9 C 120/2020

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr et Mgr Lucií Hrůšovou ve věci žalobce: ; anonymizována dvě slova obec, IČO se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 552,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 552,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 312 Kč od 27. 4. 2018 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 385 Kč od 28. 9. 2018 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 90 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 765,49 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 3 552,49 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovanému poskytl ambulantní zdravotní péči, za kterou žalovaný nezaplatil regulační poplatek ve výši 90 Kč. Dále měl žalobce poskytnout žalované zdravotní transport ve třech případech a to na záchytnou stanici, v důsledku čehož žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů vyšetření ve výši uplatněné žalobou. Žalovaný přes výzvu žalobci dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud ho vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované reguační poplatek 90 Kč fakturou ze dne 21. 5. 2020 s termínem splatnosti 22. 5. 2020. Regulační poplatek byl vystaven za ošetření na akutní chirurgii dne 21. 5. 2020. Žalobce dále vyúčtoval fakturou ze dne 9. 4. 2018 přepravu žalovaného v ceně 312 Kč. Termín splatnosti byl stanoven 26. 4. 2018. Žalovaný byla přepravena na protialkoholní záchytnou stanici. Z faktury ze dne 10. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalované přepravu ve výši 1 385 Kč a stanovil termín splatnosti 27. 9. 2018. Přeprava byla provedena do protialkoholní záchytné stanice. Dále má soud za prokázané, že fakturou ze dne 4. 9. 2020 žalobce vyúčtoval žalované částku 1 765,49 Kč za přepravu a stanovil termín splatnosti 21. 9. 2020. Přeprava byla uskutečněna na protialkoholní záchytnou stanici. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě všech vyúčtovaných položek. Žalovaný ani za jednu přepravu nezaplatil a neuhradil ani regulační poplatek.

5. Podle § 16 odst. 1, 3 a 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, platí, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním; orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává výše uvedené činnosti pod alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s užitím alkoholického nápoje. Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Výše zmíněné vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb.

6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela po právu. Žalobce provedl přepravu, jejíž náklady je povinen uhradit žalovaný. Výši nákladů žalobce řádně vyúčtoval a žalovaného úhradu upomenul.

7. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.