9 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Hrůšovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 45 095 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 095 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 566,67 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 547,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,95 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 982 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 095 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena dne 28. 6. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1404003316, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 22 488 Kč, administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku ve výši 64 488 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou 24 pravidelných měsíčních splátek po 2 687 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 18. 7. 2021. Žalovaná však nezaplatila ani jednu splátku, a proto došlo ke dni 9. 4. 2020 k zesplatnění celého dluhu. Žalovaná dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 30 000 Kč a na úroku 11 095 Kč a na dlužném poplatku částku 4 000 Kč. A protože celá tyto pohledávka za žalovanou byly následně ke dni 16. 7. 2020 smlouvou postoupena na žalobkyni, domáhá se nyní žalobkyně namísto původního věřitele zaplacení celé žalované částky a nadto po něm žádá i úhradu smluvních úroků z jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po dni zesplacení splátek do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky. Úrok i úrok z prodlení žalobkyně přitom částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení dotčených pohledávek.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o úvěru„ [anonymizováno]“ č. 1404003316 ze dne 28. 6. 2019, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně prohlášení a souhlasy žadatele soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 30 000 Kč na její účet. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 22 488 Kč, administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku 64 488 Kč měla přitom uhradit formou 24 pravidelných měsíčních splátek po 2 687 Kč. Žalovaná neuhradila ze svého dluhu ničeho.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované řádně oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 26. 8. 2020. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce.

5. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván dne 20. 12. 2020 k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě.

6. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která odpovídala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti splnil, když žalované poskytl sjednanou částku. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila a nezaplatila mu ani celé sjednané úroky a poplatky. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku. Dle § 1880 o. z. platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Protože v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou na žalobkyni platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků i úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo, a to v případě úroků přímo ze smlouvy ve spojení s § 2395 o. z. a v případě úroků z prodlení pak dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

11. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1 804 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 378 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 3 982 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalované uhradit žalobkyni, a to k rukám jejího právního zástupce.

12. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.