10 C 111/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí pro řízení - advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 44 905 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 44 905 Kč s úrokem z prodlení ve výši  10% ročně z částky 44 905 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 184 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 44 905 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Tvrdila, že poskytla žalovanému v době od 23. 6. 2019 do 27. (resp. do 25., což opravila v rámci jednání ve věci samé) června 2019 tzv. samopláteckou péči. Konkrétně upřesnila, že žalovaný nebyl pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, přesto mu poskytla neodkladnou péči, kterou nemohla odmítnout. Tuto péči posléze vyúčtovala na částku ve výši 44 905 Kč fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2019 a s datem splatnosti k 20. 8. 2019. Žalovaný přitom již dne 25. 6. 2019 podepsal písemné uznání dluhu.

2. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník pro řízení, který navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že není jisté, zda žalovaný uznání dluhu neučinil v rámci poskytnutí zdravotní péče v jisté situaci tísně, kdy byl odkázán na poskytnutí lékařské pomoci ze strany žalobkyně. Zároveň namítal, zejm. před tím, než žalobkyně upravila dobu poskytování zdravotní služby omezením konečného data na 25. 6. 2019, že žalovaný uznal dluh ještě dříve, než mu fakticky vznikl, jestliže bylo původně tvrzeno, že poskytování péče probíhalo až do 27. 6. 2019. S ohledem na to, že opatrovník se nemohl s žalovaným nijak spojit, výslovně z opatrnosti sporoval podpis žalovaného na předmětném uznání dluhu, uváděl, že tento podpis nelze s ničím laicky porovnat, není úředně ověřen. S ohledem na uvedené měl za to, že nelze podpis žalovaného na uznání dluhu prohlásit za pravý.

3. Žalobkyně posléze ještě vysvětlila, že ke dni 27. 6. 2019 byla pouze provedena laboratorní analýza hmotového spektra, jinak žalovanému již léčebná péče poskytována nebyla.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a z nich zjistil následující skutkové okolnosti. Z listiny označené jako Uznání dluhu s odkazem na ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud zjistil, že v úvodu tato listina obsahovala označení žalovaného jménem a příjmením, datem narození [datum], státní příslušností k [země], trvalé bydliště bylo lokalizováno pouze státem [země] a [územní celek], faktické bydliště v České republice pak adresou [adresa žalovaného]. Uvedeno bylo také číslo cestovního pasu žalovaného, a to [anonymizováno]. V textu bylo uvedeno, že žalovaný uznává svůj níže specifikovaný dluh vůči žalobkyni, která byla označena přesným názvem, sídlem, uvedením zástupce, konkrétně ředitele MUDr. [jméno] [příjmení], dále byl dluh uznán co do důvodu vzniku a výše 45 000 Kč, přičemž z této částky bylo uvedeno, že ke dni 25. 6. 2019 nebylo uhrazeno ničeho. Specifikace dluhu byla popsána tak, že vznikl na základě poskytování zdravotní služeb věřitelem ode dne 23. 6. 2019 dosud, kdy byl pisatel, resp. podepisující se žalovaný převezen k věřiteli a byla mu zde poskytnuta hospitalizační zdravotní péče, včetně komplementárních vyšetření. Částka 45 000 Kč pak byla specifikována jako dlužná částka, včetně zálohy na následující péči s tím, že byla vyúčtována zálohovou fakturou [číslo] ze dne 25. 6. 2019. Obsažen byl i text„ jakožto dlužník beru na vědomí, že dlužná částka za poskytnutou zdravotní péči, jak je výše uvedená, nemusí být konečná, a že se dlužná částka může podle vyúčtování jednotlivých zdravotních služeb u věřitele navýšit za poskytování zdravotních služeb až na částku 60 000 Kč, kterou se zavazuji též uhradit a uznávám ji co do důvodu a výše“. Dále bylo uvedeno konečné prohlášení, že dlužník podepsal toto uznání dluhu svobodně a vážně, text uznání podepsal i v jazyce, kterému plně rozumí a bylo mu známo, co podepisuje. Obsažen byl podpis dlužníka - žalovaného, a také dvou svědků, a to [jméno] [příjmení] a lékařky MUDr. [jméno] [příjmení]. Uvedená listina byla vyhotovena také v [anonymizováno] jazyce, přičemž pro účely tohoto řízení soud neprováděl překlad této listiny. Pouze z jednotlivých stylizací odstavců včetně uvedení zejm. data ošetřování, data uznání dluhu, čísla zálohové faktury i částek v peněžitých hodnotách českých korun je zjevné, že text v ní byl obsahově totožný. Podpisy žalovaného a svědků byly obsaženy též na vyhotovení listiny v [anonymizováno].

5. Z tzv. prodejní faktury [číslo] bylo zjištěno, že ji žalobkyně vystavila vůči žalovanému dne 6. 8. 2019 s datem splatnosti 20. 8. 2019. Bydliště žalovaného uvedla dle údajů v uznání dluhu, tedy [obec a číslo]. Vyúčtováno bylo na základě podepsaného uznání dluhu plnění za samopláteckou zdravotní péči poskytnutou v době od 23. do 25. 6. 2019. Přílohou faktury bylo vyúčtování jednotlivých úkonů, přičemž celková částka byla de facto nižší, než jakou částku obsahovala listina o uznání dluhu, konkrétně bylo vyúčtováno 44 905 Kč.

6. Z celkového vyúčtování péče soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala jednotlivé úkony v pracovišti akutní chirurgie, které vůči žalovanému provedla od 23. 6. 2019 do 25. 6. 2019. Jediným úkonem, který je zaznamenán ještě také 27. 6. 2019 je uveden úkon v podobě analýzy hmotového spektra. Z toho důkazu je tak prokázáno tvrzení žalobkyně, že po 25. 6. 2019 nebyly vůči žalovanému uskutečněny žádné léčebné úkony, kdežto 27. 6. 2019 byl proveden pouze laboratorní výzkum předchozího vzorku. Poskytnutá péče byla kvalifikována, jak už bylo uvedeno, jako nutná a neodkladná péče. Mezi vyšetření, která byla zaznamenána, patřilo cílené vyšetření traumatologem, dále např. rentgen pánve nebo kyčelního kloubu a rentgen hrudníku, dále CT vyšetření hlavy nebo těla, cílené vyšetření anesteziologem, dále přehledná či selektivní angiografie, a také řada dalších úkonů. Celkové vyúčtování v přehledu péče činilo částku 44 905 Kč.

7. Žalobkyně měla k dispozici kopii cestovního pasu žalovaného s přesným označením jménem a příjmením a také datem narození [datum], pas nesl označení tak, jak byl zaznamenán v listině o uznání dluhu, tedy písmeny [anonymizováno]. Šlo o pas [země]. Ze zprávy [stát. instituce] a ze zprávy Policie ČR, obvodního oddělení [obec], které soud získal v rámci pátrání po pobytu žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný skutečně bydlel na adrese, která byla uvedena jako jeho místo pobytu v České republice v rámci uznání dluhu, šlo tedy o [příjmení] u [adresa], kde se dle sdělení obecního úřadu zdržoval přibližně 2 roky před podáním zprávy, tzn. i v dubnu 2019. Také policie soudu sdělila, že žalovaný sice na adrese [obec a číslo] již aktuálně nežije, ale bylo zřejmé, že se zde v minulosti zdržoval. Podle uvedených zpráv má soud za to, že bydliště žalovaného uvedené v uznání dluhu v rámci poskytnuté neodkladné zdravotní péče v červnu 2019 bydlel právě v [obec] tak, jak bylo uvedeno v uznání dluhu.

8. Podle ustanovení § 180j odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců se cizinec prokazuje dokladem o cestovním zdravotním pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území (České republiky) v případě poskytnutí nutné a neodkladné péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, případně do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.

9. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

10. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že žalovanému byla ve dnech 23. 6. – 25. 6. 2019 poskytnuta léčebná zdravotní péče ze strany žalobkyně, a to ve formě neodkladné a nutné péče. Uvedené okolnosti má soud prioritně prokázané přehledem zdravotní péče vystavením ohledně žalovaného, dále také tím, že žalobkyně disponuje fotokopií cestovního pasu žalovaného. V uznání dluhu, které žalobkyně zjevně v textaci připravila, bylo uvedeno místo pobytu žalovaného v České republice na adrese [obec] u [adresa], na níž žalovaný v inkriminované době také skutečně bydlel, jak vyplynulo ze zprávy obecního úřadu. Přitom tato adresa nebyla zachycena v cestovním pase, zjevně ji musel žalobkyni uvést přímo žalovaný, čímž je také nepřímo dokládáno, že právě jemu žalobkyně zdravotní služby poskytla. Krom toho má soud za to, že nastaly účinky uznání dluhu dle § 2053 o. z., tedy, že žalovaný prohlášením učiněným v písemné formě uznal co do důvodu a výše svůj závazek v podobě povinnosti uhradit náklady na neodkladnou a nutnou zdravotní péči, která mu byla ze strany žalobkyně poskytnuta. K námitkám opatrovníka ohledně nemožnosti výslovně uznat pravost podpisu žalovaného soud uvádí, že jsou logickými námitkami za situace, kdy opatrovník neměl možnost s žalovaným hovořit. Proto je zřejmé, že přistoupil k této argumentaci jako nutně se nabízející. Na druhé straně však nebylo tvrzeno ničeho zásadního o tom, proč by podpis neměl být pravý. I v případě, že by nebylo možné pohlížet na listinu obsahující uznání dluhu, která ostatně byla sepsána i v jazyce, o kterém žalovaný prohlásil, že mu rozumí, jako na listinu splňující formálně podmínky platnosti uznání dluhu, pak by žaloba přesto byla důvodná. Soud odkazuje na své zjištění z přehledu poskytnuté péče a z toho, že žalovaný se zjevně u žalobkyně nechal ošetřit; pro žalobkyni byl k dispozici průkaz totožnosti žalovaného, když získala kopii jeho cestovního pasu. To prokazuje přítomnost žalovaného na předmětném třídenním poskytování zdravotní péče v době od 23. do 25. 6. 2021. Žalobkyni vznikly náklady ve výši žalované částky, vyúčtované přiloženou fakturou a doložené přehledem jednotlivých úkonů oceněných dle sazebníku žalobkyně. Částku je žalovaný povinen uhradit podle § 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb. ve spojení s § 180j odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb. Byla mu totiž poskytnuta nutná a neodkladná – zdravotní služba péče, aniž by byl pojištěn veřejným zdravotním pojištění, taktéž aniž by disponoval zdravotním pojištění, které mělo krýt náklady, jež vůči němu coby cizinci při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče žalobkyni vznikly.

14. K námitce opatrovníka žalovaného, že žalovaný nemohl 25. 6. 2019 uznat svůj dluh z titulu nákladů na poskytnutí neodkladné a nutné zdravotní péče, jestliže ještě tato péče nebyla dokončena, soud uvádí následující. Z přehledů úkonů poskytnuté péče jednoznačně vyplynulo, že tato byla v úkonech přímo vůči žalovanému ukončena právě 25. 6. 2019. Následujícího dne 26. 6. 2019 se již žádné úkony neprováděly, a 27. 6. 2019 proběhlo jen laboratorní vyšetření již poskytnutého vzorku, tedy léčebná péče vůči žalovanému zjevně byla již ukončena. Také lze poznamenat, že jestliže žalovaný uznal 25. 6. 2019 svůj dluh vyčíslený tzv. zálohovou fakturou, jednalo se o částku 45 000 Kč. Nakonec však byla zdravotní a léčebná péče vyčíslena konečnou fakturou z 6. 8. 2019 pouze na částku 44 905 Kč, tedy je zjevné, že žalovaný každopádně neuznal dluh k datu 25. 6. 2019 dluh ve výši, která ještě nevznikla.

15. Následné konečné vyúčtování na částku 44 905 Kč bylo provedeno fakturací, v níž byla stanovena lhůta splatnosti do 20. 8. 2019. Jestliže nebyl sjednán termín splatnosti dluhu žalovaného z titulu nákladů na nutnou a neodkladnou péči, jestliže takový termín nebyl uveden ani v jeho jednostranném prohlášení o uznání dluhu, pak ve smyslu § 1958 o. z. lze dovodit, že žalobkyně mohla žalovaného vyzvat k plnění kdykoli a žalovaný byl následně po výzvě povinen plnit bez zbytečného odkladu. Faktura z 6. 8. 2019 přitom byla žalovanému zasílána na adresu bydliště, které zjevně sám musel uvést při pobytu v nemocniční péči žalobkyně. Nesplnil-li žalovaný povinnost k úhradě nákladů na nutnou a neodkladnou péči do 20. 8. 2019 jako data plnění, stanoveného ve výzvě žalobkyně v podobě předmětné faktury, pak je ode dne následujícího – od 21. 8. 2019 v prodlení (§ 1968 o. z.), proto žalobkyni bylo vedle předmětné jistiny přisouzeno i příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 10% ročně (§ 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

16. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. soud přizná ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 1 797 Kč, dále paušální náhrada za 4 úkony ve věci – vždy po 300 Kč (§ 151 odst. 3 o. s. ř., nař. vlády č.254/2015 Sb.), a to v podobě předžalobní výzvy z 24. 10. 2019, žaloby z 13. 8. 2020, dalšího písemného vyjádření ve věci samé z 16. 8. 2021 a účasti u jednání 1. 3. 2022. Konečně k nákladům řízení patří jízdné veřejným dopravním prostředkem ve výši 187 Kč.

17. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.