9 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr et Mgr Lucií Hrůšovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátkou titul . jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného korespondenční adresa: adresa žalovaného o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné neprovdané matky ve výši 2.000 Kč měsíčně, a to od 3. 5. 2020, maximálně do 20. 11. 2021, splatné vždy do 20. dne v měsíci předem.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od 3. 5. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 24.000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 13 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou soudní poplatek ve výši 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplatit výživné neprovdané matky ve výši 2 000 Kč měsíčně. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že se ze vztahu účastníků narodil syn, přičemž od 3. 5. 2021 žalovaný s žalobkyní již nebydlí a nijak nepřispívá na jejich výživu. Žalobkyně má v současné době pouze příjem ve výši 10 000 Kč měsíčně z rodičovského příspěvku. Žalobkyně má ve své péči další dceru a její náklady činí 3 000 Kč měsíčně na bydlení, dále platí 700 Kč měsíčně za telefon, životní pojištění 731 Kč měsíčně, platí i náklady na automobil (tzn. půlroční pojištění ve výši 1 796 Kč, opravy), atd.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně by měla chtít výživné po svém bývalém manželovi a jeho vyživovací povinnost je tedy až sekundární. Dále uvedl, že na syna platí výživné 5 000 Kč, oproti bývalému manželovi, který na starší dceru platí výživné podstatně nižší. Rozporoval i výši nákladů na bydlení žalobkyně, tedy částku 3 000 Kč, kterou žalobkyně platí svým rodičům. K tomu uvedl, že je to nejen v rozporu s dobrými mravy, ale také dodal, že v době, kdy s žalobkyní u nich bydlel, tak uvedenou částku po nich její rodiče nikdy platit nechtěli. Uvedl, že jeho příjmy jsou okolo 22 000 Kč měsíčně.

3. Z rodného listu syna účastníků má soud za prokázané, že se účastníkům narodil dne [datum] syn [jméno] [celé jméno žalovaného].

4. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 2. 12. 2020, čj. [číslo jednací] soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, ve které byl nezletilý [jméno] svěřen do péče matky, otec se zavázal hradit měsíčně 5 000 Kč na výživu nezletilého [jméno] a také mu bylo stanoveno dlužné výživné. Otec má jednu vyživovací povinnost, matka dvě.

5. Z pojistné smlouvy č. 6346699813 soud zjistil, že žalobkyně má uzavřenou pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla, [registrační značka], [příjmení] [jméno], s ročním pojistným plněním ve výši 3 593 Kč.

6. Z pojistné smlouvy č. 1423430423 soud zjistil, že žalobkyně má uzavřenou pojistnou smlouvu životní pojištění [anonymizována dvě slova] s měsíčním pojistným plněním ve výši 731Kč.

7. Z faktury č. 5121003937 soud zjistil, že na odběratele [jméno] [příjmení] byla vystavena faktura na částku 3 897 Kč vyplývající ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu za období od 17. 1. 2020 do 20. 1. 2021.

8. Z faktury č. 5120017858 soud zjistil, že na odběratele [jméno] [příjmení] byla vystavena faktura na částku - 6147 Kč vyplývající ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu za období od 3. 4. 2019 do 1. 4. 2020.

9. Z čestného prohlášení ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení] a otec žalobkyně [jméno] [příjmení] stvrdili, že jim žalobkyně měsíčně přispívá na náklady provozu domu částku 3 000 Kč.

10. Z potvrzení o provedené transakce ze dne 4. 7. 2021 soud zjistil, že dne 15. 3. 2021 žalobkyně zaplatila částku 731 Kč.

11. Z potvrzení o provedené transakce ze dne 4. 7. 2021 soud zjistil, že dne 16. 3. 2020 žalobkyně zaplatila částku 1 796 Kč.

12. Z faktury č. 9/21 ze dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že byla vystavena faktura na částku 4 233 Kč za opravu [značka automobilu] – výměna filtrů, olej, diagnostika.

13. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] má soud za prokázané, že za rozhodné období od května 2020 do března 2021 činil průměrný měsíční příjem žalovaného 30 644 Kč.

14. Z potvrzení o provedené transakce ze dne 27. 4. 2021 soud zjistil, že dne 26. 2. 2021 žalobkyně zaplatila částku 739 Kč.

15. Z faktury č. 6/21 ze dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že byla vystavena faktura na částku 2 998 Kč za opravu [značka automobilu] – oprava přední nápravy - geometrie.

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

17. Účastníci jsou rodiči nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], který se jim narodil dne 20. 11. 2019. Účastníci nejsou manželé. Účastníci spolu nežijí od 3. 5. 2020. Žalobkyně je na mateřské dovolené. Příjem žalobkyně činí 10 000 Kč. Příjem žalovaného činí průměrně 30 644 Kč. Výživné na nezletilého syna bylo stanoveno na částku 5 000 Kč měsíčně.

18. Podle § 920 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte.

19. Žaloba je důvodná. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, apod.

20. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ze vztahu účastníků se narodilo nezletilé dítě, přičemž účastníci nebyli ve stavu manželském, avšak po narození nezletilého spolu žili. Žalovaný se ze společné domácnosti odstěhoval 3. 5. 2020 a od té doby matce nic na její výživu nepřispíval – to žalovaný nesporoval. Matka má dvě vyživovací povinnosti a příjem pouze z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč. Platí rodičům příspěvek na bydlení ve výši 3 000 Kč, což bylo prokázáno čestným prohlášením rodičů žalobkyně. Dále platí náklady na telefon 739 Kč, životní pojištění 731 Kč a náklady spojené s provozem automobilu (pojištění a běžné opravy). Otec má jednu vyživovací povinnost, průměrný příjem za rozhodné období měl okolo 30 644 Kč (nikoliv 22 000 Kč, jak tvrdil žalovaný), platí náklady na bydlení a výživné na syna ve výši 5 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že za této situace je přiměřeným výživným neprovdané matce žalovaná částka, tedy 2 000 Kč měsíčně, a to od 3. 5. 2020 kdy se žalovaný odstěhoval od žalobkyně. Žalovaný tuto částku bude platit maximálně do 20. 11. 2021, kdy nezletilému [jméno] budou dva roky.

21. Závěrem soud dodává, že argumenty otce ohledně povinnosti bývalého manžela platit výživné žalobkyni jsou zcela liché. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně vyplývající z titulu neprovdané matky po narození syna [jméno], a tedy není jakákoliv spojitost s případnou vyživovací povinností bývalého manžela. Matka nepožadovala náklady spojené s těhotenstvím a porodem, naopak požadovala výživné až od 3. 5. 2020, kdy došlo k rozchodu účastníků a odstěhování žalovaného ze společné domácnosti. Ani otázka výše výživného na nezletilé děti žalobkyně není rozhodná co do výše příjmů žalobkyně, neboť výživné na nezletilé děti není příjmem daného rodiče a nelze jej tedy do příjmů rodiče započítávat. Naopak povinnost žalovaného k placení výživného na syna byla v celkovém kontextu zohledněna, avšak přesto soud dospěl k závěru, že požadovaná částka žalobkyní ve výši 2 000 Kč není nadhodnocena a je v obdobném typu řízení naopak zcela obvyklá a přiměřená konkrétním okolnostem daného případu.

22. Protože výživné bylo určeno zpětně, vznikl na něm dluh za období od 3. 5. 2020 do 30. 4. 2021. Tedy za celkem 12 měsíců období květen 2020 až duben 2021 po 2.000 Kč měsíčně a jedná se tak celkem o částku 24.000 Kč. S ohledem na výši dluhu a vzhledem k otcovým majetkovým poměrům poskytl soud otci k úhradě tohoto dluhu lhůtu přiměřeně delší, než jak jí obecně zákon stanoví. Tuto delší lhůtu splatnosti dlužného výživného ostatně nevrhla i sama žalobkyně.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 071 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které jí náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 333 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 620 Kč za písemné podání dne 14. 4. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 620 Kč poradu s klientem přesahující hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a. Dále náhrady cestovného osobním automobilem zn. Škoda Superb z [obec] do [obec] a zpět (2x 65 km) k jednáním dne 27. 4. 2021, při průměrné spotřebě 6,2 l motorové nafty na 100km, včetně náhrady za promeškaný čas za jednu cestu 6 půlhodin, čili 600 Kč, tedy za cestovní náhrady a za promeškaný čas částka 1 391 Kč.

24. Protože je žalobkyně osvobozena ve smyslu § 11 odstavec 2) písm. c) od placení soudního poplatku, rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 500 Kč Soudní poplatek byl vyměřen podle sazebníku soudních poplatků položka 7 písm. a).