1 C 163/2023
č. j. 1 C 163/2023-83
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Vošvrdovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení vyživovací povinnosti
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 7. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne 27. 10. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 2. 2022, č. j. , spisová značka, , se zrušuje ke dni 20. 9. 2023.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 28 808 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhá zrušení vyživovací povinnosti k žalované (své dceři) ke dni, kdy absolvovala složením maturitní zkoušky v září 2023 střední školu (tj. k 20. 9. 2023, ačkoliv ve svém závěrečném návrhu současně uvedl i ukončení k 1. 9. 2023). Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná v září 2023 maturitní zkouškou ukončila svoje studium na SUPŠ a VOŠ v , Anonymizováno, . To, že žalovaná začala studovat obor kuchař – číšník je podle žalobce pouze prodlužováním a samoúčelným studiem a nelze to pojímat jako kontinuální studium v rámci přípravy na výkon budoucího povolání. Žalovaná se může uplatnit ve svém oboru – brusič drahých kamenů, ale i v příbuzných oborech (například brusič skla, kde je nabídka poměrně široká). Navíc může využít i jednoduchého , právnická osoba, , který je nabízen Úřadem práce a tato nabídka je také poměrně široká. Žalovaná dalším studiem pouze zvolila cestu, která je pro ni pohodlnější. Žalovaná s ním nekomunikuje vůbec, případně odpovídá velmi úsečně až arogantně. Tento její jediný psychický hendikep jí však v možnosti uplatnit se na trhu práce nebrání, a to ani ve zvoleném oboru – vařit žalovaná již umí, komunikace při tom není tolik potřeba.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Má za to, že vyživovací povinnost žalobce k ní nadále trvá. Nesporuje, že dokončila studium oboru brusič drahých kamenů, nicméně v tomto oboru není v posledních letech po covidu v okolí žádné volné pracovní místo. S ohledem na svou indispozici v sociální oblasti není žalovaná schopna například sama aktivně podnikat, a proto bylo pro ni rozumnou volbou pokračovat ve studiu, a to v oboru, který jí umožní najít zaměstnání a sama se živit. Žalovaná tedy nyní studuje první ročník , právnická osoba, , , adresa, , obor kuchař – číšník. Studuje řádně, nemá žádné neomluvené absence, prospěch má dobrý. Obor si osvojuje, a to bez úlev, které při studiu v oboru brusič skla měla (měla tam i individuální studijní plán, který jí umožnil studium zvládnout). Žalovaná má v důsledku svého zdravotního stavu speciální potřeby, její začlenění do pracovního procesu tak může být komplikovanější, a to proto volila obor kuchař – číšník, kde jsou stálé nabídky práce. Preferován by tedy měl být zájem žalované na získání kvalifikace, která jí umožní v daném regionu pracovní zařazení, když se rozhodně nejedná o samoúčelné studium. Žalovaná nedosáhla vzdělání umožňujícího jí získat zaměstnání a zabezpečovat si tak své potřeby prací. Hledala obor, ve kterém by získala kvalifikaci, která by jí umožnila získat rozumné zaměstnání. Pokud by tu kvalifikaci nezískala, vždycky by byla honorována a zařazována a do té nejnižší kategorie v daném oboru. Na budoucí zaměstnání se cílevědomě připravuje studiem, a proto vyživovací povinnost žalobce k ní nadále trvá.
3. K výzvě soudu žalovaná doplnila, že o pracovní uplatnění se zajímala již před dokončením studia oboru „brusič“, přihlášku na obor kuchař – číšník podala již v průběhu studia. Po získání maturitní zkoušky dne 20. 9. 2023 tak již studovala obor kuchař – číšník. Protože byla žákyní se speciálními vzdělávacími potřebami, bylo pro ni náročné zvládnout středoškolské studium, a proto v průběhu studia střední školy nepracovala formou brigád, měla pouze praxi ve škole. Měla individuální studijní plán a jisté úlevy, tedy soustředila se na studium. Nemá tak žádné pracovní zkušenosti. V období letních prázdnin se žalovaná připravovala na opravnou zkoušku z dějin umění (ta proběhla až 20. 9. 2023). Žalovaná nepodávala žádost o invalidní důchod. Až do své zletilosti měla přiznaný příspěvek na péči v prvním stupni, a to s ohledem na svoji sociální indispozici v sociální oblasti, lékařskou diagnózu a potřebu dopomoci. Žalovaná rovněž měla v průběhu předešlého studia přiděleného asistenta pedagoga, což také vypovídá o jejích možnostech uplatnění. V řízení sice podle žalované bylo prokázáno, že v oboru kuchař existují nějaké nabídky zaměstnání, kde není vyžadována kvalifikace v podobě výučního listu s tím, že si toho pracovníka sami zaučí, nicméně ve spojení s konkrétními okolnosti, s konkrétními možnostmi žalované toto zřejmě není možné. Navíc nebylo ani zkoumáno, jestli by žalovaná tu práci skutečně dostala s ohledem na to, že není schopna komunikovat. Její matka u jednání popisovala, že není schopná promluvit nebo jen velmi potichu, že má problém s navazováním vztahů. Žalovaná pracuje v pomalém tempu (proto měla celou dobu studia individuální plán, proto čtyřletý obor studovala 5 let). To všechno spolu souvisí a vede k jednoznačnému závěru, že prostě bez pečlivě získané kvalifikace s tím úsilím není v oboru kuchař zaměstnatelná.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 7. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne 27. 10. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 2. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo výživné žalobce vůči žalované s účinností od 1. 9. 2019 zvýšeno na 2 300 Kč měsíčně. Současně bylo zvýšeno výživné žalobce pro další 3 sourozence žalované. Dále byl upraven vzájemný styk účastníků. Soud přitom vycházel mj. ze zjištění, že žalovaná má poruchy chování a přizpůsobení se. Na Stření , Anonymizováno, škole v , Anonymizováno, opakovala první ročník, chodila na kurzy kreslení.
5. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště , adresa, , ze dne 28. 11. 2023 (č. l. 20 p. v.) soud zjistil, že v současné době není v evidenci volních pracovních míst na , Anonymizováno, žádné volné pracovní místo v oboru brusič drahých kamenů. V oboru kuchař – číšník je dlouhodobě větší nabídka volných pracovních míst.
6. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště , adresa, , ze dne 30. 1. 2024 (č. l. 32-35) soud zjistil, že volná místa pro brusiče (zpracovatele) drahých kamenů v evidenci Úřadu nejsou. V seznamu volných pracovních míst pro kuchaře a číšníky je pracovních nabídek 24. U řady z nich je vyučení v oboru výhodou (nikoliv podmínkou), případně je vyžadováno vyučení v libovolném oboru či se výslovně vyžaduje pouze základní vzdělání.
7. Z potvrzení o studiu nezletilé ze dne 11. 9. 2023 (č. l. 21) soud zjistil, že nezletilá je ve školním roce 2023/2024 žákyní prvního ročníku denní formy vzdělávání v oboru kuchař – číšník na , právnická osoba, , , adresa, .
8. Z výpisu z informačních systémů základních registrů vyplývá, že žalobce má celkem šest dětí, z toho tři nezletilé (č. l. 12-13).
9. Z SMS komunikace mezi účastníky z období od 3. 2. do 25. 9. 2023 (č. l. 22-24) soud zjistil, že žalovaná žalobci neodpověděla na zprávu z 3.
2. Reagovala až na zprávu z 29. 6. odmítnutím osobní schůzky a poskytnutím informace, že od září pokračuje v dalším studiu. Dne 15. 9. pak žalovaná zaslala žalobci potvrzení o studiu. Na výtku žalobce, že vybraná škola nedává z hlediska přípravy na budoucí povolání žádný smysl reagovala žalovaná tím, že v oboru, který vystudovala, bohužel nabídka práce není. Zvolila si obor, který ji baví a bude mít možnost ho uplatnit.
10. Ze zprávy , právnická osoba, , , adresa, ze dne 31. 1. 2024 (č. l. 37) soud zjistil, že žalovaná je od 1. 9. 2023 žákyní učebního oboru kuchař – číšník v denní formě studia. Učební obor je tříletý. Průměrný prospěch žalované za první pololetí byl 2,67. Zameškáno má za první pololetí 46 vyučovacích hodin, absence jsou vždy řádně omluvené.
11. Ze zprávy , právnická osoba, a Vyšší odborné školy v , Anonymizováno, ze dne 13. 2. 2024 (č. l. 39) soud zjistil, že žalovaná byla žákyní se speciálními vzdělávacími potřebami, byla velmi introvertně laděná. Její práce v praktickém vyučování byly spíše průměrné a bez pomoci se rozhodně neobešla. Žalovaná patří mezi žáky, kteří to budou mít na trhu práce podle výchovné poradkyně velmi složité.
12. Z výpisu z dokumentace žalované jako klientky Pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogického centra v , adresa, ze dne 8. 2. 2024 (č. l. 45) soud zjistil, že žalovaná byla klientkou PPP v , Anonymizováno, od roku 2010 z důvodu obtíží v třídním kolektivu 1. ročníku základní školy a kvůli dílčím problémům v chování. Po celé období 1. stupně základní školy byla vedena jako žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami, ve škole jí byla poskytována podpůrná opatření. Také byla v péči , tituly před jménem, , jméno FO, kvůli smíšené poruše chování a emocí, sociální nezralosti, poruše v sociálních vztazích a poruše přizpůsobení. Ve 2. stupni byla školou z důvodu obtíží souvisejících s lékařskou diagnózou nadále vedena jako žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytována jí byla podpůrná opatření včetně spolupráce s asistentem pedagoga. Protože měla přetrvávající obtíže v sociální oblasti, v komunikaci, s koncentrací pozornosti a pomalým tempem, i během studia na střední škole jí bylo umožněno pokračovat ve vzdělávání s využitím podpůrných opatření. Doporučeno bylo také uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky, které zahrnovalo navýšení časového limitu, toleranci obtíží souvisejících se sníženou frustrační tolerancí a zvýšenou tenzí zejména při ústní části maturitní zkoušky.
13. Z rozhodnutí Úřadu práce – Krajská pobočka v , Anonymizováno, ze dne 26. 3. 2021 (č. l. 61-63) soud zjistil, že žalované byl ode dne 1. 3. 2021 odejmut příspěvek na péči, a to na základě posudku o jejím zdravotním stavu, v němž bylo stanoveno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc (pouze) ve 2 oblastech základních životních potřeb, a sice v komunikaci a osobních aktivitách.
14. Z individuálního vzdělávacího plánu pro školní rok 2018/2019 (č. l. 64) soud zjistil, že žalované byl povolen rozhodnutím ze dne 3. 9. 2018 individuální vzdělávací plán s odůvodněním, že žalovaná má nerovnoměrně rozložené rozumové schopnosti a lékařskou diagnózu poruchy chování a přizpůsobení. Přetrvávají tedy i masivní obtíže s koncentrací pozornosti, osvojováním učiva, slovním vyjadřováním, adaptací v sociálních situacích. Jedná se o žákyni se speciálními vzdělávacími potřebami, proto je nutné využívat podpůrná opatření.
15. Z doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ze dne 20. 6. 2017 (č. l. 65) soud zjistil, že žalovaná měla individuální vzdělávací plán již na základní škole.
16. Ze svědecké výpovědi matky žalované, , jméno FO, , soud zjistil, že uvažuje o tom, že by žalovaná mohla pracovat jako kuchařka třeba v nemocniční kuchyni, ve škole nebo v mateřské škole, kde je stálý kolektiv. Sama svědkyně pracovala jako pomocná kuchařka. Protože žalovaná vždy v září dělala minimálně jednu opravnou zkoušku, nechodila během středoškolského studia na žádné brigády. První ročník žalovaná opakovala, protože propadla ze 3 předmětů. Na jinou školu nepřestoupila kvůli covidu – dostali doporučení, aby za této situace školu neměnili. Sama žalovaná chtěla školu dokončit, když už ji začala studovat. Rozhodnutí o tom, že žalovaná školu dokončí, učinila žalovaná se svědkyní, s žalobcem tento krok nekonzultovaly. Nyní po absolvování prvního ročníku učebního oboru zvládla základy přípravy pokrmů, v této oblasti je ale zatím velmi pomalá, potřebuje získat zručnost a naučit se v té kuchyni komunikovat a ovládat složitější stroje. V kuchyni v domácnosti pomáhala už předtím.
17. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
18. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
19. Z citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem trvání vyživovací povinnosti žalobce (otce) vůči žalované (dceři) je vedle přetrvávajícího rodinného poměru především objektivní neschopnost žalované postarat se o výživu sebe sama. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti obecně není podmíněna ukončením určitého stupně vzdělání ani věkem (zletilostí) dítěte. Vyživovací povinnost rodiče však nelze vnímat jako bezbřehou. Zletilý jedinec by již měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe, a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Studium na střední škole přitom může být okolností bránící tomu, aby se dítě samo živilo, je však třeba se zabývat zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).
20. V daném případě žalovaná studovala čtyřletý obor 5 let a studium úspěšně (20. 9. 2023) zakončila maturitní zkouškou. Další studium na střední škole (navíc v učebním oboru, tedy v nižším stupni), které nenavazuje na dosavadní studium, může naplnit kritéria zvyšování kvalifikace a lepšího uplatnění žalované na trhu práce (když velká část zaměstnavatelů v tomto oboru ani vyučení v oboru nevyžaduje) pouze za zcela výjimečných okolností. Takové však soud v případě žalované neshledal, a to přesto, že vzal za prokázané tvrzení žalované, že u ní přetrvávají obtíže v sociální oblasti, v komunikaci, s koncentrací pozornosti a pomalým tempem (pro nadbytečnost proto soud neustanovoval znalce z oboru psychologie, jehož znalecký posudek žalovaná k prokázání tohoto tvrzení navrhovala). Žalované i přes její potíže zůstává zachována možnost pracovat (o invalidní důchod, byť prvního stupně, ani nežádala, a příspěvek na péči jí byl odejmut) a v současné situaci na trhu práce (vysoké poptávky po zaměstnancích) by při svém odborném středním vzdělání s maturitou jistě zaměstnání také sehnala.
21. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl návrhu žalobce a zrušil vyživovací povinnost k žalované ke dni, kdy žalovaná dokončila maturitní obor, tj. k 20. 9. 2023 (výrok I).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů přiznal zcela úspěšnému žalobci. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), když předmětem řízení byl spor o trvání vyživovací povinnosti, která byla dosud určena na 2 300 Kč měsíčně, z tarifní hodnoty ve výši 138 000 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, účast na 2 jednáních soudu) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 2. 2024 náhrada za 50 ujetých kilometrů v částce 364 Kč (38,70 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 4,36 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 7. 2024 náhrada za 50 ujetých kilometrů v částce 364 Kč (38,70 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 4,36 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla) a podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.