Okresní soud v Semilech · Rozsudek

10 C 157/2024

č. j. 10 C 157/2024-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSM:2025:10.C.157.2024.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , IČO: IČO žalobce místem podnikání adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO: IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B ., IČO: IČO žalované B sídlem Adresa žalované B obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 181 500 Kč s příslušenstvím I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti 1. žalované zaplatit mu částku 181 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od 11. 8. 2021 do zaplacení.II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti 2. žalované zaplatit mu částku 181 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od 11. 8. 2021 do zaplacení.III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit 1. žalované k rukám právního zástupce 1. žalované náklady řízení ve výši 55 107,50 Kč.IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit 2. žalované k rukám právního zástupce 2. žalované náklady řízení ve výši 55 107,50 Kč.

1. Předmětem řízení podle žaloby podané dne 9. 8. 2024 byl nárok žalobce na zaplacení částky 181 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 181 500 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, a to tak, že žalobce se v žalobě domáhal této částky vůči 1. žalované (, právnická osoba, ., IČO: , IČO žalované A, ) a alternativně v případě, že by vyšlo v řízení najevo, že právní poměr (kupní smlouva) byl uzavřen s 2. žalovanou (, právnická osoba, ., IČO , IČO žalované B, ), pak se předmětné částky domáhal vůči 2. žalované. Žalobce tvrdil, že byl nájemcem, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (adresa , adresa, ), který je vlastněn 2. žalovanou , právnická osoba, . (a pravděpodobně provozován 1. žalovanou). Žalobce nájem ukončil a v souvislosti s tím se dohodl v průběhu srpna 2021 na odprodeji movitého majetku (vybavení ubytovny – lednice, pračky, stoly, židle, sporáky, postele, povlečení, skříně) 1. žalované , právnická osoba, . za celkovou cenu 185 500 Kč, přičemž smlouvu sjednával žalobce s , jméno FO, , o němž však sám žalobce uvedl, že je jednatelem 2. žalované , právnická osoba, . Za žalobce pak dále jednala , jméno FO, (realitní makléřka, IČO , IČO, ), na základě jejíhož jednání byla uzavřena ústní kupní smlouva s tím, že původně byla v souvislosti s prodejem movitých věcí vystavena faktura č. , hodnota, na 2. žalovanou , právnická osoba, ., se splatností k 11. 8. 2021. Žalobce však 3. 9. 2021 obdržel od 1. žalované , právnická osoba, . z e-mailu , e-mail, zprávu podepsanou jednatelem 2. žalované , právnická osoba, ., která obsahovala požadavek na opravu fakturace jejím vystavením na 1. žalovanou , právnická osoba, . Žalobce rovněž tvrdil, že v uvedeném e-mailu 1. žalovaná , právnická osoba, . uznala uvedenou pohledávku a zavázala se ji obratem uhradit. Proto byla 1. žalované zaslána nová faktura se splatností k 15. 9. 2021. Následně však k úhradě pohledávky ze strany žádné z žalovaných nedošlo.

2. Žalované od počátku řízení nárok neuznávaly, zejm. v úvodu namítaly, že žalobce ani netvrdí, kdy a mezi kým měla být uzavřena kupní smlouva, co konkrétně mělo být jejím předmětem, jaká byla sjednána kupní cena, kdy mělo dojít k předání předmětu koupě. Popíraly, že by některá z nich nárok žalobce uznala do důvodu či výše.

3. Jelikož žalobce přes výzvu soudu nedoplnil rozhodná skutková tvrzení a důkazní návrhy, nařídil soud ve věci přípravné jednání. V rámci něj a při něm učiněné koncentraci řízení [§ 114c, zejm. odst. 4, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] se žalobce ustálil na tvrzení, že kupní smlouvu uzavřel tak, že kupujícím byla 2. žalovaná , právnická osoba, ., za kterou jednal jednatel , jméno FO, . Uváděl, že tento mohl sám za 2. žalovanou jednat s ohledem na obchodní praxi mezi stranami (která dle něj měla vyplývat – jen – z okolnosti, že žalobce s touto žalovanou uzavřel v jednom případě smlouvu o prodeji nemovitých věcí – předmětné ubytovny). Až po upozornění soudu, že dle výpisu z veřejného rejstříku za 2. žalovanou mají jednat v případech, kdy jde mj. o právní úkony, jejichž předmět plnění ve svém souhrnu přesahuje 100 000 Kč, oba jednatelé – nejen , jméno FO, , ale i , jméno FO, – doplnil, že druhá z jednatelů , jméno FO, byla u všeho přítomná, dle žalobce tedy za 2. žalovanou jednali oba jednatelé. Rozsah plnění (předmět koupě) byl dle žalobce domluven mezi ním a jednatelem , jméno FO, , za přítomnosti jednatelky , jméno FO, , dále byl specifikován v účetní evidenci, dále byly jednotlivé věci zkontrolovány za přítomnosti kupujícího – , jméno FO, , který věci spolu s nemovitostí převzal, podle žalobce za přítomnosti makléřky , jméno FO, . Splatnost kupní ceny byla sjednána mezi žalobcem a jednateli 2. žalované tak, že byla vystavena faktura, resp. konkrétně při převzetí věcí 28. 7. 2021 byla sjednána splatnost kupní ceny do 11. 8. 2021. Zda o převzetí věcí byl sepsán nějaký zápis, žalobce nevěděl, dle něj by takový případně měla mít realitní makléřka.

4. V rámci přípravného jednání žalobce zároveň, jde-li o 1. žalovanou , právnická osoba, ., jednoznačně uvedl, že s ní žalobce žádnou kupní smlouvu neuzavřel, nedošlo ani k přistoupení 1. žalované k závazku 2. žalované, na tomto tvrzení žalobce setrval i po přímém poučení daném soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že žalobce netvrdí a neprokazuje uzavření kupní smlouvy (ani jiný právní titul) mezi 1. žalovanou a žalobcem pro uplatnění nároku na zaplacení předmětné částky 181 500 Kč. Pokud bylo žalobcem při přípravném jednáním avizováno, že je připraven vzít vůči 1. žalované , právnická osoba, . žalobu zpět, pak do vyhlášení odůvodňovaného rozsudku k takovému procesnímu úkonu nedošlo.

5. O možnosti procesního neúspěchu ve věci byl při přípravném jednání žalobce poučen i ve vztahu k 2. žalovaná, a to mj. v tom, že z důkazu v podobě e-mailu ze 3. 9. 2021 nevyplývá, že pisatel , jméno FO, jednal za 2. žalovanou , právnická osoba, ., ani, že tento e-mail je jednáním této žalované. Dále šlo o poučení o neúspěchu ve věci při neprokázání tvrzení o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a 2. žalovanou, a to jednající oběma jednateli, jakož i při neprokázání předání předmětu koupě, při neprokázání tvrzení o tom, že za žalobce jednala při uzavření kupní smlouvy makléřka , jméno FO, na základě zprostředkovatelské smlouvy.

6. Žalobce nepředložil oproti svému stanovisku z přípravného jednání zprostředkovatelskou smlouvu, která měla prokazovat oprávněnost jednání makléřky , jméno FO, za žalobce při uzavírání jím tvrzené kupní smlouvy mezi žalobcem a 2. žalovanou.

7. Žalované setrvaly na námitce, že žalobce ani neuvádí dostatek tvrzení o tom, že měla být kupní smlouva uzavřena, činily sporným předání předmětných věcí. Po doplnění podání ze strany žalobkyně po skončení přípravného jednání žalované zdůraznily, že společnost 1. žalované má jediného jednatele (, jméno FO, ), nemohli za ni tedy jednat dva jednatelé. Dále namítaly, že žalobce nespecifikoval ani to, s kým uzavřel kupní smlouvu o prodeji nemovitosti (hostelu). Připomněly, že z tvrzení žalobce z žaloby o tom, že jednatel 2. žalované měl požádat o úpravu fakturace na 1. žalovanou, plyne, že takové jednání nemůže 1. žalovanou zavazovat. I 2. žalovaná pak setrvale popírala uzavření kupní smlouvy.

8. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti.

9. Podle úplného výpisu z OR ohledně 1. žalované , právnická osoba, ., vzniklé k datu 12. 3. 2021, byla až do doby vyhotovení tohoto výpisu před přípravným jednáním jedinou jednatelkou , jméno FO, , narozená , datum, , v případě 2. žalované , právnická osoba, . bylo na shodné téma z výpisu z OR zjištěno, že jednateli této žalované byli , jméno FO, a , jméno FO, , narozen , datum, , přičemž sice každý z nich společnost zastupuje a podepisuje za ni samostatně, avšak vyjma právních jednání v OR specifikovaných, mezi nimiž je i jednání, jehož předmět plnění (zde předmět koupě – soubor movitých věcí) v každém jednotlivém případě (zjevně míněno jednotlivý případ právního jednání, zde předmětná kupní smlouva) přesahuje v souhrnu (zde součet dílčích kupních cen, resp. souhrnná, žalobcem tvrzená, kupní cena 181 500 Kč) částku 100 000 Kč – v takovém případě musejí společnost zastupovat a podepisovat za ni oba jednatelé společně.

10. Žalobce jako fyzická osoba je evidován v živnostenském rejstříku, jak soud zjistil z výpisu z něj, a to se vznikem živnostenského oprávnění prvně již od 22. 2. 1999. Pokud měl evidované živnostenské oprávnění též pro ubytovací služby, pak ohledně něj zaniklo oprávnění k 30. 6. 2008.

11. Podle Knihy faktur z účetního deníku žalobce jako podnikatele – fyzické osoby (č. l. 34, 35) soud zjistil, že obsahuje jen údaje o nákupu řady movitých věcí žalobcem v období od února 2019 do května 2021 s uvedením dat, dokladů (zjevně fakturací kupní ceny vůči žalobci) dále ceny, příp. dodavatelských firem (často , právnická osoba, . – zejm. u lůžkovin, nábytku atd.). Uvedené nákupy byly provedeny v platbě hotovostní, v částkách celkem 130 436 Kč a 172 236 Kč. Uvedené účetní doklady však zároveň obsahují i položky jako „výměna bojlerů“ či „radiátorů“. Pokud žalobce tvrdil, že uvedený podklad z jeho účetnictví má představovat doložení těch movitých věcí, které dle ujednání měly představovat předmět koupě vůči 2. žalované, pak s tím nelze souhlasit, jelikož podklad obsahuje celou řadu položek, které nelze zařadit pod žalobcem zobecněné pojmy „lednice, pračky, stoly, židle, sporáky, postele, povlečení, skříně“, a to např. výše zmíněné bojlery a radiátory (s nezanedbatelnými položkami cen přes 33 000 Kč a přes 11 000 Kč), koupelnové zrcadlo, koupelnové prádlo, závěs, úložný box, WC prkénko, odsavač par, odpadkové koše, led světla (v částce téměř 25 000 Kč), stropní světla, svítidla, sprchový systém atd.

12. Emailem z 2. 2. 2021 (označen předmětem „Návrh rezervační smlouvy“) bylo doloženo, že realitní makléřka , jméno FO, zasílala , jméno FO, (na emailovou adresu , e-mail, ) informaci o předložení návrhu rezervační smlouvy, a to spolu se zasláním takového návrhu. Dne 28. 2. 2021 , jméno FO, z uvedené adresy reagoval přímo na předešle uvedený e-mail tak, že tuto rezervační smlouvu posílá s drobnými úpravami zpět, zároveň prosí o vyjádření žalobce k ceně mobiliáře a předesílá, že “jinak jsme v podstatě připraveni platit, s výjimkou bank úvěru …“ (pozn. soudu – text emailu nedotištěn pro předložení soudu). , jméno FO, pak reagovala mj. tak, že zašle po konzultaci s žalobcem cenu mobiliáře, žádala o napsání něčeho dalšího (pozn. soudu – text emailu pro soud nedostupný). Dále na shodný email zaslala , jméno FO, e-mail s předmětem „Cena vybavení“, a to obsahově informace o ceně konkrétního obecně označeného vybavení (postel 45 x 1 000 = 45 000 Kč, skříně 45 x 1 000 = 45 000 Kč, lednice 16 x 1 000 = 16 000 Kč, deka polštář povlečení 45 x 600 = 27 500 Kč, pračka 1 x 2 000 Kč, el. sporák , právnická osoba, 000 = 4 000 Kč, stůl 13 x 500 = 6 500 Kč a židle 40 x 100 = 4 000 Kč; zároveň uvedla, že žalobce chce prodej vybavení přes firmu , Anonymizováno, .; informovala adresáta, že platnost rezervace je do 15. 5. 2021 a žádala o sdělení, zda adresát s tímto souhlasí tak, aby mohla být v dalším týdnu podepsána rezervační smlouva. , jméno FO, pak zasílal 23. 3. 2021 svůj e-mail s předmětem „rez smlouva“ – informaci, že „posílá slíbené finále a jakmile bude podepsáno, mohou platit“13. Žalobce předložil dvojí vyhotovení faktury č. , hodnota, na vyúčtování částky 181 500 Kč (zahrnuta i DPH), a to vždy za „prodej vybavení ubytovny , adresa, – lednice, pračka, stoly, židle, sporáky, postele, povlečení, skříně“, vystavené 28. 7. 2021 s určenou splatností k 11. 8. 2021. Každé z vyhotovení faktur je určeno vůči jinému odběrateli – v jednom případě vůči 1. žalované , právnická osoba, ., ve druhém případě vůči 2. žalované , právnická osoba, .

14. Emailem z 30. 8. 2021 bylo doloženo, že , jméno FO, zaslala na adresy , e-mail, a , e-mail, upozornění (bez konkrétního uvedení, pro koho je směřováno), že obdržela informaci, že nejsou zaplacené peníze za fakturu panu …. (pozn. soudu – text emailu nedotištěn), žádala o uhrazení dle emailu paní , jméno FO, do 5. 9. 2021.

15. Obsahem e-mailu datovaného 3. 9. 2021 bylo doloženo, že od odesílatele označeného jako „, Anonymizováno, “, z adresy , e-mail, odešla zpráva vůči , jméno FO, (pozn. soudu – dle údajů žalobce jde o jeho manželku), k níž byl připojeno označení odesílatele , jméno FO, . Podle obsahu textu se tento omlouval za zpoždění (bez bližší specifikace s čím) a reagoval na blíže soudu neznámý e-mail tak, že zmiňoval blíže neurčenou fakturu a její vystavení na špatnou firmu s tím, že žádá o vystavení na společnost 1. žalované , právnická osoba, . Dále bylo uvedeno, že fakturu obratem uhradí. Vedle toho bylo namítáno, že podle dohody měli být v ubytovně klienti, avšak na místě zjistili, že tomu tak není, což pro ně znamenalo značné překvapení. Dále bylo podotýkáno, že je zde „pár dalších věcí – skryté vady“, a to pračky jsou nefunkční dále také sušička. Zmiňován byl rovněž problém s odtahem z koupelny v 1. NP pod střechou v konci (kondenzace vody stékající zpět), rovněž byl vznášen dotaz, jakých úklidových pomůcek se týká požadavek protistrany.

16. Výzvu k plnění před podáním žaloby na částku 181 500 Kč dle faktury č. , hodnota, prokázal žalobce učiněnou pouze vůči 1. žalované , právnická osoba, . šlo o korespondenci zástupce žalobce z 11. 10. 2022, která dle potvrzení o dodání do datové schránky 1. žalované jí byla doručena dne 21. 10. 2022. Ve výzvě bylo pouze konstatováno, že žalobce má vůči 1. žalované pohledávku v částce předmětu řízení a z faktury č. VF 2721 a to, že faktura byla vystavena za „vybavení ubytovny , adresa, “ dle odsouhlasení oběma smluvními stranami. Konkrétní právní titul takového nároku však nebyl ve výzvě specifikován.

17. Podle reakce 1. žalované na předešlé zmíněnou předžalobní výzvu (korespondencí zástupce žalované ze dne 25. 10. 2022) bylo doloženo, že žalovaná namítala absenci specifikace právního titulu vedoucího k vystavení faktury; tvrdila, že si žádného platného titulu opravňujícího žalobce k předmětné fakturaci není vědoma.

18. Pokud byla soudu předložena též mobilní komunikace v přetisku na č. l. 40, 41, pak z ní soud nezjistil žádné skutkové okolnosti, jde-li o komunikaci z 25. 2. a 3. 3. 2022 (týká se jednak doby nejméně 6 měsíců po údajném sjednání kupní smlouvy, dále jen otázek možného zavolání později a informace, že je zájem o pronájem Sovínek). Nedatovanou komunikaci pak žalobce (údajně vůči , jméno FO, , což ale z komunikace nelze objektivizovat) sděloval, že mj. žádá o přístup do ubytovny , adresa, do 5. 11. 2021 za účelem vystěhování jeho věcí z důvodu neuhrazené faktury.

19. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že osoby , jméno FO, a , jméno FO, si byly prohlédnout nejprve nemovitost, kterou chtěli kupovat. Přitom se ptali, zda by jim žalobce prodal i vybavení, k čemuž žalobce nejprve sděloval, že vybavení by nemělo být předmětem koupě. Po určité době mu volala paní , jméno FO, , která pro něj zprostředkovávala prodej nemovitosti, a vybízela jej, aby nějakou cenu za vybavení uvedl, proto se rozhodl, že vybavení prodá. Žalobce tvrdil, že vybavení prodával jako fyzická osoba, byť v emailu , jméno FO, bylo uvedeno, že prodávajícím měla být společnost , Anonymizováno, (přičemž uvedená osoba jako svědkyně v řízení vypověděla – viz dále odst. 20, že dle ní měla být prodávající tato společnost). Dále žalobce tvrdil, že v době podpisu smlouvy ohledně nemovitosti u notářky bylo domluveno prodání vybavení, byli u toho přítomni , jméno FO, i , jméno FO, , dále též makléřka , jméno FO, . Konečně k definitivní domluvě o prodeji došlo údajně při předávání nemovitostí, opět za účasti , jméno FO, i , jméno FO, , s oběma bylo domluveno, že odkoupí vybavení za částku 150 000 Kč + DPH. Podle žalobce bylo vybavení specifikováno emailem, do kterého jej vypsala manželka žalobce a který zaslala makléřce , jméno FO, . Žalobce je přesvědčen, že zasílaný dokument měl formu dodacího listu, na druhou stranu připustil, že ze strany 2. žalované nedošlo k podpisu takového dodacího listu. Podle žalobce bylo prodáno to, co bylo obsaženo v emailu , jméno FO, (viz odst. 12 odůvodnění rozsudku), ovšem k dotazu ohledně toho, kdo a za koho potvrdil a jak, že kupuje věci v onom emailu uvedené, vypověděl žalobce, že to potvrdili , jméno FO, i , jméno FO, – avšak za společnost , právnická osoba, ., což uvedl opakovaně. Zároveň zmínil, že o vybavení se , jméno FO, a , jméno FO, jednal jedenkrát, přičemž , jméno FO, se vybavení příliš nelíbilo, a k dotazu, zda výslovně odsouhlasila koupi vybavení, uvedl, že toto výslovně neučinila. Jestliže byl žalobce opětovně dotazován, komu (které z žalovaných, když sám v rámci tvrzení uváděl možnost prodeje movitých věcí jen těmto subjektům), vybavení nemovitosti prodal, pak vypověděl, že uvedené osoby se před ním bavily, že žalobci ještě sdělí, na koho má fakturovat. Při předání nemovitosti, v rámci čehož podepsali na listině připravené paní , jméno FO, převzetí samotné nemovitosti, již nebylo o prodeji vybavení ničeho dalšího ujednáno. Žalobce nebyl přítomen nějakému výslovnému předání vybavení ubytovny, toto prostě zůstalo na místě, žalobce se účastnil předání nemovitosti a podle něj si uvedené osoby , jméno FO, a , jméno FO, vybavení převzaly.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že prodávala ubytovnu žalobce panu , jméno FO, , šlo tam také o vybavení. Rezervační smlouvu na nemovitost intenzivně řešila telefonicky a emailem také s panem , jméno FO, . Pokud jde o prodej vybavení, tak se standartě konala prohlídka nemovitosti, u té byl pan , jméno FO, „a jeho paní“ (možná s příjmením , jméno FO, ), s níž svědkyně příliš jednání nevedla, ale u všeho podstatného byla přítomna. Při prohlídce nemovitosti se , jméno FO, dotazoval také na cenu vybavení, na základě toho svědkyně o ceně vybavení komunikovala se , jméno FO, . Začátkem února připravila rezervační smlouvu, podle svědkyně šlo o koupi na firmu pana , jméno FO, a jeho paní, což si svědkyně na odstup času již přesně nedokázala vzpomenout, patrně šlo o , Anonymizováno, (2. žalovaná). , jméno FO, na email s návrhem rezervační smlouvy na nemovitosti odpovídal, řešil výši poplatku, telefonovali si kvůli tomu se svědkyní, posílal i upravenou rezervační smlouvu a spolu s tím chtěl vědět, jaké je vyjádření pana , jméno FO, k ceně mobiliáře. Svědkyně mobiliář sepsala i s cenami a cenu mu poslala formou e-mailu, který ztotožnila na č. l. 47 p. v. spisu (viz zjištění soudu z něj ve střední části odst. 12 odůvodnění rozsudku); pokud tam byla zmíněna věta o prodeji vybavení pana , jméno FO, přes firmu , právnická osoba, , pak to napsala podle žalobce a dle ní v té době byla jako prodávají tato firma. Sešli se v , adresa, ve firmě žalobce, tam byla podepsána rezervační smlouva za účasti svědkyně, pana , jméno FO, , pana , jméno FO, a jeho paní. , jméno FO, podepsána žádná listina, konkrétně pak ani smlouva, ohledně koupě vybavení. Podle svědkyně byla jednoznačná dohoda o prodeji konkrétního vybavení žalobcem nějakému subjektu podpořená právě emailem, kde svědkyně vypsala vybavení. , jméno FO, pak někdy koncem března psal, že jsou připraveni platit, a to e-mailem, který svědkyně ztotožnila jako email na č. l. 48 p. v. spisu – odesílatele , jméno FO, z 23. 3. 2021 (pozn. soudu – viz zjištění soudu z něj v závěru odst. 12 odůvodnění rozsudku). Ovšem k dotazu, zda nějakým způsobem on či někdo další potvrdil konkrétně, že bude kupováno vybavení vymezené v emailu svědkyně a za tam stanovenou cenu, uvedla, že nikoliv, a dala najevo, že šlo o její pochybení. U zmíněného podpisu rezervační smlouvy mluvili zúčastnění o tom, že pak dojde k předání a že si celý ten komplex i s vybavením ubytovny převezmou. Následně však svědkyně již nebyla přítomna u předání nemovitosti.K výslovnému dotazu, za jakou firmu jednal pan , jméno FO, , svědkyně připustila, že toto přesně neví, jen si myslí, že to bylo za Ubyso (2. žalovaná). Emaily ale chodily z obou adres, ovšem podepisoval se (jen) pan , jméno FO, . Svědkyně žádnou splatnost kupní ceny nesjednala, podle ní ani nebyla sjednána, resp. asi na té schůzce o podpisu rezervační smlouvy bylo ujednáno, že splatnost bude uvedena na faktuře, kterou zašle žalobce., jméno FO, sice v ústích jednání se svědkyní komunikovala, vyjadřovala souhlas, sama mluvila o tom, že mají více ubytoven, že se jim bude hodit vybavení, bylo řešeno i to, že žalobce by jim v ubytovně tzv. přenechal lidi. , jméno FO, však nedávala najevo, za koho jedná ohledně nákupu vybavení, svědkyně si to nezjišťovala.

21. Při hmotněprávním posouzení věci vzal soud v úvahu adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“).

22. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyneš-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo svém pracovním zařazení.Podle § 163 o. z. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

23. Podle § 1724 odst. 1 (věta první) o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.Podle § 1725 je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.Podle § 1731 z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

24. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezeme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 2085 odst. 1 o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

25. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k citované právní úpravě učinil soud následující závěry pro rozhodnutí o meritu projednávaného případu.

26. Žalobce se domáhal úhrady kupní ceny 181 500 Kč za vybavení , Anonymizováno, , adresa, ), a to až do závěru prvostupňového řízení vůči oběma žalovaným, s tím, že povinnost k zaplacení by měla být uložena té z žalovaných, u níž bude prokázáno, že s ní žalobce uzavřel kupní smlouvu. Z uvedeného se především podává, že žalobce sám má jednoznačné pochybnosti, s kým (pozn. – z pohledu soudu však ale také – zda vůbec) vlastně kupní smlouvu uzavřel. Z hlediska zásad sporného civilního řízení je ale povinností žalobce prvořadě tvrdit rozhodující skutečnosti na podporu nároku, kterého se v řízení domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), a pokud jsou taková tvrzení sporná, pak je jeho důkazním břemenem (další procesní povinností) takovou spornost odstranit za pomoci jím navrhovaných důkazů.

27. Pokud jde o 1. žalovanou, pak zde soud žalobu zamítl již jen proto, že žalobcova vlastní tvrzení o právně významných skutečnostech pro nárok vůči , právnická osoba, . byla ve zcela logickém rozporu s požadavkem žalobce, aby soud k plnění údajné kupní ceny 181 500 Kč tuto žalovanou zavázal. Připomínáno je (odst. 1 odůvodnění rozsudku), že takový rozpor byl evidentní již na samém počátku řízení, kdy žalobce tvrdil, že o prodeji movitého vybavení ubytovny kupující 1. žalovanou jednal s , jméno FO, , o němž ale současně sám připustil, že tento však není jednatelem 1. žalované, nýbrž (a dle výpisu z OR – viz odst. 9 odůvodnění rozsudku nikoli jediným) jednatelem 2. žalované. V původních žalobních tvrzeních ostatně žalobce ani pregnantně neuvedl, s kým z žalovaných fakticky kupní smlouvu uzavřel (byť v ústní formě), nýbrž zmiňoval jen postupné vystavení faktury téhož čísla vůči oběma žalovaným. Okolnost, že žalobce takto vystavil fakturaci, však sama o sobě není skutkovým tvrzením o tom, s kým (a konkrétně, že s 1. žalovanou , právnická osoba, .) kupní smlouvu sjednal. Pro rozhodnutí ve věci samé vůči 1. žalované je pak zásadní, že žalobce (odst. 4 odůvodnění rozsudku) při přípravném jednání jednoznačně uvedl, že s ní žádnou kupní smlouvu neuzavřel, nedošlo ani k přistoupení 1. žalované k závazku, který by tížil 2. žalovanou. , jméno FO, tomto tvrzení žalobce setrval i po přímém poučení daném soudem ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. o absenci tvrzení o uzavření kupní smlouvy či existenci jiného právního titulu mezi 1. žalovanou a žalobcem pro uplatnění nároku na zaplacení předmětné částky 181 500 Kč. Jestliže sám žalobce uvedl ve skutkových tvrzeních právně významné okolnosti, z nichž se jednoznačně podává, že mezi ním a žalovanou , právnická osoba, . nedošlo ke vzniku jakéhokoli právního poměru, z něhož by mohl požadovat zaplacení kupní ceny 181 500 Kč (případně této částky z jiného titulu, jiných skutkových okolností, než je sjednaná dohoda uvedených účastníků o koupi vybavení 1. žalovanou), pak soud jen na základě toho musel žalobu zamítnout; jsou-li žalobcova tvrzení v rozporu s jeho dílčím nárokem uplatněným v řízení, nelze procesně postupovat tak, že by soud prováděl dokazování a z něho sám zjišťoval, zda se nepodaří zjistit nějaké okolnosti, na základě nichž by mohlo být žalobci vyhověno v takovém dílčím nároku. Dodáváno pro úplnost je, že tvrdil-li žalobce v řízení, že 1. žalovaná nárok žalobce uznala e-mailem ze 3. 9. 2021, pak i zde již jen ze souvisejících žalobcových tvrzení plyne, že jsou v rozporu s nárokem vůči 1. žalované, jelikož dle žalobce mu zmiňovaný e-mail zaslal naopak jeden z jednatelů 2. žalované, který ovšem není jednatelem 1. žalované. Uvedené žalobcovo tvrzení pak ostatně důkazně potvrdil obsah uvedeného e-mailu (odst. 15 odůvodnění rozsudku), jímž soud provedl důkaz i ve vztahu k nároku žalobce vůči 2. žalovanému , právnická osoba, .

28. Pokud jde o 2. žalovanou, pak žalobce přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř. na základě jím navržených důkazů neprokázal, že s touto žalovanou uzavřel kupní smlouvu (§ 2079 odst. 1, § 2085 o. z.). Ve smyslu ust. § 1724 odst. 1 věty první o. z. musel žalobce prokázat projevenou vůli obou stran zřídit mezi sebou závazek v podobě kupní smlouvy a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

29. V řízení bylo zásadně zpochybněno samotné žalobcovo tvrzení o tom, že prodávajícím měl být on. Jeho verze se totiž podává jen z jeho účastnické výpovědi a faktur, které ale ostatně žalobce zcela měnil v subjektu kupujícího. To znevěrohodňuje uvedený důkaz i z pohledu hodnocení strany prodávajícího. Naopak z výpovědi svědkyně , jméno FO, a jejího e-mailu zahrnujícího obecnou specifikaci předmětu koupě a navrhovanou kupní cenu je z hlediska důkazní síly podstatně objektivněji doloženo, že prodávajícím neměl být žalobce, nýbrž společnost , právnická osoba, , a to na základě vůle samotného žalobce (dle veřejně dostupného výpisu z OR je žalobce jednatelem této společnosti). Již toto zjištění – vyvracející aktivní legitimaci žalobce – by pak postačovalo k zamítnutí žaloby žalobce vůči 2. žalované.

30. Krom toho ale žalobce, a to přes udělené poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neprokázal tvrzení, že kupujícím byla 2. žalovaná, tj. že projevila vůli s žalobcem uzavřít smlouvu o koupi movitých věcí obsažených v obecném popisu a za cenu 181 500 Kč dle e-mailu svědkyně , jméno FO, . Soud připomíná, že podle obsahu OR ohledně 2. žalované, přičemž takový obsah je komukoli – tj. i žalobci a svědkyni , jméno FO, , která za žalobce (resp. za společnosti , právnická osoba, ) část jednání o prodeji vedla – běžně dostupný, bylo bez vší pochybnosti v době údajného uzavření kupní smlouvy zřejmé, že pokud předmět kupní smlouvy přesahoval částku 100 000 Kč, museli společnosti zastupovat a podepisovat za ni oba jednatelé, tj. , jméno FO, i , jméno FO, .

31. Vůle 2. žalované k uzavření kupní smlouvy s žalobcem nebyla žalobcem označenými důkazy prokázána. Svědkyně , jméno FO, uvedla pouze svoji domněnku, že kupujícím byla , právnická osoba, . – 2. žalovaná, avšak k výslovnému dotazu dokonce vypověděla, že nikdo nepotvrdil, že jeho vůlí je koupit vybavení a za cenu uvedenou v jejím e-mailu. Svědkyně sice byla přítomná při podpisu rezervační smlouvy na nemovitost, kde žalobce, , jméno FO, i , jméno FO, měli mluvit o tom, že si uvedené osoby převezmou s nemovitostí i vybavení, avšak připustila, že neví, za koho jednal , jméno FO, a že , jméno FO, nijak najevo nedávala, za koho jedná, přičemž svědkyně si to (přes výše soudem zmíněnou dostupnost údajů z OR) ani nezjišťovala. Za projevenou vůli 2. žalované k uzavření tvrzené smlouvy, kterou měli ke vzniku právně relevantního jednání 2. žalované při hodnotě 181 500 Kč projevit oba jednatelé, pak nelze považovat e-mail toliko jednatele , jméno FO, z 23. 3. 2021 (navíc cca 5 měsíců před údajným uzavřením smlouvy) vůči svědkyni. Tímto emailem (viz závěr odst. 12 odůvodnění) totiž uvedený jednatel nereagoval na e-mail s předmětem „cena vybavení“, nýbrž zasílal svůj e-mail jako prvotní (bez reakce na nějaký předcházející), zjevně se týkal toliko rezervační smlouvy (zjevně poslané jako příloha a s průvodním textem, že , jméno FO, zasílá „finále“); pokud k tomu dodal, že „jakmile bude podepsáno, jsme připraveni platit“, pak takové vyjádření se zjevně týká podpisu rezervační smlouvy a plnění z ní. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žádná písemná (ani elektronická) kupní smlouva na vybavení sepsána nebyla, nebylo tedy co podepisovat. Zároveň e-mail není jakýmkoli objektivně zachyceným projevem vůle druhé jednatelky , jméno FO, .

32. Vedle toho sám žalobce přes opakovaný dotaz soudu v rámci účastnické výpovědi (i po upozornění soudu na odlišnost žalovaných) uvedl, , jméno FO, a , jméno FO, mu potvrdili koupi vybavení za , právnická osoba, ., tj. 1. žalovanou. Pasáž výpovědi žalobce o tom, že k definitivní domluvě o prodeji došlo údajně při předávání nemovitostí, opět za účasti , jméno FO, i , jméno FO, , kdy s oběma bylo domluveno, že odkoupí vybavení za částku 150 000 Kč + DPH, je v rozporu s pozdější pasáží výpovědi žalobce, že u předání nemovitosti již nebylo ničeho dalšího domluveno nad rámec toho, že , jméno FO, a , jméno FO, se bavili s žalobcem, že mu ještě sdělí, na koho má fakturovat (zjevně – kdo by měl být kupujícím). Potřebné tvrzení, že mezi žalobcem a 2. žalovanou došlo k uzavření kupní smlouvy, pak nebylo prokázáno ani e-mailem z 3. 9. 2021 vyhotoveným toliko jedním z jednatelů 2. žalované , jméno FO, , navíc obsahujícím pokyn, že má být fakturováno vůči , právnická osoba, ., tj. 1. žalované. Žádné objektivně doložené stanovisko jednatele , jméno FO, , natož jednatelky , jméno FO, po předání nemovitých věcí (a údajně též po převzetí vybavení) – k čemuž dle tvrzení žalobce mělo dojít 28. 7. 2021 – k projevu vůle zavázat 2. žalovanou ke koupi vybavení hostelu za částku 185 100 Kč žalobce v řízení neprokázal. Naopak ve své výpovědi připustil, že , jméno FO, se při jednání s žalobcem vybavení nelíbilo a nijak konkrétně nedala najevo, že by výslovně souhlasila (pozn. soudu – ať už za 1. žalovanou, jíž byla jedinou jednatelkou, nebo za 2. žalovanou) s koupí předmětného vybavení.

33. Žalobce neprokázal vůli 2. žalované uzavřít jím tvrzenou kupní smlouvu. Taková vůle měla ve smyslu § 161 o. z., resp. § 163 o. z. být projevena oběma jednateli, což bylo nutné s ohledem na údajnou výši kupní ceny a jednoznačný rozsah jednatelského oprávnění, který byl (zjevně na podkladě zakladatelského právního jednání) pro každého (tím spíše pro žalobce jako podnikatele, od něhož lze o to více žádat, aby si ověřil, zda v obchodním styku jedná s osobami oprávněnými zavazovat v úvahu připadající smluvní stranu) veřejně dostupný z obchodního rejstříku.

34. S ohledem na závěry v odst. 28-33 tedy byla žaloba zamítnuta i vůči 2. žalované.

35. Konečně soud zmiňuje, že neshledal důvod pro postup dle § 118a odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k jednoznačným tvrzením žalobce z období řízení do jeho koncentrace, že nárok uplatňuje z kupní smlouvy a výše plnění je sjednanou kupní cenou, jakož i nejednoznačný skutkový stav, zda a kdo movité vybavení nemovitosti skutečně převzal, přesahuje rámec tohoto řízení, které dle zásad hospodárnosti řízení nemá být zbytečně prodlužováno, hypotetická úvaha, zda žalobce nemá vůči některé z žalovaných (navíc není vyloučena možnost, že vůči fyzickým osobám , jméno FO, či , jméno FO, ) nároky jiného charakteru, než nárok z jim tvrzené kupní smlouvy.

36. Pro úplnost odůvodnění soud dodává, že neprovedl další žalobcem navrhované dokazování předestřené soudu až po koncentraci řízení do přípravného jednání a tam udělené lhůty, neboť všechny tyto (u jednání 11. 3. 2025 označené) důkazy mohl žalobce uvést již v koncentrační lhůtě, navíc po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.. Zmíněné důkazy mu byly nepochybně známy. Konkrétně šlo o rezervační smlouvu, u níž je navíc soud přesvědčen s ohledem na výsledky dokazování, včetně výpovědi svědkyně , jméno FO, a žalobce – cokoli písemného o uzavření smlouvy ani převzetí vybavení některou z žalovaných nebylo sepsáno – že žádný soupis movitých věci ani neobsahovala. Dále byl navržen výslech jednatele , jméno FO, k tomu, za koho jednal při jednáních o uzavření kupní smlouvy. I posledně zmíněný důkaz žalobce nepochybně mohl v koncentrační lhůtě uvést. K tomu lze podotknout, že by navíc byl podmíněn souhlasem jednatele s výpovědí a pro charakter důkazu jde zpravidla o důkaz s nižší objektivní vypovídací hodnotou.

37. Ve věci úspěšným žalovaným bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř) náklady právního zastoupení, vynaložené na zastoupení společným právním zástupcem pro obě účastnice. Tyto náklady celkem činily (viz podrobnosti níže) ve vztahu k oběma žalovaným 110 215 Kč. Jelikož žalované nebyly ve sporu v pozici tzv. nerozlučných společnic, naopak každá mohla v řízení jednat sama za sebe s ohledem na povahu nároku (§ 91 odst. 1 o. s. ř., a contrario § 91 odst. 2 o. s. ř.), pak celkové společné náklady řízení byly mezi obě žalované rozpočteny polovinou (viz dílčí výroky III. a IV. tohoto rozsudku). Náklady za právní zastoupení byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, a to ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále „advokátní tarif“, případně jen AT), včetně znění vyhl. č. 258/2024 Sb., podle jejíhož přechodného ustanovení (čl. II) přísluší advokátovi za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. 1. 2025) odměna podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, tj. před 1. 1. 2025. Při tarifní hodnotě 181 500 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon částku 8 380 Kč (§ 7 bod 5.), přičemž se dle § 12 odst. 4 AT pro každou ze žalovaných u úkonů učiněných před 1. 1. 2025 snižuje o 20 % (na částku 6 704 Kč), zatímco u úkonů učiněných počínaje 1. 1. 2025 takto o 20 % snižuje jen u jedné z žalovaných. Advokát v řízení učinil před 1. 1. 2025 dva společné úkony (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 30. 9. 2024 k žalobě; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), odměna za ně tak činí po 13 408 Kč (2 x 6 704 Kč), tj. celkem 26 816 Kč. Dále počínaje 1. 1. 2025 advokát učinil 3 společné úkony (2 x účast u jednání dne 21. 1. a 11. 3. 2025 a písemné podání ze dne 24. 2. 2025 ve věci samé; § 11 odst. 1 písm. a), g) AT), když s účastí u jednání dne 11. 3. 2025 (které trvalo 2 započaté dvouhodiny) se pojí dvojnásobek odměny, tudíž za uvedené úkony přísluší odměna advokáta (po 15 084 Kč jako součet částky 8 380 Kč a 6 704 Kč) celkem 60 336 Kč (4 x 15 084 Kč). Vzhledem k přehledu provedených úkonů pak celková odměna dosáhla částky 87 152 Kč. Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z uvedených 5 úkonů, a to v případě 2 úkonů do 31. 12. 2024 vždy po 300 Kč, tj. celkem 600 Kč, u 3 úkonů od 1. 1. 2025 po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 AT).K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě ke 2 jednáním (z , adresa, do , adresa, a zpět) vždy po 4 půlhodinách, celkem 1 200 Kč (2 x 4 x 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve znění od 1. 1. 2025), a také cestovní výdaje advokáta 785 Kč za 2 jízdy z , adresa, do , adresa, a zpět, ve vzdálenosti vždy 50 km vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 5,9 litrů/100 km, při sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty za jeden litr 34,70 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka (po zaokrouhlení na celé koruny) 19 128 Kč [0,21 x (87 152 + 600 + 1 350 + 1 200 + 785)].Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátu žalovaných.

38. Lhůta k plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalobci stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalobce ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.