10 C 114/2025
č. j. 10 C 114/2025-36
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Plný text
Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 59 683 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 59 683 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku úrok z prodlení ve výši 8 666,32 Kč.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 21 143 Kč. Předmětem řízení podle žaloby podané dne 13. 2. 2025 byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 59 583 Kč jako nedoplatku ceny odebraného zemního plynu a poskytnutých služeb žalovanému za období od 29. 4. 2023 do 30. 4. 2024 (fakturováno pod č. – dle jednoho z tvrzení žalobkyně – , hodnota, , avšak dle jiného jejích tvrzení a zároveň dle předložených důkazů pod č. , hodnota, ; splatnost k 21. 5. 2024) a na zaplacení částky 100 Kč za vystavení upomínky (fakturace č. , hodnota, ; splatnost k 29. 6. 2024), to vše na podkladě smlouvy z 25. 11. 2019 o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, (dále v odůvodnění rozsudku případně jen „Smlouva o dodávkách plynu“).Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu žaloba byla doručena do vlastních rukou podle § 49 odst. 2-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále případně jen o. s. ř.) v důsledku uplynutí 10-i denní lhůty po připravení zásilky na poště k vyzvednutí a po zanechání výzvy o tom na adrese evidované v informačním systému evidence obyvatel jako doručovací adresa, resp. adresa místa trvalého pobytu žalovaného [§ 46b písm. a) o. s. ř.].Soud poznamenává, že ze zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, Odboru cizinecké policie zjistil, že žalovaný již nabyl občanství České republiky a že má hlášené trvalé bydliště (jak ostatně vyplývá i z výpisu centrální evidence obyvatel) na adrese uvedené v záhlaví rozsudku.Žalobkyně před vydáním konečného rozhodnutí ve věci vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne 25. 7. 2025, ve kterém uvedla, že žalovaný dne 16. 5. 2025 zaplatil žalobkyni v plné výši jistinu – částky jak 59 683 Kč, tak 100 Kč. Dále zdůraznila, že plněním jistiny žalovaný uznal dle § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) svůj závazek, žalobkyně proto nadále setrvala již jen na požadavku k přisouzení úroku z prodlení, a to z dlužných částek ve výši 14,75 % ročně od dat následujících po výše uvedených jednotlivých datech splatnosti.Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně podáním ze dne 25. 7. 2025, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 23. 6. 2025, č. j. , spisová značka, . Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že ji jako zákazník uzavřel žalovaný, s uvedenou doručovací adresou , adresa, , jako dodavatel pak žalobkyně. Odběrné místo bylo specifikováno adresou , adresa, i příslušným kódem , hodnota, . Ve smlouvě bylo sjednáno, že se žalovaný zavazuje odebrat plyn dodaný žalobkyní do odběrného místa a uhradit řádně a včas dohodnutou platnou za sdružené služby dodávky plynu v souladu se smlouvou i ceníky služeb a speciálních služeb. V případě, že žalovaný by nesplnil platební povinnost, měla žalobkyně sjednané právo zaslat mu upomínku za každé takové plnění, přičemž žalobkyně byla oprávněna také požadovat smluvní pokutu ve výši stanovené ceníkem služeb. Dále za upomínky byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 100 Kč za jednu takovou upomínku.Podle faktury , hodnota, vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku plynu a služeb s tím spojených pro výše uvedené odběrné místo , adresa, za období 29. 4. 2023 do 30. 4. 2024, a to celkovou částkou 196 183,16 Kč, zohlednila uhrazené zálohy v celkové výši 136 600 Kč, tudíž vyúčtovala nedoplatek na částku 59 583 Kč. Spotřeba plynu byla podle počátečního a konečného stavu stanovena na 4 829,94 Kč m3, účtované množství pak na 52 714,39 Kč kWh. Splatnost nedoplatku byla stanovena ke dni 21. 5. 2024.Upomínkou č. , hodnota, z 19. 6. 2024 urgovala žalobkyně zaplacení ceny za nedoplatek plynu a poskytnuté služby podle faktury č. , hodnota, , tj. zaplacení částky 59 583 Kč. Částka za upomínku ve výši 100 Kč pak byla vyúčtovaná fakturou č. , hodnota, , splatnou k 29. 6. 2024.Právní posouzení věci soud provedl podle níže citované úpravy, z níž část je obsažena ve skutkových a právních závěrech soudu.Podle § 2079 odst. 1 o. z. se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezeme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 2054 odst. 1 o. z. se placení úroků považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 2054 odst. 3 o. z. ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Podle odst. 5 byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle odst. 6 byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.Soud nejprve výrokem I tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení co do jistiny pohledávky, neboť žalobkyně dříve, než soud bez jednání ve věci rozhodl (tj. analogicky ve smyslu § 96 odst. 4 o. s. ř. dříve, než ve věci začalo jednání) vzala žalobu v rozsahu uvedeném ve zmíněném výroku zpět.Dále po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla sjednána dne 25. 11. 2019 smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která je svou povahou kupní smlouvou upravenou v § 2079 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.). Žalovaný byl povinen zaplatit cenu dodané plynu pro odběrné místo čísla uvedeného v prvním odstavci odůvodnění. Podle obsahu faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný pro výše uvedené odběrné místo odebral za dobu od 29. 4. 2023 do 30. 4. 2024 plyn za cenu nedoplatku (po zohlednění záloh) 59 583 Kč. Splatnost ceny za odebranou komoditu byla určena ve zmíněné faktuře k datu 21. 5. 2024. Žalobkyně žalovaného o uhrazení nedoplatku ceny upomínala, a to i upomínku z 19. 6. 2024, za kterou vyúčtovala žalovanému podle obsahu Smlouvy o dodávkách plynu a Ceníku jako její nedílné přílohy částku 100 Kč fakturou č. , hodnota, , splatnou k 29. 6. 2024. Žalovaný povinnost k úhradě nedoplatku ceny dodaného plynu a služeb, jakož i částky za upomínku 100 Kč, nesplnil v období dne následujícím po uvedených dnech splatnosti, a to až do 16. 5. 2025, kdy zaplatil celkově 59 683 Kč ve prospěch žalobkyně, dle § 2054 o. z. tak lze usuzovat, že tímto částečným plněním (avšak zcela plné jistiny) uznal i zbytek nároku žalobkyně na úrok z prodlení. Nejen díky zjištěním soudu ze Smlouvy o dodávce plynu a Ceníku, jakož i z provedené fakturace o faktické dodávce plynu i služeb má soud za prokázaný nárok žalobkyně na částku 59 583 Kč jako nedoplatku za smluvní dodávku, tak nárok žalobkyně na 100 Kč za upomínku, nýbrž existence těchto nároků žalobkyně je odvoditelná i z fikce uznání nároku žalobkyně žalovaným v podobě zcela převažující úhrady závazků žalovaného. Nicméně v uvedeném období od 22. 5. 2024 (stran částky 59 583 Kč) a od 30. 6. 2024 (ohledně ceny za upomínku 100 Kč) byl žalovaný s úhradou částek 59 583 Kč i 100 Kč v prodlení (§ 1968 o. z.). S ohledem na to proto žalobkyni oprávněně přísluší nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše podle zmíněné právní úpravy činila jak k datu 22. 5., tak 30. 6. 2024 roční sazbu 14,75 %. Kapitalizace úroku z prodlení z částky 59 683 Kč od 22. 5. 2024 do 16. 5. 2025 a z částky 100 Kč od 30. 4. 2024 do 16. 5. 2025 pak představuje částku 8 666,32 Kč (viz výrok II tohoto rozsudku).Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Podle odst. 3 téhož ustanovení i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně na náhradu nákladů řízení zcela nebo z části žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odst. 1 nezaslal.Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník).Soud přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to jednak z důvodu, že žalovaný zaplatil jistinu pohledávky až po podání žaloby (po 13. 2. 2025, a to konkrétně 16. 5. 2025), ačkoli byly jeho pohledávky splatné již dne 22. 5. a 30. 6. 2024, jakož i přesto, že žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne 22. 11. 2024. Část práva žalobkyně na náhradu nákladů řízení proto vychází z § 146 odst. 2 (druhé souvětí) o. s. ř. Ve zbytku posouzení otázky práva na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky se řídí pravidlem úspěchu – § 142 odst. 1 o. s. ř., který měla žalobkyně ve zbytku požadavku (ohledně úroku z prodlení) po částečném zpětvzetí žaloby. Pro obojí způsob určení práva na náhradu nákladů řízení přitom v řízení byla splněna podmínka předžalobní výzvy dle § 142a odst. 1 o. s. ř.Náklady řízení žalobkyně jsou představovány (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř.) jednak soudním poplatkem 2 388 Kč, a dále náklady právního zastoupení 18 755 Kč. Náklady za právní zastoupení byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, a to ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále „advokátní tarif“, případně jen AT), včetně znění vyhl. č. 258/2024 Sb., podle jejíhož přechodného ustanovení (čl. II) přísluší advokátovi za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. 1. 2025) odměna podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, tj. před 1. 1. 2025. Při tarifní hodnotě 59 683 Kč [shodné jak v době do 31. 12. 2025, tak v době počínaje 1. 1. 2025 (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 3 500 Kč (§ 7 bod 5 AT)]. Advokátka v řízení učinila 2 úkony do 31. 12. 2024 a 2 úkony od 1. 1. 2025 [2024 – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, v roce 2025 – žaloba, zpětvzetí žaloby o částku 59 683 Kč; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT)]. Vzhledem k přehledu provedených úkonů pak celková odměna dosáhla částky 14 000 Kč (4 x 3 500 Kč). Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 2 úkonů učiněných do 31. 12. 2024 vždy po 300 Kč, dále se 2 úkony od 1. 1. 2025 po 450 Kč, tj. celkem 1 500 Kč (2 x 300, 2 x 450 Kč; § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. částka 3 255 Kč [0,21 x (14 000 + 600 + 900)].Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení v plné výši 21 143 Kč zaplatit přímo advokátce žalobkyně.Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.