1 C 25/2024

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem JUDr. Dominikem Židkem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený datum bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem adresa pro nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy

I. Žalovaná je povinna souhlasit s vydáním peněžní částky ve výši 8 710 Kč, složené do úschovy u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , žalobci.

II. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala, aby žalobce byl povinen souhlasit s vydáním peněžní částky ve výši 8 710 Kč, složené do úschovy u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , žalované, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Semilech soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Semilech náklady řízení státu ve výši 8 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna souhlasit s vydáním peněžní částky ve výši 8 710 Kč, složené do úschovy u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , žalobci, a to z toho důvodu, že žalobce se stal obětí podvodu, kdy z jeho bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, . byla bez jakéhokoliv právního titulu dne 24. 1. 2023 vyvedena částka ve výši 8 710 Kč, která byla bez jeho vědomí zaslána na bankovní účet žalované, přičemž uvedená částka byla policejním orgánem zajištěna a dána do úschovy Okresního soudu v , adresa, .

2. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka, který ji byl ustanoven Okresním soudem v Semilech usnesením ze dne 24. 11. 2025, č. j. , spisová značka, , z důvodu, že se žalované nedařilo doručovat písemnosti na adresu v cizině, a to ani prostřednictvím mezinárodního dožádání, namítla nedostatek mezinárodní příslušnosti českých soudů k projednání věci, a to s odkazem na skutečnost, že je občankou , Anonymizováno, , jejíž dlouhodobý pobyt v České republice skončil dne 22. 11. 2023 a nemá zde již žádné pobytové oprávnění; zdůraznila, že jakékoli její další vyjádření ve věci samé nepředstavuje souhlas, byť konkludentní, s pravomocí českých soudů. K samotné věci žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává a popsala okolnosti vzniku předmětné platby tak, že žalobce po otevření podvodného odkazu zaslaného údajným zájemcem o koupi jeho zboží vyplnil údaje ke své platební kartě a elektronickému bankovnictví, na základě čehož došlo k sérii neoprávněných plateb z jeho účtu, z nichž částka 8 710 Kč byla připsána na bankovní účet žalované. Tvrdila, že tuto částku obdržela jako úplatu za prodej kryptoměny USDT prostřednictvím platformy Binance, což měla doložit dokladem o transakci založeným v policejním spise, a uvedla, že osobu, která kryptoměnu zakoupila, nezná. Vysvětlila, že v době svého pobytu v České republice využívala kryptoměnové převody jako způsob příjmu finančních prostředků od rodičů, neboť vzhledem k sankcím nebylo možné provádět standardní bankovní převody z , Anonymizováno, Z těchto důvodů má za to, že má hmotněprávní nárok na vydání částky 8 710 Kč z úschovy soudu a nesouhlasí s jejím vydáním žalobci, přičemž sama vzájemným návrhem navrhla, aby soud rozhodl, že žalobce je povinen souhlasit s vydáním peněžní částky ve výši 8 710 Kč, složené do úschovy u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , žalované.

3. Soud z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce ze dne 25. 1. 2023 zjistil, že žalobce podal na , právnická osoba, trestní oznámení, v němž popsal, že po zveřejnění inzerátu na prodej zboží na internetovém portálu byl kontaktován údajným zájemcem, který mu zaslal odkaz tvářící se jako stránka přepravní společnosti, a žalobce po jeho otevření vyplnil údaje ke své platební kartě a elektronickému bankovnictví, načež z jeho bankovního účtu došlo k sérii neautorizovaných platebních transakcí, mimo jiné i k platbě ve výši 8 710 Kč ve prospěch bankovního účtu, který je v dalším řízení označován jako účet žalované.

4. Soud ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 8. 5. 2024 zjistil, že bankovní účet vedený u této banky pod číslem , č. účtu, je účtem žalované, a že na tento účet byla přijata částka 8 710 Kč, která je předmětem tohoto řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy.

5. Soud z usnesení policejního orgánu , právnická osoba, ze dne 30. 6. 2023 zjistil, že částka 8 710 Kč, přijatá na výše uvedený účet žalované, byla v trestním řízení posouzena jako podezřelý výnos z trestné činnosti a byla vydána do úschovy Okresního soudu v , adresa, ; dále z usnesení tohoto soudu ze dne 15. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , zjistil, že soud vyrozuměl jako účastníky řízení jednak složitele (Krajské ředitelství Policie ČR), žalovanou jako majitelku účtu, z něhož byly prostředky odebrány, a žalobce jako přihlašovatele práva k předmětné částce, a že jak žalobce, tak žalovaná uplatnili právo na vydání předmětu úschovy, což vedlo k zahájení tohoto řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy.

6. Soud ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 16. 2. 2026 zjistil, že z bankovního účtu žalobce vedeného u této banky pod číslem , č. účtu, byla dne 24. 1. 2023 odeslána částka 8 710 Kč ve prospěch účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . pod číslem , č. účtu, , přičemž se jednalo o odchozí okamžitou úhradu, uskutečněnou prostřednictvím internetového bankovnictví (kanál , Anonymizováno, ) a autorizovanou nástrojem , Anonymizováno, v 19:50 hodin téhož dne.

7. Soud ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 19. 2. 2026 zjistil, že tato banka eviduje na účtu žalované příchozí platbu ve výši 8 710 Kč z účtu žalobce číslo , č. účtu, , a to jako tuzemskou okamžitou úhradu s automatickým přípisem provedeným dne 24. 1. 2023 v 19:50:39 hodin; z téhož sdělení soud zjistil, že žalovaná bance doložila dokument k této platbě a uvedla, že jde o prostředky od rodiny, které jí mají být pravidelně zasílány prostřednictvím plateb realizovaných přes kryptoměnový portál. Soud dále z tohoto sdělení zjistil, že , právnická osoba, dne 25. 1. 2023 v 7:47 hodin upozornila , právnická osoba, . na skutečnost, že na účet žalované byly podvodně připsány finanční prostředky, v důsledku čehož oddělení boje proti praní špinavých peněz , právnická osoba, . téhož dne účet žalované v rozsahu zůstatku i nově příchozích transakcí zablokovalo a následně na základě příkazu vydaného Policií ČR došlo k blokaci částky 8 710 Kč, která byla po ukončení smluvního vztahu k účtu žalované dne 5. 5. 2023 převedena na vnitřní účet banky a posléze na účet úschov Okresního soudu v , adresa, . Ze stejného sdělení soud rovněž zjistil, že , právnická osoba, . neeviduje na účtu žalované jinou příchozí ani odchozí platbu ve výši 8 710 Kč, která by odpovídala tvrzenému prodeji kryptoměny prostřednictvím portálu Binance.

8. Soud z výpisu označeného jako „Transaction summary“ a dalších listin z policejního spisu (založeno na č. l. 127 – 129 soudního spisu) zjistil, že dne 24. 1. 2023 byly z účtu žalobce postupně odesílány platby ve výši 300, 500, 150 a 25 polských zlotých ve prospěch příjemce „, právnická osoba, “, označené jako odesláno od „, jméno FO, “, tedy byly v rozhodné době uskutečňovány četné transakce, a to včetně operací provedených z IP adres lokalizovaných na území České republiky, přičemž tyto údaje nasvědčují tomu, že k převodům finančních prostředků v rámci popsaného podvodného schématu docházelo prostřednictvím elektronických nástrojů ovládaných z různých míst, aniž by se na těchto operacích aktivně podílel žalobce jako majitel účtu, z něhož byla předmětná částka 8 710 Kč odeslána.

9. Na základě takto provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce se stal obětí sofistikovaného podvodného jednání, při němž byly po vyplnění údajů na podvodném internetovém odkazu z jeho bankovního účtu bez jeho vědomí a bez jakéhokoliv právního důvodu odesílány finanční prostředky, včetně částky 8 710 Kč, která byla dne 24. 1. 2023 převedena na bankovní účet žalované. Soud má za prokázané, že tato částka pocházela z majetkové sféry žalobce, že byla na straně žalované identifikována jako příchozí platba z účtu žalobce, že byla následně policií zajištěna jako podezřelý výnos z trestné činnosti a následně byla předána do úschovy Okresního soudu v , adresa, , přičemž žalobci dosud vydána nebyla. Soud nemá za prokázané tvrzení žalované, že uvedenou částku obdržela jako protiplnění za prodej kryptoměny ani že šlo o finanční prostředky poskytované jí rodinou prostřednictvím kryptoměnových převodů, neboť tato tvrzení nebyla v řízení doložena žádným průkazným důkazem a nevyplývají ani z bankovních sdělení či jiných provedených listin.

10. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované o nedostatku mezinárodní pravomoci českých soudů. Tato námitka není důvodná. Řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy je řízením podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v němž § 299 odst. 2 výslovně stanoví, že k řízení je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově. V projednávané věci byla částka 8 710 Kč složena do úschovy u Okresního soudu v , adresa, , a tento soud je tak podle procesních předpisů místně příslušný k projednání věci. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je mezinárodní pravomoc českých soudů dána vždy, je-li v České republice podle procesních předpisů určen místně příslušný soud. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li ve věci dána pravomoc českých soudů, vztahuje se jejich pravomoc i na vzájemný návrh z téhož právního poměru nebo z týchž skutkových okolností. Jelikož žalovaná nemá domicil v členském státě Evropské unie, nepoužije se ani nařízení Brusel I bis a otázka pravomoci se řídí výhradně vnitrostátním právem. Na projednávanou věc se současně neuplatní žádná dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a , Anonymizováno, ani mezi jejich právními předchůdci, neboť žádná taková mezinárodní smlouva, která by upravovala otázku příslušnosti a pravomoci ve věcech, jako je řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, neexistuje. Uvedený závěr odpovídá též ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž založení místní příslušnosti ve věcech úschov zakládá i mezinárodní pravomoc soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Za tohoto stavu soud uzavírá, že jeho pravomoc je dána a námitka žalované o jejím nedostatku nemůže obstát.

11. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že řízení o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy je řízením, jehož účelem je rozhodnout spor o vydání věci nebo peněžních prostředků složených do úschovy tehdy, pokud své právo k vydání uplatní více osob. Podle § 299 odst. 1 a 2 z. ř. s. soud nahradí souhlas příjemce úschovy, jsou-li zde podmínky pro vydání, a příslušným je soud, u něhož řízení o úschově probíhá. V nynější věci je nesporné, že částka 8 710 Kč byla do úschovy Okresního soudu v , adresa, vydána jako částka, o níž tvrdil žalobce i žalovaná, že jim náleží. Předpokladem úspěchu v řízení je prokázání hmotněprávního nároku k vydání předmětu úschovy.

12. Z provedených důkazů soud jednoznačně zjistil, že předmětná částka pochází z majetkové sféry žalobce a že byla z jeho účtu odčerpána podvodným jednáním třetích osob, nikoli, a to je zásadní, na základě jeho vůle či právního důvodu. Soud má za bezpečně prokázané, že došlo k neautorizovaným převodům prostředků z účtu žalobce, a že částka 8 710 Kč byla jedním z těchto neoprávněných převodů. Soud má dále za prokázané, že částka byla připsána na účet žalované, že žalovaná nebyla schopna prokázat žádný právní důvod, na jehož základě by jí měla být tato částka plněna, a že bankovní instituce ani záznamy v policejním spise neobsahují žádný důkaz o tom, že by se jednalo o protiplnění za prodej kryptoměny či o jiné oprávněné plnění ve prospěch žalované.

13. Soud proto dospěl k závěru, že hmotněprávní nárok na vydání předmětu úschovy svědčí žalobci, neboť jde o jeho finanční prostředky, které mu byly odňaty bez právního důvodu, a žalovaná neprokázala, že by jí částka náležela. Nárok žalobce je tudíž důvodný. Naproti tomu žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení, že jí částka náleží jako úplata za prodej kryptoměny nebo že jí byla poskytnuta osobami z její rodiny; její verze nemá oporu v žádném z provedených důkazů. Žalovaná tedy neprokázala existenci žádného právního důvodu nabytí částky ve smyslu hmotného práva. Proto soud její vzájemné žalobě nemohl vyhovět a musel ji zamítnout.

14. Za tohoto stavu soud vyhověl žalobě v plném rozsahu a nahradil souhlas žalované s vydáním částky 8 710 Kč žalobci (výrok I), zatímco vzájemnou žalobu žalované, kterou se domáhala nahrazení souhlasu žalobce s vydáním téže částky jí, zamítl jako nedůvodnou (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení (výrok III) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalovaná proto nese povinnost nahradit žalobci účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, žádné další náklady žalobce nepožadoval.

16. Soud se dále zabýval otázkou soudního poplatku za vzájemný návrh žalované. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka uplatnila vzájemným návrhem právo na vydání předmětné částky z úschovy, čímž jí podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vznikla poplatková povinnost. Výše poplatku se stanoví stejně, jako by byl vzájemný návrh podán formou samostatné žaloby; podle položky 4 bodu 1 písm. c) a bodu 2 sazebníku soudních poplatků činí poplatek za takový návrh částku 2 000 Kč. V projednávané věci byl žalované z důvodu nemožnosti doručování do ciziny ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř., a proto se uplatní zvláštní režim § 9 odst. 4 písm. b) zákona o soudních poplatcích, podle něhož se řízení pro nezaplacení poplatku nezastaví. Podle § 9 odst. 6 téhož zákona pak soud uloží poplatníkovi povinnost uhradit soudní poplatek v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Za této situace soud žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve výroku IV tohoto rozsudku.

17. O povinnosti žalované nahradit České republice náklady řízení státu (výrok V) soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť stát vynaložil v souvislosti s řízením náklady spočívající v překladech listin do , Anonymizováno, jazyka určených a doručovaných žalované, a tyto náklady je povinen nést účastník, který ve věci úspěch neměl; výše nákladů řízení státu činí 8 250 Kč, jak se podává z obsahu soudního spisu, a odpovídá částce vyplacené za překlady.