9 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenky: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého I. celé jméno osvojenkyně, datum narození, bytem adresa osvojenkyně, dcera jméno příjmení a jméno příjmení, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou jméno příjmení, datum narození, bytem adresa osvojitele. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození, se zapíše v knize narození Městského národního výboru v obec ve svazku číslo, ročník rok na straně číslo pod číslem řadovým číslo, místo otce osvojenky celé jméno osvojenkyně, datum narození. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 9. 7. 2021 podal navrhovatel (osvojitel) návrh na osvojení zletilé osvojenky (dcery své družky). Návrh odůvodnil tím, že s matkou osvojenky a s osvojenkou žil řadu let ve společné domácnosti a fakticky se o osvojenku staral jako o svoji dceru, která ho i takto vnímala. Je tak mezi nimi vybudováno citové pouto jako mezi otcem a dcerou. Osvojitel má jednoho syna, se kterým se však nestýká, nemá již ani jeho příjmení. Otec osvojenky umřel, když byla osvojenka malá. Osvojenka o osvojitele v současné době pečuje, chodí za ním na návštěvy, nakupuje mu, uklízí. Osvojení berou účastníci jako poděkování za vzájemnou péči, ale i jako závazek, který mezi nimi přirozeně za roky společného života vznikl. Osvojenka je bezdětná, vdaná za pana jméno příjmení. Osvojitel nemá manželku. Z těchto důvodů účastníci mají za to, že není potřeba rozhodovat o změně příjmení osvojenky.

2. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků řízení soud zjistil následující. Osvojitel žil ve společné domácnosti s matkou osvojenky a s osvojenkou. Již téměř 46 let plní roli otce, když pečoval o osvojenku jako o vlastní dítě po celou dobu jejich společného soužití. Mezi osvojencem a osvojitelkou jsou pevné citové vazby na úrovni vztahů otce a dcery. S osvojením souhlasí manžel osvojenky. Osvojenka děti nemá. Osvojitel má pouze jedno dítě – ze svého manželství syna jméno příjmení, se kterým se naposledy viděl, když byl jeho syn malé dítě, poté se již nenavštěvovali, jeho syn ani nenese jeho příjmení, neboť jeho matka požádala o změnu příjmení na příjmení jejího nového manžela. Biologický otec osvojenky již nežije. V současné době osvojenka o osvojitele pečuje.

3. Osvojení zletilého upravují zejména níže uvedená ustanovení zákona.

4. Podle § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

5. Podle § 848 o. z. (osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého) není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně.

6. Podle § 850 odstavec 2 věta první o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela.

7. Podle § 796 odstavec 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

8. U osvojení obecně (tedy v případě osvojení zletilého i nezletilého) se uplatní následující principy. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 o. z.). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte (§ 797 o. z.). Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem (§ 799 odstavec 1 o. z.). Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči (§ 800 odstavec 1 o. z.). Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let (§ 803 věta před středníkem o. z.). Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství (§ 804 o. z.). Dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče, má postavení společného dítěte manželů; jinak má postavení dítěte osvojitele (§ 832 odstavec 1 o. z.).

9. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že návrhu je možno vyhovět. Jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro osvojení zletilého, přičemž v projednávané věci osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti. Nebylo zjištěno, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Osvojenec, osvojitel, jakož i manžel osvojenky si jsou vědomi smyslu a důsledků osvojení, které v daném případě není obdobou osvojení nezletilého. Proto soud shodnému návrhu všech účastníků řízení vyhověl.

10. Závěrem soud dodává, že o změně příjmení osvojenky nebylo rozhodováno, neboť k tomu v daném řízení nebyl důvod a ani účastníci toto nenavrhovali.

11. Všichni účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej výslovně vzdal.