9 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6 576 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 576 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 835,35 Kč za období od 3. 1. 2008 do 18. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 576 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, dále zákonný úrok z prodlení 7,25 % ročně z částky 6 576 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení 7,25 % ročně z částky 6 576 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou, doručenou soudu dne 20. 8. 2021, se žalobce domáhal po žalované zaplacení 6 576 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 20. 12. 2006 s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě níž poskytla žalované 6 000 Kč. Žalovaná však svůj dluh dosud neuhradila. Následně byla celá pohledávka za žalovanou smlouvou postoupena na žalobce, a to smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhá po žalované zaplacení žalované částky, která odpovídá neuhrazené části jistině úvěru a části neuhrazeného poplatku. Nadto po žalované požadoval zákonné úroky z prodlení z této částky jdoucí od data následujícího po dni její splatnosti do zaplacení a dále požadoval úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Z písemného znění smlouvy o půjčce, datované dnem 20. 12. 2006, soud zjistil, že tímto se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč, a to v celkem 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2018 pak vyplývá, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě žalované částky, a to přípisem ze dne 29. 7. 2021, ve kterém byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Protože se v daném případě jedná o posouzení práv a povinností, vzniklých do 31. 12. 2013, aplikoval soud v této věci ustanovení zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Z provedených důkazů plyne, že v dané věci byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 občanského zákoníku, že pohledávky z této smlouvy o půjčce byly postoupeny ve smyslu § 524 občanského zákoníku na žalobce, a že žalovaná svůj dluh plynoucí z této smlouvy dosud neuhradila. Protože žalovaná svůj dluh vůči žalobci neuhradila řádně v termínu splatnosti, dostala se do prodlení. Proto má žalobce právo požadovat po žalované též zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 163/2005 Sb.). Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 500 Kč za 2,5 úkonů právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů (účinném od 1.7.2014), a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 168 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 368 Kč. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.