9 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenky: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého I. [celé jméno osvojenkyně], [datum narození], bytem [adresa osvojenkyně], dcera [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa osvojitele]. Osvojitel [celé jméno osvojitele], [datum narození], se zapíše v knize narození Městského národního výboru v [obec] ve svazku [číslo], ročník [rok] na straně [číslo] pod číslem řadovým [číslo], místo otce osvojenky [celé jméno osvojenkyně], [datum narození]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 9. 7. 2021 podal navrhovatel (osvojitel) návrh na osvojení zletilé osvojenky (dcery své družky). Návrh odůvodnil tím, že s matkou osvojenky a s osvojenkou žil řadu let ve společné domácnosti a fakticky se o osvojenku staral jako o svoji dceru, která ho i takto vnímala. Je tak mezi nimi vybudováno citové pouto jako mezi otcem a dcerou. Osvojitel má jednoho syna, se kterým se však nestýká, nemá již ani jeho příjmení. Otec osvojenky umřel, když byla osvojenka malá. Osvojenka o osvojitele v současné době pečuje, chodí za ním na návštěvy, nakupuje mu, uklízí. Osvojení berou účastníci jako poděkování za vzájemnou péči, ale i jako závazek, který mezi nimi přirozeně za roky společného života vznikl. Osvojenka je bezdětná, vdaná za pana [jméno] [příjmení]. Osvojitel nemá manželku. Z těchto důvodů účastníci mají za to, že není potřeba rozhodovat o změně příjmení osvojenky.

2. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků řízení soud zjistil následující. Osvojitel žil ve společné domácnosti s matkou osvojenky a s osvojenkou. Již téměř 46 let plní roli otce, když pečoval o osvojenku jako o vlastní dítě po celou dobu jejich společného soužití. Mezi osvojencem a osvojitelkou jsou pevné citové vazby na úrovni vztahů otce a dcery. S osvojením souhlasí manžel osvojenky. Osvojenka děti nemá. Osvojitel má pouze jedno dítě – ze svého manželství syna [jméno] [příjmení], se kterým se naposledy viděl, když byl jeho syn malé dítě, poté se již nenavštěvovali, jeho syn ani nenese jeho příjmení, neboť jeho matka požádala o změnu příjmení na příjmení jejího nového manžela. Biologický otec osvojenky již nežije. V současné době osvojenka o osvojitele pečuje.

3. Osvojení zletilého upravují zejména níže uvedená ustanovení zákona.

4. Podle § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

5. Podle § 848 o. z. (osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého) není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně.

6. Podle § 850 odstavec 2 věta první o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela.

7. Podle § 796 odstavec 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

8. U osvojení obecně (tedy v případě osvojení zletilého i nezletilého) se uplatní následující principy. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 o. z.). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte (§ 797 o. z.). Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem (§ 799 odstavec 1 o. z.). Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči (§ 800 odstavec 1 o. z.). Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let (§ 803 věta před středníkem o. z.). Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství (§ 804 o. z.). Dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče, má postavení společného dítěte manželů; jinak má postavení dítěte osvojitele (§ 832 odstavec 1 o. z.).

9. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že návrhu je možno vyhovět. Jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro osvojení zletilého, přičemž v projednávané věci osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti. Nebylo zjištěno, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Osvojenec, osvojitel, jakož i manžel osvojenky si jsou vědomi smyslu a důsledků osvojení, které v daném případě není obdobou osvojení nezletilého. Proto soud shodnému návrhu všech účastníků řízení vyhověl.

10. Závěrem soud dodává, že o změně příjmení osvojenky nebylo rozhodováno, neboť k tomu v daném řízení nebyl důvod a ani účastníci toto nenavrhovali.

11. Všichni účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.