednání (např. zaměstnavatel začal přidělovat zaměstnanci práci podle ústně sjednané pracovní smlouvy). Započetím s plněním se nedostatek písemné formy těchto pracovněprávních jednání zhojuje, a to i v případě, že by se zde jednalo o důvod absolutní neplatnosti ve smyslu § 588 obč. zákoníku. Neplatnosti pracovněprávního jednání, jímž vzniká nebo se mění pracovní poměr nebo vztahy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro nedostatek písemné formy, se může, nebylo-li započato s plněním dovolat, některá ze smluvních stran, případně jiná osoba, která na tom má právní zájem, protože se týká její právní sféry. V řízení před soudem, správním úřadem nebo jiným orgánem se k ní nepřihlíží z úřední povinnosti, ale k námitce oprávněné osoby, jestliže dosud nebylo započato s plněním, a to i tehdy, kdy by nedostatek písemné formy splňoval předpoklady pro závěr o absolutní neplatnosti uvedené v § 588 obč. zák.26 Žalobce v řízení sám připustil, že i bez písemné změny pracovní smlouvy ohledně svého pracovního zařazení začal u žalovaného od 1. 4. 2021 vykonávat práci na pozici , Anonymizováno, a nyní se tedy nemůže dovolávat neplatnosti změny pracovní smlouvy a požadovat po žalovaném doplacení mzdy do výše na pracovní pozici , Anonymizováno, , když bez písemné změny pracovní smlouvy započal s plněním tedy začal pracovat na jiné pracovní pozici (§ 20 zákoníku práce), čímž se nedostatek písemné formy změny pracovní smlouvy ohledně změny pracovního zařazení žalobce zhojil. Skutečnost, že žalobce u žalovaného ke konci pracovního poměru pracoval na pozici , Anonymizováno, potvrdili i žalobcem navržení svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Svědkyně , Anonymizováno, sice vypověděla, že žalobce u žalovaného končil pracovní poměr na pozici , Anonymizováno, , ale toto tvrzení bylo v rozporu s tvrzením samotného žalobce. Ohledně platnosti mzdového výměru ze dne 23. 12. 2020 pak soud odkazuje na ustanovení § 113 odst. 4 a § 334 odst. 2 zákoníku práce, když ze mzdového výměru ze dne 23.12.2020, obsahujícího záznam nadřízených žalobce pana , jméno FO, a , jméno FO, z 10.3.2021, vyplývá, že žalobce byl o změně mzdového výměru informován, a protože sám žalobce vypověděl, že odmítl tento mzdový výměr převzít, považuje se mzdový výměr za doručený a tedy platný (§ 334 zákoníku práce). Z těchto důvodů považuje soud žalobu žalobce za nedůvodnou a ve zbytku žalobu zamítl.27 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř., věty prvé, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady.28 V projednávané věci vzal žalobce v průběhu řízení žalobu zpět co do částky 110 000 Kč a tím zavinil, že řízení muselo být dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno, čímž na žalobce přechází povinnost hradit náklady řízení. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, čímž byl v řízení plně úspěšný žalovaný, kterému soud přiznal proti žalobci náklady řízení v částce 76 743 Kč, které sestávají z odměny advokáta za 5,5 úkonu právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (5,5x 9 140 Kč a 4x 300 Kč a 2x 450 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem advokáta z , adresa, a zpět dne 27.7.2023 za 2 622 Kč, dne 23. 11. 2023 za 2 622 Kč a z , adresa, a zpět dne 17. 2. 2025 za 2 310 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 20 půlhodin po 100 Kč a za 10 půlhodin po 150 Kč dle vyhl. č. 171/1996 Sb. a 21% DPH v částce 13 319 Kč. Žalovaný si za účast na jednání konaném dne 27. 7. 2023 účtoval odměnu ve výši 9 140 Kč, ale soud mu přiznal odměnu ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se ve věci nejednalo, jednání trvalo pouze 5 minut po zjištění, že účast žalobce bude vyžadovat služby tlumočníka. Proto soud žalovanému přiznal odměnu za tento úkon ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.