1 C 104/2024
č. j. 1 C 104/2024-66
V PLATNOSTI- OS Semily 1 C 104/2024-66
- KS Hradec Králové 47 Co 191/2024-109
Okresní soud v Semilech zamítl určovací žalobu o trvání smluvního vztahu mezi stranami uzavřeného na dobu neurčitou, protože žalobce neměl naléhavý právní zájem na určení jeho trvání. Soud se opřel o § 582 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož lze smlouvu na dobu neurčitou vypovědět s tříměsíční lhůtou, a uznal, že smlouva byla platně vypovězena. Výpovědní podmínka v čl. IV odst. 2 smlouvy byla považována za nemožnou a nesplnitelnou, protože její splnění by vyžadovalo extrémní změny trhu. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 9 000 Kč ve prospěch žalovaného.
Plný text
Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Vošvrdovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno o určení trvání právního vztahu
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovaným plynoucím ze Smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu ze dne 9. 12. 2008 a jejího dodatku ke smlouvě uzavřené 9. 12. 2008 mezi Jméno žalobce a právnická osoba, ohledně internetového obchodu ze dne 25. 4. 2016 nadále trvá, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 9 000 Kč k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal určení trvání právního vztahu (právního poměru) s žalovaným tak, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnil tím, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, neboť se v této věci určovací žalobou vytvoří pevný základ pro vyjasnění právních vztahů stran a může se tak předejít žalobě na plnění (přesto, že by bylo též možno žalobu na plnění podat). Mezi stranami byla 19. 12. 2008 uzavřena smlouva o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu a dále 25. 4. 2016 její dodatek. Smlouva upravuje vztahy při budování internetového obchodu a byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž každá ze smluvních stran ji může vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou, pokud hodnota objednávek za pět po sobě jdoucích měsíců nedosáhne výše 1 000 Kč. Další způsob ukončení je uveden v čl. IV odst. 4, kde je uvedeno, že objednatel (žalovaný) je oprávněn od smlouvy odstoupit za předpokladu úhrady odstupného, které je stanoveno jako součet částky 100 000 Kč a částky ve výši objemu objednávek za předchozích 24 kalendářních měsíců. Zaplacením tohoto odstupného vzniká pak žalovanému nárok na převod veškerých práv spojených s vlastnictvím a provozováním internetového obchodu. V případě, že žalovaný chtěl platně ukončit smluvní vztah mezi stranami, měl tedy podle žalobkyně uhradit odstupné a od smlouvy odstoupit. Žalobci však byla 2. 4. 2024 od žalovaného doručena výpověď smlouvy, podle níž zanikne smluvní vztah 30. 6. 2024, opřená o § 582 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Žalobce předžalobní upomínkou z 8. 4. 2024 vyzval žalovaného, aby tuto výpověď vzal neprodleně zpět. Uzavřená smlouva má totiž dostatečné způsoby ukončení smlouvy, takže aplikace § 582 odst. 1 obč. zák. není akceptovatelná.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Podle žalovaného není primárním zájmem žalobce určení právního vztahu per se, ale zejména mu jde o výlučnost e-shopu podle smlouvy, tedy zákaz pro žalovaného zřídit a provozovat vlastní e-shop či využít obdobných služeb u třetí osoby, a v tomto směru pak také o úhradu, resp. výlučnost provize podle smlouvy. Žalovaná nadále nemá zájem o obchodní spolupráci s žalobcem (což byl ostatně důvod výpovědi smlouvy), žalobce však jakoukoliv změnu smluvního vztahu vždy odmítal. Žalovaný považuje výpovědí z 27. 3. 2024 jejich smluvní vztah za ukončený. I žalobce podle žalovaného považuje smluvní za vztah za ukončený k 1. 7. 2024 (odkazuje přitom na komunikaci ohledně ukončení fungování e-shopu z 26. 6. 2024). Od 1. 7. 2024 tak ani jedna ze stran nemá zjevný zájem postupovat podle smlouvy. Určovací žaloba tak není na místě. Mechanismus smluvního odstupného ve smlouvě považuje žalovaný spíše než za zákonné odstoupení za právo odkoupit e-shop, nikoliv povinnost. Výpovědi se nijak nedotýká. Žalovaný dále poukazuje na to, že smlouva neobsahuje zákaz využití jiných než ve smlouvě uvedených způsobů ukončení (dále výpovědní doba je jiná než u zákonné výpovědi). Vázání možnosti výpovědi smlouvy na to, že „načítaná hodnota objednávek za 6 po sobě jdoucích předchozích měsíců nedosáhne výši Kč 1 000“ pak podle žalovaného není ničím jiným, než nedovoleným vázáním výpovědi na podmínky, jejichž splnění je nejisté. Dané činí celou smluvní výpověď neplatným ustanovením a zákonná výpověď tak zůstává jediným existujícím způsobem vypovězení smlouvy. Uvažovat lze i o celkové nemožnosti splnění podmínky uvedené ve smluvní výpovědi. Protože zboží prodávané podle smlouvy jsou šperky a šperkařské výrobky s českým granátem vyráběné žalovaným, postačí k vyloučení předmětné podmínky (s ohledem na jejich cenu) prakticky prodej 1 kusu šperku. Tento prodej navíc nesmí nastat po dobu 6 měsíců, kdy navíc smlouva žalovanému zakazuje provozování vlastního e-shopu, případně využití služeb třetích osob pro provozování e-shopu. Pro naplnění podmínky smluvní výpovědi by tak muselo dojít k takovému společenskému zlomu, že by celá zákaznická základna žalovaného najednou přestala objednávat zboží po internetu. Absurdnost a nereálnost této varianty je ostatně zřejmá i z objemu internetových prodejů, které v průměru činí více než 1 000 000 Kč měsíčně. Pokud v roce 2008 činil objem objednávek částku 30 000 Kč ročně, je výše uvedená klauzule neplatná, nesplnitelná od počátku. Podmínku smluvní výpovědi je tedy třeba považovat za nemožnou a nesplnitelnou. Smluvní výpověď je tak neplatná i z důvodu nesplnitelnosti její podmínky. Na vysvětlenou žalovaný popsal praktické zpracování objednávek tak, že žalobce na obchodním oddělení žalované zanechal svůj notebook, na kterém běžela e-mailová aplikace přijímající jednotlivé objednávky z e-shopu. Správcem tohoto e-mailu byl žalobce, ale žalovaný k němu měl neomezený přístup za účelem realizace a vyřizování objednávek. Vedle notebooku zanechal žalobce žalovanému i tiskárnu a telefon, který sloužil jako kontaktní prostředek pro zákazníky e-shopu. Žalobce se přitom 28. 6. ve 14 hodin dostavil do prostor žalované a veškeré své vybavení si odvezl, žalovaný rovněž odsouhlasil přesměrování emailu na email některého ze svých zaměstnanců ke dni 28.
6. Adresa e- shopu je stále aktivní, slouží však k provozování e-shopu se šperky a doprovodným zbožím ze strany společnosti Anonymizováno jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce. Společnost vznikla 27. 4. 2024, tedy po podání výpovědi ze strany žalovaného. Žalobce tedy již od dubna 2024 aktivně jednal tak, aby zahájil vlastní podnikání na webové adrese podle smlouvy, tedy aktivně jednal v souladu s ukončením smluvního vztahu stran k 30. 6. 2024. I pokud by nyní žalovaný hypoteticky připustil, že by měl smluvní vztah nadále trvat, pak žalobce nadále činí vše pro to, aby vzájemné povinnosti podle smlouvy ani plněny být nemohly. I v tomto kontextu je celá žaloba podle žalovaného zjevně účelovým podáním.
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu ze dne 9. 12. 2008 soud zjistil, že se jí žalobce jako poskytovatel zavázal zřídit a zajistit provozování a správu internetového obchodu se zbožím žalovaného jako objednatele na internetové doméně Anonymizováno. Odměna poskytovatele byla sjednaná ve výši 20 % z ceny zboží bez DPH objednaného zákazníkem přes internetový obchod v daném kalendářním měsíci. Podle čl. IV. odst. 1 smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu neurčitou. Podle čl. IV. odst. 2 smlouvy je sjednáno, že každá strana může tuto smlouvu vypovědět s 3-měsíční výpovědní lhůtou běžící od prvního dne měsíce následujícího po měsíci o doručení výpovědi v případě, že načítaná hodnota objednávek za 6 po sobě jdoucích předchozích měsíců nedosáhne výše Kč 1 000. Podle Čl. IV. odst. 4 smlouvy je sjednáno, že objednatel zaplacením odstupného, jehož výše bude určena jako součet částky Kč 100 000 a částky ve výši objemu objednávek za předchozích 24 kalendářních měsíců, nejméně však částky Kč 100 000, je oprávněn od této smlouvy odstoupit. Zaplacením částky odstupného objednateli vzniká nárok na to, aby na něj poskytovatel převedl veškerá práva spojená s vlastnictvím internetového obchodu.
4. Z dodatku ke smlouvě uzavřené 9. 12. 2008 ze dne 25. 4. 2016 soud zjistil, že jím strany upravily odměnu poskytovatele.
5. Z výpovědi smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu ze dne 27. 3. 2024 soud zjistil, že jí žalovaný ve smyslu § 582 obč. zák. vypověděl smluvní vztah stran s tím, že ten zanikne uplynutím výpovědní doby, která činí tři měsíce ke konci kalendářního čtvrtletí, tedy dne 30. 6. 2024.
6. Z předžalobní upomínky odeslané dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval, aby výpověď smlouvy vzal neprodleně zpět. Dále se domáhal ukončení provozování internetového obchodu obchodního partnera žalovaného v Anonymizováno (a ukončení činnosti všech neoprávněných e-shop) a vyplacení provize, která tím žalobci unikla. Dále požadoval zaplacení nevyplacených provizí z obchodů, které měly být přesunuty do kamenného obchodu.
7. Z vyjádření žalovaného k předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný výpověď nadále považuje za platnou, její zpětvzetí odmítl. Žalovaný se vyjádřil i k dalším bodům předžalobní upomínky žalobce.
8. Z reakce na předžalobní upomínku ze dne 7. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný opětovně odmítl vzít výpověď smlouvy zpět.
9. Z žádosti o sdělení o dalším průběhu spolupráce ze smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu ze dne 30. 5. 2024 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o podání určovací žaloby a požádal o jasnou odpověď, zda žalovaný bude realizovat zakázky zprostředkované internetovým obchodem žalobce a zda uhradí dohodnutou provizi.
10. Z vyjádření žalovaného k žádosti o sdělení o dalším průběhu spolupráce ze smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu ze dne 20. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný navrhoval žalobci postup podle smlouvy u objednávek učiněných do 30. 6. včetně (přestože například potvrzení objednávky, úhrada či expedice nastane až po tomto datu).
11. Z emailu žalobce ze dne 26. 6. 2024 pracovníkům žalovaného soud zjistil, že žalobce komunikoval s žalovaným ohledně ukončení vyřizování objednávek. Navrhl, aby došlo k přesměrování v pátek dopoledne na email pracovnice žalovaného.
12. Z emailu předsedy představenstva žalovaného žalobci ze dne 26. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný přijal navrhované přesměrování emailů již od pátku 28. 6. s tím, že tento den je možné žalobci i vrátit jeho vybavení. Přijatelná byla pro žalovaného i varianta vrácení notebooku dne 2. 7. 2024, volbu ponechal na žalobci.
13. Z potvrzení ze dne 28. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce si téhož dne převzal od žalovaného zapůjčené vybavení, které sloužilo pro provoz e-shopu, tj. tiskárnu, notebook a mobil.
14. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost Anonymizováno byla zapsána 27. 4. 2024. Jejím jediným společníkem a jednatelem je žalobce.
15. Z náhledu stránek Anonymizováno soud zjistil, že na stránkách jsou i po 30. 6. 2024 nabízeny šperky vyráběné žalovaným, a to společností Anonymizováno 16. Z facebookové stránky uživatele jméno FO soud zjistil, že společnost Anonymizováno prezentuje zboží vyráběné žalovaným i přes facebookové stránky.
17. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz v podobě ceníků domén, ani výslech účastníků k tomu, aby sdělili, s jakou vůlí předmětnou smlouvu uzavírali.
18. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
19. Podle § 582 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.
20. Nejprve je nutné posoudit, zda žalobce má na určení trvání právního vztahu (právního poměru) naléhavý právní zájem (v kladném případě by posouzení platnosti výpovědi smlouvy mělo povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci právního vztahu). Nejprve je tedy nutné zabývat se tím, zda určovací žaloba je v tomto případě vhodným a efektivním prostředkem ochrany právních zájmů žalobce, tedy zda žalobce má na určení trvání právního vztahu mezi stranami ze smlouvy o zajištění služeb pro provoz internetového obchodu naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Soudní praxe je skutečně (jak uváděli ve svých vyjádřeních oba účastníci) dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Uvedené funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení.
21. Žaloba o určení podle § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Tak tomu v daném případě nepochybně je – to, že by bylo rovněž možné podat žalobu na plnění ostatně uvádí žalobce už v podané žalobě (šlo by zřejmě o žalobu na zaplacení sjednané odměny podle smlouvy i za období po 30. 6. 2024). Soud přitom neshledal v situaci, kdy strany již spolupráci fakticky ukončily, žalobce si převzal vybavení zapůjčené žalovanému pro provoz e-shopu a zejména v situaci, kdy samotný e-shop již prodává zboží patřící jiné společnosti, jejímž je žalobce jediným společníkem a jednatelem, podmínky pro to, aby se od této zásady mohl výjimečně odchýlit. Již z tohoto důvodu tedy soud žalobu zamítl a pro nadbytečnost neprováděl důkaz účastnickou výpovědí účastníků (žalobce se k jednání ani sám nedostavil) k důvodům obsahu čl. IV. odst. 2 a 4 smlouvy.
22. I kdyby žalobce naléhavý právní zájem na určení trvání právního vztahu měl, nebyla by žaloba důvodná. Důvodem, proč žalovaný mohl platně smlouvu vypovědět podle § 582 odst. 1 obč. zák., je skutečnost, že ujednání v čl. IV. odst. 4 smlouvy (pokud by byla vyloučena obecná úprava) by fakticky vylučovalo vypověditelnost smlouvy, a tím smluvní svobodu stran smlouvy. Výpovědní důvod podle čl. IV. odst. 4 smlouvy by při obvyklém běhu věcí v podstatně nemohl nikdy nastat (snad jen v apokalyptických podmínkách si lze představit, že by žalovaná, která jinak prodává přes internet v průměru zboží za více než 1 000 000 Kč měsíčně a v roce 2008 za 30 000 Kč ročně neprodala za 6 měsíců zboží ani za 1 000 Kč), ad absurdum by vypověditelnost smlouvy mohl žalobce vyloučit tím, že by si jednou za půl roku sám objednal šperk za 1 000 Kč.
23. Nad rámec uvedeného pak soud uvádí, že účastníci závazkového vztahu (právního poměru) mají obecně možnost upravit si ukončení tohoto vztahu výpovědí odchylně od obecné úpravy a sjednat si důvody výpovědi. V takovém případě se uplatní smluvní úprava (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. spisová značka). Ze smlouvy by však muselo být zřejmé, že účastníci mínili vyloučit obecnou úpravu občanského zákoníku (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa ze dne 21. 1. 2010, sp. zn. spisová značka). To však v daném případě (kdy i výpovědní doba ve spojení se speciálním výpovědním důvodem je odlišná od obecné úpravy) dovodit nelze.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, u jednání soudu) včetně 3 paušálních náhrad po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč (tj. 6 půlhodin na cestě na jednání z adresa a zpět) a dále DPH ve výši 21 %. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud žalovanému nepřiznal právo na náhradu za preemptivní vyjádření jeho zástupce k případnému návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, a to pro neúčelnost tohoto úkonu (žalobce návrh na nařízení předběžného opatření nepodal), a dále (rovněž pro neúčelnost) za doplnění vyjádření žalovaného k podané žalobě (které – jak vyplývá i z jeho označení – nebylo reakcí na repliku žalobce a bylo toliko doplněním vlastního předcházejícího stanoviska). Žalovaný dále nijak nedoložil (a ani nevyčíslil) podklady nezbytné pro případné přiznání cestovného jeho zástupce na jednání, a proto mu nebylo přiznáno (vyjma náhrady za ztrátu času).
25. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Semilech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.