9 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 220 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 1 554,54 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení úroku ve výši 4 617,49 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 220 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 265866, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 1 120 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku ve výši 13 920 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 240 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 13. 7. 2017. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 13. 3. 2018, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 8 000 Kč, na administrativním poplatku částku 682,04 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 2 537,96 Kč. A protože celá tato pohledávka za žalovanou byla následně ke dni 6. 12. 2019 smlouvou postoupena na žalobkyni, domáhá se nyní žalobkyně namísto původního věřitele zaplacení celé žalované částky a nadto po ní žádá i úhradu smluvních úroků z jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky za dobu od marného uplynutí lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobkyně přitom částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení dotčené pohledávky.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o úvěru„ [anonymizováno]“ č. 265866 ze dne 2. 6. 2016, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 5 920 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku 13 920 Kč měla přitom uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek po 240 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně splátky v celkové výši 2 700 Kč, jiné úhrady již neprovedla. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce. Ani poté však žalovaná svůj dluh nevyrovnala, ačkoliv byla k tomu žalobkyní před podáním žaloby vyzvána, jak plyne z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2021.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), která odpovídala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti splnil, když žalované poskytl sjednanou částku, naopak žalovaná coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila a nezaplatila mu ani celé sjednané úroky a poplatky. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku, a proto jí soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na ni platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. A protože dle § 1880 o. z. platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo, a to dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

5. Ohledně žalobkyní dále žádaných smluvních úroků však soud žalobu zamítl, neboť v řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně, resp. posléze sama žalobkyně na ně nemá nárok. Ze smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy o úvěru, jasně vyplynulo ujednání smluvních stran, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nad dobu řádného trvání smlouvy, nebude jistina úvěru nadále úročena. Částka úroků ve výši 1 120 Kč zahrnutá ve smluvním ujednání mezi poplatky je tak částkou konečnou. Takovéto ujednání ohledně úroků nijak neodporuje zákonným ustanovením § 2395 a násl. o. z.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (úspěšná ze 46 %, když se od jejího úspěchu ve výši 73 % odečetl její neúspěch ve výši 27 %) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 036 Kč. Tato náhrada byla přitom vypočtena z celkových nákladů řízení žalobkyně, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 220 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.