7 C 44/2019

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje právního zástupce sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem údaje právního zástupce sídlem adresa o zaplacení 237 396 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 202 592 Kč s 9,75% úrokem z prodlení jdoucím od 12. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení 109 812 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jejího právního zástupce. 1 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29.8.2019 čj. 7 C 44/2019-48 bylo rozhodnuto, že řízení se v rozsahu zpětvzetí návrhu ohledně částky 34 803,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 12.3.2019 do zaplacení, zastavuje (výrok I, který nabyl právní moci 12.10.2019), žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 202 592 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 12.3.2019 do zaplacení, byla zamítnuta (výrok II) a žalobce, že je povinen nahradit žalované náklady řízení (výrok III). Při svém rozhodování vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobce za žalovanou (s níž v té době žil ve společné domácnosti) 10.6.2014 zaplatil soudnímu exekutorovi její dluh ve výši 150 000 Kč, přičemž peníze na úhradu tohoto dluhu si sám musel téhož dne nejprve půjčit od banky a bance pak vrátit dalších 52 592 Kč na úrocích a poplatcích. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo ohledně citované částky k uzavření písemné nebo i jen ústní smlouvy o zápůjčce nebo jiné smlouvy. Stejně tak nebyla prokázána žádná jejich dohoda o tom, kdy má tuto částku žalovaná vrátit žalobci, který ohledně ní podal žalobu k soudu 11.4.2019. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. o. z. o zápůjčce, § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení a § 629 a násl. o. z. o promlčení. Uzavřel, že žalovaný nárok z titulu bezdůvodného obohacení je k námitce žalované ke dni 11.6.2017 promlčen v tříleté promlčecí lhůtě, neboť k tomuto dni nejpozději se žalobce mohl u soudu domáhat po žalované vrácení žalované částky, když v řízení nebylo prokázáno, že by ohledně žalované částky spolu účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, ani se jinak dohodli na termínu jejího vrácení. 2 K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25.2.2020 čj. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích II a III zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení, s tím, že souhlasí se skutkovými a právními závěry okresního soudu potud, že žalovanou částku je co do 150 000 Kč nutno považovat za bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce jeho plněním za ni bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), když v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že by ohledně jím takto zaplacené částky za žalovanou byla mezi nimi uzavřena smlouva o zápůjčce či jakákoliv jiná smlouva (nebyla zde prokázána jakákoliv vůle žalované uzavřít s žalobcem jakoukoliv smlouvu). Stejně tak nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo ke sjednání si termínu vrácení žalované částky ze strany žalované k rukám žalobce. Ohledně další částky 52 591,79 Kč žalobce navíc ani netvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou, tu za ni ani nezaplatil a nelze ji proto podřadit ani pod režim bezdůvodného obohacení, když jiný závazek zde žalobcem tvrzen nebyl a v řízení najevo nevyšel. SMS komunikaci mezi účastníky, resp. SMS zprávy zaslané žalovanou na mobilní telefon žalobce nelze hodnotit jako uznání dluhu z její strany ve smyslu § 2053 o. z., když SMS zprávy žalované předně nejsou opatřeny žádným jejím podpisem, natož pak elektronickým a zaručeným (jen údajem o tom, že jsou poslány z jejího telefonu, resp. telefonního čísla), čímž není dodržen povinný požadavek písemné formy tohoto jednání (§ 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 o. z.). Především, ale z obsahu žádné její SMS nevyplývá její projev vůle směřující k uznání alespoň jen části žalovaného dluhu. Žalovaná v SMS zprávách jen komunikuje se žalobcem o své ochotě dluh splácet a o výši splátek (na nichž se účastníci ani neshodli), nečiní v nich však jakékoliv své samostatné, ucelené prohlášení o tom, že by sama dluh v nějaké části uznávala co do nějakého konkrétního důvodu (např. právě zápůjčky) a konkrétní výše. 3 Krajský soud dále uvedl, že se žalobce měl a mohl domáhat vrácení žalované částky 150 000 Kč vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení nejpozději ve středu 11.6.2014 jako dne následujícího po plnění za žalovanou v úterý 10.6.2014, přičemž od tohoto dne by se zásadně odvíjel i běh tříleté promlčení doby ponechané na vůli věřitele. Žalobce, ale už v žalobě tvrdil, že v době, kdy za žalovanou zaplatit žalovanou částku 150 000 Kč, spolu jako partneři (druh a družka) žili ve společné domácnosti, z níž se žalovaná až později, v dubnu 2016 tajně a náhle odstěhovala, což vyplývá i z jeho dopisu ze dne 11.3.2019 (čl. 10). U odvolacího jednání žalobce doplnil tvrzení tak, že se žalovanou žili od poloviny roku 2013 a žalovaná se ze společné domácnosti nenadále odstěhovala asi 14 dnů před svatbou jeho matky, plánovanou na 20.4.2016, na níž měli spolu jít. O odstěhování se žalované se žalobce dozvěděl po příchodu z práce od svého syna, který mu sdělil, že mu žalovaná nechala list o tom, že se s ním rozchází a stěhuje se pryč. Naproti tomu žalovaná u odvolacího jednání tvrdila, že společné soužití se žalobcem v jednom bytě skončili nejpozději na konci roku 2015 Odvolací soud uvedl, že z tohoto pohledu se měl okresní soud při posouzení námitky promlčení vznesené žalovanou zabývat tím, do kdy spolu účastníci žili ve společné domácnosti, neboť podle § 646 o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá, což platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem. Jinak řečeno promlčecí doba mezi účastníky by ohledně žalované částky 150 000 Kč ve smyslu citovaného ustanovení začala běžet až ode dne následujícího po dni, v němž se žalovaná odstěhovala ze společného domácnosti (§ 605 odst. 1 o. z.). Soud prvního stupně měl v řízení před ním účastníky dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučit o povinnosti tvrdit a prokázat všechny rozhodné skutečnosti v tomto směru, neboť žalobce tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání skutečnosti, že žalobu k soudu vůči žalované podal ve čtvrtek 11.4.2019 ještě za běhu tříleté promlčecí lhůty, tj. že se žalovaná odstěhovala v pondělí 11.4.2016 nebo později (k běhu lhůty viz. § 605 o. z.). Naopak žalovanou tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání skutečnosti, že se odstěhovala nejpozději v neděli 10.4.2016 (nebo dříve), neboť pak by promlčecí lhůta začala běžet dne 11.4.2016, když již v bytě nebydlela a marně by skončila k 10.4.2019 Odvolací soud tedy uložil okresnímu soudu v tomto směru každému z účastníků udělit přiléhavé procesní poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř, provést k tomu odpovídající dokazování ve smyslu výše uvedeného a znovu se zabývat tím, zda prokázaný nárok žalobce ve výši 150 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení je vůči žalované promlčen či nikoli a neopomene rozhodnout o nákladech odvolacího řízení. 4 Žalobce v dalším řízení tvrdil, že se žalovaná odstěhovala ve všední den v týdnu a on následující sobotu jel ke své současné přítelkyni si postěžovat. Ještě v neděli 10.4.2016 byl žalobce se žalovanou, paní [jméno] [příjmení] a dětmi na výletě v Liběchově na Čertových hlavách a 11.4.2016 měli účastníci návštěvu, takže žalovaná se musela odstěhovat až někdy po 12.4.2016. Doplnil, že pozvání na svatbu svých rodičů, spojili účastníci řízení s obědem, na kterém se žalobce se svojí matkou dohodli asi měsíc dopředu a žalovaná se odstěhovala asi den nebo dva dny po jejich návštěvě. Pan [příjmení] [příjmení] účastníky navštěvoval společně se svou přítelkyní a tak tomu bylo i 10.4.2016, a to v pozdějších odpoledních hodinách. Otec žalobce pan [jméno] [příjmení] účastníky navštívil, když chtěl vidět vnuka, což bylo i 11.4.2014, kdy jeho návštěva proběhla jako obvykle kolem 15. až 16. hodiny. Dal si kávu a vodu a zdržel se asi dvě nebo tři hodiny. 5 Žalobce dále poukázal na to, že mu žalovaná splácela ještě jiný dluh, k čemuž předložil poštovní poukázky s tím, že platba z 13.4.2016 proběhla ještě v [obec] (viz. čl. 137). Toto tvrzení, ale bylo vyvráceno zprávou z České pošty a.s., z které bylo zjištěno, že platba s podacím datem 13.4.2016 byla hrazena na poště v [obec]. 6 Žalovaná tvrdila, že se od žalobce odstěhovala někdy v březnu 2016 O vánocích 2015 zjistila, že je těhotná, ale žalobce dítě nechtěl a tak žalovaná podstoupila umělé přerušení těhotenství. Zjistila také, že žalobce měl v tu dobu přítelkyni, a rozhodla se pro ukončení vztahu. Dne 28.3.2016 podala u svého zaměstnavatele žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou a domluvila se se svou kamarádkou [jméno], která ji vyzvedla z práce a zavezla domů pro věci, potom vyzvedly dceru žalované ze školky a žalovaná nějaký čas bydlela u této kamarádky. Dne 8.4.2016 byla žalovaná naposledy v zaměstnání a přestěhovala se ke své sestře do [obec]. 7 Z výpovědi [jméno] [příjmení], kamarádky žalované bylo zjištěno, že žalovaná v době, kdy žila se žalobcem, otěhotněla, ale žalobce dítě nechtěl. Někdy v březnu žalovaná svědkyni telefonovala, že již s žalobcem nechce být a svědkyně jí slíbila, že u ní žalovaná může nějakou dobu bydlet. Svědkyně druhý den žalobkyni vyzvedla z práce, zajely k ní domů pro její osobní věci, oblečení a oblečení pro dceru, které měla v taškách ve skříních, vyzvedly děti ze školky a žalovaná u svědkyně byla asi týden nebo deset dní, než se odstěhovala ke své sestře. Odjela na oslavu narozenin synovce 8. nebo 9. dubna a už u sestry zůstala. V době, kdy žalovaná bydlela u svědkyně, ještě chodila do zaměstnání a její dcera do školky. 8 Z výpovědi [jméno] [příjmení], družky žalobce, bylo zjištěno, že jí byl v minulosti žalobce doporučen jako šikovný řemeslník, který se rozešel s partnerkou, které půjčil větší obnos peněz, a proto potřebuje peníze. Svědkyně tehdy rekonstruovala dům a žalobce si objednala na stavební práce. Byl jí sympatický tím, že si potřebné peníze chce obstarat prací. Žalobce jí na jaře 2016 předkládal různé cenové nabídky, ale svědkyně musela z rodinných důvodů stavební práce odsunout. Cenové nabídky žalobce svědkyni předkládal někdy v dubnu 2016 a svěřil se jí i se svou špatnou finanční situací a také s tím, jakým způsobem se s ním žalovaná rozešla, odešla, když byl žalobce v zaměstnání. 9 Z výpovědi [jméno] [příjmení], sestry žalované bylo zjištěno, že svědkyně se žalovanou byla v každodenním kontaktu, kdy si telefonovaly nebo psaly SMS zprávy. Svědkyně tak věděla o finančních problémech žalované, jejím těhotenství, to že žalobce dítě nechtěl, že za žalovanou zaplatil dluhy, a že jejich vztah nebyl dobrý. Žalovaná vztah ukončila a nastěhovala se ke svědkyni, když ještě před tím bydlela nějaký čas u své kamarádky [jméno]. Žalovaná přijela ke svědkyni 8. 4. v pozdějších odpoledních hodinách a svědkyně ji vyzvedla v [obec] na nádraží. Ten den byl synovi svědkyně jeden rok, což svědkyně doložila průkazem zdravotní pojišťovny svého syna. Žalovaná u svědkyně bydlela asi dva měsíce, pak nějaký čas bydlela v [obec], kde bydlí její rodiče a pak si našla bydlení v [obec]. Po dobu, kdy žalovaná bydlela u svědkyně, její dcera do školky nechodila. 10 Ze svatebního oznámení [jméno] [příjmení], nyní [příjmení] (matky žalobce) a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jejich sňatek se konal v sobotu 16.4.2016 a dopisem ze dne 12.4.2016 oba snoubenci zvali účastníky řízení na svatbu s tím, že podrobnosti najdou v přiloženém svatebním oznámení. 11 V čestném prohlášení sepsaném 24.6.2016, [jméno] [příjmení] (manžel matky žalobce) uvedl, že 12.4.2016 s manželkou napsali pozvání na svou svatbu pro účastníci řízení a jejich děti a tentýž den jej osobně předali spolu se svatebním oznámením. V té době netušili nic o záměrech žalované se od žalobce odstěhovat. Oproti tomu z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolu s matkou žalobce pozvali účastníky na svatbu, když byl žalobce u nich na návštěvě v [obec]. Svědek s matkou žalobce účastníky sice navštěvovali, ale častěji jezdil žalobce k nim, protože svědek s manželkou rekonstruovali domek, a žalobce jim občas vypomohl. 12 V čestném prohlášení sepsaném 24.6.2016, [jméno] [příjmení] (matka žalobce) uvedla, že 12.4.2016 s manželem napsali pozvání na svou svatbu pro žalobce, žalovanou a jejich děti a ten den mu osobně předali spolu se svatebním oznámením. V té době nic netušili nic o záměrech žalované se od žalobce odstěhovat. Oproti tomu z její výpovědi soud zjistil, že svědkyně má tři syny a každého z nich o svatbě informovala telefonicky asi měsíc předem. Teprve potom si nechali udělat s manželem svatební oznámení, které žalobci a žalované předali, když byli účastníci u nich na návštěvě. V týdnu před svatbou svědkyně s manželem u účastníků na návštěvě nebyli, protože měli spoustu zařizování. O tom, že se žalobkyně od žalobce odstěhovala, se svědkyně dozvěděla od žalobce až na svatbě 13 V čestném prohlášení sepsaném 24.6.2016, [jméno] [příjmení] uvedl, že 10.4.2016 byl na návštěvě u žalobce asi kolem 18 hodiny a v bytě se nacházela i žalovaná s dcerou. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla stěhovat. Oproti tomu z jeho výpovědi bylo zjištěno, že svědek se žalovanou pracovali u stejného zaměstnavatele. O tom, že žalovaná bude v zaměstnání končit, svědek nevěděl. V pátek 10.4.2016 se svou přítelkyní účastníky řízení navštívili, vezli s sebou vlastně vyrobené víno na ochutnání. Svědek s přítelkyní přijeli k účastníkům kolem šesté večer a zdrželi se asi hodinu. Při sepisování čestného prohlášení se svědek díval do svých kalendářů. 14 V čestném prohlášení sepsaném 10.8.2020, [jméno] [příjmení] (otec žalobce) uvedl, že v pondělí 11.4.2016 v odpoledních hodinách navštívil svého vnuka [jméno] [příjmení] u žalobce v jeho garsonce a po celou dobu jeho přítomnosti byla v bytě i žalovaná. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se chtěla od žalobce odstěhovat (v bytě nebyly žádné krabice nebo tašky s věcmi apod.). Z výpovědi [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že si do kalendáře, který předložil, zapisuje pro něj důležité události, např., že 5.3.2016 oslavovali svátek [jméno] v místním kulturním domě, kde žalovaná pomáhala s obsluhou, 4.4.2016, že sázeli brambory, kde rovněž byla žalovaná a 11.4.2016, že byl svědek u žalobce na krátké asi půlhodinové návštěvě, která proběhla prakticky na chodbě, protože svědek spěchal domů. Doma byli oba účastníci a děti. Až někdy po 20.4.2016 řekl žalobce svědkovi, že se žalovaná od něj odstěhovala, a že nebyla ani na matčině svatbě. 15 V čestném prohlášení sepsaném 14.8.2020, [jméno] [příjmení] uvedla, že v pondělí 11.4.2016 v podvečerních hodinách navštívila žalobce, když si s ním byla dojednat zhotovení stavebních prací. Žalobce ji pozval na kávu a paní [příjmení] se zdržela si hodinu. V té době byla v bytě i žalovaná, její dcera a syn žalobce [jméno]. Nebylo patrné, že by se z bytu měl někdo stěhovat (nebyly tam žádné zabalené věci, tašky, krabice apod.). Z její výpovědi pak soud zjistil, že svědkyně žalovanou viděla pouze třikrát, a to na oslavě šedesátých narozenin otce žalobce, kde byla šokována z jejího chování (byla opilá), dále 9. dubna 2016, kdy svědkyně pomáhala matce žalobce s pohoštěním na svatbu a v pondělí 11.4.2021, kdy navštívila žalobce. Svědkyně přijela v podvečer a se žalobcem si chtěla sjednat zednické práce. Doma byla i žalovaná. Žalobce svědkyni pomoc přislíbil s tím, že stavební práce bude realizovat až po svatbě své matky, kam byla svědkyně rovněž zvána. Svědkyně věděla, že se účastníci hádali, protože žalovaná neuměla hospodařit s penězi. Když žalovaný pracoval u svědkyně na domě, byl smutný a naštvaný, říkal, že jen u svědkyně je klid a když mu svědkyně platila za práci, žalobce poznamenal, že si„ peníze musí nechat, nebo zas vyletí komínem.“ 16 Z dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené mezi [právnická osoba], coby zaměstnavatelem a žalovanou coby zaměstnancem dne 29.3.2016 bylo zjištěno, že se žalovaná dohodla se svým zaměstnavatelem dle § 49 zákoníku práce na rozvázání pracovního poměru, který skončil v pátek 8.4.2016, a to na žádost žalované z důvodu stěhování do jiného okresu a z důvodu péče o dítě. 17 Ze zprávy Mateřské školy [název], [obec] bylo zjištěno, že dcera žalované byla naposledy v MŠ [název], [obec], v pátek 8.4.2016 a tímto dnem jí byla ukončena docházka do této mateřské školy. 18 V projednávané věci soud prvního stupně odkazuje na závěr odvolacího soudu, který se ztotožnil se skutkovými a právními závěry okresního soudu, že žalovanou částku je co do 150 000 Kč nutno považovat za bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce jeho plněním za ni bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Ohledně další částky 52 591,79 Kč žalobce netvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou, tuto částku za ni ani nezaplatil a nelze ji proto podřadit ani pod režim bezdůvodného obohacení, když jiný závazek ohledně této částky žalobcem tvrzen nebyl a v řízení nevyšel najevo. Při posouzení námitky promlčení vznesené žalovanou se tedy soud zabýval tím, do kdy spolu účastníci žili ve společné domácnosti, neboť promlčení doba mezi účastníky by ohledně žalované částky 150 000 Kč ve smyslu ustanovení § 646 o. z. začala běžet až od dne následujícího po dni, v němž se žalovaná ze společné domácnosti odstěhovala (§ 605 odst. 1 o. z.). Žalobce tak tížilo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání skutečnosti, že žalobu vůči žalované podal ve čtvrtek 11.4.2019, tedy ještě za běhu tříleté promlčení lhůty, tj. že se žalovaná od něj odstěhovala v pondělí 11.4.2016 nebo později. Žalovanou pak tížilo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání skutečnosti, že se od žalobce odstěhovala nejpozději dne v neděli 10.4.2016 (nebo dříve), neboť pak by promlčecí lhůta začala běžet 11.4.2016 a marně by skončila k 10.4.2019 (§ 1958 odst. 2, § 619, § 629 odst. 2 a § 605 odst. 1 o. z.). 19 Žalovaný tvrdil, že se žalovaná musela ze společné domácnosti odstěhovat po 12.4.2016, což dovozoval z výpovědi svědků, kteří byli u účastníků na návštěvě ve dnech 10. až 12. 4.2016, a kteří potvrzovali, že v těchto dnech v bytě žalobce žalovanou viděli. Oproti tomu žalovaná tvrdila, že se odstěhovala někdy v měsíci březnu 2016, nějaký čas bydlela u své kamarádky svědkyně [jméno] [příjmení] a 8.4.2016 se odstěhovala k sestře [jméno] [příjmení] do [obec]. 20 Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že se žalovaná ze společné domácnosti od žalovaného odstěhovala nejpozději 8.4.2016, když její tvrzení a popis událostí ohledně jejího odchodu od žalobce plně koresponduje jak s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], tak s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a dále s tím, že žalovaná pracovní poměr u [právnická osoba], ukončila k 8.4.2016 a rovněž tak ve stejný den její dcera ukončila docházku v mateřské škole v [obec]. Obě svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pak shodně vypověděly, že se žalovaná z [obec] do [obec] ke své sestře odstěhovala v den prvních narozenin syna sestry žalované, paní [jméno] [příjmení], což bylo 8.4.2016. 21 Ke shora uvedenému závěru dospěl soud po té, co zjistil mezi tvrzením žalobce a výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] řadu rozporů a rozporů i v obsahu čestných prohlášení, které svědci sepsali a následně v jejich výpovědích, zejména v tvrzení žalobce a výpovědích jeho matky a jejího manžela. Žalobce tvrdil, že jeho matka se současným manželem přijeli účastníky pozvat na svatbu, která se konala 16.4.2016, osobně 12.4.2016, což spojili i s obědem. Matka žalobce, ale i v rozporu se svým čestným prohlášením, vypověděla, že v týdnu před svatbou u účastníků vůbec s manželem nebyli, protože měla spoustu zařizování, účastníky o svatbě informovali asi měsíc předem telefonicky a pozvání učinili, když byli účastníci u nich na návštěvě. To také v rozporu se svým prohlášením, potvrdil i svědek [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] zase v prohlášení uvedl, že účastníky řízení navštívil 10.4.2016, ale vypověděl, že při sepisování čestného prohlášení nahlížel do kalendáře, a že se jednalo o pátek. Ve skutečnosti 10.4.2016 byla neděle. Otec žalobce [jméno] [příjmení] se odkazoval na zápisy ve svém kalendáři, ale žalobce tvrdil, že se u nich svědek 11.4.2016 zdržel asi dvě nebo tři hodiny, dal si káva a vodu, zatímco svědek vypověděl, že návštěva proběhla během půl hodiny a odehrávala se prakticky na chodbě. Svědkyně [jméno] [příjmení], na kterou se žalobce odkazoval, že po odchodu žalované si k ní jel postěžovat, vypověděla, že jí byl žalobce doporučen jako šikovný řemeslník, který se rozešel s partnerkou, které půjčil peníze, čemuž napovídá, že žalobce musel svědkyni poznat až po rozchodu se žalovanou. A nakonec svědkyně [jméno] [příjmení], vypověděla, že byla u účastníků na návštěvě v pondělí 11.4.2016, doma byla i žalovaná a žalobce jí přislíbil stavební práce na jejím domě, se kterými měl začít až po svatbě své matky, tedy po 16.4.2016, což nekoresponduje s její další výpovědí, že když žalobci za stavební práce platila, žalobce prohlásil, že si peníze musí nechat, aby„ nevylétly komínem.“ Žalobce tedy musel ještě v té době, kdy mu svědkyně platila za stavební práce, se kterými měl začít po svatbě své matky, tedy po 16.4.2016, žít se žalovanou, která dle výpovědi svědkyně neuměla s penězi hospodařit, což je pak, ale v rozporu se všemi shora uvedenými tvrzeními. 22 Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení žalované částky žalobou, uplatněnou u soudu dne 11.4.2019, ale žalovaná prokázala, že se žalovaným ukončila družské soužití nejpozději 8.4.2016, kdy se odstěhovala z [obec] do [obec]. Žalobce se tedy měl a mohl domáhat vrácení žalované částky 150 000 Kč vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení v pondělí 11.4.2016, kdy také začala běžet promlčení lhůta, která marně skončila k 10.4.2019 (§ 629 odst. 1 o. z. a 605 dost. 2 o. z.), čímž došlo k promlčení jeho nároku a žalovaná není povinna žalobci plnit (§ 609 o. z.). Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. 23 O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 o.s.ř. a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Dle § 146 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práv proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci žalobce svým částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být zastaveno co do částky 34 803,50 Kč a ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Podle citovaných zákonných ustanovení, je tedy povinností žalobce nahradit žalované, která byla v řízení plně úspěšná náklady řízení ve výši 109 812 Kč, které sestávají z odměny advokáta za právní zastoupení žalované za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty 237 396 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (2x 9 260 Kč a 2 x 300 Kč), za sedm úkonů právní služby z tarifní hodnoty 202 592,50 Kč (237 396 Kč – 34 803,50 Kč) a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (7x 9 140 Kč a 7x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného advokáta osobním automobilem zn. VW Touareg z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 17.8.2020 za 503,90 Kč, dne 1.2.2021 za 495,62 Kč dne 12.8.2021 za 495,62 Kč, a z [obec] k jednání do [obec] dne 11.5.2021 za 1 858,56 Kč, dále náhrady za ztrátu času na cestě za 22 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH v částce 19 058,27 Kč.