9 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 44 234,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 43 943,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 846,13 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 291 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3 948 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 44 234,71 Kč s výše uvedeným úrokem z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdil, že v rámci smlouvy o úvěru na spotřebitelské zboží ze dne 18. 8. 2019 uzavřel se žalovanou i smlouvu o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty [číslo] na základě které poskytl žalované revolvingový úvěr až do výše 40 000 Kč. V obchodních podmínkách, jež tvořily nedílnou součást smlouvy, bylo přitom mezi účastníky ujednáno, že splácením zůstatku ze strany žalované se úvěrový rámec v odpovídající výši obnovuje. Žalobce tak celkově za dobu trvání smluvního vztahu žalované poskytl finanční prostředky ve výši 42 738,24 Kč. Posléze se ale žalovaná přes upomínky žalobce s úhradou stanovených měsíčních splátek dostávala do prodlení, za což jí byla účtována smluvní pokuta a poplatky za upomínky, vše dle smlouvy a sazebníku žalobce. Pro prodlení žalované s úhradou více jak tří měsíčních splátek pak došlo k ukončení smlouvy a zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu, který byl tvořen dlužnými splátkami ve výši 6 678,50 Kč, dlužnou jistinou úvěru ve výši 36 967,63 Kč, smluvní pokutou ve výši 291 Kč, úrokem z prodlení ve výši 97,58 Kč, poplatkem za odeslání sdělení o zesplatnění ve výši 200 Kč. Žalovaná však nic žalobci nezaplatila. Proto se po něm žalobce žalobou domáhal zaplacení celé žalované částky a nadto po žalované žádal i zákonné úroky z prodlení jdoucí z částky 43 846,13 Kč od 19. 9. 2020, tedy od marného uplynutí 20 denní lhůty k úhradě zesplatněného dluhu, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

4. Ze úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 18. 8. 2019 a souvisejícího formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru na nákup zboží (jízdní kolo s příslušenstvím) a vydání úvěrové karty. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byl kromě uvedených obchodních podmínek žalobce jeho sazebník poplatků. Z tohoto sazebníku plyne výše ujednané smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 10% z dlužné splátky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč za každou upomínku a poplatek za odeslání oznámení o ukončení smlouvy ve výši 200 Kč.

5. Z přehledu plateb a výpisů z úvěrového účtu žalované vyplývá, že žalovaná v období od 29. 10. 2019 do 26. 8. 2020 postupně čerpal a splácel úvěr, avšak ke dni 26. 8. 2020 dluh na jistině úvěru činil 36 967,63 Kč. Z tohoto přehledu plynou i účtované poplatky za upomínky, úroky z prodlení a smluvní pokuta, vše ve výši uvedené v žalobě a vše odpovídající sazebníku poplatků žalobce.

6. Z upomínek a ze sdělení o ukončení smlouvy a zesplatnění úvěru bylo ověřeno, že žalovaná byla k úhradě dlužných splátek žalobcem opakovaně upomínána, byla vyzývána k úhradě poplatků za tyto upomínky i smluvní pokuty s tím, že jí bylo rovněž oznámeno zesplatnění celého jejího dluhu z uvedené smlouvy, a to ke dni 26. 8. 2020. Žalované byla pro úhradu zesplatněného dluhu poskytnuta lhůta 20 kalendářních dnů.

7. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva ze dne 25. 2. 2021 obsahovala skutkový i právní rozbor věci a byla žalované odeslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.

8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

9. Na základě žádosti žalované mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, a to až do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 40 000 Kč. Žalovaná tento úvěr od žalobce průběžně čerpala a splácela. Ovšem později přestala stanovené splátky hradit. Dostala se tak do prodlení s více než třemi splátkami, a proto žalobce celý dluh žalované zesplatnil, a to ke dni 26. 8. 2020. Dluh žalované odpovídal žalované částce a skládal se ze splatných, ale neuhrazených splátek ve výši 6 678,50 Kč, dlužné jistiny úvěru ve výši 36 967,63 Kč, smluvní pokuty ve výši 10% z dlužných splátek v částce 291Kč, z úroku z prodlení ve vztahu ke dlužným splátkám v částce 97,58 Kč a z poplatku za zaslání oznámení o ukončení smlouvy ve výši 200 Kč. Žalovaná však ani poté svůj dluh nevyrovnala. Před podáním žaloby byla žalobcem znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

10. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., která odpovídala i všem požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, a ustanovením § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Žalobce coby úvěrující své povinnosti ze smlouvy splnil, když žalované poskytl sjednané finanční prostředky na nákup spotřebního zboží. Naopak žalovaná jakožto úvěrovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť přestala hradit sjednané splátky úvěru, které v sobě zahrnovaly jak příslušnou část jistiny úvěru, úroků při dohodnuté úrokové sazbě a poplatku na pojištění. Proto mohl žalobce v souladu se smlouvou a s § 1931 o. z. prohlásit celý dluh žalované za okamžitě splatný a domáhat se po žalované zaplacení celé dlužné částky skládající se dlužných splátek, neuhrazené jistiny úvěru, smluvní pokuty sjednané ve smlouvě pro případ prodlení s úhradou splátek i dalších plateb, jakož i dalšího příslušenství tvořeného úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a náklady účelně vynaloženými na vymáhání dluhu. A protože ani poté žalovaná nic na svůj dluh dobrovolně nezaplatila, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně žádaného příslušenství. Současně přitom přezkoumal, že výše požadované smluvní pokuty nepřesahuje maximální dovolenou výši stanovenou zákonem č. 257/2016 Sb. a výše žádaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, dle kterého tato výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 948 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 770 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 234,71 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud k tomu dodává, že o výši náhrady nákladů řízení rozhodl dle § 14b a. t., neboť návrh na zahájení řízení v této věci považuje za návrh podaný na ustáleném vzoru, jež žalobce podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti, přičemž přezkoumal, že byly naplněny i ostatní podmínky aplikace tohoto ustanovení, tedy že předmětem je peněžité plnění nepřekračující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.