10 C 179/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní titul Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 45 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci 45 170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 45 170 Kč od 30. 11. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení 13 568, 20 Kč. Předmětem řízení dle žaloby podané dne 4. 10. 2019 byl peněžitý nárok žalobce ve výši a s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Požadavek byl podporován tvrzením o provedení lesních prací žalobcem pro žalovaného (těžba a přiblížení dřeva) na základě ústní dohody účastníků a za dohodnutou cenu ve výši celkem 95 170 Kč, vyúčtovanou žalobcem žalovanému fakturou [číslo] se splatností k 29. 11. 2018. Žalovaný na úhradu ceny prací zaplatil pouze 50 000 Kč, zbývající část neuhradil přes předžalobní upomínku ze dne 7. 8. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli k tomu by vyzván usnesením ze dne 7. října 2020, č. j. 10 C 179/2020-11, doručeným mu spolu s žalobou do vlastních rukou (§ 49 odst. 1, § 79 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)) na adresu sídla (§ 46b písm. b) o. s. ř., když žalovaný je podnikající fyzická osoba a dle obsahu dále uvedených listinných důkazů byl smluvní vztah mezi účastníky sjednán v rámci podnikatelské činnosti i žalovaného) dne 20. 11. 2020 (§ 49 odst. 2 až 4 o. s. ř., tj. 10. dnem od oznámení doručovacího orgánu žalovanému, že je pro něj zásilka připravena k vyzvednutí za situace, že nebyl při pokusu o doručení dne 10. 11. 2020 zastižen na adrese sídla). Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobce s ním souhlasil výslovně podáním ze dne 12. 10. 2020, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 7. října 2020, č. j. 10 C 179/2020-12. Jím byl totiž vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z faktury [číslo] vystavené žalobcem jako dodavatelem (s uvedením IČO coby podnikající fyzické osoby) žalovanému (též s uvedením IČO jako podnikající fyzické osoby) soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodané služby – přibližování dřeva –„ cenu dohodou“ ve výši i s DPH celkem 95 170 Kč. Uveden byl datum uskutečnění plnění žalobce 20. 11. 2018, datum splatnosti ceny k 29. 11. 2018, dále bankovní údaje žalobce pro úhradu ceny žalovaným. Dále faktura – v dolní části po všech shora uvedených údajích – obsahovala ručně uvedené datum 20. 11. 2018 a bezprostředně u data i zachycený vlastnoruční podpis žalovaného. Podacím lístkem potvrzeným Českou poštou [obec a číslo] dne 8. 8. 2019 a obsahem písemné korespondence zástupce žalobce má soud za prokázané, že žalovaným byl žalobcem vyzván k plnění předmětu řízení odesláním předžalobní výzvy k plnění dne 8. 8. 2019. Při právním posouzení věci vzal soud v úvahu především adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). Podle § 1746 odst. odst. 1 o. z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2054 odst. 1 o. z. se placení úroků považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 2054 odst. 3 o. z. ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. Na základě provedeného řízení, dle tvrzení žalobce a zjištění učiněných z provedených důkazů soud po skutkové a právní stránce uzavřel, že mezi účastníky jako podnikateli byla ústní formou sjednána nepojmenovaná smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.). Podle této smlouvy se žalobce zavázal a také pro žalovaného provedl těžbu dřeva a jeho přepravu (přiblížení) za sjednanou cenu 95 170 Kč, splatnou dne 29. 11. 2018 (prokázáno fakturou uvedenou shora, když podpis žalovaného na ní s datem shodným s jejím vystavením, přičemž toto datum bylo uvedeno též jako datum uskutečněného plnění ze strany žalobce, lze považovat za akceptaci těchto pro smluvní vztah účastníků zásadních skutečností). Tvrzení žalobce o tom, že žalovaný na sjednanou cenu po 30. 11. 2018 neuhradil částku 45 170 Kč, nemůže žalobce z hlediska procesních zásad břemene důkazního prokazovat, neboť jde o tvrzení negativní. Žalovaný však v řízení netvrdil a neprokazoval, že nad rámec částky 50 000 Kč, kterou žalobce uvedl jako uhrazenou, zaplatil žalovanému něčeho dalšího. Částečné plnění ze strany žalovaného by bylo lze považovat i za uznání zbytku dluhu ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z., zejména, jestliže (viz ust. § 2054 odst. 3 a contrario o. z.) bylo plněno ještě před uplynutím tříleté promlčecí doby (ta skoční až 30. 11. 2021). Žalobce tedy prokázal v řízení právní titul svého nároku na zaplacení 45 170 Kč, proto soud jeho žalobě vyhověl. Žalobci byl přisouzen i úrok z prodlení. Podle obsahu žalobcem vystavené faktury lze dovodit, že žalovaný popisem akceptoval její obsah, a tudíž i lhůtu k plnění („ datum splatnosti“ faktury) do 29. 11. 2018. Pak jde o situaci dle § 1958 odst. 1 o. z., že byl čas plnění mezi stranami ujednán do 29. 11. 2018. Případně dle odstavce 2 zmiňovaného ustanovení by bez závěru o ujednaném času plnění bylo namístě považovat žalobcem vystavenou fakturu s jím uvedeným datem splatnosti za výzvu věřitele (jeho požadavek k plnění), po němž (po převzetí faktury 20. 11. 2018) měl žalovaný plnit bez zbytečného odkladu, který byl žalobcem benevolentně určen až na 9 dnů po jeho požadavku vzatém na vědomí žalovaným, tj. do 29. 11. 2018. Dle obou uvedených možností je však zřejmé, že jestliže žalovaný část závazku v rozsahu 45 170 Kč dosud nesplnil, je od 30. 11. 2018 v prodlení (§ 1968 o. z.). Proto bylo žalobě vyhověno i v části příslušenství pohledávky a přisouzen úrok z prodlení z částky 45 170 Kč od prvního dne data prodlení, tj. od 30. 11. 2018, ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. – ve výši 9%, jestliže k datu počátku prodlení 30. 11. 2018 činila repo sazba ČNB 1% ročně (§ 1970 o. z.). Ve věci úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 1 807 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 11 761,20 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 45 170 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení bylo peněžité plnění v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 2 940 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 8 820 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 041,20 Kč (0,21 x (8 820 + 900)). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.