10 C 167/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti manželovi: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi [celé jméno manželky], rozenou [příjmení] a [celé jméno manžela] dne 19. 7. 2019 na zámku [část obce], před [stát. instituce] se rozvádí.

II. Manželka je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit manželovi k rukám právní zástupkyně manžela náklady řízení ve výši 11 622 Kč.

1. Manželka podala 8. 10. 2021 návrh na rozvod manželství, uvedla, že manželé spolu více než 1 rok nevedou společnou domácnost, citově se odcizili v důsledku toho, že (byť manželství uzavřeli po 5leté známosti a z citové náklonosti) se postupně stalo zřejmým, že jsou naprosto rozdílného povahového založení, mají odlišné představy o náplni společného života a ani nemají společné zájmy. Z manželství se nenarodily děti.

2. Manžel již v písemném vyjádření ze dne 25. 11. 2021 k žalobě souhlasil s rozvodem, nikoli však s manželkou vylíčenými důvody pro rozvod. Za hlavní důvod označil manželčino cizoložství; do kontrastu s nezájmem manželky o zachování manželství stavěl svoji snahu o záchranu manželství v podobě iniciování návštěvy manželské poradny a opakovaných výzev vůči manželce k uskutečnění osobních schůzek. Zároveň uvedl, že se manželka skoro nepodílela na chodu společné domácnosti a veškeré náklady na její chod hradil ze svého účtu.

3. V úvodu jednání nařízeného soudem na 24. 2. 2022 manželka doplnila, že se pokusila o uzavření dohody s manželem ve smyslu ust. § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tj. pro tzv. nesporný rozvod, ale ke shodě nedošlo, jelikož manžel chtěl do dohody pojmout pro její obsah neadekvátní záležitosti, zejm. jím prezentovanou příčinu rozvratu manželství. Ke skutkovým okolnostem rozvratu připojila, že manželství bylo spokojené toliko krátce, už v roce 2020 manžel své chování změnil, byl nespokojený, manželce vyčítal, že je k ničemu, málo vydělává a je na něm závislá, sledoval ji, kontroloval. To vyúsťovalo v hádky, při kterých na manželku křičel, bouchal do stolu a do zdi. Manželka nechtěla, aby jí bylo ledacos ze strany manžela vyčítáno, sdělovala mu, že jí takové chování, včetně výbušných projevů, vadí. Navázáním známosti sice dovršila rozvrat manželství, avšak pokud by bylo manželství v pořádku, nikdy by známost s jiným mužem nenavázala.

4. Manžel na počátku jednání nad rámec písemného vyjádření zdůraznil, že popírá tvrzení manželky o změně svého chování a projevech takové změny, o zhoršení vztahu účastníků a nespokojenosti manželky, jež měla být příčinou navázání známosti manželky s jiným mužem, jakož i o tom, že jej manželka měla na negativní vnímání změny chování manžela upozorňovat. Manželství bylo z pohledu manžela šťastné, manželé se snažili o založení rodiny, sama manželka manželovi sdělovala, že o toto má zájem, a až po odchodu od manžela podstoupila bez komunikace s ním a jeho vědomí (včetně předchozího uvědomění o těhotenství) interrupci. Pro manžela představovala nevěra manželky a její následný odchod z domácnosti naprosté překvapení, snažil se ještě opakovanými návštěvami poradny o zachování vztahu. Ostatně manželka měla před blízkými známými uvést, že důvodem jejího odchodu bylo zamilování se do jiného muže. Nyní si manžel již je vědom jednoznačného zájmu manželky o rozvod, proto se mu dále nebrání, nevyslovuje s ním nesouhlas.

5. Po provedeném dokazování manželka v závěrečném návrhu vyzdvihla diametrální odlišnost účastnických výpovědí a tendenční vyznění zprávy vypracované koučkou [příjmení], kterou si najal manžel. I přesto dle ní z výpovědí vyplynulo, že manželství bylo určitou dobu nespokojené, sám manžel zmiňoval, že na manželce začal pozorovat změnu v chování, a byť nejprve uváděl, že až po 12. 6. 2020, v jiné části výpovědi mluvil o již dřívější době. V manželství účastníků tedy bylo přítomno něco, co neuměli řešit jinak, než že si manželka našla známost. Manžela je spíše uzavřené a citlivější povahy, svoji nespokojenost ve vztahu s manželem mu dokázala dát najevo jen asi 2x – 3x, ale koncertovala se v ní a vyústila ve známost s jiným mužem. Manžel sice tvrdí, že chtěl manželku získat zpět, nicméně především byl situací uražen. Málokdy jsou důvody rozvratu manželství jen na straně jednoho z manželů, byť příčina může být ve větší míře jen na jednom z nich.

6. Manžel v závěrečném návrhu dovozoval, že v manželství účastníků byly maximálně běžné neshody, v jednom případě jím zaregistrované jako hádka, nicméně takový stav manželství se dle něj rozhodně neřeší navázáním mimomanželského vztahu. Nevěrou manželka porušila jeden ze základních pilířů manželství dle občanského zákoníku. Přitom manželství bylo uzavřeno po 5leté známosti, kdy účastníci měli svůj vztah jistě naprosto dostatečně otestovaný, a i manželka popsala manželství na počátku jako šťastné. Kladla si však patrně na sebe přílišné nároky, kdy studovala VŠ, měla víkendové aktivity s chovanými psy, preferovala budování kariéry, avšak následně odpovědnost za rozpad manželství přesouvá na manžela, patrně ve snaze zmírnit dopad své nevěry na ukončení manželství. Její vztah s jiným mužem zveřejnila 12. 6. 2020, tj. asi měsíc před odchodem ze společné domácnosti, patrně však poměr trval déle. O své tvrzené nespokojenosti přitom s manželem komunikovala minimálně, manželovi to nemohlo být známo, nečekal, že po jedné hádce by se chtěla manželka rozejít. Byla-li manželka natolik nepokojená, mohla od manžela odejít dříve, když byli bezdětní a manželka nebyla na manželovi např. ani finančně závislá. O intenzitě nespokojenosti manželka nepředložila důkazy, taktéž o agresivitě manžela, a zejména o ní by proto neměla hovořit, neboť nepravdivými údaji může manžela, který je ve společnosti konfrontován s dotazy na téma údajné agresivity vůči manželce, i poškodit na dobré pověsti; manželka by naopak měla přistoupit k omluvě manželovi. O charakteru manželky vypovídá okolnost, že poměr za trvání manželství, aniž by nejdříve toto (či alespoň soužití, včetně intimního, s manželem) ukončila, navázala s ženatým mužem, otcem dvouletého dítěte; de facto tak rozbila dvě rodiny. Manžela pak výrazně zasáhla okolnost, kdy poté, co manželé plánovali cca 1 rok početí dítěte, ani těhotenství nevzbudilo v manželce zájem o obnovu soužití; manželka bez jakékoli komunikace s manželem a bez jeho vědomí podstoupila krátce po ukončení soužití interrupci. Pokud manželka poukazovala na zátěž, kterou pro ni představovala změna pracovní pozice a jejíž důsledky si měla přenášet do manželství, pak ale údaji o změně její pozice v červenci 2019 a o následném jen několikaměsíčním zaučování nekoresponduje jiný její údaj o započatých hádkách až ve vztahu k období května/června 2020. Manžel manželku přitom podporoval, např. psychicky i finančně při studiu na VŠ, chtěl jí do budoucna vyjít vstříc v představě o místu bydlení, naopak manželka nepřinášela do vztahu to, co by měla, o svých pocitech s manželem málo hovořila. Příčina rozvratu je výlučně či alespoň převážně na straně manželky.

7. Z listinných důkazů soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 19. 7. 2019, u obou šlo o manželství první (oddací list vystavený [stát. instituce]). Manželé nejsou rodiči, natož rodiči společného dítěte (údaje z informačního systému základních registrů – z evidence obyvatel). Dne 1. 12. 2021 a 18. 1. 2022 byly vyhotoveny e-mailové zprávy zástupkyně manžela vůči zástupkyni manželky a odpověď, v níž zástupkyně prezentovaly stanoviska účastníků k průběhu soužití a důvodům rozvratu de facto individuálním způsobem a (obsahově stručněji) korespondujíce tomu, co každý z účastníků vypověděl v rámci tohoto řízení (k tomu viz dále); krom toho byly předestřeny názory k majetkovému vypořádání účastníků. Pro účely skutkových zjištění a závěrů v projednávané věci však soud z této korespondence zásadních skutečností nezjistil.

8. Manžel doložil k prokázání své snahy o zachování soužití zprávu Mgr. [jméno] [příjmení], koučky. Z této zprávy datované 16. 12. 2021 soud zjistil, že autorka popsala, že se manžel na ni obrátil v červenci 2020 se žádostí o koučovací sezení za situace, kdy byl šokovaný a zhrzený náhlým odchodem manželky na základě jejího zamilování do jiného muže. Manžel koučce prezentoval, že se s manželkou v květnu 2020 rozhodli podpořit snahu o otěhotnění spoluprací s centrem GENNET, vše dle něj nasvědčovalo tomu, že touží s ním otěhotnět, avšak zhruba měsíc poté radikálně svůj postoj k manželovi změnila po bližším seznámení s uvedeným mužem, velmi rychle se rozhodla k odstěhování. Dále bylo uvedeno, že manžel zde absolvoval řadu individuálních sezení s cílem vyrovnat se se všemi náhlými změnami v chování, rétorice a činech své ženy, jakož i s nečekanou samotou. Koučka popisovala, že určité okolnosti byly zcela v rozporu s pravdou – např. tvrzení manželky pro rozvodové řízení, že nemají společné koníčky, což je dle ní v přímém rozporu s faktem, že manžel se na popud manželky začal věnovat koníčku – výstavním psům, z velké části výstavy, dopravu a ubytování sponzoroval, nyní se psům věnuje více než manželka a dál na výstav jezdí sám. Popsána byla zachovávaná naděje manžela, že zamilovanost manželku přejde a vrátí se k němu, což však nenastalo. Manžel se snažil o práci na obnovení a harmonizace vztahu formou partnerského koučinku, manželku přemluvil k jednomu společnému sezení v roce 2020, jemuž byl přítomen také manžel koučky, rovněž v roli kouče, podle autorky bylo jasné, že se manžel velmi snaží manželku získat zpět a že ona uznává, že„ se nezachovala dobře“, nicméně o obnovení vztahu nestojí, v koučinku nebude pokračovat.

9. Manželka v účastnické výpovědi uvedla, že manželství vnímala jako šťastné jen 2 – 3 měsíce. Před uzavřením sňatku spolu manželé asi 4 roky bydleli ve společné domácnosti, manželka nepozorovala na manželovi žádné chování vůči ní, které by jí vadilo, byť vnímala již tehdy, že je výbušnější povahy, a to např. ve vztahu se svým otcem, který jej slovně napadal. Manželka se domnívala, že vůči ní se manžel v manželství takto chovat nebude. Změna v manželském soužití podle ní nastala po uvedené době tak, že začala pociťovat únavu vzniklou v důsledku přijetí vyšší pracovní pozice mistrové krátce před uzavřením manželství. Po návratu ze zaměstnání měla pocit většího nároku na odpočinek, avšak manžel jí vyčítal, pokud hned nezačala uklízet, či dělat domácí práce, ale dala si třeba kávu a věnovala se mobilnímu telefonu. Nevycházel jí vstříc v tom, kdy chtěla použít automobil k cestě do práce, když zde musela zůstat déle, kontroloval i pohyb vozidla, pokud jej výjimečně použila. Přibližně v dubnu 2020 započaly výčitky od manžela, že se málo stará o domácnost, nic nedělá, neohřeje mu ani polévku; vyčítal jí i to, že přibližně v tuto dobu ukončila bakalářské studium, aniž by dopsala bakalářskou práci a stala se absolventkou tohoto studia. Vyčítal jí i to, že on více vydělává. V následujícím období proběhly další dvě výrazné hádky, a to 27. 5. 2020 kvůli rozdílnému přístupu k úklidu nepořádku způsobeného třemi chovanými psy, při této hádce manžel na manželku křičel, bouchal dveřmi, bouchal do stolu, vyčítal opět to, že manželka nic nedělá a má stále v ruce telefon. Hluk zaslechla matka manželky, která se jí textovou zprávou tázala, zda je vše v pořádku. Poslední hádka pak proběhla ještě před tím, než manželka v červenci 2020 opustila společnou domácnost. Manželka zmiňovala manželovi, že takovéto chování vůči ní se jí nelíbí, nahlas zvažovala, zda takto manželství zvládne, neuváděla však výslovně myšlenku o rozvodu manželství. Nepřistoupila k tomu, že by se zajímala o možnost odborného poradenství, má za to, že„ ona na to není“, nedoporučovala ani manželovi, že by měl řešit důsledky své výbušné povahy prostřednictvím odborníka. Účastníci měli také rozdílné názory na to, kde by měli bydlet, manželka preferovala spíše bydlení v [obec], kde původně manželé před sňatkem bydleli v nájemním bytě. V uvedené době ostatně manželka měla méně náročnou pracovní pozici dělnice, prostor k bydlení nebyl tak rozsáhlý, tudíž nebývala tolik unavená a nemohly tak dle ní ze strany manžela vznikat výčitky kvůli nesplňování jeho představ o fungování manželky v soužití a domácnosti. Manžel chtěl bydlet v [obec], kde částečně díky dědickému právu získal dům, pokud s ním mluvila o svojí představě o bydlení v [obec], zmiňoval, že jiná verze než bydliště v [obec] možná není. Manželka vykonávala domácí práce, střídavě s manželem každý z nich či naopak společně nakupovali. Před uzavřením manželství se vlastní prací podílela na rekonstrukci domu manžela (sekala„ šlice“, natahovala perlinku, pomáhala s oškrabáváním pater, pokládkou podlahy, s malbou), starala se o zahradu, kde řezala živé ploty. Také po uzavření manželství pomáhala při vytváření roviny na zahradě pomocí gabionů. V té době zároveň studovala i pracovala. Manželské soužití po intimní stránce bylo zachováno de facto až do odchodu manželky ze společné domácnosti v červenci 2020. Manželé plánovali založení rodiny, manželce bylo známo, že manžel si přeje děti již dlouhodobě, on o ní naopak věděl, že k nim moc neinklinuje, váhala mezi kariérou a dítětem, ale nakonec zvolila těhotenství, toto řešila s manželem, o záměru otěhotnění spolu komunikovali. Den po odchodu ze společné domácnosti manželka zjistila, že je těhotná, jelikož však v té době již nechtěla s manželem mít rodinu a bála se, aby ji manžel prostřednictvím dítěte nenutil s ním zůstat, proto bez komunikace s ním podstoupila vzápětí interrupci. Připustila, že od 12. 6. 2020 navázala blízký vztah (jehož náznak či počátek např. v podobě schůzky však pro předchozí dobu vyloučila) s kolegou ze zaměstnání, který byl v té době rovněž ženatý, otcem dvouletého dítěte. Má však za to, že pokud by se manžel k ní nechoval popsaným způsobem výčitek, znevažování a případných výbušných scén při hádkách, pak by se do jiného muže nezamilovala. Po odchodu ze společné domácnosti přistoupila na žádost manžela na schůzku se shora uvedenými manželskými (partnerskými) kouči, avšak na její straně již nebyl žádný zájem o obnovu soužití, schůzka měla vyřešit otázku manžela, z jakého důvodu manželka soužití opustila. Při schůzce byl manžel ze strany kouče nabádán, aby manželku nechal domluvit, neskákal jí do řeči. Pro manželku pak výsledkem uvedené schůzky nebyl žádný výstup v podobě písemné zprávy; zmiňovala však, že byla dotazována, z jakého důvodu nepřišla s konstruktivními řešeními určitých neshod mezi manžely, např. v otázce místa bydlení, případně v tom, že by manželovi jednoznačněji popsala, co jí v soužití a na něm vadí. Manželé se společně věnovali chovu psů, když před sňatkem měla manželka již jednoho, posléze postupně pořídili další dva, jezdili s nimi na výstavy. Podle vylíčení manželky finanční náklady na péči o psy včetně nákladů výstav hradila hlavně ona, i když připustila, že se na tom podílel i on. Manželé absolvovali společné dovolené, kdy byli jedenkrát na dovolené v [obec] a jedenkrát v Řecku. V době, kdy před sňatkem bydleli v [obec], pak manželka hradila nájem a energie bytu, po přestěhování do manželova domu hradil on hypotéku a energie, každý z nich vynakládal peníze na běžné nákupy. V domě manžela s ním bydlela i matka manželky, která manželce na účet posílala příspěvek na bydlení, podle dohody manželů mělo jít o finanční rezervu např. pro účely dovolené či nákladů na dům, manželka z těchto prostředků platila např. i poplatky za výstavy. Při odchodu ze společné domácnosti měla manželka k dispozici 70 000 Kč, manžel na účtu přibližně 250 000 Kč. Po odchodu ze společné domácnosti se manželka rozhodně o obnovu soužití nesnažila, nemá o to zájem, neboť nadále pokračuje její další partnerský vztah, který prezentuje od 12. 6. 2020, považuje jej za šťastný, naplňuje ji. Naopak manžel zájem o obnovu soužití měl, psal o tom manželce textové zprávy, snažil se o kontakt, manželce to bylo nepříjemné.

10. Manžel vypověděl, že si žádných známek nesouladu v manželství či nespokojenosti manželky nevšiml dříve než v březnu či dubnu 2020. Manželé se společně podíleli na domácích pracích včetně vaření a uklízení, vyváženě také financovali nákupy do domácnosti. Manžel se nedomníval, že by na manželku měl zvýšené nároky, naopak ji vždy podporoval, přičemž z hovoru s kamarádkami zjistil, že takovou podporu uznávala i manželka ještě po odchodu ze společné domácnosti. Nároky na manželku plynuly spíše ze zaměstnání po povýšení, také z péče o psy (pořízení dalších dvou psů bylo společné rozhodnutí účastníků), s nimiž i dvakrát do měsíce jezdívala na výstavy, dále ze studia, k němuž dojížděla každý víkend. Manžel však manželku v těchto aktivitách podporoval, také toleroval, že si chce odpočinout, uváděl jí, že mu nevadí, že odpočívá. O náročnosti práce manželky na vyšší pracovní pozici manžel s manželkou komunikoval často, probírali spolu i možnost, že by z této pozice odešla, on jí však doporučoval, ať to dobře promyslí, neboť šlo již o dobu změny na trhu práce vlivem pandemie Covidu 19, manžel spíše doporučoval, aby si v zaměstnání našla pomoc pro počátky či vývoj v této pracovní pozici. Manželku manžel podporoval i ve studiu, konzultovala s ním text bakalářské práce, debatovali o formulaci tohoto textu, hovořili o nesnázích manželky ve vztahu k vedoucí bakalářské práce; manžel manželce doporučoval, aby studium v takto pokročilé fázi již zkusila dokončit. První hádku manžel zaregistroval až 27. 5. 2020, a to skutečně ohledně úklidu po nepořádku způsobeném psy; vylíčil však, že manželka sama nechtěla v tomto úklidu aktivně přispět, on ji o to žádal slušně, nebyl však s to se rozhodnout, kam konkrétně v danou chvíli věci uklidit, manželka poté na něj byla vulgární a opustila prostor, kde měl úklid proběhnout. Vyloučil, že by mlátil do stolu či zdí, je možné, že v emocích bouchnul dveřmi při odchodu, vůči manželce však žádný výpad neměl. Uvedl, že od dětství musel kvůli nadužívání alkoholu jeho otcem často bránit svoji matku a sestru, z té doby si předsevzal, že by ženě v životě neublížil. Další dvě hádky proběhly někdy v červnu 2020, kdy po pozdním návratu z práce manželka nevyhověla žádosti manžela, aby mu ohřála polévku, ani při té příležitosti však manžel na manželku nekřičel. Popřel také, že by jí měl pravidelně vyčítat nedostatek péče o úklid domu či o manžela, případně požadavky manželky na častější použití automobilu, naopak jí ještě před manželstvím koupil samostatný automobil, aby jej mohla kdykoliv použít. Na rekonstrukci domu manžela se manželé podíleli společně, po vzájemné dohodě zde zařídili také byt pro matku manželky. Manželovi bylo známo, že manželka nechce bydlet v [obec], ale domluvili se, že zde dočasně bydlet budou, založí rodinu a po vyřešení hypotéky případně později pořídí pozemek pro stavbu u [obec]. Manžel se nedomnívá, že by měli s manželkou rozdílné zájmy a názory, naopak se jim líbily stejné věci při zařizování domu, v klidu se o tom domluvili, nikdo neprosazoval vehementně svůj názor, domluvili se i na způsobu trávení a místě dovolené, věnovali se společně chovaným psům. Pro manžela bylo šokem, když se dozvěděl o poměru manželky s jiným mužem, to i pro to, že mu v minulosti kladla na srdce, že ji nesmí podvést, že něco obdobného zažila v soužití svých rodičů. Manželství do oznámení manželky o odchodu podle něj zcela fungovala, včetně intimního soužití, manželka jej dále oslovovala„ lásko“, manželé spolu trávili čas, střídavě připravovali společné snídaně, plánovali společnou dovolenou s přáteli, sama manželka se ještě v květnu 2020 aktivně zajímala o to, aby tento plán řešili. Určité podezření na možný mimomanželský vztah u manželky pojal manžel na přelomu května a června 2020, kdy se chování manželky měnilo, zůstávala déle v práci, hovořila např. o účasti na školení, na kterém však následně nebyla, přátelé manžela ji vídávali na obědě s kolegou, o kterém manželka manželovi někdy v březnu či dubnu sdělila, že jej požádala (na radu manžela) o pomoc ve vedoucí pozici. Pokud manželka v řízení uvedla, že vztah navázala 12. 6. 2020, pak ovšem ještě po tomto datu podle manžela manželské soužití bylo stále po všech stránkách naplněné, byť připustil, že manželka se jej někdy tázala, zda považuje jejich vztah za fungující, že mu začala odsekávat, čehož si všimla i sestra manželky. Po odchodu manželky ze společné domácnosti koncem července 2020 se manžel snažil o obnovu soužití, o osobní kontakt s manželkou, mluvil o tom s přáteli, takto se od kamarádek pak dozvěděl jednak to, že manželka měla zmiňovat, že by jí nikdy neublížil, zároveň také to, že byla těhotná a podstoupila interrupci, což manžela zasáhlo až tak, že musel vyhledat odbornou pomoc. Potomka si velmi přál, ale nenutil do rodičovství manželku, domluvili se na tom společně, společně už uvažovali i o jménech dítěte, které vybrali pro jedno z pohlaví, i manželka manželovi ukazovala např. vhodný kočárek, při společném nákupu pro neteře se pak dívali po autosedačkách atd. Manžel se nedomnívá, že by byl výbušnou povahou až v tom směru, že by hned na někoho křičel nebo někomu něco vyčítal. Také popřel, že by měl během manželství vztah s jinou ženou, že by byl žárlivý. Ani matka manželky manželovi nikdy nevyčítala, že by se k manželce choval nepěkně. Před uzavřením sňatku manželku podporoval též finančně, zaplatil jí např. semestr studia. Po uzavření manželství, když manželé již před tím začali plánovat založení rodiny, se domluvili na tom, že veškeré výdaje budou financovány z účtu manžela, prostředky na účtu manželky, že budou tzv. rezervou. Nicméně manžel připustil, že pokud také manželka nakupovala do domácnosti, mohla tak činit z těchto prostředků. Na účet manželky byly směřovány prostředky poskytované její matkou jako příspěvek na bydlení v domě manžela.

11. Výtiskem údajů z profilu manželky na sociální síti Faceboook bylo zjištěno, že manželka zde v roce 2015 uveřejnila údaj, že začala chodit do školy Technická univerzita v [obec], dále dne 12. 6. 2020 zveřejnila fotografie jiného muže a společnou fotografii s ním s údajem„ ve vztahu s [jméno] [příjmení]“.

12. Právní posouzení případu soud provedl podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).

13. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jejich příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.

15. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci po 4-5 leté známosti, kdy spolu žili i ve společné domácnosti, uzavřeli dne 19. 7. 2019 manželství, avšak od konce července 2020, tj. de facto po jednom roce trvání manželství, soužití vůbec nefunguje, manželé spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, ze které se manželka odstěhovala poté, kdy navázala známost s jiným mužem. Tato známost trvá doposud, manželka vztah považuje za naplňující, zjevně na aktuální partnerské situaci nemíní ničeho měnit. K obnově soužití nedošlo přes určitou dobu trvající snahu manžela o takovou obnovu, i manžel nakonec přistoupil k souhlasu s rozvodem manželství, a to nejpozději v listopadu 2021, kdy podal první vyjádření v projednávané věci. Manželství neplní jakoukoli ze svých funkcí po dobu téměř jeden a půl roku, žádný z manželů řadu měsíců nemá zájem o obnovu soužití. Změna v jejich postojích nenastala ani v průběhu soudního řízení. S ohledem na uvedené je zcela zřejmé, že jsou naplněné podmínky výše citovaného ustanovení § 755 odst. 1 o. z. pro rozvod manželství, jelikož soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

16. Podle § 756 o. z. je úlohou soudu, který rozhoduje o rozvodu manželství, aby nejen zjistil shora zmiňovanou existenci rozvratu manželství, nýbrž i zjistil příčiny rozvratu (pokud nejde o výjimky stanovené v dalších ustanoveních o. z., zejm. v § 757, zakotvujícího však jako jeden z předpokladů pro nezjišťování příčin rozvratu manželství dosaženou písemnou dohodu manželů o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení, když v projednávané věci však nesporně k takové dohodě mezi manželi nedošlo). Jak bylo popsáno v úvodních odstavcích odůvodnění tohoto rozsudku, manželé již ve skutkových tvrzeních popsali průběh jejich manželství a důvody rozvratu soužití výrazně odlišným způsobem, navíc vedle účastnických výpovědí v podstatě neoznačili k důkazu o těchto sporných skutkových záležitostech jiné důkazní prostředky. Zpráva koučky, kterou předložil manžel, korespondovala do značné míry situaci, kdy opakovaná sezení u ní absolvoval manžel, jenž tak měl mnohem širší prostor prezentovat své pojetí náhledu na soužití účastníků, zatímco manželka sezení absolvovala pouze jednou. Logicky v důsledku toho obsah zprávy koučky je mnohem více souladný s účastnickou výpovědí manžela. Pokud manžel jako další důkaz předložil výtisk náhledu na facebookový profil manželky, pak lze s ním souhlasit v realistickém výkladu informace o tom, že manželka od 12. 6. 2020 již přímo zveřejnila za trvání manželství vztah s jiným mužem, že stěží mohlo jít o zcela náhlý vznik tohoto vztahu k 12. 6. 2020 bez předchozích úvodních fází partnerského vztahu. Proto má soud za to, že manželka ke vztahu s jiným mužem spěla již dříve, než k 12. 6. 2020, s čímž pak také logicky může být spojena ve výpovědi manžela zmíněná změna chování manželky ještě před datem 12. 6. 2020. Manželka každopádně neprokázala úvodní v řízení prezentovaná tvrzení o příčině odcizení mezi manželi tak, že se až za trvání manželství stalo zcela zřejmým, že jsou naprosto rozdílného povahového založení a mají odlišné představy o náplni společného života a nemají společné zájmy. Také nebylo ničím dalším než její výpovědí, která však byla v rozporu s výpovědí manžela, prokazováno, že ji manžel během manželství výrazně kritizoval pro nedostatek péče o domácnost, pro nižší příjem, že ji znevažoval, že na ni ve třech případech výraznější výměny nesouladných názorů byl slovně agresivní, že na ni křičel, bouchal do stolu atd. Manžel naopak tvrdil, že manželku podporoval, toleroval únavu spojenou s pracovním vytížením po přijetí vyšší pracovní pozice, pomáhal jí při studiu v souvislosti s tvorbou bakalářské práce, atd. Manželé také neshodně vypověděli o řešení odlišných představ o místě k bydlení, když manželka popsala, že manžel jinou lokalitu než [obec], kde nabyl částečně dědickým právem domek, nepřipouštěl, kdežto ona chtěla bydlet v [obec]; manžel naopak vylíčil, že tuto preferenci manželky znal, hovořili spolu o tom a plánovali, kdy a za jakých podmínek přistoupí k realizaci zájmu manželky přestěhovat se na [anonymizováno]. Při odlišnostech účastnických výpovědí a absenci dalších důkazů prokazujících odlišné pasáže skutkového vylíčení průběhu manželství pak soudu nezbylo, než při závěru o průběhu manželství a příčině rozvratu soužití vycházet z toho, co bylo mezi výpověďmi souladné a propojující. Takto tedy soud uzavřel, že funkce manželství byly de facto zachovány do odchodu manželky ze společné domácnosti, manželé měli společný zájem minimálně v chovu psů, včetně společné účasti na výstavách s nimi, bydleli spolu, hospodařili, plánovali rodinu, k čemuž činili i faktické kroky, manželka ostatně díky tomu i otěhotněla. Žádné zásadní rozbroje, také pak žádné konkrétní počínání manželky, ze kterého by manželovi mělo být dlouhodobě zřejmé, že o soužití s ním nemá zájem, nota bene z konkrétních důvodů spočívajících na straně manžela, nebylo z výše uvedených důkazů možné dovodit. Soud tedy uzavřel, že zásadní příčnou rozvratu manželství bylo navázání známosti manželky s jiným mužem. Vnitřní emotivní a psychické motivy manželky, které ji k tomu – jak popsala v řízení o rozvod, a ostatně i v předsporné korespondenci v komunikaci zástupkyň účastníků – případně vedly a měly spočívat v důsledcích chování manžela manželkou těžce snášeného, nemohly s ohledem na důkazní situaci být soudem v zásadě vzaty v potaz.

17. Vzhledem ke skutkovému a právnímu závěru tedy soud manželství k návrhu manželky, za souhlasu manžela, rozvedl. Za převažující příčinu rozvratu manželství v daném případě shledal navázání známosti manželky s jiným partnerem.

18. Podmínky pro rozvod manželství soud nezkoumal z hlediska zájmů nezletilých dětí (§ 755 odst. 2 písm. a), odst. 3 o. z), neboť se manželům děti nenarodily.

19. O náhradě nákladů řízení (výrok II tohoto rozsudku) rozhodl soud (§ 151 odst. 1 o. s. ř.) podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který ve své první větě stanoví, že (mj.) v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Podle druhé věty citovaného ustanovení však platí, že náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Dospěl-li soud v projednávané věci k závěru, že se manželka zásadní měrou podílela na rozvratu manželství, pak taková okolnost spadá pod druhou větu citovaného ustanovení § 23 z. ř. s., proto bylo vyhověno požadavku manžela a výrokem II. tohoto rozsudku mu bylo vůči manželce přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady dle § 137 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, aplikovatelného na projednávanou věc ve smyslu ust. § 1 odst. 3 z. ř. s., a za situace, kdy manžel nevyčíslil-li výslovně žádné náklady, které by vznikly osobně jemu, spočívají v nákladech právního zastoupení, jež byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení bylo rozvedení manželství, což je nárok, který nelze vyjádřit v penězích) činí odměna advokátky za jeden úkon 1 500 Kč (§ 7 bod 4). V posuzovaném případě dosáhla celková odměna advokátky, která v řízení učinila 4 úkony (převzetí a příprava zastoupení dne 1. 12. 2021, jednání s protistranou – doložené e-mailem z 1. 12. 2021 vůči zástupkyni manželky, další porada s klientem dne 21. 2. 2022 od 14:30 do 15:45, účast u jednání dne 24. 2. 2022; § 11 odst. 1 písm. a), c), g), i) AT), přičemž s účastí u jednání, které trvalo 2 započaté dvouhodiny, se odměna pojí 2x, celkem 7 500 Kč (5 x 1 500). Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 4 úkonů – vždy po 300 Kč – tj. celkem 1 200 Kč (4 x 300 Kč, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátkou při cestě k uvedenému 1 jednání (z [obec] do [obec] a zpět) v trvání celkem 4 půlhodin, tj. 400 Kč (4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokátky 505 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti celkem 70 km vozem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,8 litrů /100 km, při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km a při ceně benzínu 95 oktanů za jeden litr 37,10 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb.). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. částka 2 017 Kč (0,21 x (7 500 + 1 200 + 400 + 505)). Celkem tak náklady právního zastoupení soud určil na 11 622 Kč.

20. Lhůta k plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla manželce stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž manželka ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.