10 C 149/2023

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit byt v domě č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , a to bytové prostory umístěné v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, vlevo, sestávající z jednoho pokoje, kuchyně, předsíně a příslušenství, o výměře 38,2 m2.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení ve výši 14 808 Kč.

1. Předmětem tohoto řízení byl návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit byt specifikovaný výrokem I. tohoto rozsudku. Bylo tvrzeno, že žalované zanikl nájem k tomuto bytu na základě výpovědi dané žalobcem, a to k 11. 11. 2022 (dále případně „předmětná výpověď“). Žalovaná však byt přes opakovanou výzvu nevyklidila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uváděla opakovaně, že v bytě chce zůstat. Poukazovala na to, že ji údajně vlhkostí v bytě vznikla škola na botách a časopisech, psychicky ji to rozladilo. Ještě při prvním jednání uváděla, že neobdržela výzvu k tomu, aby před dáním výpovědi odstranila protiprávní stav v podobě neplacení nájemného. Od této námitky ustoupila při druhém jednání, kdy připustila, že výzvu obdržela koncem září 2022. Dále namítala, že se domluvila s žalobcem o tom, že zaplatí dlužné nájemné do konce roku 2022, avšak předtím, než tato doba uplynula, již dostala výpověď z nájmu. K výpovědi se chtěla včas vyjádřit, ale nestihla tak tak učinit (v poslední den lhůty pro podání námitek a návrhu na přezkoumání výpovědi soudem se pokoušela obstarat si jakousi fotodokumentaci dle ní potřebnou pro postup vůči výpovědi, což se jí nemělo podařit s ohledem na technické problémy či absenci filmu fotoaparátu).

3. Usnesením ze dne 22. 1. 2024, č. j. 10 C 149/2023-25 byla zamítnuta žádost žalované o ustanovením zástupce k ochraně jejích zájmů, neboť žalovaná nedoložila ve stanovené lhůtě, že jsou u ní splněny předpoklady, aby byla osvobozena od soudního poplatku [§ 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), § 30 odst. 1 o. s. ř. a contrario]. Zároveň soud podotýká, že s ohledem na to, že žalovaná v podání doručením soudu 29. 12. 2023 zmiňovala, že se léčí s bolestmi hlavy, že v určitou dobu nebyla schopna vstát z postele, přičemž předložila kartičku o návštěvách ordinace lékařky – psychiatričky, zvažoval, zda žalované není na místě ustanovit zástupce – opatrovníka – podle § 29 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k obsahu zprávy ošetřující lékařky , tituly před jménem, (z 16. 1. 2024, č. l. 23), že žalovaná je z jejího odborného hlediska schopna účasti na soudním řízení, však k takovému opatření nakonec nepřistoupila.

4. Provedenými důkazy zjistil soud následující skutkové okolnosti.

5. Výpisem z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, byl prokázán stav výlučného vlastnického práva žalovaného k bytovému domu č. p. , Anonymizováno, , v němž se nachází předmětný byt.

6. Nájemní smlouvou ze 17. 7. 2022 bylo prokázáno, že ji o předmětném bytě uzavřela žalovaná jako nájemkyně a žalobce jako pronajímatel, a to na dobu určitou – do 31. 8. 2003. Na smlouvě byly postupně dopisovány poznámky o prodloužení nájmu, opatřené otiskem razítka žalobce a podpisem (zjevně) starosty, naposledy s prodloužením do 31. 12. 2021.

7. Korespondencí ze dne 26. 9. 2022, doručenou podle poštovní doručenky žalované dne 30. 9. 2022, vyzval žalobce žalovanou s odkazem na § 2291 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), aby odstranila protiprávní stav a závadné chování ohledně užívání bytu – mj. uhradila dlužné nájemné za měsíce červen až prosinec 2021 a leden až srpen 2022. Také byl požadováno, aby přestala obtěžovat ostatní obyvatele domu zápachem z jejího bytu (vyklizením zapáchajícího odpadu a větráním otevřenými okny ven, nikoliv dveřmi na společnou chodbu) a umožnila prohlídku bytu pronajímatelem za účelem kontroly stavu bytu a vodoměru s tím, že termín byl stanoven na 17. 10. 2022 v 9 hodin a 18. 10 2022 v 9 hodin – s možností dohody o jiném termínu. Uhrazení dlužného nájemného a vyčištění bytu bylo žádáno do 30 dnů od nedoručení výzvy. Žalovaná byla též upozorněna, že opakovaně nedodržela nic z toho, na čem se v letech 2021 a 2022 s žalobcem jako pronajímatelem ohledně předmětného bytu domluvila, proto měla předmětnou výzvu považovat za poslední s tím, že nepřestane-li porušovat své povinnosti nájemce a nezachová-li se podle této výzvy, bude žalobce nucen přistoupit k výpovědi z nájmu bez výpovědní doby dle § 2291 odst. 1 o. z. konečně bylo žalované zopakováno, že jí je nabízen náhradní byt v domě č. p. , Anonymizováno, , kde funguje pečovatelská služba, která jí může být nápomocna s úklidem, nákupy a dalšími věcmi, které žalovaná případně nezvládá.

8. Nedatovaným písemným vzkazem se žalovaná ve vztahu ke starostce a místostarostovi žalobce omlouvala, že byt je v hrozném stavu, že ji fackuje hanba; s odkazem na to, že ji bolela ruka – ačkoliv si nakoupila barvy – sdělovala, že potřebuje více času (pozn. soudu – zjevně šlo o omluvu toho, že žalovaná byt ve výše uvedených datech 17. ani 18. 10. 2022 žalobci nezpřístupnila).

9. Dnem 17. 10. 2022 byla podacím razítkem žalobce označena listina, sepsaná rukou žalobkyně, že se zavazuje do konce roku zaplatit ve 3 splátkách dlužné nájemné, zároveň k 24. 10. 2022 umožnit kontrolu bytu.

10. Listinou Výpověď nájmu bytu a doručenkou potvrzenou , právnická osoba, bylo prokázáno, že k datu 11. 11. 2022 dal žalobce žalované výpověď nájmu předmětného bytu dle § 2291 občanského zákoníku (který odcitoval), s odůvodněním, že u žalované eviduje neuhrazené nájemné za 14 měsíců v celkové výši 14 tisíc korun. Žalovaná byla poučena, že nájem skončí doručením výpovědí, která je dávána s odkazem na § 2291 obč. zák. bez výpovědní doby. Dále byla vyzvána, aby byt odevzdala do 1 měsíce od skončení nájmu. Žalované bylo rovněž uděleno poučení, že dle § 2290 obč. zák. má jako nájemce právo do 2 měsíců od doručení výpovědi podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná.

11. Výzvou ze 14. 3. 2023, dle doručenky předané poštovním doručovatelem žalobkyni k datu 17. 3. 2023, požadoval žalobce, aby dosud nevyklizený a neodevzdaný byt, užívaný z její strany nelegálně a bez placení nájemného, odevzdala žalobci nejpozději do 14. dubna (zjevně roku 2023).

12. Soud na základě stanovisek stran a provedeného dokazování, jakož i po právním posouzení dle níže citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná užívala předmětný byt na základě nájemní smlouvy uzavřené již roku 2002, která byla postupně prodlužována; mezi účastníky nebylo sporu o tom, že před dáním předmětné výpovědi tento nájem ještě trval. Žalobce prokázal, že 30. září 2022 doručil do vlastních rukou žalované výzvu k tomu, aby odstranila protiprávní stav, kdy neměla uhrazené nájemné za dobu od měsíce června do prosince roku 2021 a následně od ledna až do srpna roku 2022. Tato výzva k úhradě dlužného nájemného do 30 dnů od doručení uvedené výzvy je pak podstatná i pro textaci samotné výpovědi. Jinak ve výzvě z 26. 9. 2022, doručené žalované 30. 9. 2022 byly i další výzvy, které se týkaly eliminace zápachu z bytu a prohlídky bytu za účelem kontroly. Tyto okolnosti však nebyly posléze využity ve výpovědi, tak se jimi soud blíže nezabýval. Další listinou bylo prokázáno, že žalované byla dne 11. 11. 2022 doručena do vlastních rukou zásilka obsahující výpověď z nájmu předmětného bytu, v níž tedy žalobce poukazoval na to, že žalovaná má neuhrazené nájemné za 14 měsíců v celkové výši 14 000 Kč, a v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku (a jeho citaci) bylo vyhodnoceno, že jde o případ porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, spojené s právem pronajímatele vypovědět nájem, a to bez výpovědní doby. Na tento způsob výpovědi byla ostatně žalovaná upozorněna v předcházející výzvě doručené 30. 9. 2022. S odkazem na citované ustanovení § 2291 o. z. tedy žalobce vypověděl nájem bytu bez výpovědní doby, zároveň v souladu s ustanovením § 2290 o. z. poučil žalovanou o tom, že může do dvou měsíců od doručení této výpovědi podat soudu návrh na přezkoumání její důvodnosti.

13. Žalovaná netvrdila, že by oprávnění podat soudu návrh na přezkoumání důvodnosti výpovědi využila. Pokud argumentovala tím, že poslední den lhůty se jí stala technická závada v pořizování výtisku fotografické dokumentace, pak tato argumentace není s ohledem na dobu dvou měsíců, ve které měla možnost podat soudní návrh na přezkoumání výpovědi, akceptovatelná. Soud proto uzavřel, že účinky výpovědi nastaly k 11. 11. 2022, kdy nájem předmětného bytu skončil, a jestliže žalovaná byt nevyklidila, potom má žalobce nárok na to, aby žalované byla soudním rozhodnutím uložena povinnost vyklidit předmětný byt.

14. Po právní stránce soud připomíná, že v § 2285 o. z. následujících jsou ustanovení o skončení nájmu. Podle § 2286 odst. 1 výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odstavce 2 téhož ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

15. Tato ustanovení žalobce nepochybně dodržel, tedy podal vůči žalované písemnou výpověď z nájmu, přičemž zároveň podle odst. 2 § 2286 o. z. ve výpovědi poučil žalovanou jako nájemce o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem; výpověď je z pohledu splnění poučovací povinnosti pronajímatele platná. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. I toto ustanovení bylo naplněno v tom směru, že žalobce poučil žalovanou o takovém právu, a naopak žalovaná ve dvouměsíční lhůtě k podání příslušného návrhu – do 11. 1. 2023 – své oprávnění nevyužila.

16. Dalším ustanovení, které dopadá na projednávaný případ, je § 2291 o. z., podle jehož odstavce 1 poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady a služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Tyto zákonné podmínky v daném případě nastaly, žalovaná nezaplatila do doby dání výpovědi nájem za dobu dokonce 14 měsíců, což je nepochybně případ zvlášť závažného způsobu porušení povinnosti nájemce, a žalobce tedy oprávněně podle § 2291 odst. 1 a 2 o. z. dal žalované výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Respektoval také ustanovení § 2291 odst. 3 o. z., protože vyzval žalovanou v přiměřené době před dáním samotné výpovědi k tomu, aby odstranila své závadné chování, případně odstranila protiprávní stav, neboť ji výzvou doručeno 30. 9. 2022, tj. více než měsíc před dáním výpovědi vyzval, aby mimo jiné doplatila nájemné, a stanovil k tomu přiměřenou lhůtu 30 dnů. Žalovaná však do této doby, tedy do konce října, neuhradila nájemné za 14 měsíců. Proto se také uplatní § 2292 o. z., podle něhož má nájemce odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Žalovaná měla byt odevzdat po 11. 11. 2022, respektive důsledně vzato k tomuto dni, neboť tímto dnem jí byla doručena výpověď bez výpovědní doby a tímto dnem také nájem zanikl. Žalobce žalované ještě stanovil vcelku benevolentní lhůtu 1 měsíce od doručení výpovědi k vyklizení bytu. Jestliže tak žalovaná neučinila, žalobce jako vlastník bytu se oprávněně (§ 1042 o. z.) žalobou domáhá svého nároku na to, aby žalovaná byt vyklidila. Dodáváno je, že soud neshledal ani prokázanou, tudíž tím spíše opodstatněnou, námitku žalované, že mezi účastníky došlo k dohodě, že jestliže dlužné nájemné doplatí do konce roku 2022, bude nájem bytu zachován. Žalovaná z této námitky dovozovala, že výpověď k datu 11. 11. 2022 pro neplacení nájemného jí byla dána oproti takové dohodě předčasně. Žalovaná však takovou dohodu účastníků neprokázala (přes poučení soudu u prvního jednání, dále v usnesení ze dne 28. 3. 2024, č. l. 33).

17. Pokud jde o lhůtu k vyklizení, zde soud respektoval ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a oproti návrhu žalobce na třídenní lhůtu k vyklizení bytu po právní moci rozhodnutí stanovil, že se tak má stát ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

18. K výroku II. tohoto rozsudku lze připomenout, že podle § 151 odst. 1 o. s. ř. je soud povinen v konečném rozhodnutí ve věci rozhodnout také o právu na náhradu nákladů řízení. Toto právo vzniká prioritně podle § 142 o. s. ř. ve věci úspěšnému účastníku, a soud neshledal v této věci podmínky pro to, aby se od tohoto ustanovení odklonil. Proto podle citovaného § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce vyzval před podáním žaloby žalovanou k dobrovolnému vyklizení bytu výzvou ze dne 14. 3. 2023, s doručením výzvy dne 17. 3. 2023) přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vůči žalované. Náklady řízení žalobce jsou představovány jednak soudním poplatkem 5 000 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 9 808 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl nárok na vyklizení bytu, tj. nárok penězi neocenitelný) činí odměna advokáta za jeden úkon 1 500 Kč (§ 7 bod 5). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, další podání ve věci samé po 1. jednání, účast u 2 jednání dne 26. 3. a 30. 4. 2024; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 7 500 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 500 Kč (5 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě ke 2 jednáním (z , adresa, do , adresa, a zpět) vždy po 2 půlhodinách, celkem 400 Kč (2 x 2 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta 408 Kč za 2 jízdy z , adresa, do , adresa, a zpět, ve vzdálenosti vždy 28 km vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 4,4 litrů/100 km, při sazbě základní náhrady 5,60 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty za jeden litr 38,70 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb.).

19. Lhůta k plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Platebním místem pro náhradu nákladu řízení žalobce je jeho právní zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).