10 C 247/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+1, sestávající z kuchyně, předsíně, jednoho pokoje, koupelny, WC a sklepní kóje, situovaný v domě [adresa] v [obec] na adrese [ulice a číslo], a na uložení povinnosti vyklizený byt předat žalobci.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Semilech náklady řízení v podobě náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování žalovaného opatrovníkem, a to ve výši 9 905,80 Kč.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na uložení povinnosti žalovanému, aby do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidil byt uvedený ve výroku I tohoto rozsudku (dále v odůvodnění rozsudku jen„ předmětný byt“). Žalobce tvrdil, že je vlastníkem budovy [adresa] – objektu bydlení, která je součástí pozemku p. [číslo] taktéž ve vlastnictví žalobce, přičemž je zároveň pronajímatelem bytů v tomto domě. Žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 12. 1. 2016, která byla uzavřena mezi ním a žalobcem coby pronajímatelem s účinností od 1. 2. 2016 Nájemní smlouva byla uzavřena původně na dobu určitou do 31. 3. 2018, avšak od 1. 1. 2019 se podle čl. II. smlouvy změnil nájem bytu na dobu neurčitou. Žalovaný však neplatil řádně nájemné, konkrétně nezaplatil nájemné za měsíce duben, květen a červen v roce 2020, přičemž k 15. 7. 2020 činilo dlužné nájemné bez příslušenství částku 11 621 Kč, v níž byl dále započítán dluh z vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem bytu za rok 2019 (částka 1 537 Kč). Proto žalobce dne 15. 7. 2020 dal žalovanému písemnou výpověď z nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále v odůvodnění rozsudku jen„ o. z.“) pro hrubé porušování povinností nájemce spočívající v tom, že za dobu alespoň tří měsíců (tedy v dubnu, květnu a červnu 2020) řádně a včas neuhradil nájemné, a dále zálohy za služby poskytované s nájmem bytu a neuhradil nedoplatek vyplývající z vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem bytu za rok 2019. Stejného dne byla výpověď žalovanému doručena do jeho poštovní schránky, žalovaný však dluh neuhradil a na výpověď z nájmu bytu nijak nereagoval; pokud je žalobci známo, žalovaný nevyužil v zákonné lhůtě možnosti podat návrh soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi nebo podat proti výpovědi námitky. Výpovědní lhůta 3 měsíce tak skončila ke dni 31. 10. 2020 a počínaje dnem 1. 11. 2020 žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu. Jelikož žalovaný byt žalobci nepředal ani po skončení nájmu, byla mu 5. 11. 2020 zaslána písemná výzva k vyklizení bytu a k jeho předání nejpozději do 15. 11. 2020, žalovaný však opět výzvy neuposlechl a byt nevyklidil a žalobci nepředal.

2. V průběhu řízení žalobce zdůraznil, že žalovaný nadále neplní povinnosti nájemce, resp. nehradí žádné platby za užívání bytu, ke dni vyhlášení rozhodnutí jeho dluh z tohoto titulu činil částku již okolo 50 000 Kč. Žalobce sice nezpochybňuje, že žalovaný má jisté zdravotní problémy, žalobce však nemůže řešit problematiku omezení svéprávnosti žalovaného. Žalobce je pouze subjektem, který zajištuje v předmětném domě bydlení a řádný a nerušený výkon práva pro všechny nájemce, musí takto postupovat nejen vůči žalovanému, ale i ve vztahu k dalším nájemníkům daného domu. Tyto ostatní nájemníky však žalovaný de facto přímo terorizuje, zintenzivňují se stížnosti ostatních nájemníků vůči jeho chování, ostatní nájemníci nemohou pro počínání žalovaného v domě v klidu bydlet. Jediným prostředkem žalobce, jak zajistit možnost řádného výkonu nájemního práva pro obyvatele domu, je podání žaloby vůči žalovanému o vyklizení. Konečně měl žalobce za to, že předmětná výpověď, která předcházela výzvě žalobce na vyklizení bytu, byla podána řádným způsobem, měla písemnou formu, byla doručena do poštovní schránky žalovaného, přičemž žalovaný v řízení nezpochybňoval obsah a formu této výpovědi. Stejný styl a formulaci výpovědi používá žalobce ve vícerých případech, výpovědi jsou koncipovány běžně způsobem, který odpovídá výpovědi v předmětném řízení, několik obdobných výpovědí bylo předloženo v jiných řízeních u zdejšího soudu, přičemž vůči této formulaci nebylo ničeho namítáno.

3. Žalovaný v zastoupení opatrovníkem (kterého mu soud ustanovil dle § 29 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) s ohledem na okolnosti blíže popsané v odst. 5 odůvodnění rozsudku, tj. s přihlédnutím k probíhajícímu řízení o přezkoumání rozsahu již dříve rozsouzeného omezení žalovaného ve svéprávnosti, k aktuálním závěrům znalkyně [příjmení] [příjmení] o nezbytnosti zachování, resp. i rozšíření tohoto omezení, jakož i k tomu, že stávající opatrovník žalovaného – jeho otec [celé jméno žalovaného] – požádal opatrovnický soud již v roce 2018 o změnu opatrovnictví) navrhl žalobu zamítnout. Opatrovník vyzdvihl, že žalovaný je osobou nemocnou, omezenou ve svéprávnosti, navíc probíhá řízení o změně opatrovníka, přičemž opatrovnictví nad žalovaným by mělo přejít na žalobce, který je nejméně v poslední době obeznámen s problémem svéprávnosti žalovaného. Zásadní pak je, že nedošlo k dání řádné výpovědi, v řízení nebylo prokazováno ani její doručení. Problém se způsobem užívání bytu a s neplacením nájemného zde sice patrně existuje, avšak v předmětném řízení je spor ohledně prioritní otázky v podobě dání řádné výpovědi. Opatrovník také zdůraznil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti tak, že sám není schopen nakládat s částkami peněz nad určitou mez. Není tedy schopen sám hradit nájemné bytu a s tím spojené služby. Potřebuje nutně opatrovníka pro život, a to v kvalitě, která zaručí, že žalovaný neutrpí úhony na svých právech. Proto by mu měl opatrovník svým postupem zaručit důstojné obydlí bez ohrožení výpovědí. Řádný opatrovník však po dlouhou dobu žalovanému zajištěn není. Rodina neplní tuto funkci, resp. na tuto funkci evidentně dlouhodobě nestačí. Žalovaný se dostal do pozice, kdy nebyla podána žaloba na určení neplatnosti výpovědi z bytu. Ovšem nikoli svou vlastní vinou, nýbrž z důvodu svého zdravotního stavu ve spojení s nečinností soudu, který nebyl schopen či ochoten nastalou situaci v podobě absence řádného opatrovníka řešit. Žalobce ostatně zneužil situace, že žalovaný pro svůj zdravotní stav nebyl schopen podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Žalobce této situace zneužil v pozici potencionálního opatrovníka žalovaného.

4. Z listinných důkazů zjistil soud níže popsané skutkové okolnosti.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 32/2009 zjistil soud z níže uvedených částí spisu následující skutkové okolnosti. Rozsudkem č. j. 0 Nc 459/2007-46 ze dne 18. 2. 2008, který nabyl právní moci 17. 1. 2009, bylo zjištěno, že žalovaný byl rozsudkem omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že nebyl schopen činit právní úkony a nakládat s majetkem, jejichž výše přesahuje částku 10 000 Kč. Ve výrokové části nebylo blíže uvedeno omezení ohledně částky 10 000 Kč, v odůvodnění rozsudku pak bylo obsaženo, že výše omezení je stanovena na 10 000 Kč měsíčně, když ze znaleckého posudku vyplývá, že tato částka je maximální částkou, se kterou je vyšetřovaný schopen samostatně nakládat. Usnesením ze dne 2. 4. 2009 č. j. 0 P 32/2009-54 bylo prokázáno, že opatrovníkem žalovaného byl ustanoven jeho otec, taktéž jménem [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [obec a číslo]. Podáním doručeným soudu 19. 8. 2015 uvedený opatrovník žalovaného, tj. jeho otec [celé jméno žalovaného], se vyjadřoval k současnému zdravotnímu stavu posuzovaného, tj. žalovaného, odkazoval na absolvovanou hospitalizaci žalovaného na psychiatrickém oddělení, vyzýval soud k vyžádání lékařské zprávy ošetřujícího lékaře a konstatoval, že z jeho pohledu se stav spíše horší. Konečně uvedl, že funkci opatrovníka pro přezkumné řízení, čímž bylo míněno přezkoumání míry omezení žalovaného v právních úkonech či ve svéprávnosti, bude lepší svěřit některému z advokátů, protože u žalovaného stále převládá pocit, že za jeho životní neúspěchy mohou rodiče. Usnesením č. j. 0 P 32/2009-94 ze dne 23. 9. 2015 zdejší soud zahájil řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalovaného, pro takové řízení mu ustanovil opatrovníkem [příjmení] [jméno], advokáta, dále ustanovil znalkyni z oboru psychiatrie MUDr. [příjmení]. Znalkyni byl spis odeslán 18. 11. 2015. Znalecký posudek pak byl soudu podán až 4. 7. 2018, šlo o posudek pořadové [číslo] které bylo uvedeno ve znaleckém deníku znalkyně. Znalkyně vyhodnotila mj. to, že žalovaný trpí poruchou osobnosti, vzniklou na organickém podkladě, tj. na podkladě encefalitidy prodělané v dětství, kdy narušení osobnosti dále bylo prohlubováno těžkým neurologickým onemocněním – epilepsií typu grand mal. Žalovaný je osobnost introvertní, nevyzrálá, nestálá a nezdrženlivá, zvýšené sugestibilní se sklony k impulzivním reakcím s nižším frustračním prahem. Znalkyně uvedla, že má za to, že posuzovaný by měl mít možnost nakládat se měsíční sumou jako doposud, která by mu však měla být předávána po částech, tj. týdně cca 2 500 Kč. Navíc by měl být omezen v uzavírání smluv s odloženým plněním a smluv, kde by možné finanční důsledky přesáhly uvedenou částku 2 500 Kč. Také s majetkem je podle znalkyně schopen nakládat omezeně a to do hodnoty 10 000 Kč. Na druhé straně uvedla, že žalovaný je schopen rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, dále že je schopen si obstarávat své záležitosti týkající se jednání na úřadech, a to konkrétně pokud se jedná o jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznávání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod. Podáním ze dne 24. 10. 2018, doručeným soudu 30. 10. 2018, požádal opatrovník žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], o změnu opatrovníka pro žalovaného. Uvedl, že opatrovnictví vykovává od roku 2009, funkce jej však psychicky vyčerpává, neví, jak správně reagovat na zasílané obsílky. S opatrovancem je v kontaktu několikrát v měsíci, není však ztotožněn s jeho názory. Navrhl, aby opatrovnictví vykonávalo město Semily. Usnesením ze dne 14. 11. 2018 č. j. 0P 32/2009-126, 1 P a Nc 227/2018 bylo žalobce, tj. město Semily, přibrán do řízení ve věcech opatrovnictví člověka u žalovaného, a to konkrétně ve věci návrhu na změnu opatrovníka. Žalovaný se osobně zúčastnil jednání konaného v řízení o opatrovnictví a přezkoumání omezení svéprávnosti, a to dne 18. 4. 2019. Zde mj. uvedl, že bydlí v předmětném domě – [ulice a číslo], [obec], kde žije sám. Uvedl, že má příjem z invalidního důchodu a sociálních dávek, že dostává příplatek na bydlení, občas chodí na brigádu k otci, který má truhlářskou dílnu. Rozsudkem č. j. 0 P 32/2009-136 ze dne 18. 4. 2019 bylo rozhodnuto, že žalovaný se nově omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně hospodařit s částkou vyšší než 2 500 Kč týdně, uzavírat smlouvy s plněním v hodnotě nad 2 500 Kč v každém jednotlivém případě, nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 2 500 Kč v každém jednotlivém případě. Omezení bylo stanoveno na dobu 5 let od právní moci rozsudku. Výrokem II. téhož rozsudku bylo ve funkci opatrovníka nově jmenováno město Semily, tedy žalobce, o němž bylo uvedeno, že je oprávněno a povinno zastupovat opatrovaného při právních jednáních v rozsahu omezení jeho svéprávnosti. Citovaný rozsudek však byl k odvolání žalovaného, zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno], zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 6. 2019, č. j. 17 Co 114/2019-143 a okresnímu soudu bylo uloženo doplnit dokazování, a to zjistit v úplnosti údaje o osobních poměrech žalovaného, o způsobu jeho života, o jeho hospodaření s majetkem a chování v různých životních situacích. Dále bylo okresnímu soudu uloženo zabývat se znovu rozsahem omezení žalovaného, hodnotit, zda zde je hrozba závažné újmy žalovanému, pokud by ve svéprávnosti nebyl omezen, případně zda nepostačí vzhledem k zájmům žalovaného mírnější a méně omezující opatření. Podáním ze dne 25. 9. 2020, doručeným soudu 29. 9. 2020, pak opatrovník žalovaného [celé jméno žalovaného], požadoval jmenování tzv. akutního opatrovníka, tento návrh odůvodnil mj. tím, že nejsou ze strany žalovaného prováděny řádně platby za nájemné a za energie, byl mu již odpojen plyn. Aktuálně v době podání tohoto přípisu bylo tvrzeno opatrovníkem, že žalovaný sám hospodaří a zařizuje si své záležitosti, přičemž se ukázalo, že není schopen rozlišit co je a není důležité řešit, a to nejen v nakládání s finančními prostředky. Není schopen platit nájem ani běžné platby, vyřídit si sociální dávky na úřadech, byl vyřazen z evidence úřadu práce pro nespolupráci, bylo zmíněno, že se svým jednáním dostal do situace, kdy se zadlužuje a hrozí mu vystěhování z bytu. Dále bylo uvedeno, že přistupuje lehkomyslně k povinnostem vyplývajícím z užívání samostatného bydlení, kdy dluží na nájmu částku okolo 15 000 Kč a dokonce obdržel výpověď z nájmu k poslednímu dni v měsíci říjnu. Opatrovník připojil k tomuto podání také tzv. potvrzení z Městské bytové správy o výpovědi z nájmu, fakticky však šlo o listinu, která byla uvedena shora v jiných důkazech provedených soudem při tomto řízení, tj. listinu z 15. 7. 2020 nazvanou jako„ Výpověď z nájmu bytu“ a určenou pro [celé jméno žalovaného] - tj. žalovaného z bytu [ulice a číslo] a učiněnou [jméno] [příjmení], jednatelkou. Podle obsahu protokolu z 5. 10. 2020 o jednání ve věci prodloužení doby omezení svéprávnosti se tohoto jednání účastnil sám žalovaný, který ve výpovědi uvedl, že prozatím mu nebyla žádná výpověď doručena. Aktualizovaným znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že jej zpracovala ke dni 19. 10. 2021. Podle jejího závěru nadále u žalovaného jeho jednáním hrozí další újma ve finanční oblasti a důsledky vyplývající z nehrazených finančních závazků souvisejících s pronájmem bytu, proto má znalkyně za to, že posuzovaného, tj. žalovaného v jeho neuváženém jednání lépe ochrání snížení finanční částky, se kterou by mohl sám disponovat. Navrhla pak, aby žalovaný mohl nakládat s finanční částkou ve výši 2 500 Kč měsíčně a majetkem obdobné hodnoty, též by měl být omezen v uzavírání smluv s odloženým plněním a smluv, kde by možné finanční důsledky přesáhly uvedenou částku, tj. 2 500 Kč. Do doby vydání tohoto rozsudku nebylo ve věci prodloužení omezení svéprávnosti a ustanovení nového opatrovníka ještě rozhodnuto.

6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 12. 1. 2016 bylo zjištěno, že v záhlaví obsahuje odkaz na ust. § 2201 a násl. o. z. a na zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, a to v platném znění. Pronajímatelem byl jednoznačně označen žalobce, tedy město Semily, žalovaný, i s uvedením rodného čísla, byl označen jako nájemce. V článku I. nájemní smlouvy byl ztotožněn předmět nájmu – a to předmětný byt se zcela shodnými údaji, jako je obsaženo ve výroku I tohoto rozsudku. Dále bylo zdůrazněno, že přesný rozsah příslušenství vybavení a zařízení je uveden v evidenčním listu, jenž tvoří součást Smlouvy. Zdůrazněno bylo, že bytová jednotka není služebním bytem. Nájemní smlouva vznikala (resp. nájemní poměr vznikl, jak uváděl nadpis dále uvedené článku) podle čl. II. s účinností od 1. 2. 2016, a to na dobu 2 let, zároveň bylo přesně uvedeno, že do 31. 1. 2018, avšak s tím, že jestliže ani jedna strana neoznámí druhé straně ve lhůtě nejméně 30 dnů před uplynutím této doby, že nemá zájem na pokračování nájemního poměru, mění se smlouva automaticky na dobu neurčitou. V čl. III. byly stanoveny okolnosti, které se týkaly nájemného a služeb poskytovaných pronajímatelem, výše nájemného byla určena odkazem na údaj v evidenčním listu jako nedílné součásti nájemní smlouvy. Podle čl. IV. bod 1. se žalovaný zavázal jako nájemce při podpisu nájemní smlouvy předat pronajímateli peněžitou jistotu ve výši trojnásobku měsíčného nájemného, a to částku 5 158 Kč. V čl. VII bylo uvedeno, že nájem sjednaný na dobu určitou může skončit také výpovědí ze strany nájemce nebo pronajímatele. Smlouva byla datována 12. 1. 2016, obsahuje podpis nájemce v celku čitelné verzi příjmení žalovaného a dále nečitelný podpis pronajímatele za pronajímatele, kterým je i u místa uvedení pojmu pronajímatel v závěru textu smlouvy označeno otiskem razítka město Semily, tedy žalobce i s uvedením sídla, IČO a daňového čísla. Podpis v tomto místě je zcela nečitelný, také v tomto místě není uvedena osoba, která za žalobce smlouvu uzavřela, resp. podepsala. V záhlaví smlouvy je u pronajímatele – žalobce uvedeno, že je zastoupené Městskou bytovou správou [právnická osoba], dále není uvedeno, která fyzická osoba jedná za Městskou bytovou správu.

7. Z listiny označené jako Výpověď z nájmu bytu soud zjistil, že byla datována 15. 7. 2020, odkázáno bylo na ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Listina byla adresována žalovanému i s uvedením místa bydliště [ulice a číslo], [obec], a byla koncipována tak, že ji vyhotovila„ [jméno] [příjmení], jednatelka“. Další (jiné) označení ve vztahu k zhotoviteli listiny nebylo jakýmkoli způsobem uvedeno. Žalovaný byl osloven a bylo mu připomenuto, že na základě nájemní smlouvy z 12. 1. 2016 je nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1, sestávajícího z uvedených částí bytu, a dále byla uvedena přesná adresa předmětného bytu. Bylo zmíněno, že smlouva byla původně uzavřena na dobu určitou na 2 roky do 31. 1. 2018, avšak od 1. 1. 2019 se podle čl. II. nájemní smlouvy změnil nájem na dobu neurčitou. Byly zmíněny částky, které měl žalovaný platit za nájemné, a to v konkrétních časových obdobích. Dále bylo uvedeno, že k 15. 7. 2020 pronajímatel eviduje dluh na nájemném a zálohách na služby, a to konkrétně nájem za měsíce duben a květen 2020, vždy po částkách 3 328 Kč a za červen 2020 v částce 3 428 Kč, dále dluh na vyúčtování nákladů na služby spojené s nájmem bytu, resp. poskytované s nájmem bytu za rok 2019, a to v částce 1 537 Kč s příslušenstvím. Celkový dluh tak byl vyčíslen k 15. 7. 2020 na částku 11 621 Kč. Dále bylo uvedeno, že v souladu se shora citovaným § 2288 odst. 1 o. z.„ vám tímto dáváme výpověď z nájmu bytu o velkosti 1+1“, opět blíže specifikovaného, a to pro hrubé porušování povinnosti nájemce spočívajícího v tom, že za dobu alespoň 3 měsíců, tedy konkrétně od dubna do června 2020, řádně a včas nezaplatil nájemce nájemné a zálohy za služby poskytované s nájmem bytu a neuhradil doplatek z vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem bytu za rok 2019, z čehož dluží shora uvedenou částku. Byla uvedena výpovědní doba v délce 3 měsíců, která započíná běžet od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy výpověď došla druhé straně. Žalovaný byl upozorněn, že v souladu s ust. § 2290 o. z. má právo do 2 měsíců ode dne doručení této výpovědi podat návrh Okresnímu soudu v Semilech na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Také byl upozorněn, že může zároveň vznést proti výpovědi námitky. Konečně bylo uvedeno, že po skončení nájmu je žalovaný povinen byt bez zbytečného odkladu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli s tím, že pronajímatel není povinen mu zajišťovat byt náhradní, ubytování, ani přístřeší. V celém textu listiny nebylo nikde uvedeno, kdo je pronajímatelem tohoto bytu, kdo dává výpověď, resp. že tuto výpověď dává pronajímatel – [územní celek], tedy žalobce. Také nebylo uvedeno, za koho [jméno] [příjmení] jako„ jednatelka skutečně jedná, zda jedná za subjekt, který je zmocněn žalobcem k dání výpovědi, nebo zda dokonce tato osoba jedná přímo za žalobce – [územní celek].

8. Podle fotografie zachycující poštovní schránku označenou příjmením [celé jméno žalovaného], tedy příjmením žalovaného, měl list papíru obsahující text výpovědi být zasunut do poštovní schránky, na fotografii je zachycena také část ruky, která výpověď drží. Ve verzi, kterou fotografie zachycuje, nemohla být výpověď do schránky vložena, neboť listina je do schránky zastrčena pouze částí a ve své celkové velikosti se nevejde do průřezu, kterým se do schránky vkládají poštovní obálky a listiny menší velkosti.

9. Z listiny Výzva k vyklizení a předání bytu s odkazem na ust. § 142a o. s. ř. bylo zjištěno, že byla datována 5. listopadu 2020, adresována rovněž žalovanému. Žalovaný byl vyzván, aby v souladu s výpovědí z 15. 7. 2020 předmětného bytu a po skončení tříměsíční výpovědní doby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal„ žalobci“. Kdo je„ žalobcem“, nebylo v textu listiny nijak uvedeno, rovněž nebylo uvedeno, kdo je pronajímatelem. Autorkou listiny byla opět uvedena„ [jméno] [příjmení], jednatelka“ nijak neoznačeného subjektu. Žalovaný byl upozorněn, že nájemní poměr předmětného bytu skončil k 31. 10. 2020, když před tím dne 16. 7. 2020 mu byla do poštovní schránky vložena výpověď z předmětného bytu. Zdůrazněno bylo, že předmětný byt od 1. 11. 2020 užívá bez právního důvodu. Zároveň byl upozorněn, že v případě nesplnění uvedené povinnosti vyklidit byt do 15. listopadu 2020, bude podána k příslušnému soudu žaloba, čímž vzniknou náklady spojené s podáním žaloby a s právním zastoupením. Podle fotografie byla obdobným způsobem zachycena listina přiložená k poštovní schránce, tedy listina obsahující výzvu k vyklizení bytu, tato fotografie však nezachycuje ani celkovou poštovní schránku, tedy není zřejmé, zda došlo k vložení listiny do schránky, ani, zda byla zachycena poštovní schránka žalovaného.

10. Z Mandátní smlouvy o obstarání správy nemovitostí a výkonu dalších práv a povinností soud zjistil, že byla uzavřena s odkazem na § 566 – 576 obchodního zákoníku, a to dne 1. 7. 1998 mezi mandantem – žalobcem, zastoupeným starostkou ing. [příjmení] a mandatářem jako dále označeným správcem – [právnická osoba], zastoupenou tehdy jednatelem [jméno] [příjmení]. Identifikační číslo Městské bytové správy bylo uvedeno [číslo] Mandátní smlouva obsahovala ustanovení, že předmětem smlouvy je úplatné obstarávání správy, zajišťování provozu, údržby a oprav nemovitostí sestávajících z domů, pozemků a jiných staveb, jejichž seznam je uveden v příloze, která je nedílnou součástí této smlouvy. Správce, tedy mandatář, se zavázal zařídit záležitosti vlastníka v rozsahu a za podmínek ve smlouvě dohodnutých. Podle části třetí článku 7. bylo sjednáno, že správce jedná jménem vlastníka v rozsahu této smlouvy na základě udělené plné moci. Je povinen zařídit záležitosti tam, kde to připouští smlouva. Podle článku 8. písm. a) správce je pověřen sjednávat nájemní smlouvy k bytům ve svěřených nemovitostech na základě předchozího písemného souhlasu vlastníka. Podle písmene f) byl pověřen realizovat opatření, která povedou ke sjednání nápravy v případech neoprávněného nakládání s nájemními jednotkami nebo v případech porušování pořádku a klidu v domě (v souladu s příslušnými ustanoveními o. z., především § 711 odst. 1 písm. c)). Podle článku 9. bod 6) byl správce povinen na základě zplnomocnění zastupovat vlastníka nemovitostí v soudních sporech. Podle článku 10. byl správce oprávněn kontrolovat stav užívání pronajatých bytů a nebytových prostor a požadovat, aby nájemce bytu či nebytového prostoru užíval byt nebo nebytový prostor, zařízení i společné prostory v domě stejně, jako poskytované služby s užíváním řádně a zákonně ustanoveným způsobem, aby včas platil nájemné i úhrady za poskytované služby. Podle článku 11 ohledně oznamovací povinnosti správce bylo v bodě 3) uvedeno, že správce neprodleně oznámí vlastníkovi jakékoliv neoprávněné užívání bytu či nebytového prostoru a přijatá opatření pro zjednání nápravy. Podle článku 12. bod 1) nebyl správce oprávněn dávat souhlas k podnájmu atd. Podle odst. 2 nebyl správce oprávněn uzavírat nájemní smlouvy bez souhlasu vlastníka a nebyl oprávněn nakládat s nemovitostí jiným způsobem, než jak stanoví tato smlouva, zejm. nebyl oprávněn je prodat, případně jejich části zastavit, či k nim zřídit věcná břemena. Dále bylo uvedeno v článku 21., že pro účely této smlouvy se za pokyny vlastníka považují rozhodnutí městské rady a pokyny vydané nebo potvrzené vedoucím finančního odboru městského úřadu a odboru MH a ŽP. Z celého textu citované mandátní smlouvy, a to ani z článku 8 – pověření správce, z článku 7 – pověření k právním úkonům, jakožto ani z článku 9 – povinnosti správce, stejně jako z článku 10, nevyplývají jakýmkoli způsobem oprávnění Městské bytové správy, případně dokonce pověření, k tomu, aby za (žalobce) [územní celek] provedla právní úkon, resp. v režimu nového občanského zákoníku právní jednání, které by spočívalo v jednostranném právním úkonu či jednání v podobě výpovědi z nájmu bytu vůči nájemci.

11. Při právním hodnocení vzal soud v úvahu následující zákonná ustanovení.

12. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

13. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, mimo dalších případů také tehdy, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (písm. a)). Podle odst. 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

14. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

15. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

16. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

17. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

18. Podle § 588 (části věty první) o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 3032 odst. 1 o. z. kdo byl podle dosavadních právních předpisů zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona. Podle odst. 2 téhož ustanovení kdo byl podle dosavadních právních předpisů omezen ve způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona a je i napříště způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, nerozhodne-li soud podle tohoto zákona jinak.

20. Podle § 465 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

21. Podle § 460 o. z. dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.

22. Podle § 463 odst. 1 o. z. opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. Podle odst. 2 téhož ustanovení, požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti, zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka.

23. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byl s účinností od 1. 2. 2016 dle nájemní smlouvy ze dne 12. 1. 2016 sjednán nájem předmětného bytu, původně na dobu určitou do 31. 1. 2018, avšak při absenci projevu vůle některé ze stran, že už nadále nemá zájem o trvání nájmu, se nájem změnil na dobu určitou (článek II smlouvy). Podle žalobce tento nájem zanikl výpovědí ze dne 15. 7. 2020, údajně žalovanému doručenou 16. 7. 2020. Tuto výpověď však soud na základě podrobných zjištění uvedených obsahu výpovědi (odst. 7 odůvodnění rozsudku), dále zjištění o obsahu mandátní smlouvy sjednané mezi žalobcem a Městskou bytovou správnou [právnická osoba] (zjištění v odst. 10 odůvodnění rozsudku) považuje za zdánlivé právní jednání, ke kterému se ve smyslu ust. § 554 o. z. nepřihlíží (a to bez ohledu na to, zda se nájemce – žalovaný – výpovědi bránil podáním námitek či žaloby na přezkoumání její oprávněnosti). Ve výpovědi, která dle § 2286 odst. 1 o. z. musí být písemná (to tím spíše, byla-li by dávána pronajímatelem jako silnější stranou nájemního vztahu; při absenci písemné formy jde o její absolutní neplatnost pro rozpor s veřejným pořádkem – dle § 588 o. z.), totiž nebyla vůbec žádným způsobem uvedena osoba pronajímatele - žalobce, natož aby zde žalobce projevil vůli k dání výpovědi žalovanému. Žalobcova vůle tak ve smyslu ust. § 551 o. z. absentovala. Dále – při neuvedení faktického pronajímatele, který by výpověď dával (jakož neuvedení, že podepsaná osoba [jméno] [příjmení] jedná za pronajímatele, žalobce) – šlo o takovou neurčitost výpovědi po stránce ztotožnění jednajícího pronajímatele, že ji nelze (při nutnosti zachování písemné formy) odstranit ani výkladem uvedeného písemného právního jednání). Písemné právní jednání přitom dle § 561 o. z. k platnosti vyžaduje podpis jednajícího, jenž (uvedením žalobce a oprávněné osoby za něj jednat a podpisu takové osoby) ve výpovědi vůbec obsažen nebyl. Připomínáno je také zjištění z obsahu mandátní smlouvy, že nebylo sjednáno oprávnění či pověření Městské bytové správy, k tomu, aby za (žalobce) [územní celek] provedla právní jednání v podobě výpovědi z nájmu bytu vůči nájemci; ostatně, výpověď nebyla de facto dána ani uvedenou Městskou bytovou správou. Jestliže se – jak soud popsal – k uvedené výpovědi nepřihlíží (§ 554 o. z.), pak nelze uzavřít, že nájemní vztah mezi účastníky skončil a že žalovaný byt užívá bez právního důvodu. Proto musela být žaloba zamítnuta. Nadbytečné bylo provádět další navržené či původně soudem zamýšlené dokazování např. k faktickému doručení výpovědi žalovanému.

24. Nad rámec popsaných důvodů, které soud vedly k zamítnutí žaloby, lze zmínit jistou nesouladnost požadavku žalobce na vyklizení bytu žalovaným – poměřováno korektivem dobrých mravů. Jak plyne z časových souvislostí zjištěných skutečností (odst. 5), výpověď byla údajně žalovanému doručena 16. 7. 2020, v době, kdy žalovaný již byl omezen ve svéprávnosti, přičemž žalobce je účasten řízení o změněně opatrovnictví žalovaného (když předchozí opatrovník, otec žalovaného, požádal soud o změnu osoby opatrovníka - de facto o odvolání stávajícího dle § 463 odst. 2 o. z.) a připadá v úvahu jako opatrovník žalovaného. Taková situace pak evokuje případ střetu zájmů opatrovníka a opatrovance dle § 460 o. z..

25. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci neúspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 149 odst. 2 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta (ustanoveného opatrovníka) a odměnu za zastupování. Tyto částky byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl nárok na vyklizení bytu, tedy hodnotu tohoto práva nelze vyjádřit v penězích, zároveň nejde o věc nájmu nebytového prostoru, kde by tarifní hodnota činila dle § 9 odst. 3 AT až 35 000 Kč) činí odměna ustanoveného advokáta za jeden úkon 1 500 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 4 úkony (převzetí zastoupení po ustanovení soudem usnesením z 2. 11. 2021, písemné vyjádření k žalobě ze dne 20. 12. 2021, účast u 2 jednání dne 8. 2. 2022 a 29. 3. 2022; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 6 000 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 200 Kč (4 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě ke 2 jednáním (z [obec] do [obec] a zpět) vždy po 2 půlhodinách, celkem 400 Kč (2 x 2 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta 586,60 Kč za 2 jízdy z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti vždy 42 km vozem [anonymizováno] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,4 litrů [číslo] km, při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km (§1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a při ceně benzinu Natural za jeden litr - ke dni 8. 2. 2022 ve výši 37,10 Kč (§ 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a ke dni 29. 3. 2022 ve výši skutečně vynaložené dle předloženého dokladu 47,50 Kč. Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 1 719,20 Kč (0,21 x (6 000 + 1 200 + 400 + 586,60)).

26. Lhůta k plnění povinnosti žalobce k náhradě dle výroku II a předchozího odstavce odůvodnění byla určena v obvyklé 3denní délce od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).