9 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 32 080 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 14 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 733,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 084,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11 012,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,66 % ročně z částky 11 012,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částky 6 530 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 355,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 005,8 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 028,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,66 % ročně z částky 5 028,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 10 880 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 32 080 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 220244, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 1 680Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,66 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku ve výši 20 800 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 360 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 29. 1. 2017. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 9. 9. 2019, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 10 974,16 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 3 275,84 Kč. Dále mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 205334, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 2 100 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,66 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 26 100 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 450 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 14. 11. 2016. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 9. 9. 2019, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 11 012,69 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 3 287,31 Kč. Dále mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 186151, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti oproti podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky ve výši 1 680 Kč (kapitalizované za řádnou dobu trvání smlouvy při smluvní úrokové sazbě 23,66 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku ve výši 20 800 Kč přitom měla žalovaná zaplatit formou pravidelných 58 týdenních splátek po 360 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 11. 8. 2016. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit, poslední platbu provedla dne 9. 9. 2019, a proto po dni splatnosti poslední stanovené splátky dlužila uvedené společnosti na jistině půjčky částku 5 028,91 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 1 501,09 Kč. A protože celé tyto pohledávky za žalovanou byly následně ke dni 6. 12. 2019 smlouvou postoupeny na žalobce, domáhá se nyní žalobce namísto původního věřitele zaplacení celých žalovaných částek a nadto po ní žádá i úhradu smluvních úroků z jistin půjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti posledních sjednaných splátek do zaplacení a také úhradu zákonných úroků z prodlení z jistiny půjčky za dobu od marného uplynutí lhůty běžící od splatnosti posledních sjednaných splátek do zaplacení. Úrok i úrok z prodlení žalobce přitom částečně kapitalizoval, a to ke dni postoupení každé dotčené pohledávky.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhnula její zamítnutí, neboť vznesla námitku promlčení do všech nároků – pohledávek žalobce včetně příslušenství. Jednalo se podle jejího názoru o dílčí plnění, které je již promlčené. Dále uvedla, že žalobce u nároku č. 2 řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované a předmětná smlouva o úvěru je tak navíc neplatná. Žalobce totiž v kartě zákazníka neuvedl a nezkontroloval, zda má žalovaná jiné splátky/půjčky/alimenty, když u stejného věřitele měla žalovaná jen pár měsíců před tím uzavřený jiný úvěr.

3. Žalobce vzal následně žalobu částečně zpět, a protože žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila, rozhodl okresní soud usnesením ze dne 9. 8. 2021, čj. 9 C 82/2021 – 80 tak, že řízení se v části o zaplacení 11 250 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 647,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 832,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z 10 974,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 %, s úrokem 23,66 % ročně z částky 10 974,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zastavuje. Dále okresní soud konstatoval, že v řízení bude nadále pokračováno o nároku žalobce na zaplacení částky 14 300 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 733,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 084,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 012,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, s úrokem 23,66 % ročně z částky 11 012,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, dále částky 6 530,00 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 355,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 005,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 028,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, s úrokem 23,66 % ročně z částky 5 028,91 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalobce doplnil, že úvěruschnopnost žalované zkoumal řádně, naopak byl uveden v omyl od žalované, která neuvedla skutečnosti pravdivě. Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce vycházel v kartě zákazníka z informací uvedených přímo klientem. Námitku promlčení taktéž považoval za nedůvodnou, neboť žalovaná na uvedený dluh plnila i po ukončení sjednaného splátkového kalendáře, a proto v souladu s § 2054 odst. 2 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Dále žalobce upřesnil specifikaci započtení jednotlivých plateb na jednotlivé části úvěrů. Nadále tak trval na žalobě co do nároků pod č. 2 a č. 3 včetně příslušného příslušenství.

5. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o půjčce„ [anonymizováno]“ č. 205334 ze dne 5. 10. 2015, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 11 100 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku 26 100 Kč měla přitom uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek po 450 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce splátky v celkové výši 11 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce.

6. Ze Smlouvy o půjčce„ [anonymizováno]“ č. 186151 ze dne 2. 7. 2015 soud zjistil, že ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 12 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 8 800 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku 20 800 Kč měla přitom uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek po 360 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce splátky v celkové výši 14 350 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky žalované částce.

7. Z přehledu plateb ke smlouvě č. 186151 soud zjistil, že žalobce příchozí platby od žalované započetl částečně na jistinu, částečně na úrok či administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso, a proto žalovaná dle žalobce nadále na tento dluh dlužila celkovou částku 14 350 Kč.

8. Z přehledu plateb ke smlouvě č. 205334 soud zjistil, že žalobce příchozí platby od žalované započetl částečně na jistinu, částečně na úrok či administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso, a proto žalovaná dle žalobce nadále na tento dluh dlužila celkovou částku 11 800 Kč.

9. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem tzv. předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2020 vyzvána k úhradě částky 67 132,91 Kč s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvy č. 205334 a č. 186151, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkovou částku 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky společně se smluvními poplatky vrátit formou pravidelných týdenních splátkách ve stanoveném termínu. Žalovaná však dluhy řádně nesplácela. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze smluv o půjčkách na žalobkyni. Žalobce následně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, a to až předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2020. Žaloba byla podána dne 27. 1. 2021.

11. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly sice platně uzavřeny smlouvy o úvěru (byť v názvu uvedeno, že se jedná o smlouvu o půjčce, tak dle obsahu i znění textu smlouvy v záhlaví je zřejmé, že se jedná o smlouvu o úvěru), a to dle § 2395 a násl. o. z., avšak minimálně smlouva č. 205334 neodpovídala požadavkům na ni kladeným zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.), neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. V kartě zákazníka žalované ze dne 5. 10. 2015 není v kolonce splátky/půjčky/alimenty uvedena splátka předchozí půjčky ze dne 2. 7. 2015. Přitom obě půjčky byly uzavřeny mezi stejnými účastníky a v krátkém časovém intervalu, a tedy právní předchůdce žalobce si mohl a měl tuto skutečnost ověřit. Dále nárok žalobce co do žádaných smluvních úroků není taktéž opodstatněný, neboť v řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, resp. posléze sám žalobce na ně nemá nárok. Ze smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást předmětných smluv, jasně vyplynulo ujednání smluvních stran, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nad dobu řádného trvání smlouvy, nebude jistina úvěru nadále úročena. Částky úroků u smlouvy č. 186151 ve výši 1 680 Kč, u smlouvy č. 205334 ve výši 2 100 Kč, zahrnuté ve smluvním ujednání mezi poplatky jsou tak částkami konečnými. Takovéto ujednání ohledně úroků nijak neodporuje zákonným ustanovením § 2395 a násl. o. z.

15. Stěžejní však v dané věci bylo posouzení vznesené námitky promlčení ze strany žalované. Soud má za to, že tato námitka je důvodná, a to z následujících důvodů. V čl. 8 je uvedeno, že v případě prodlení Zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká Úvěrujícímu (tedy právnímu předchůdci žalobce) právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení Úvěrujícího: a) zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, b) úroky z prodlení, atd. c) nákladů řízení. Z tohoto znění smlouvy o úvěru jasně vyplývá, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) měl právo požadovat uvedené platby, tedy mohl je požadovat, avšak také nemusel. Z uvedeného tak soud dovozuje, že pokud Úvěrující (tedy právní předchůdce žalobce) měl v úmyslu některé platby (jednotlivě či společně) požadovat po Zákazníkovi (žalované), pak ji tuto skutečnost měl výslovně sdělit, a tedy ji o tomto písemně vyrozumět. To se však v daném případě nestalo, když žalobce tuto skutečnost přes poučení soudu neprokázal. Žalobce ostatně neprokázal ani řádné zesplatnění úvěru. V takovém případě žalovaná, byť po splatnosti, plnila stále na jednotlivé dílčí splátky úvěru, které samostatně dospívají a nemůže u nich dojít k uznání dluhu. Účinky uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 o.z. lze totiž spojit pouze s plněním částečným, nikoliv dílčím (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.). Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (619 o. z.), tedy od 15. 11. 2016 u smlouvy č. 205334 a dne 12. 8. 2016 u smlouvy č. 186151. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení žalované částky až po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 609, § 629 o. z.), a proto soud přihlédl k důvodně vznesené námitce promlčení ze strany žalované (§ 610 o. z.).

16. Na základě všech výše uvedených skutečností má tak soud žalobu za nedůvodnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl (výrok I).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná. Tato náhrada byla přitom vypočtena z nákladů zastoupení advokátem, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 080 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za 1 úkon, když žalovaná účtovala 4 úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření se k žalobě dne 14. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 16. 6. 2021 a účast na jednání soudu dne 18. 8. 2021. Dále čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tzn. 1 200 Kč. Celková výše nákladů žalobce tak činí 10 880 Kč.