9 C 150/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , anonymizována dvě slova číslo se sídlem právnická osoba anonymizováno příjmení jméno , příjmení příjmení , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, dále zákonný úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, zákonný úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonný úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonný úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonný úrok z prodlení 7,50 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonný úrok z prodlení 8,00 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonný úrok z prodlení 8,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonný úrok z prodlení 9,00 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonný úrok z prodlení 9,00 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonný úrok z prodlení 7,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný úrok z prodlení 7,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 976 Kč od 2. 5. 2007 do 7. 5. 2008, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou, doručenou soudu dne 27. 4. 2021, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 2. 5. 2007 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě níž poskytla žalovanému 6 000 Kč. Žalovaný však svůj dluh dosud neuhradil. Následně byla celá pohledávka za žalovaným smlouvou postoupena na přechodného věřitele, [právnická osoba] [anonymizováno] a smlouvou ze dne 24. 8. 2018 pak z tohoto přechodného věřitele na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky, která odpovídá neuhrazené jistině úvěru. Nadto po žalované požadoval zákonné úroky z prodlení z této částky jdoucí od data následujícího po dni její splatnosti do zaplacení a dále požadoval úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Z písemného znění smlouvy o půjčce, datované dnem 2. 5. 2007, soud zjistil, že tímto se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč, a to v celkem 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 pak vyplývá, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván k úhradě žalované částky, a to přípisem ze dne 12. 4. 2021, ve kterém byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Protože se v daném případě jedná o posouzení práv a povinností, vzniklých do 31. 12. 2013, aplikoval soud v této věci ustanovení zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Z provedených důkazů plyne, že v dané věci byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 občanského zákoníku, že pohledávky z této smlouvy o půjčce byly postoupeny ve smyslu § 524 občanského zákoníku na žalobce, a že žalovaný svůj dluh plynoucí z této smlouvy dosud neuhradil. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil řádně v termínu splatnosti, dostal se do prodlení. Proto má žalobce právo požadovat po žalovaném též zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 163/2005 Sb.). Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 500 Kč za 2,5 úkonů právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů (účinném od 1.7.2014), a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 168 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 368 Kč. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.