10 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 453 736,14 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 453 736,14 Kč, úrok z prodlení 39 925,42 Kč, úrok 26 965,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 453 736,14 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 14,2% ročně z částky 449 762,60 Kč od 22. 11. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku splnit povinnost uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku a nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 86 817,40 Kč. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému k peněžitému plnění s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že jde o závazek žalovaného vzniklý ze smlouvy uzavřené mezi ním jako úvěrovaným a předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] (dále jen Banka) jako úvěrujícím. Dne 1. 4. 2019, šlo o smlouvu o úvěru, k níž byl zřízen úvěrový účet [číslo]. Banka dle předmětné smlouvy poskytla žalovanému úvěr 450 000 Kč na běžný účet sjednaný v článku III. smlouvy, žalovaný se jej zavázal vrátit se sjednanou úrokovou sazbou 14,20% ročně, platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, včetně případných poplatků za upomínání. Vrácení poskytnutého úvěru s úroky se mělo dít sjednanými měsíčními splátkami. Tuto povinnost však žalovaný řádně neplnil, ocitl se opakovaně v prodlení, proto Banka využila sjednaného práva a dopisem ze dne 21. 11. 2019 ukončila k tomuto datu smlouvu a úvěr zesplatnila. Také dle článku III. smlouvy uplatnila právo na sjednanou smluvní pokutu 20% z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný byl povinen dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty (k datu zesplatnění celkem 481 313,72 Kč) bez odkladu zaplatit, což rovněž neučinil. Na základě smlouvy ze dne 18. 11. 2020 došlo s účinností k 20. 11. 2020 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, k tomuto datu šlo celkem o 520 627,33 Kč, přičemž jistina činila 449 762,60 Kč, poplatky a smluvní pokuty 3 973,54 Kč, kapitalizované úroky z úvěru 26 965,77 Kč a kapitalizované úroky z prodlení 39 925,42 Kč. Ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, resp. od 22. 11. 2019 požadovala žalobkyni úrok z úvěru ve sjednané výši 14,20% ročně z dlužné jistiny úvěru 449 762,60 Kč a úrok z prodlení 10% ročně z částky jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, vycházel také z potvrzení o příjmu žalovaného u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] se sídlem na konkrétní adrese v [země], podle něhož příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činil 17 447 eur, žalovanému nebyly prováděny žádné srážky, nebyl ve zkušební době ani nebylo vedeno jednání o skončení pracovní poměru. Krom toho žalovaný prezentoval měsíční příjem domácnosti 82 000 Kč a to, že bydlí u rodičů. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. V posuzované věci bylo předvolání k jednání žalovanému doručeno do vlastních rukou, v souladu s § 49 odst. 1, 2, 3 písm. a), 4 o. s. ř. dnem 23. 5. 2022 (ke dni 11. 5. 2022 poštovním doručovatelem oznámeno uložení zásilky, kterou si žalovaný na adrese trvalého pobytu nepřevzal po jeho nezastižení, zanechána výzva k vyzvednutí, 10 denní lhůta vyzvednutí uplynula v pondělí 23. 5. 2022, přitom toto datum je také datem doručení předvolání). Žaloba byla stejným způsobem doručena již 14. 3. 2022. Žalovaný se však k jednání nedostavil, svoji neúčast nijak neomluvil. Proto soud pokládal ve smyslu cit. ust. § 153b o. s. ř. tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu, za nesporná. Po právní stránce takto nesporné skutečnosti posoudil tak, že mezi žalovaným jako úvěrovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona o spotřebitelském úvěru. Šlo o platnou smlouvu z hlediska toho, že úvěrující Banka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr 450 000 Kč čerpal, avšak neplnil řádně podmínky jeho splácení, čímž mu ke dni zesplatnění úvěru Bankou vznikla povinnost k zaplacení částek uvedených v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, resp. následně k 20. 11. 2020, kdy byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (§ 1895 a násl. o. z.), šlo o částky uvedené v odkazovaném odstavci k tomuto datu. Nárok na úroky z úvěru a úroky z prodlení vyplývají z ustanovení § 2395 o. z., § 1968 a 1970 o. z., v případě úroku z prodlení dále, pokud jde o jeho výši, z nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 22 687‬ Kč, a jednak náklady právního zastoupení 64 130,40 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 453 736,14 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny, ve které je zahrnuta i částka smluvní pokuty a bankovních poplatků) činí odměna advokáta za jeden úkon 10 140 Kč (§ 7 bod 6). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba, další písemné podání ve věci samé z 29. 4. 2022, účast u jednání dne 2. 6. 2022; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 50 700 Kč. Soud podotýká, že jako účelný nebyl do náhrady nákladů řízení zahrnut úkon právní služby ze dne 20. 5. 2022, neboť šlo pouze o neoficiální překlad žalobkyní předloženého důkazu, přičemž předložit řádně proveditelné důkazy bylo povinností žalobkyně již při podání žaloby. Dále v náhradě nákladů právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z 5 úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 500 Kč (5 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokáta (substitučního zástupce) při cestě k jednání v trvání 4 půlhodin, celkem 400 Kč (4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta 400,30 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti vždy 54 km vozem [příjmení] [příjmení] 1.5 [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,7 litrů /100 km, při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km a při ceně benzinu 95 oktanů za jeden litr 40,50 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 11 130 Kč (0,21 x (50 700 + 1 500 + 400 + 400,30)). Lhůta k plnění předmětu řízení i k náhradě nákladů řízení (o níž bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku, když tento výrok nemá charakter v rozsudku pro zmeškání) byla stanovena obvyklá 3 denní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ke stanovení delší lhůty nebo k plnění ve splátkách neshledal soud z jemu známých okolností žádný důvod, ze strany účastníků – zejména žalovaného – nebyly žádné okolnosti prezentovány.