7 C 44/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem obec a číslo o zaplacení 42 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 42 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 043,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 417,33 Kč, s 10% úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč jdoucím od 2. 6. 2021 do zaplacení a s 16,9% ročním úrokem z částky 40 000 Kč jdoucím od 2. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 4 588 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 5.10.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným 18.5.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 6334772833, na základě které mu poskytl 40 000 Kč, za které se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,9% ročně. Žalovaný, ale svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, nedodržel a dostal se tak do prodlení. V tomto případě, měl právní předchůdce žalobce právo zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a žalovanému účtovat poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle ceníku (viz. čl. 10). Protože žalovaný na výzvy právního předchůdce žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru nereagoval, využil právní předchůdce žalobce svého práva a prohlásil dne 19.2.2020 celý úvěr za okamžitě splatný (viz. čl. 9), když byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 řádnými splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2021 (viz. čl. 19) pak právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze den 10.6.2021 (viz. čl. 6). Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení jistiny dluhu ve výši 40 000 Kč, poplatků v celkové výši 2 100 Kč, na dlužném smluvním úroku 11 417,33 Kč za období od 18.5.2017 do 1.6.2021, na dlužném zákonném úroku z prodlení částku 5 043,95 Kč za období od 20.2.2020 do 1.6.2021, smluvní úrok ve výši 16,9% z částky 40 000 Kč jdoucí od 2.6.2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z této částky jdoucí rovněž od 2.6.2021 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného posoudil podle jeho zjištěného příjmu ve výši 9 467 Kč měsíčně, výpisů z účtu, zjištěných výdajů a na základě těchto zjištění stanovila výši jeho měsíčních výdajů, když splátka nového úvěru činila 2 000 Kč měsíčně a příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i jeho životních výdajů. Protože se žalovaný k nařízenému jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 18.5.2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 40 000 Kč s úrokovou sazbou 16,9% ročně s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru do výše tohoto limitu a žalovaný se zavázal předmětný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 235 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o úvěeu a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 4 588 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 684 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 500 Kč a 3x 300 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 504 Kč.