10 C 204/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní titul Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem třída anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu část obce a číslo , PSČ obec - část obce o zaplacení částky 45 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci částku 45 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně: -) z částky 5 000 KČ od 16. 9. 2019 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 10. 2019 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 11. 2019 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 12. 2019 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 1. 2020 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 2. 2020 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 3. 2020 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 4. 2020 do zaplacení, -) z částky 5 000 KČ od 16. 5. 2020 do zaplacení, -) z částky 500 KČ od 4. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení 13 581,20 Kč. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 45 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částek vždy 5 000 Kč od jednotlivých dat uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, resp. také z částky 500 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení. Nárok byl odůvodňován tvrzením o tom, že mezi účastníky byla s účinností od 1. 2. 2019 do 1. 2. 2020 sjednána nájemní smlouva, kde předmětem nájmu byla bytová jednotka ve vlastnictví žalobce, konkrétně jednotka [číslo] o velikosti 3 + 1 v 1. nadzemním podlaží domu [adresa], [obec] (dále jen„ předmětný byt“). Nájemní poměr však skončil výpovědí kvůli neplacení nájmu, kterou žalobce dal žalovanému, a to ke dni 6. 8. 2019. Žalovaný byt nevyklidil přes soudní rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (ani neuhradil nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu za období od května 2019 do srpna 2019. K vyklizení předmětného bytu došlo až exekučně k 3. 6. 2020 na základě exekučního příkazu soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Za období, kdy žalovaný byt užíval bez právního důvodu po skončení nájemní smlouvy do doby vyklizení (tj. od 1. 9. 2019 do 3. 6. 2020) uplatnil žalobce nárok na zaplacení celkem 45 500 Kč (9 x 5 000 Kč za 9 měsíců od září 2019 do konce května 2020 a alikvotní část za dobu od 1. 6. do 3. 6. 2020 ve výši 500 Kč). Dále požadoval úrok z prodlení vždy z částky 5 000 Kč od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení. Konečně uvedl, že žalovaného k plnění vyzval před podáním žaloby, s poskytnutím příslušné dodatečné lhůty k plnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení byl procesně nečinný. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. Z písemné smlouvy o nájmu bytu, uzavřené výslovně s odkazem na § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (pozn. soudu - tj. na zvláštní ustanovení týkající se nájmu bytu a domu – viz níže citace zákona), ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla s účinností od 1. 2. 2019 do 1. 2. 2020 sjednána nájemní smlouva, kde předmětem nájmu byl předmětný byt. Výše nájemného byla sjednána v článku V. odst. 1. jednoznačnou částkou 5 000 Kč; zdůrazněno také bylo, že nezahrnuje zálohu na služby. Splatnost nájemného dle článku V. odst.

2. účastníci sjednali na 15. den příslušného kalendářního měsíce. Z výzvy zástupce žalobce datované 21. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaným byl vyzván k zaplacení částky uplatněné i v tomto řízení s argumentací ještě obsáhleji rozvinutou, než je uvedeno v prvním odstavci odůvodnění rozsudku. Při právním posouzení věci soud přihlédl zejm. k dále citované právní úpravě, obsažené především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 věta první o. z. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. V ustanoveních § 2235 až § 2301 občanského zákoníku je obsažena zvláštní právní úprava pro nájem bytu a domu. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává za jeden měsíc. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla 23. 1. 2019 dle § 2235 a násl. o. z. sjednána nájemní smlouva o předmětném bytu, nájem byl dohodnut s účinností od 1. 2. 2019 do 1. 2. 2020, výše nájemného byla sjednána v článku V. odst. 1. jednoznačnou částkou 5 000 Kč, se splatností k 15. den příslušného kalendářního měsíce. Žalobci by tak příslušel po uvedenou domu trvání nájmu (až do 1. 2. 2020) nárok na nájemné 5 000 Kč měsíčně. Soud nemá důvodu pochybovat o tvrzení žalobce, že nájemní poměr skončil výpovědí žalobce již ke dni 6. 8. 2019. Žalovaný každopádně netvrdil a neprokázal, že by nájemní vztah skončil dříve, a zejména, že by byt vyklidil dříve, než se tak dle žalobce exekučně stalo k 3. 6. 2019. Proto podle § 2295 o. z. má žalobce jako pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného za dobu od skončení nájmu (od 6. 8. 2019) do dne vyklizení 3. 6. 2020. Žalobce nepřekročil toto období, jelikož požadoval plnění ve výši sjednaného nájemného za dobu od 1. 9. 2019 do 3. 6. 2020, celkem tak oprávněně 45 500 Kč (9 x 5 000 Kč za 9 měsíců od září 2019 do konce května 2020 a alikvotní část za dobu od 1. 6. do 3. 6. 2020 ve výši 500 Kč). Opodstatněným soud shledal taktéž požadavek na úrok z prodlení ve výši 10% ročně vždy z částky 5 000 Kč od 16. dne příslušného měsíce, za který nebyla platba odpovídající nájemnému uhrazena (resp. z částky 500 Kč od 16. 6. 2020), do zaplacení. Splatnost nájemného byla smlouvou jednoznačně sjednána (§ 1958 věta první o. z.) k 15. dni příslušného měsíce, za který nájemné přísluší; takto sjednaná splatnost je nepochybně aplikovatelná i na plnění za dobu po skončení nájmu do vyklizení bytu. Proto, pokud žalovaný částky 5 000 Kč měsíčně počínaje 15. 9. 2019 neplatil k 15. dni v měsíci, pak je s jednotlivými částkami v prodlení (§ 1968 o. z.) vždy od 16. dne v měsíci. Od těchto dnů tudíž žalobci přísluší nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.) až do zaplacení každé z částek. Ve věci úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 1 820 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 11 761,20 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 45 500 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok o této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 2 940 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 8 820 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 3 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 041,20 Kč (0,21 x (8 820 + 900)). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.).