10 C 278/2018

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 hlášená k trvalému pobytu Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení existence služebnosti

I. Zamítá se žaloba vůči žalované na určení existence služebnosti – práva na vodu, zatěžující pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , ve prospěch pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, .

II. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované náklady řízení k rukám její právní zástupkyně, a to ve výši 55 574,25 Kč.

1. Žalobkyně (tehdy spolu s dalším žalobcem – jejím manželem , tituly před jménem, , jméno FO, ) se žalobou podanou 28. 12. 2018 a doplněnou podáními z 6. 5. 2019 a 3. 9. 2019, zejm. však upřesněnou při jednání 14. 11. 2019, domáhali deklaratorního rozhodnutí soudu o určení existence dvou služebností na základě jejich vydržení žalobci, a to jednak služebnosti uvedené ve výroku I tohoto rozsudku (dále případně jen „předmětná služebnost“) a jednak služebnosti vodovodu vedeného přes pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, prospěch pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, dle geometrického plánu č. , hodnota, , zhotoveného , jméno FO, – geodetickou kanceláří. O druhé z uvedených služebností bylo rozhodnuto zamítavým částečným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 11. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 22. 10. 2020 po potvrzení rozsudkem Krajského soudu v , adresa, (dále případně jen „odvolací soud“) z 24. 9. 2020, č. j. , spisová značka, .

2. Ve vztahu k předmětné služebnosti žalobci již od počátku řízení tvrdili, že jejich objekt č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, (dnes součást tohoto pozemku) v k. ú. , adresa, je desítky let zásobován vodou z neznámého pramene, která je přivedena na pozemek p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále případně jen „předmětné nemovitosti“ nebo „předmětné pozemky“) přičemž dále je přes pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vedeno potrubí – a to též po pozemcích p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, – k pozemku žalobců st. č. , hodnota, . Ze strany žalobců a jejich právních předchůdců (po roce 1946 pozemek st. č. , hodnota, s domem č. p. , Anonymizováno, nabyli rodiče žalobkyně a) , jméno FO, a , jméno FO, ) je tento přívod vody využíván desítky let, neboť vodovod byl zřízen a zdroj vody užíván již před 2. světovou válkou.

3. Ohledně zdroje vody na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, (dále případně jen „předmětné pozemky“) žalobci v průběhu řízení svá tvrzení upravovali či výslovně měnili. Nejprve v žalobě zmiňovali, že jejich dům p. č. , hodnota, je zásobován z neznámého pramene, přivedeného na předmětné pozemky, kde se nachází zadržovací nádrž, a následuje potrubí přes další pozemky k domu č. p. , Anonymizováno, . V podání z 3. 9. 2019 tvrdili, že jediný zdroj vody je na stráni nad pozemky žalovaných, přičemž se dlouhodobě snažili o dohodu o zřízení věcného břemene. Ve vztahu k argumentaci o vydržení věcného břemene vyzdvihovali, že jejich objekt č. p. , Anonymizováno, byl vždy napájen z přírodního zdroje nad objektem a pozemky žalovaných, přičemž tento zdroj se nachází na st. p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Posléze tvrzení o zdroji vody pro svůj dům změnili tak, že jim není přímo znám, ale že voda vyvěrá na předmětných pozemcích, proto toto místo považují za svůj zdroj vody (podání z 23. 9. 2019), následně při jednání 14. 11. 2019 zpětně zmiňovali, že zdroj vody je nad předmětnými pozemky – na pozemku p. č. , Anonymizováno, , kdy jde o prameniště, přičemž na předmětných pozemcích žalovaných je pak otevřená studánka, vyskládaná z kamení.

4. Při prvním jednání dne 14. 11. 2019 byli žalobci vyzváni k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně předmětné služebnosti, a to tak, aby konkrétně uvedli, z jakého konkrétního zdroje na předmětných pozemcích je jimi voda brána a jakým způsobem, v jakém množství a frekvenci, dále jaký přístup k vodě měli žalobci vydržet, jakož i to, že buď k 1. 1. 2019 po dobu nepřetržitě 20 let byla práva odpovídající této tvrzené služebnosti byla vykonávána přes neexistující právní titul, případně v jakém období trvajícím nepřetržitě 10 let žalobci či jejich právní předchůdci právo odpovídající předmětné služebnosti v dobré víře vykonávali a na základě jakého domnělého titulu. Již v rámci konání 1. jednání žalobci uvedli, že na pozemcích nad předmětnými pozemky, patrně na p. č. , Anonymizováno, , je prameniště, za zdroj vody však žalobci považují otevřenou studánku na předmětných pozemcích. U studánky naposledy původní žalobce , jméno FO, v roce 2006, a to při zhotovování geometrického plánu. Jinak si žalobci vyžádali lhůtu k doplnění tvrzení ohledně předmětné služebnosti.

5. Následně v podání ze dne 16. 12. 2019 žalobci odkázali na lokalizaci na předmětných pozemcích a na snímek ortofotomapy, který však k podání nepřiložili, nicméně dle nich z této mapy vyplývá, že místo odběru je převážně na pozemku p. č. , Anonymizováno, , s možným přesahem na pozemek p. č. , Anonymizováno, . Uvedli také, zda místo odběru je pouze na pozemku , Anonymizováno, , nelze v současnosti zjistit, neboť žalobci nejsou vpuštěni na pozemky žalovaných, přičemž žalobci si nemohou vstup na pozemky žalovaných vynucovat Žalobci v podání ze dne 16. 12. 2019 (ve lhůtě ke koncentraci řízení do prvního jednání) neuvedli – přes výše uvedenou výzvu soudu z 1. jednání – žádná tvrzení o tom, jaký způsob přístupu k vodě vydrželi. Jen zopakovali, že odběr vody byl neustále realizován prostřednictvím potrubí skrze pozemky žalovaných a dalších osob až do jejich nemovitosti. Obecně shrnuli, že po dobu nejméně deseti let užívali právo na vodu zcela nerušeně a zároveň svůj titul zakládají na smlouvě z roku 1936, která dle nich zakládá právní vztah mezi vlastníky jednotlivých nemovitostí. Vzhledem k tomu, že na místo odběru navazuje vodovod, který je zakopaný, je dle nich nemyslitelné, aby toto vybudováno v rozporu s vůlí tehdejších majitelů. Zde soud poznamenává, že smlouvu z roku 1936 žalobci ke svému podání nepředložili. Pokud ještě před konáním 1. jednání předložili žalobci listiny vesměs v německém jazyce, pak šlo o listiny z 19. 3. 1938 (patrně smlouva), dále z 19. 6. 1937. Žalobci ve lhůtě pro koncentraci řízení do 1. jednání rovněž nezmínili žádné tvrzení o tom, kdy naposledy byla voda z předmětných pozemků žalovaných takto žalobci brána.

6. V rámci podaného odvolání vůči částečnému rozsudku o služebnosti vodovodu uvedli, že jimi předložená smlouva v německém jazyce dokládá jasně existenci služebnosti i braní vody, dále vodovodu přes pozemky označené nyní p. č. , Anonymizováno, “, stejně tak lze dle žalobců zápisem z pozemkových knih – listu A knihovní vložky č. , hodnota, (strana , Anonymizováno, ), listu A knihovní vložky č. , hodnota, (strana , Anonymizováno, ) a listu C knihovní vložky č. , hodnota, (strana , Anonymizováno, ), že se ve prospěch č. p. , Anonymizováno, (dům na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, , v době podání žalobců ve vlastnictví vlastníka , Anonymizováno, ) vkládá služebnost braní/čerpání vody a vodovodu na základě služebnostní smlouvy ze dne 19. 3. 1938. Žalobci měli za to, že vzhledem k poválečným historickým souvislostem je nepodstatné, že v pozemkových evidencích se po roce 1950 nedochoval zápis právního titulu o služebnosti vodovodu ve prospěch původních (na základě Benešových dekretů odsunutých) německých vlastníků pozemků st. p. č. , Anonymizováno, , jakož i pozemku ve vlastnictví žalobců st. p. č. , hodnota, . Ohledně přístupu k vodě nedoplnila žalobkyně konkrétní tvrzení ani v dalším podání (ze dne 7. 12. 2020, v zastoupení obecným zmocněncem , tituly před jménem, , Anonymizováno, ). Původní žalobce , jméno FO, v podání z 18. 12. 2020, tehdy v zastoupení , tituly před jménem, , Anonymizováno, , dokonce uvedl, že nemá přístup k povrchovému zdroji vody nacházejícímu se na p. č. , Anonymizováno, (pozn. soudu – jeden z předmětných pozemků); vedl přitom, že voda pro jejich dům č. p. , Anonymizováno, na st. p. č. , hodnota, , teče vodovodem z povrchového zdroje – studánky na p. č. , Anonymizováno, do vodojemu (akumulační jímky podpovrchové vody na pozemku p. č. , Anonymizováno, ), odkud pak vede vodovod k jejich domu.

7. Žalovaná (spolu s dalším tehdejším žalovaným – , jméno FO, , narozeným 6. 2. 1972) navrhli žalobu zamítnout. Namítali nedostatek pasivní věcné legitimace druhého žalovaného, neboť vlastnicí předmětných pozemků je jen 1. žalovaná. I vůči ní měli žalobu za neopodstatněnou, jelikož na předmětných pozemcích se nenachází žádný zdroj vody pro nemovitosti žalobců. Na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, ani žádná voda nestéká. K pozemku žalobců stéká voda přepadem z pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který není ve vlastnictví žalovaných. Konečně v období sucha, zejm. v letech 2017-2018, voda nestéká ani na předmětný pozemek p. č. , Anonymizováno, , nedostatek vody nastal i pro č. p. , Anonymizováno, . První žalovaná a spoluvlastníci tohoto domu řešili odebírání pitné vody ze zdroje na pozemku st. p. č. , hodnota, uživatelky , jméno FO, , a to odebíráním pomocí kanystrů a pet-lahví. Dále dle žalovaných žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na požadovaném určení, ani dobrou víru svědčící o vydržení předmětné služebnosti. Geometrický plán z roku 1936 byl vyhotoven pouze za účelem rozdělení určitých pozemků, nikoli pro určení existence věcného břemene či služebnosti.

8. Soud při jednání 15. 6. 2021 nepřipustil změnu žaloby, učiněnou v podání žalobkyně ze dne 9. 4. 2021 a znovu přednesenou při citovaném jednání, kdy se oproti deklaratornímu rozhodnutí soudu o existenci služebnosti v důsledku vydržení domáhala konstitutivního zřízení a povolení služebnosti. Protože oba nároky jsou zcela odlišného charakteru a musejí být podložené odlišnými skutkovými tvrzeními, přičemž řízení je vedeno od 28. 12. 2018, kdy u jednání 14. 11. 2019 žalobci jednoznačně upřesnili, že se domáhají deklaratorního rozhodnutí o určení existence služebnosti, bylo by připuštění změny žaloby zcela nehospodárné, neboť výsledky řízení by nebyly dostatečným podkladem pro rozhodnutí o změněném nároku (§ 95 odst. 2 o. s. ř.).

9. O shora popsaném nároku na určení existence předmětné služebnosti práva na vodu okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne 15. 6. 2021, č. j. , spisová značka, (dále případně jen „2. rozsudek okresního soudu“, a to tak, že žalobu zamítl. Vyhodnotil při tom, že žaloba nemohla obstát vůči žalovanému – původně též na této procesní straně – , jméno FO, , který po celou dobu řízení nebyl vlastníkem předmětných pozemků, žalobci se tedy vůči němu nemohli domáhat určení existence předmětné služebnosti. Tento žalovaný již jen proto nebyl zatížen pasivní věcnou legitimací v řízení, proto byla žaloba vůči němu zamítnuta prioritně již jen z tohoto důvodu.

10. Ve vztahu k žalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, pak soud žalobu zamítl pro absenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, jelikož takto koncipovaná žaloba – a to i jen s přihlédnutím k setrvalým tvrzením žalobců (a ke zjištěnému skutkovému stavu soudem) – podle názoru okresního soudu nemohla plnit preventivní charakter, tudíž by nezabránila dalším možným sporům mezi žalobci a 1. žalovanou, případně dalšími subjekty. Soud odkázal na popsaná tvrzení v odst. 4 odůvodnění 2. rozsudku okresního soudu, z nichž měl za jednoznačné, že nejen motivem k podání žaloby, nýbrž i důvodem pro setrvání na ní je dlouhodobý stav, kdy žalobci měli znemožněno, případně omezeno (ve směru střídání intenzity omezení či znemožnění v čase) čerpání vody, přičemž z tohoto stavu viní stavební úpravy nádrže na vodu na předmětných pozemcích. Určovací výrok o existenci práva vody, kterému by odpovídala služebnost zatěžující předmětné pozemky, však podle názoru okresního soudu nezaručovala žalobcům nápravu popsaného stavu. Podle názoru soudu bylo důvodné reálně předpokládat, že by následovaly spory o nároky typu zdržení se bránění čerpání vody apod. Skutečnost, že projednávaná žaloba o určení existence předmětné služebnosti, jíž odpovídá právo na vodu, nemohla splnit svoji preventivní funkci, umocňoval dle názoru okresního soudu i další fakt. Žalobci ani v doplněných tvrzeních v rámci lhůty udělené při prvním jednání (ostatně ani později) neuvedli jiná skutková tvrzení o odvádění vody z předmětných pozemků, než tvrzení o vodovodu umístěném nejen na těchto pozemcích, nýbrž i na pozemcích dalších. Bez zajištění faktické realizace čerpání od zdroje vody až po přivedení k domu či do domu žalobců pak podle názoru okresního soudu postrádala žalobci tvrzená předmětná služebnost praktického významu. I v tomto ohledu by se pouhým určením existence služebnosti, jíž odpovídá právo (pouze) na vodu (na její braní ze zdroje, o němž žalobci v části svých stanovisek tvrdili, že je na pozemku žalované), nevyřešily kompletním způsobem právní vztahy mezi účastníky (potažmo dalšími osobami – vlastníky pozemků, pod nimiž má být situován vodovod) v záměru, který žalobci prezentovali, totiž zabezpečení zásobování domu č. p. , Anonymizováno, vodou z prameniště nad pozemky žalobců, ani z případného zdroje vody na předmětných pozemcích. V tomto ohledu soud také zmínil zjištění, že zásobování svých nemovitostí vodou žalobci v nedávné době řešili z jiných pozemků než předmětných a jednali s jinými osobami než s žalovanými. Žalobcům přitom soud částečným rozsudkem ze 14. 11. 2019 musel zamítnout žalobu na určení existence služebnosti vodovodu jen proto, že spor nebyl dostatečně obsazen na straně žalované, kam nebyli od žalobců povoláni všichni vlastníci pozemků, které má služebnost vodovodu fakticky zatěžovat. Určení existence předmětné služebnosti by tedy dle okresního soudu pevný právní rámec jako záruku odvrácení budoucích sporů žalobcům každopádně nepřineslo.11. 2. rozsudek okresního soudu byl k odvolání žalobců potvrzen rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 24. února 2022, č. j. , spisová značka, (dále případně jen „rozsudek odvolacího soudu“). Odvolací soud odkázal na odůvodnění svého předešlého potvrzujícího rozsudku (ve vztahu k meritornímu rozhodnutí ohledně služebnosti vodovodu) ze dne 24. 9. 2020, č. j. , spisová značka, stran preventivního charakteru určovací žaloby a za situace, kdy sami žalobci tvrdili, že přívod vody z neznámého prameniště sváděné vodovodem i do jejich domu č. p. , Anonymizováno, byl viditelně utlumen nebo přímo ukončen, a kdy přírodní voda z tohoto neznámého prameniště má opět podle tvrzení žalobců samospádem stékat vodovodem umístěným pod povrchem až deseti pozemků ve vlastnictví různých vlastníků, tu i odvolací soud shledal absenci naléhavého právního zájmu na žádaném určení ve smyslu shora citovaného ustanovení § 80 o. s. ř. Odvolací soud tak vyhodnotil, že žalobci zvolili nesprávný prostředek právní ochrany, kdy místo určovací žaloby nepřikročili k podání žaloby na plnění. Krom toho odvolací soud dodal, že v případě žalovaného , jméno FO, se k zamítnutí žaloby přidružuje též důvod v podobě nedostatku věcné pasivní legitimace, protože druhý žalovaný není vlastníkem či spoluvlastníkem ani jednoho z domnělých služebných pozemků.

12. K dovolání žalobců Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. , spisová značka, zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyhodnotil, že soudy obou stupňů dospěly k závěru, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti – práva na vodu, zatěžující pozemky ve vlastnictví žalované , Jméno zainteresované osoby 1/0, , a dále že takový závěr odůvodnily tím, že žalobě vyhovující soudní rozhodnutí by nezabránilo konfliktům mezi účastníky a dalšími osobami, protože určením existence služebnosti práva na vodu, tedy pouze na její braní ze zdroje, nedojde k požadovanému zásobování domu žalobců vodou, jelikož žaloba na určení existence práva odpovídajícího služebnosti vodovodu vedeného přes jeden z předmětných služebných pozemků (p. č. , Anonymizováno, ) a přes p. č. , Anonymizováno, ve prospěch žalobců byla pravomocně zamítnuta. S takovým hodnocením se Nejvyšší soud nesouhlasil. Uvedl, že právo služebnosti jako věcné právo se zapisuje do katastru nemovitostí, a tudíž nelze než uzavřít, že naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti spočívající v právu na vodu ve prospěch pozemku žalobců je zásadně dán, jelikož určením existence práva a případným zápisem tohoto práva do katastru nemovitostí bude odstraněna nejistota v právním vztahu mezi žalobci a žalovanou , Jméno zainteresované osoby 1/0, (odkázáno bylo na rozsudky dovolacího soudu ze dne 19. 1. 2006, sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. , spisová značka, . Tím se dle dovolacího soudu naplňuje i preventivní funkce určovací žaloby. Proto byly důvody, pro něž odvolací soud shledal absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, podle vyhodnocení dovolacího soudu v rozporu s jeho ustálenou judikaturou; jen to, že žalobcům byla zamítnuta žaloba na určení existence práva vodovodu, nemůže být podle dovolacího soudu překážkou naléhavého zájmu na určení existence služebnosti odebírat vodu ze služebného pozemku.Dále dovolací soud vyložil k právu na vodu, tak, jak je obsaženo v ustanovení § 1272 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), že z hlediska výkonu služebnosti zahrnuje i nutnost přístupu k této vodě. Právo vodu ze služebného pozemku svádět umožňuje právo vodovodu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. , spisová značka, ). Jedná se o dvě na sobě nezávislá práva odlišného obsahu. Právem na vodu se ve smyslu § 1272 odst. 1 o. z. se rozumí právo brát vodu ze studny, pramene, potoka nebo jiného zdroje (např. hydrantu) na služebném pozemku a zahrnuje i právo přístupu na služebný pozemek. Je-li to nutné k výkonu služebnosti, smí oprávněný zřídit zařízení k odběru vody potřebné (pumpa, čerpadlo). Oproti tomu právo vodovodu podle § 1272 odst. 2 o. z. zahrnuje právo svádět vodu z vodního zdroje na panujícím pozemku na pozemek služebný, případně opačné právo odvádět vodu z vodního zdroje na panujícím pozemku na pozemek služebný (srov. SPÁČIL, J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1159). Z výkladu obou práv vyplývá, že se jedná o práva rozdílného obsahu a rozsahu a nelze existencí jednoho z těchto práv podmiňovat existencí druhého z nich. Jinými slovy, nelze uzavřít, že není dán naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti práva na vodu jen proto, že oprávněnému současně nesvědčí právo vodovodu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je nutné posuzovat u každého z těchto práv samostatně (opět srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. , spisová značka, ).Dovolací soud tedy vyhodnotil, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem.Dovolací soud se nijak nezabýval tím, že odvolací soud přisvědčil též argumentaci okresního soudu o tom, že žaloba vůči žalovanému , jméno FO, byla prioritně zamítnuta již jen z toho důvodu, že nebyla shledána pasivní věcná legitimace tohoto žalovaného v řízení, jestliže jednoznačně nebyl vlastníkem ze strany žalobců označených služebných pozemků.

13. Následně odvolací soud usnesením ze dne 31. ledna 2023, č. j. , spisová značka, zrušil 2. rozsudek okresního soudu č. j. , spisová značka, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Zopakoval obsah rozhodnutí soudů, včetně dovolacího soudu, a uvedl, že žalobci ve své určovací žalobě stavěli na první místo existenci práva vodovodu dle § 1272 odst. 2 o. z. a takto i vylíčili skutkový děj – tvrdili, že nejméně od 40. let 20. století byla sváděna pomocí vodovodu přírodní voda ze služebných pozemků p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na panující pozemek st. p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Podle odvolacího soudu však doposud žalobci netvrdili, že by buď oni nebo jejich právní předchůdci vykonávali právo odpovídající služebnosti vody podle § 1272 odst. 1 o. z., tj., že by brali vodu z konkrétního zdroje situovaného na služebných pozemcích a že by směli za účelem odběru vody na služebné pozemky vstupovat. Proto odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby usnesením podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval žalobce ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu ke služebnosti práva na vodu § 1272 odst.

1. V otázce určení existence práva na vodu vyhodnotil odvolací soud, že řízení před soudem prvního stupně se stran zjištění skutkového stavu nachází teprve v raném stádiu a dokazování by překročilo rámec odvolacího řízení, proto byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení.Ani odvolací soud se ve zrušujícím usnesení již nevyjádřil k závěru okresního soudu v 2. rozsudku ze dne 15. června 2021, č. j. , spisová značka, o tom, že prioritním důvodem pro zamítnutí žaloby vůči žalovanému , jméno FO, byl nedostatek pasivní věcné legitimace (absence vlastnického práva k označeným služebným pozemkům). 2. rozsudek okresního soudu byl zrušen jako celek, tj. i vůči druhému žalovanému.

14. Usnesením ze dne 11. května 2023, č. j. , spisová značka, okresní soud rozhodl o pokračování v řízení na žalující straně již jen s žalobkyní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která po ztrátě způsobilosti žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, být účastníkem řízení (v důsledku jeho úmrtí ke dni 22. 11. 2022) se stala jeho procesní nástupkyní dle výsledků řízení o pozůstalosti vedeného Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a vstoupila do jeho vlastnického práva k předmětnému panujícímu pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Usnesení nabylo právní moci 2. 6. 2023.

15. Rozsudkem ze dne 20. června 2023, č. j. , spisová značka, soud rozhodl v části předmětu řízení, a to částečným rozsudkem jen vůči žalovanému , jméno FO, , neboť žalobkyně přes výzvu soudu nespecifikovala výslovně, zda vůči němu (po připomenutí názoru okresního soudu o jeho nedostatku pasivní věcné legitimace) bere žalobu výslovně zpět. Žalobkyně tak učinila až v průběhu lhůty pro podání odvolání proti zmiňovanému rozsudku, proto soud v usnesení ze dne 24. července 2023, č. j. , spisová značka, jednak zrušil rozsudek č. j. , spisová značka, vydaný vůči žalovanému , jméno FO, (za souhlasu tohoto žalovaného, dle § 96 odst. 1, 2, resp. odst. 3 a contrario), zároveň také řízení vůči tomuto žalovanému zastavil. Rozhodnutí o tom nabylo právní moci 16. 8. 2023.

16. Následně soud dle pokynů odvolacího soudu přistoupil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k výzvě ze dne 20. 6. 2023, znovu pak usnesením ze dne 24. 7. 2023, č. j. , spisová značka, vůči žalobkyni, aby pod nebezpečím neúspěchu ve věci doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy o tom, že ona či její právní předchůdci vykonávali právo odpovídající služebnosti vody, tj. brali vodu - z jakého konkrétního zdroje – situovaného na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , a že směli za účelem odběru vody na tyto pozemky vstupovat, včetně toho, o které konkrétní období šlo, jakož i na základě čeho bylo takové právo v žalobkyni doplněném období vykonáváno a jaké okolnosti byly podkladem pro vyhodnocení, že právo odpovídající služebnosti vody byly vykonáváno v dobré víře, že oprávněným přísluší. Zároveň soud žalobkyni poučil, že neuvedení požadovaných skutkových tvrzení a důkazních návrhů může žalobkyni přivodit nepříznivé rozhodnutí ve věci.V tomto místě je však vhodné připomenout, že žalobkyně (tehdy ještě s původním dalším žalobcem) k uvedeným skutkovým otázkám již určitá tvrzení uvedla v předchozí fázi řízení, a to mimo jiné po 1. jednání 14. 11. 2019, v němž je soud výslovně vyzval k tomu, aby skutková tvrzení a důkazní návrhy doplnili na téma existence, resp. vydržení předmětné služebnosti, a to v detailech popsaných v odst. 4 odůvodnění tohoto rozsudku, tj. např. včetně tvrzení o vydrženém způsobu přístupu k vodě. Od těchto tvrzení, která poté žalobkyně s tehdejším dalším žalovaným doplnili (viz odstavce 4 - 6 odůvodnění tohoto rozsudku), tak nelze odhlédnout, musí být brána jako součást skutkových tvrzení žalobkyně. Dále je nutné vzít v úvahu obsah odvolání žalobců (ze dne 1. 9. 2021, v zastoupení obecným zmocněncem , tituly před jménem, , Anonymizováno, ) proti 2. rozsudku okresního soudu, v němž žalobci mj. neuvedli žádná tvrzení o vydrženém způsobu přístupu k vodě na předmětných pozemcích.

17. Na základě výzvy soudu v usnesení zmíněném v odst. 16 odůvodnění tohoto rozsudku až u jednání 12. 10. 2023. Žalobkyně ohledně zdroje vody zopakovala, že je jím studánka na předmětných pozemcích, byť znovu připustila, že z ní voda a skrze potrubí teče ještě do retenční nádrže na jiném pozemku (p. č. , Anonymizováno, . Teprve při tomto přednesu nově uvedla, že žalobci do těchto míst měli až do roku podání žaloby přístup, který probíhal skrze pozemek p. č. , Anonymizováno, , případně z veřejné komunikace na p. č. , hodnota, . Přístup byl využíván pro účely pročištění studánky, bylo-li to potřeba, pak tam manžel žalobkyně zašel, a to naposledy v roce 2018, před tím pravidelně 1 x za dva roky, kdy studánku zkontroloval a pročistil. To, že žalobcům ve vztahu k možnosti brát vodu z předmětných pozemků, přísluší přímo služebnost (dříve věcné břemeno) práva vody, dovozovali žalobci vždy jen z toho, že jejich právní předchůdci dům č. p. , Anonymizováno, koupili a jediným zdrojem vody, který byl pro dům č. p. , Anonymizováno, veden, je označený zdroj ze studánky na předmětných pozemcích; dle žalobců tedy věcné břemeno jim vzniklo užíváním potrubí a užíváním vody z označené studánky. Tento zdroj vody pro dům č. p. , Anonymizováno, je tak dle žalobců užíván tzv. od nepaměti.

18. Žalovaná i přes doplněná tvrzení žalobkyně s žalobou nesouhlasili. Setrvali na tvrzení, že na předmětných pozemcích (zdůrazněno, že na p. č. , Anonymizováno, , o kterém žalobkyně při části jednání 12. 10. 2023 uváděla, že na něm se studánka nachází) se žádný zdroj vody pro žalobkyni, resp. dům č. p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, nenachází, je zde jenom zadržovací jímka, do které stéká voda z pozemku nad tímto pozemkem, přitom přesnou lokalitu tohoto zdroje vody (pramene) dle žalované nelze určit. Dále realizaci odběru vody prostřednictvím potrubí žalobkyně a její předchůdci vždy realizovali z nádrže na pozemku p. č. , Anonymizováno, , který není ve vlastnictví žalované. Žalobkyně a její předchůdci tak nikdy způsobem jimi popisovaným nevykonávali právo na vodu, či právo vodovodu, každopádně toto právo nevykonávali nepřetržitě po dobu deseti let. Kromě toho žalovaná připomněla svá tvrzení učiněná již v průběhu řízení, jak tristní je situace s vodou v celé předmětné lokalitě, kvůli níž si nejen žalovaná, ale i ostatní vlastníci domů v dané lokalitě (až na výjimky) byli nuceni vybudovat vrtané studny.

19. Soud připomíná zjištění učiněná již ve fázi řízení před zrušením rozsudku odvolacího soudu a rozsudku okresního soudu.

20. Z materiálu „Pasport skutečného provedení stavby“, vypracovaného , jméno FO, z , Anonymizováno, ve , adresa, v červnu 2012 soud zjistil, že se týkal stavby stávající pramenné jímky a vodovodu pro účely zásobování rodinného domu č. p. , Anonymizováno, (investoři – žalovaná a původní žalovaný , jméno FO, ). Zmíněno bylo, že tato stavba je napojena přívodním potrubím na zdroj vody (pramen) výše ve svahu z prameniště ležícího na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , přičemž přesný průběh přívodního potrubí není znám. Pramennou jímku pak tvoří litá betonovou nádrž, umístěná pod povrchem země, do níž je svedena voda z výše položeného prameniště. Vodovod v délce 29 metrů přivádí pitnou vodu z pramenné jímky do níže položeného sklípku, odkud je rozváděna do objektu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Z tohoto důkazu lze usuzovat, že jímka na předmětných pozemcích není faktickým zdrojem vody ani pro žalobce.

21. Potvrzením Jednotky sboru dobrovolných hasičů z , adresa, , datovaného 10. 3. 2019, má soud za prokázané, že ve dnech 25. 10. a 8. 11. 2018 dopravili na žádost žalobce a) užitkovou vodu do jímky na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dle zjištění soudu ve vlastnictví , jméno FO, ).

22. Prohlášením , jméno FO, , bytem , adresa, – , adresa, , datovaného 15. 6. 2018 žalovaní prokázali, že z důvodu nedostatku pitné vody z pramenné jímky náležející k domu č. p. , Anonymizováno, souhlasila vůči manželům , jméno FO, a , jméno FO, s odběrem pitné vody ze svého vlastního zdroje.

23. Z geometrického (polohopisného) plánu č. j. , Anonymizováno, (případně možné značení – při nikoli zřetelné kopii na č. l. 61 spisu – č. j. , Anonymizováno, ) soud zjistil, že byl – podle jednoznačného slovního označení – zpracován ve věci rozdělení pozemkových parcel č. k. , Anonymizováno, – na p. č. , Anonymizováno, Na téže straně geometrického plánu pak byly uvedené změny, resp. rozdělení geometricky vyznačeno, taktéž byl slovně (druhem pozemku, uvedením jména a příjmení vlastníka) a parcelním číslem popsán dosavadní a nový stav po rozdělení pozemků. Zároveň v této části geometrického plánu a jeho grafickém znázornění byly slovně popsány určité služebnosti – např. služební cesta 25 metrů široká (na pozemku nikoli zcela zřetelného čísla, patrně , Anonymizováno, či služební pěšina 1 m široká (na pozemku původního č. , Anonymizováno, , ve směru k pozemku p. č. , hodnota, , tj. nikoli ve směru k pozemku p. č. , Anonymizováno, ). Zaznačení služebnosti vody (ostatně ani vodovodu) na p. č. , Anonymizováno, (předmětné pozemky), případně na soudem uvažovaném předchozím pozemku p. č. , hodnota, , nebylo v tomto geometrickém plánu zaznamenáno.

24. Dále žalobci předložili zaměření odsouhlasené Katastrálním a měřičských úřadem v , jméno FO, 10. 12. 1937 ohledně zaměření ze dne 13. 11. 1936, kde v grafickém znázornění byla jednoznačně uvedena celá parcela p. č. , Anonymizováno, , dále část p. č. , Anonymizováno, a části p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, . Na parcele p. č. , Anonymizováno, byl zaznačen objekt, od něhož byla zaznamenána služebnost vodovodu ve směru k parcele p. č. , Anonymizováno, (na jejím západním výběžku byl v trase vodovodu označen další objekt). Zakreslení služebnosti vodovodu bylo v jihozápadní části provedeno bez ukončení na st. p. č. , Anonymizováno, , naopak s prolukou mezi ukončeným značením této služebnosti vodovodu a pozemkem p. č. , Anonymizováno, . Vyznačení parcely p. č. , hodnota, , případně předmětných pozemků, na tomto zaměření vůbec nefigurovalo, stejně tak pozemků st. p. č. , hodnota, (nyní ve vlastnictví žalobkyně), natož aby na uvedených pozemcích bylo zaznamenáno vedení služebnosti vodovodu.

25. Z geometrického plánu č. , hodnota, , vypracovaného ing. , jméno FO, , soud – přes provedení důkazu v prvním jednání – nemohl vyvodit skutkové okolnosti o údajně desítky let využívaném právu na vodu, odpovídajícím služebnosti jejího čerpání. Šlo o GP, který – dle svého tvrzení – nechal žalobce a) zpracovat ohledně inženýrských sítí (vodovodu), žalovaní však vyjádřili nesouhlas s tímto GP, zejm. pro okolnost, že byl zpracován bez jejich vědomí a souhlasu.

26. V následující fázi řízení po zrušení 2. rozsudku pak soud provedl důkazy svědeckými výpověďmi (svědci , jméno FO, a , jméno FO, , rodiče žalované, navržení žalovanou k vyvrácení tvrzení žalobkyně že před podáním žaloby – před prosince 2018 – původní žalobce, manžel žalobkyně jednou za 2 roky čistil nádrž/jímku na pozemku p. č. , Anonymizováno, a dále svědek , jméno FO, k tvrzení žalované, že na pozemku p. č. , Anonymizováno, se nachází další jímka, ze které žalobci dlouhodobě fakticky realizovali odběr vody pro svoji nemovitost) a též výslechem žalobkyně jako účastnice řízení, a to k jejímu tvrzení o realizaci odběru vody z označené jímky na předmětných pozemcích žalované, o přístupu k tomuto zdroji vody.

27. Svědkyně , jméno FO, , matka žalované uvedla již k dotazu na to, zda je jí znám předmět řízení, že vlastní (uvedeno v množném čísle) jímku, která je zde od nepaměti, v rodině se dědila, přičemž žalobkyně a její manžel chtěli věcné břemeno na pozemek a na odebírání vody, přestože vodu neodebírají od , jméno FO, , ale z pozemku pana , jméno FO, (pozn. soudu – dále jen pozemek p. č. , Anonymizováno, ). Z pozemku , jméno FO, je přepad na pozemek tohoto vlastníka, takže dle svědkyně zde není žádná přímá inženýrská síť mezi jejich pozemkem a , jméno FO, , je zde pouze zrezavělá roura, která vede na pozemek p. č. , Anonymizováno, . Svědkyně byla přítomna tomu, kdy žalobci v roce 2006 či 2007 začali u jímky na jejich pozemku vyměřovat, svědkyně je upozorňovala, že jsou na cizím pozemku, avšak původní žalobce se s ní dohadoval, že to není pozemek , jméno FO, , nýbrž pozemek pozemkového fondu.Svědkyně pochází z , adresa, , de facto celý život bydlí v domě č. p. , Anonymizováno, , tj. v přímé blízkosti k předmětným nemovitostem. Takto registrovala i to, když ještě žalobkyně jako malá holka jezdila do domu č. p. , Anonymizováno, na prázdniny, v tu dobu sem podle svědkyně jejich rodina nejezdila často, naopak velmi zřídka, zejm. právě o prázdninách.Jímka, kterou vlastnila či vlastní rodina , jméno FO, a ohledně níž , jméno FO, zaměřovali, se podle svědkyně nachází na p. č. , Anonymizováno, , přičemž šlo dlouhodobě o jediný zdroj vody pro dům č. p. , Anonymizováno, . V posledních letech však docházelo k vysychání této jímky, zejm. pak v roce 2018. Jímku na p. č. , Anonymizováno, , resp. vodu z ní, svědkyně nepovažuje přímo za zdroj vody, neboť voda v ní pochází z několika (1 - 3, možná více) nikoli přímo lokalizovaných pramínků ze strání nad touto jímkou, z těchto strání se do ní stahuje. Do této jímky, která není přímým zdrojem vody, voda protýká trubkou, o níž není známo, kde počíná. Uvedený přívod vody do jímky byl patrně zbudován ještě před rokem 1945 ze strany tehdejších německých obyvatel. Rodina svědkyně pak musela cca před 4 lety přistoupit ke zřízení vlastního vrtu, z důvodu čím dál většího vysychání jímky.Ohledně zdroje vody pro domek žalobkyně, a to případně již z dávnější minulosti, je svědkyni známo to, že voda sem tekla jenom přepadem z nádrže pana , jméno FO, (pozemek p. č. , Anonymizováno, ), přičemž dle svědkyně jiný zdroj vody pro domek č. p. , Anonymizováno, v minulosti nebyl. Svědkyně připustila, že do nádrže na pozemku p. č. , Anonymizováno, voda stékala z jímky na pozemku její rodiny, a to rourou počínající v jímce na pozemku rodiny svědkyně. Podle svědkyně manžel žalobkyně chodil pouze k jímce na pozemku p. č. , Anonymizováno, , nikoli na pozemku rodiny svědkyně; v tomto směru navíc posléze uvedla, že registrovala manžela žalobkyně na pozemku p. č. , Anonymizováno, u tam jsoucí jímky pouze v roce 2021. Každopádně nikoho z žalobců nevídávala na pozemcích ve vlastnictví rodiny svědkyně cokoli řešit ohledně zdroje vody, přicházet k němu a něco u něj konat, s výjimkou výše popsaného zaměřování. O jímku na pozemku p. č. , Anonymizováno, se starali zejm. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , ne příliš vlastník pozemku , jméno FO, , který zde příliš nebýval.Původní žalobce do nádrže na pozemku p. č. , Anonymizováno, nechal v několika případech v letech, kdy voda v ní vysychala, navážet od hasičů vodu užitkovou. Svědkyně vyloučila, že by žalobkyně (a její manžel) někdy chodili za rodinou svědkyně ptát se, zda mohou na jejich pozemky vstoupit, zda si z jejich jímky mohou brát vodu, také je nikdy neviděla tuto jímku čistit či se o ni starat, podle ní zde žalobkyně s manželem ani jejich předci (rodiče žalobkyně – , jméno FO, ) nic nevykonávali, nepřistupovali sem. V domě č. p. , Anonymizováno, postupně žili 4 generace z rodiny svědkyně, podle ní nebylo možné, aby na jejich pozemky někdo vstupoval a něco tam dělal, aniž by to rodina věděla. Ostatně k této jímce na pozemcích rodiny svědkyně nepřistupovali v minulosti ani jiné osoby; pokud byla nějaká jímka čištěna, šlo o jímku na pozemku p. č. , Anonymizováno, , a to ze strany pánů , Anonymizováno, či , Anonymizováno, . Soud poznamenává, že pokud svědkyně v této souvislosti uváděla, že , Anonymizováno, za účelem čistění této jímky půjčovali i žebřík, pak je tato část výpovědi zpochybněna výpovědí současného vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, , jméno FO, (viz dále), který popsal, že hloubka jímky byla de facto na délku jeho paže.V dané lokalitě si postupně vlastníci jednotlivých domů zřizovali vlastní studny či vrty, a to rodina , Anonymizováno, (v jejich případě již před dobou cca 40 let, přičemž před tím rovněž brali vodu z jímky na pozemku p. č. , Anonymizováno, ), jejichž objekt je níže pod objektem žalobkyně, dále pan , Anonymizováno, , který přibližně před dvěma lety zhotovil vlastní vrt ve vztahu k odběru vody v domě bezprostředně sousedícím s pozemky a domem žalobkyně.Jímku na předmětných pozemcích lokalizovala svědkyně podle ortofotomapy na hranici obou předmětných parcel, v severní části pozemku p. č. , Anonymizováno, , prameny, které jsou zdrojem vody pro tuto jímku pak lokalizovala na pozemek p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zatímco vyloučila, že by se i v případě pokusu o dohledání těchto pramenů učinila nějaká zjištění o jejich výskytu na pozemcích předmětných. Jímku na pozemku p. č. , Anonymizováno, lokalizovala v kraji tohoto pozemku směrem na západ, nikoli však přímo na hranici se sousedním pozemkem p. č. , hodnota, .

28. Svědek , jméno FO, , otec žalované v úvodu výpovědi ohledně znalosti předmětu řízení vylíčil, že kvůli tomu se nemusí v rodině bavit, neboť i tak vědí, o co se jedná. Svědek bydlí v domě č. p. , Anonymizováno, poblíž předmětných pozemků od roku 1965, žalobkyni zná jen podle vidění, s ní ani dříve s jejím manželem nijak zvlášť nehovořil. Uvedl, že neví, odkud žalobkyně a manžel brali vodu pro svůj domek. Žalobkyni ani jejího manžela na pozemcích v okolí domu č. p. , Anonymizováno, nikdy neviděl vstupovat a něco zde zařizovat, na něco se ptát ohledně těchto pozemků, resp. neví o tom, že by sem takto přišli.Pro dům č. p. , Anonymizováno, byla brána voda z pramenné jímky „udělané už po Němcích“, neví konkrétně, odkud sem teče voda, je to z nějakých strání nad nimi. Dále přibližně od roku 2019 mají další zdroj vody – vrt, neboť uvedená jímka dlouhodobě vysychala a před zbudováním vrtu chodili , jméno FO, kvůli vodě i k sousedům, pomocí hadice svádět pitnou vodu do jejich objektu. Ohledně toho, zda z uvedené jímky bral vodu někdo další, uvedl svědek, že je tam jen napojení na , Anonymizováno, jímku, jinak vodu nikdo jiný neodebíral, přičemž v této fázi výpovědi pozměnil její předcházející část (o tom, že neví, odkud žalobci brali vodu) tak, že uvedl, že ji čerpali z jímky , jméno FO, , tj. jde o jímku na pozemku p. č. , Anonymizováno, , což je svědkovi známo od rodiny , Anonymizováno, . Svědek dále vylíčil, že u této jímky viděl původního žalobce, který lezl dovnitř a podle svědka ucpal přívod vody do domu , Anonymizováno, , podle svědka ohledně této události zde byla i policie, mohlo jít o rok asi 2002. K jímce na pozemcích , jméno FO, však žalobci nikdy nechodili, resp. svědek je zde nikdy neviděl. To, že by se starali o jejich jímku, označil svědek „za srandu“, jímku čistil on sám.Podle svědka žalobci užívali dům č. p. , Anonymizováno, spíše jen v létě.

29. Z výpovědi svědka , jméno FO, , v jehož vlastnictví dlouhodobě je pozemek p. č. , Anonymizováno, soud zjistil, že před nějakou dobou po něm manžel žalobkyně chtěl, aby mu svědek zřídil věcné břemeno (pozn. soudu – zjevně oprávnění odpovídající věcnému břemeni), jehož podstatou bylo braní vody z uvedeného pozemku. Svědek s tím nesouhlasil, jen uváděl, že pokud v nádrži na jeho pozemku voda je, pak že mu ji k odebírání nechá, ale zároveň mu doporučoval, aby si zřídil vrt a odebíral vlastní vodu. K podstatě práva, které po svědkovi původní žalobce požadoval, svědek vylíčil, že v místě jeho pozemku není žádný pramen, je zde pouze přepadová jímka, přičemž žalobce po něm požadoval povolení odběru vody z této jímky. Svědek si nevybavil, že by při těchto debatách původní žalobce mluvil o nějakých historických souvislostech, odkud byla voda pro jeho dům brána. Dále si nevybavil, kdy konkrétně jej původní žalobce ohledně zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni oslovil. Původní žalobce měl však již vše vyměřené, svědkovi ukazoval plánek, kde byly různé kóty. Při uvedeném jednání o problematice vody a jejího čerpání se svědkovi nejevilo, že původní žalobce míní jednat na stejné téma ještě s dalšími osobami, podle něj jednal pouze se svědkem, dost na něj tlačil, svědek v té chvíli měl z něj nepříjemný pocit.V přepadové jímce na pozemku svědka (pozemek p. č. , Anonymizováno, ) byly instalovány 3 vývody, směřující patrně k objektům , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a právě žalobců, přičemž instalace hadic pro tento odběr nebyla se svědkem nijak konzultována, ačkoli dne něj měli všichni uvedení na něj telefonní číslo.Podle pozdějších znalostí svědka se voda do jeho přepadové jímky dostává ze studny či něčeho podobného paní , jméno FO, . O jaký způsob čerpání vody na jejím pozemku jde, není svědkovi známo, nikdy na jejich pozemcích nebyl, avšak hadice, kterou voda do přepadové jímky na jeho pozemku (pozemek p. č. , Anonymizováno, ) přitéká, se táhne přes horní část jeho pozemku na pozemek , jméno FO, , v minulosti mu říkali, že jde o přepad z jejich pozemku. Uvedená hadice podle svědka je umístěna pod zemí, částečně je viditelná z boku jeho přepadové jímky.V jímce na pozemku svědka se opakovaně stávalo, že v létě byla voda až zcela na dně, svědek nemá představu, jak v takové situaci mohla být odtud voda brána výše uvedenými osobami. Jinak odběr vody byl realizován samospádem, pouhou umělohmotnou trubkou ze svahu dolů, nebylo zde žádné zařízení pro odběr určené a používané. V případě velkých veder se svědek později dozvěděl, že do jeho jímky hasiči táhli hadici kvůli doplnění vody. Hloubka jeho jímky je asi taková, že pokud se na jejím okraji natáhl, tak bral vodu téměř ode dna, v žádném případě k tomu nepotřeboval žebřík. Pokud mluvil o několika možných uživatelích své jímky, včetně žalobců, pak sám neviděl nikoho z nich jímku čistit či nějak udržovat.Ke zdrojům vody majitelů domů v okolí pozemku svědka (pozemek p. č. , Anonymizováno, ) uvedl svědek, že takové vědomosti nemá, resp. ale ví, že pan , Anonymizováno, (pozn. soudu – tj. v těsném sousedství s domem žalobkyně, a to v bližší vzdálenosti k předmětným a údajně služebným pozemkům, než je dům žalobkyně) neměl jiný zdroj vody než z přepadové jímky svědka. Rovněž o žalobci uvedl, že v době, kdy chtěl na svědkovi zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, pak uváděl, že zdroj má z jímky svědka a takto měl příslušný zákres (zaměření) již připravený; konečně svědek uvedl, že žalobce byl připraven také „všechno zaplatit“. Na přesnou dobu tohoto požadavku od žalobce si svědek nevzpomněl ani při opětovném dotazování, avšak v porovnání s tím, že si je vědom toho, že pozemek v rámci restituce obdržel v roce 2001 či 2002, uvedl, že to bylo pár let po tomto nabytí pozemků, nikoliv však jen 5 či 6 let, ale zřejmě až v době, kdy zde přestávala být voda. Žalobce tehdy nevysvětloval svědkovi, proč se domnívá, že by mu svědek měl věcné břemeno umožnit. Svědek výslovně nebyl schopen potvrdit, zda jedna z tří gumových hadic, instalovaných k odběru vody v jeho přepadové jímce, by směřovala k pozemku žalobců, ale mluvil o tom s panem Pohořalým.

30. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že dům č. p. , Anonymizováno, nabyli do svého vlastnictví v roce 1946 její rodiče , jméno FO, a , jméno FO, . Dále vypověděla, že s původním žalobcem uzavřeli manželství v roce 1972, již od roku 1970 však její budoucí muž také jezdil do předmětného č. p. , Anonymizováno, , doplnila k tomu sama, že zde udělal nový vodovod, koupelnu – prostě zavedl vodu (podle pozdější části výpovědi šlo o novější místo stávajícího rozvodu vody v objektu), a že „čistil od , jméno FO, ten bazének“. Žalobkyně v , adresa, v předmětném domě bydlela i v útlém dětství, kdy chodila do školy, a to po dobu asi 3 let (uvedla-li, že od roku 1950, pak je soud toho názoru, že muselo jít o 2-3 roky pozdější dobu, neboť žalobkyni k počátku školnímu roku 1950 byly teprve 4 roky a 7 měsíců); pobývala zde s babičkou z důvodu, že v , adresa, vypukla obrna a nikdo ji nesměl pustit.Žalobkyně v převážné části výpovědi uvedla, že vodu pro objekt č. p. , Anonymizováno, brali „nad nimi, kde bydleli , Anonymizováno, “, šlo o malinkou studánku, odkud vedla voda do 6-i kubíkové nádrže, kterou podle snímku katastrální mapy označila jsoucí na pozemku p. č. , hodnota, . V tomto směru je soud toho názoru, že žalobkyně špatně vyhodnotila z katastrální mapy, kterou měla u výpovědi při sobě, parcelní číslo pozemku, neboť z jiných důkazů včetně výpovědi svědka , jméno FO, jako vlastníka pozemku, na němž se zmiňovaná nádrž nachází, tj. pozemku , Anonymizováno, , vyplývá, že nádrž je na p. č. , Anonymizováno, . Žalobkyně patrně vycházela z toho, že v katastrální mapě (ortofotomapě) je parcelní číslo , hodnota, zaznačeno v místě vytyčeného pozemku , Anonymizováno, , a to blíže k místu faktického umístění nádrže, přičemž p. č. , hodnota, je číslem výměrově nepatrného pozemku, do jehož zaznačení v mapě se číslice , Anonymizováno, nevešla (s zakreslenou šipkou je číslování v mapě posunuto do místa zobrazení p. č. , Anonymizováno, ). Zároveň však v jiných částech výpovědi bylo žalobkyní uváděno, že až z této nádrže na p. č. , Anonymizováno, fakticky vedla přímo do jejich domu č. p. , Anonymizováno, roura, další dvě z ní vedly do objektu p. Pohořalého (č. p. , Anonymizováno, na p. č. , Anonymizováno, ) a objektu (později ve výpovědi upřesněno, když původní označení žalobkyní, že šlo o objekt , jméno FO, – tj. nyní ve vlastnictví domu žalované či její rodiny – nedávalo smysl) Janouškových. Manžel žalobkyně chodíval s Pohořalým čistit i nádrž na p. č. , Anonymizováno, .[Soud poznamenává, že v průběhu počátku výpovědi žalobkyně jí kladl nesprávně otázku, podle níž měl za to, že žalobkyně nejmenovala mezi objekty, do kterých směřovaly 3 roury z nádrže na p. č. , Anonymizováno, objekt ve vlastnictví jejích rodičů, neboť v této úvodní části výpovědi bylo ze strany soudu nesprávně vyhodnoceno, že rodiče žalobkyně se nejmenovali , jméno FO, ].O čištění studánky na předmětných pozemcích i nádrže na p. č. , Anonymizováno, žalobkyně uváděla, že k oběma chodili již její otec, posléze (po jeho úmrtí) manžel žalobkyně. Nejprve tvrdila, že i 1 x týdně, když to bylo zanesené, pak změnila údaj o frekvenci na 1 x za 14 dní. Žalobkyně opakovaně uvedla, že ona ke studánce ani k nádrži nechodila. Vylíčila, že k jímce na předmětných pozemcích její otec a posléze manžel chodili přes pozemek , Anonymizováno, (s nímž tzv. „zadobře“), případně , jméno FO, (pozn. soudu – zjevně jde o pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ; , Anonymizováno, se čištění účastnil. Uváděla, že toto čistění vnímala díky tomu, že jí to manžel a , Anonymizováno, sdělovali. Pokud byla přímo dotazována na to, jak ví, že otec i manžel studánku na předmětných pozemcích čistili, pak nejprve tvrdila, že viděla, že tam jdou a že došli až ke studánce; podle žalobkyně ji skutečně čistili. Ale k opakovanému dotazu ohledně toho, zda je viděla na předmětných pozemcích studánku čistit, připustila, že nikoli. Nebyla se rovněž schopna vyjádřit k tomu, kdy její manžel studánku čistil naposledy. Pokud byla žalobkyně upozorněna soudem na rozpor mezi stanovisky žalobců z fáze řízení před vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, kdy uváděli, že vodu brali vodovodem a opakovaně (ani po výzvě soudu k doplnění tvrzení o přístupu k vodě) se nezmiňovali o žádném přístupu k vodě ani u jedné z nádrží (manžel žalobkyně uváděl, že jej nemá) a mezi tím, že až po vydání rozsudku Nejvyššího soudu začala žalobkyně tvrdit, že otec i manžel k oběma jímkám přistupovali za účelem čištění, pak takový rozpor nevysvětlila. V daný okamžik uvedla toliko, že sem „chodili“, dodala, že manžel (geodet) pak „udělal věcné břemeno“, které pak všichni (později upřesněno, že zejména vlastník p. č. , Anonymizováno, , na němž se nachází nejbližší nádrž ve vztahu k objektu žalobkyně, , jméno FO, ) odmítli podepsat, byť souhlasili, že v případě, že by se „to zacpalo“ tam žalobci mohou přijít. Dle žalobkyně chtěl manžel, který „vyprojektoval a vyměřil věcné břemeno“, toto břemeno z důvodu, aby v případě poškození potrubí či zamrznutí vody v něm mohli provést opravu.Žalobkyně na jedné straně uvedla, že neví, zda jejímu manželovi bylo bráněno v tom, aby chodil nádrže, a to ani jímku na předmětných pozemcích, čistit. V jiné části výpovědi zmínila, že , jméno FO, (pozn. soudu – rodina žalované) neměli nic proti tomu, aby manžel s , Anonymizováno, sem šli a vyčistili to. Manžel měl dle ní nehody s , jméno FO, , který odmítnul podepsat věcné břemeno a s panem , jméno FO, , který dle žalobkyně nechtěl připustit, aby voda z jímky na předmětných pozemcích tekla do nádrže na p. č. , Anonymizováno, , podle žalobkyně jímku (míněno přepad z ní do nádrže na p. č. , Anonymizováno, ) záměrně ucpal.Voda dle žalobkyně byla pro dům č. p. , Anonymizováno, brána jen rourou (vodovodem) z nádrže na p. č. , Anonymizováno, , jiným způsobem nikoli, jinak se k vodě nedostávali. Voda pro tuto nádrž i jímku na předmětných pozemcích podle žalobkyně vyvěrá někde nad předmětnými pozemky, není jí přesně známo, kde. Žalobcům nebylo povoleno, aby na pozemcích s prameništěm kopali.K tématu, zda žalobkyně s manželem (případně rodiče žalobkyně) se zamýšleli nad tím, jestli mají nějaké právo mít na pozemcích na jejich objektem potrubí a brát vodu z pozemku (nyní ve vlastnictví , jméno FO, ) p. č. , Anonymizováno, , případně z pozemků předmětných, žalobkyně uváděla, že o tom neuvažovali, když dlouhodobě (dle žalobkyně do doby, než rodina žalované řekla, že bude dělat penzion, a zavřela vodu do betonové nádrže na p. č. , Anonymizováno, nebyly žádné problémy. Neuvažovali nikdy o tom, že by mohli brát vodu odněkud jinud, podle žalobkyně jiná možnost nebyla, když nad jejich chalupou je velká skála.Potrubí i nádrže na předmětných pozemcích i na pozemku p. č. , Anonymizováno, byly budovány německými obyvateli ještě před rokem 1946.

31. Při právním posouzení věci soud vzal v úvahu níže uvedeno zákonnou úpravu.

32. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnosti nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

33. K posouzení vydržení práva odpovídajícího služebnosti se použijí ustanovení o vydržení v § 1089 a násl. o. z.Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle odst. 2 téhož ustanovení nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci a kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (pozn. soudu – tzv. mimořádné vydržení).Podle § 3066 o. z. se ve vztahu k mimořádné vydržení z přechodných ustanovení podává, že do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o movitou věc, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Z uvedeného ustanovení tak plyne, že podmínkou mimořádného vydržení je, že držitel měl ještě k 1. 1. 2019 věc v držbě, a to při nikoli nepoctivém úmyslu.Ve smyslu § 1095 o. z. je pak nedostatek nepoctivého úmyslu podmínkou mimořádného vydržení. Nepoctivost je zpravidla situace úmyslného jednání, které naplňuje znaky nepravé držby, tj. pokud by se např. držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje-li proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.

34. Mezi zákonem výslovně uvažované druhy pozemkových služebností zařazuje ustanovení § 1272 o. z. právo na vodu. Podle § 1272 odst. 1 o. z. kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Podle odst. 2 téhož ust. kdo má právo svádět vodu z cizího pozemku na svůj nebo ze svého pozemku na cizí, může na svůj náklad zřídit a udržovat zařízení k tomu potřebná; jejich rozsah se řídí potřebou panujícího pozemku.

35. Právem na vodu je třeba rozumět právo brát vodu ze zdroje na služebném pozemku – ze studny, z pramene, potoka atd., ve smyslu ust. § 1272 odst. 1 o. z. v sobě zahrnuje i právo přístupu k ní. Neobsahuje však právo takto branou vodu ze služebného pozemku také odvádět (svádět), neboť takovému právu je potřebné právo vodovodu. K výkladu obsahu práva na vodu dle § 1272 odst. 1 o. z. soud také odkazuje na rozhodnutí NS ČR v projednávané věci – viz odst. 15 odůvodnění rozsudku.

36. Charakter podané žaloby je jednoznačně žalobou na určení právního poměru či práva, tudíž ve smyslu § 80 o. s. ř. s takovou žalobou může být žalobkyně úspěšná jen tehdy, pokud v prvé řadě prokáže, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem. V tématu splnění uvedené prioritní podmínky pro úspěch určovací žaloby je okresní soud vázán názorem Nejvyššího soudu – viz odstavec 15.

37. Po skutkové a právní stránce soud učinil následující závěry.

38. V projednávané věci zůstával předmětem řízení po vydání částečného rozsudku a rozhodnutí NS ČR a Krajského soudu v , adresa, (viz odst. 12 a 13) nárok žalobkyně na určení existence služebnosti práva na vodu, zatěžující služebné předmětné pozemky. Ve fázi řízení po zrušení předchozího rozsudku okresního soudu v takovém meritu věci žalobkyně v zásadě tvrdila, že právo na vodu ve prospěch st. p. č. , hodnota, , jehož součástí č. p. , Anonymizováno, , vše v jejím vlastnictví má ten obsah, že odběr vody je oprávněna realizovat ze studánky na předmětných pozemcích a přístup k vodě má zajištěn skrze pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , případně z veřejné komunikace na p. č. , hodnota, a že tento přístup byl dlouhodobě realizován za účelem čištění uvedené studánky. Okolnost, že jí ve vztahu k popsanému odběru vody v daném místě předmětných pozemků, jakož i popsaný přístup k vodě přísluší konkrétně ve formě služebnosti vody, dovozovala žalobkyně de facto z toho, že její právní předchůdci (rodiče , jméno FO, ) dům č. p. , Anonymizováno, koupili někdy v roce 1946 a jediným zdrojem vody byl označený zdroj a věcné břemeno (dnes služebnost) vzniklo užíváním potrubí ze studánky ve směru k domu č. p. , Anonymizováno, a odebíráním vody z označené studánky. Z dřívějších procesních podání žalobkyně (viz odst. 5 odůvodnění, podání ze 16. 12. 2019, odst. 6 – odvolání proti částečnému rozsudku o služebnosti vodovodu) se pak podává, že žalobkyně existenci služebnosti vody dovozovala též ze smlouvy z roku 1936, případně ze služebnostní smlouvy ze dne 19. 3. 1938, přičemž měla za nepodstatné, že se vzhledem k historickým souvislostem nedochoval v pozemkových evidencích po roce 1950 zápis služebnosti (nejen vodovodu), ale i vody ve prospěch pozemku – nyní dlouhodobě ve vlastnictví žalobkyně st. p. č. , hodnota, .

39. Soud připomíná obsah služebnosti vody dle § 1272 odst. 1 o. z. tak, jak jej zmínil již ve svém 2. rozsudku, nyní viz odst. 35 odůvodnění, jakož i výklad podaný NS ČR (odst. 12 odůvodnění). Po provedeném řízení pak má v prvé řadě za to, že tvrzení žalobkyně o právu brát vodu z popsaného zdroje na předmětných pozemcích za současně existujícího práva přístupu na tyto pozemky k označenému zdroji vody nebyla prokázána.

40. Jak již soud popsal v odst. 4, 5, 6, byla již jen skutková tvrzení žalobkyně (dříve žalobců) na téma zdroje vody v podobě studánky (pramenné jímky) na předmětných pozemcích nekonzistentní, či přímo rozporná, když byla uváděna de facto trojí verze o zdroji vody pro st. p. č. , hodnota, (dům č. p. , Anonymizováno, ), a to jednak prameniště nad předmětnými pozemky, dále nádrž na pozemku p. č. , Anonymizováno, , a konečně i ona studánka na předmětných pozemcích. Již tato nekonzistentnost a rozporuplnost v tvrzených žalobkyně představuje zásadní důvod pro pochybnosti soudu o možném vyhodnocení, že zdroj vody je právě na předmětných pozemcích. O zdroji vody právě na předmětných pozemcích navíc nesvědčí jiný důkaz, než je účastnická výpověď žalobkyně. Naopak z důkazního hlediska nejobjektivnější podklad – Pasport skutečného provedení stavby z června 2012 (viz odst. 20 a podrobnosti tam zjištěné) – prokazuje, že jímka na předmětných pozemcích není skutečným zdrojem vody, nýbrž je napojená, a to dokonce přívodním potrubím, na pramen z prameniště na pozemcích p. č. , Anonymizováno, (byť přesný průběh přívodního potrubí není znám). Takovou zjištěnou skutečnost ostatně připouštěla sama žalobkyně (případně i s předchozím žalobcem) jak v části svých tvrzení, tak v účastnické výpovědi. Pro tuto verzi faktického zdroje vody pro objekt žalobkyně č. p. , Anonymizováno, dále svědčí i výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, (odst. 27 a 28). Dále bylo skutkově prokázáno, že pro objekt žalobkyně č. p. , Anonymizováno, neexistuje přímé napojení z jímky na předmětných pozemcích, nýbrž z nádrže na pozemku p. č. , Anonymizováno, , který se nachází ve směru od pozemku žalobkyně p. č. , hodnota, severovýchodně za pozemkem p. č. , Anonymizováno, a nepatrným pozemkem , Anonymizováno, , tj. blíže, než předmětné pozemky. Soud opakuje, že tuto nádrž na p. č. , Anonymizováno, uváděli jako zdroj vody žalobci ve svých podáních, žalobkyně to opakovaně zmínila ve své výpovědi (z této nádrže vedla přímo k jejich domu č. p. , Anonymizováno, roura), vyplývá to též ze svědeckých výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, , a každopádně i z výpovědi svědka , jméno FO, jako vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, odst. 29 odůvodnění). Tento svědek ostatně vypověděl, že v době, kdy s ním původní žalobce jednal o zřízení práva věcného břemene, pak uváděl, že má zdroj vody právě z jímky na pozemku p. č. , Anonymizováno, , nikoli jinde, měl v tomto směru i připraven příslušný zákres, na zřízení tohoto věcného břemene vůči svědkovi výrazně naléhal. Svědek také neměl při tomto jednání z ničeho dojem, že by ohledně věcného břemene týkajícího se vody mínil žalobce jednat s někým dalším. Fakticitu zdroje vody pro dům na st. p. č. , hodnota, právě z nádrže na p. č. , Anonymizováno, dokazuje též potvrzení Jednotky sboru dobrovolných hasičů, která právě do této jímky 25. 10. a 8. 11. 2018 dopravila na žádost původního žalobce užitkovou vodu (odst. 21).

41. Pokud jde o přístup k vodě – k jímce na předmětných pozemcích – pak hodnocení soudu po skutkové stránce vyznívá obdobně, jako je tomu u samotného zdroje vody na předmětných pozemcích. Také ohledně této nezbytné součásti práva na vodu (bez jejíž přítomnosti není možné uzavřít, že je služebnost vody existentní) platí, že stanoviska žalobců (žalobkyně) v samotných tvrzeních jsou zásadním zdrojem pochybností o pravdivosti tvrzení v tomto směru. Z tohoto pohledu je situace ohledně přístupu k vodě ještě výraznější v neprospěch žalobkyně, jelikož až do doby konání jednání 12. 10. 2023 ona (a dříve původní žalobce společně s ní, či individuálně) neuváděli vůbec žádná skutková tvrzení o tom, jaký způsob přístupu k vodě jí (jim) příslušel, jaký vykonávali, jaký tedy vydrželi. V podrobnostech soud odkazuje na vylíčení procesních postojů žalobkyně (obou žalobců) v odst. 4, 5, 6, z nichž je zjevné, že ohledně údajného přístupu k vodě žalobci ničeho netvrdili ani po jednoznačné výzvě soudu již z 1. jednání konaného 14. 11. 2019, neuvedli to ani v odvolání ze dne 1. 9. 2021 proti 2. rozsudku okresního soudu (viz odst. 16 v závěru). Na opak původní žalobce v podání 18. 12. 2020 uvedl, že k údajnému zdroji na předmětných pozemcích přístup nemá, při jednání 14. 11. 2019 žalobci uvedli, že žalobce , jméno FO, byl u studánky naposledy v roce 2006, avšak to jen při zhotovování geometrického plánu (pozn. soudu – šlo zjevně plán, kterým se žalobci snažili zřídit věcné břemeno vodovodu). Až při jednání dne 12. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že její manžel k jímce na předmětných pozemcích kvůli kontrole a čištění studánky chodil 1 x za 2 roky. Taková skutková verze však není podpořena jiným důkazem, než je samotná účastnická výpověď žalobkyně, která je ostatně navíc v rozporu s uvedeným tvrzením o přístupu kvůli kontrole a čištění studánky každopádně ve frekvenci takového přístupu. Rovněž je zřejmě, že tato skutková verze je v rozporu s tím, kdy původně žalobci uváděli, že zde naposledy žalobce , jméno FO, byl v roce 2006 a to jen při zhotovování geometrického plánu. Ostatní provedené důkazy svědčí o opaku, tj., že žalobci k této jímce na předmětných pozemcích nepřistupovali a přístup sem nerealizovali, ať již jde o výpovědi svědků , jméno FO, , zejména pak – byť podpůrně (avšak objektivněji z hlediska absence vztahu svědka či původce důkazu – sborů hasičů) z výpovědi svědka , jméno FO, (podle nějž žalobci čerpali vodu z jímky na jeho pozemku, jen s ním o zřízení služebnosti původní žalobce jednal) a ze zprávy Jednotky hasičů v odst. 21 odůvodnění, když voda byla dodávána nikoli do jímky na předmětných pozemcích, nýbrž pozemku p. č. , Anonymizováno, .K závěru o absenci přístupu žalobkyně k vodě na předmětných pozemcích (resp. neprokázání tvrzení v tomto směru) svědčí též to, že žalobkyně tvrdila, že takový přístup jí svědčí přes pozemky mj. p. č. , Anonymizováno, , dále případně z obecní cesty na p. č. , hodnota, (zde následně po p. č. , Anonymizováno, ), avšak v prvním případě nebylo ničeho zjištěno o tom, že by žalobkyně mohla na takové pozemky, které nejsou v jejím vlastnictví a nebyly ve vlastnictví jejich předchůdců, vstupovat tak, aby následně mohla vstoupit na předmětné pozemky.

42. Z uvedeného tak soud především uzavírá, že nemá za prokázané, resp. z části naopak vyvrácené, tvrzení žalobkyně o zdroji vody pro st. p. č. , hodnota, s domem č. p. , Anonymizováno, na předmětných pozemcích a o faktickém přístupu žalobců sem. Vzhledem k tomu nelze vyhodnotit, že by k tomuto žalobci (žalobkyně) mohla vydržet právo služebnosti dle § 1272 odst. 1 a § 1260 odst. 1 o. z.

43. Nad rámec uvedeného soud dodává následující. I v případě jiného skutkového závěru o zdroji vody na předmětných pozemcích a faktického přístupu žalobkyně a jejích právních předchůdců k ní by nebylo možné v projednávané shledat naplněnými podmínky pro mimořádné vydržení dle § 1095 a § 3066 o. z. Pro tento způsob vydržení by muselo být splněno, že ke dni 1. 1. 2019 by žalobkyně (před tím oba žalobci) po dobu dvaceti let museli právo odpovídající služebnosti držet, ve smyslu jej vykonávat, a to za absence nepoctivého úmyslu. Ze strany žalobců však podle názoru soudu v uvedené době již dlouhodobě nebyla vykonávána každopádně součást práva na vodu, a to přístup k vodě, jelikož k jímce na předmětných pozemcích žalobkyně nikdy nevstupovala, žalobce , jméno FO, pak naposledy v roce 2006. Zde soud poznamenává, že i kdyby bylo z jiných v řízení neprovedených důkazů (neoznačených důkazů) možné dovodit pravdivost výpovědi žalobkyně o tom, že její manžel na předmětných pozemcích byl ještě v roce 2018 před podáním žaloby, pak ani tento časový údaj by nekorespondoval tomu, aby byla naplněna lhůta mimořádného vydržení dvacet let a k datu 1. 1. 2019. Soud však poznamenává, že uvedené části výpovědi žalobkyně neuvěřil, a to s ohledem na zcela odlišná a vícerá tvrzení samotných žalobců ohledně vstupu na předmětné pozemky, jakož i více pospaná zjištění na toto téma.

44. Konečně poznamenává, že případných domnělý právní titul, na základě kterého měli mít již předchůdci žalobkyně oprávněný dojem, že jím přísluší věcné břemeno práva na vodu, nebyl v řízení zjištěn. K tomu, co soud konkrétně zjistil z části důkazů žalobkyně (žalobců) na téma zřejmosti domnělého titulu k věcnému břemenu (služebnosti) práva na vodu, tj. při absenci konkrétního právního úkonu a navíc zaznačeného v pozemkových knihách, soud odkazuje na podrobné údaje v odst. 23 a 24 odůvodnění. Ani z geometrického plánu č. j. , Anonymizováno, , ani ze zaměření služebnosti vodovodu není možné jakkoli vyhodnotit, že by zde z let 1936 a 1937 existoval podklad pro závěr o tehdejším zřízení práva vody ve prospěch pozemku p. č. , hodnota, k tíži předmětných pozemků. V tuto pasáž proto soud jen stručně opakuje, že geometrický plán se týkal toliko rozdělení pozemků, a to nikoli předmětných, žádná služebnost, a to vodovodu ani vody, zde zaznamenána nebyla. Dále se existence (zřízení) služebnosti nepodává ani ze služebnostní smlouvy ze dne 19. 3. 1938, kterou (oproti dříve avizované smlouvy z roku 1936) žalobci skutečně předložili k důkazu a to v německém jazyce. Soud považoval za nadbytečné provádět překlad této smlouvy pomocí soudního tlumočníka, jelikož již jen z tvrzení žalobců (odst. 6 odůvodnění) je zřejmé, že služebnost braní/čerpání vody podle této smlouvy vložená do pozemkových knih se vůbec netýkala pozemku žalobkyně p. č. , hodnota, (a domu č. p. , Anonymizováno, ), nýbrž domů č. p. , Anonymizováno, na st. p. č. , hodnota, (později vlastník , Anonymizováno, , nyní , Anonymizováno, ). Konstrukce žalobkyně, že taková smlouva svědčí o zřízení služebnosti braní vody též ve prospěch pozemku st. p. č. , hodnota, , je neakceptovatelná. Jestliže žalobkyně vyzdvihovala, že vlivem poválečných historických souvislostí se v pozemkových evidencích nedochoval po roce 1950 zápis o služebnosti ve prospěch pozemků st. p. č. , hodnota, (nyní vlastnictví žalobkyně) a st. p. č. , Anonymizováno, , pak ovšem přehlíží, že služebnost braní vody byla ovšem v pozemkových knihách jednoznačně zaznamenána před uvedeným rokem konkrétně ve prospěch pozemku st. p. č. , Anonymizováno, , na základě služebnostní smlouvy z 19. 3. 1938, nikoli ve prospěch pozemku žalobkyně.

45. Ze všech shora uvedených důvodů musel přistoupit k zamítnutí žaloby, jelikož nebylo prokázáno, že by žalobkyně předmětnou služebnost ve vztahu ke služebným předmětným pozemkům skutečně vydržela. To nevylučuje úvahu, že žalobci a jejich právní předchůdci mohli vodu čerpat (avšak dle názoru soudu z nádrže na p. č. , Anonymizováno, ) na základě jiného právního vztahu, např. výprosy.

46. Ve věci plně úspěšné žalované bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných náklady právního zastoupení, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT).

47. Ve fázi řízení do jednání a vydání částečného rozsudku dne 14. 11. 2019, č. j. , spisová značka, představuje tarifní hodnota – při tehdejších dvou dílčích nárocích vůči oběma žalovaným na určení služebnosti – částku celkem 70 000 Kč (součet dvou tarifních hodnot po 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 3 AT). Odměna advokátky za jeden úkon právní služby představuje 3 900 Kč, avšak s ohledem na její snížení o 20% při zastupování dvou žalovaných (§ 12 odst. 4 AT) jde fakticky o 3 120 Kč. Tato odměna pak přísluší ve vztahu k žalované za 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, včetně předsporné korespondence vůči zástupci žalobců, konzultace s klientem v délce přesahující 2 hodiny – v březnu 2019 po doručení žaloby, 2 x písemné podání ve věci samé – 8. 3. 2019 a 6. 5. 2019 a účast u jednání 14. 11. 2019; § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) AT), když ve vztahu k jednání 14. 11. 2019 přesahujícím 2 hodiny, se odměna započítává 2x, tudíž jde celkem o 18 720 Kč (6 x 3 120 Kč).

48. V další fázi řízení počínaje odvoláním proti částečnému rozsudku ze dne 14. 11. 2019 až do vyhlášení 2. rozsudku okresního soudu byla předmětem řízení vždy již jen existence jedné služebnosti, proto při tarifní hodnotě 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) AT) činí odměna advokátky za jeden úkon 2 500 Kč (§ 7 bod 5 AT), resp. po snížení dle § 12 odst. 4 AT o 20% jde o 2 000 Kč. V uvedené fázi řízení dosáhla odměna advokátky, která učinila 5 úkonů (3 písemná podání ve věci samé včetně vyjádření k odvolání žalobců – z 6. 2. 2020, 9. 12. 2020 a 24. 5. 2021, účast u jednání odvolacího soudu dne 24. 9. 2020 a u okresního soudu 15. 6. 2021) celkem 10 000 Kč (5 x 2 000 Kč).

49. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z výše uvedených 10 úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 3 000 Kč (10 x 300, § 13 odst. 4 AT).

50. Zbylé náklady právního zastoupení pro shora uvedenou část řízení v podobě náhrady za ztrátu času a cestovného byly do nákladů řízení žalované přiřazeny jednou polovinou, neboť byly fakticky vynaloženy jen jedenkrát pro oba žalované společně. Na náhradě za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátkou při cestě ke 2 jednáním u okresního soudu a k jednomu jednání u odvolacího soudu (z , adresa, a zpět a z , adresa, a zpět) v trvání celkem 14 půlhodin, jde o 1 400 Kč (14 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), tudíž u žalované 700 Kč.

51. Cestovní výdaje advokátky byly vynaloženy při jízdě vozem , jméno FO, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou (při metodice spotřeby paliva 2004/3/ES jde o třetí údaj ohledně spotřeby na 100 km v bodě 27 velkého technického průkazu) 7,1 litrů/100 km. Za jízdu z , adresa, a zpět, ve vzdálenosti vždy 60 km, přísluší ve vztahu k jednání konanému dne 14. 11. 2019 cestovní náhrada 387 Kč [při sazbě základní náhrady 4,10 Kč za 1 km a při ceně benzinu natural za jeden litr 33,10 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 333/2018 Sb.)] a dne 15. 6. 2021 cestovní náhrada 382 Kč (sazba 4,40 Kč za 1 km, cena benzinu 27,80 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb.). Za jízdu z , adresa, a zpět ve vzdálenosti 150 km, při sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km a při ceně benzinu natural za jeden litr 32 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb.) činí cestovní náhrada 971 Kč. Celkem tedy cestovní výdaje advokátky představovaly částku 1 740 Kč, na žalovanou přísluší 870 Kč.

52. Dále k nákladům řízení patří částka 6 410,50 Kč jako polovina nákladů odvolacího řízení ukončeného rozsudkem ze dne 24. února 2022, č. j. , spisová značka, (k jejich skladbě viz odst. 12 citovaného rozsudku).

53. Ve fázi řízení o dovolání a v řízení u odvolacího soudu po zrušení jeho rozsudku č. j. , spisová značka, až do vydání usnesení č. j. , spisová značka, . nebyly vynaloženy žádné náklady řízení (právní zástupkyně neučinila žádný procesní úkon).

54. Konečně k nákladům řízení patří náklady 15 873,75 Kč vynaložené v řízení před okresním soudem po zrušení 2. rozsudku okresního soudu. Jednak jde o odměnu 2 000 Kč za 1 úkon právní služby, uskutečněný ještě při zastoupení obou žalobců (konzultace přesahující 2 hodiny po doručení rozsudku NS a zrušujícího usnesení odvolacího soudu, včetně dalšího postupu ve věci; § 11 odst. 1 písm. c) AT), dále odměnu po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 AT) při zastoupení již jen jedné žalované, a to za 3 úkony (jednání 12. 10. 2023, 5. 12. 2023 a 1. 2. 2024), když však účast u jednání 5. 12. 2023 se započítává 2 x, tj. celkem 4 x 2 500 Kč – 10 000 Kč. Dále jde o RP k uvedeným 4 úkonům – 1 200 Kč. Konečně k nákladům řízení patří náhrada za ztrátu času 12 půlhodin – 1 200 Kč a cestovné vozem , jméno FO, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 7,1, l/100 km (k tomu viz výše), a to konkrétně v roce 2023 za dvě jízdy celkem 975,02 Kč [2 x 487,51 Kč, při sazbě základní náhrady 5,20 Kč a ceně benzinu 95 oktanů – 41,20 Kč za 1 l (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 467/2022 Sb. ve zněním účinném k 12. 10. 2023)], v roce 2024 za jednu jízdu celkem 498,73 Kč [při sazbě základní náhrady 5,60 Kč a ceně benzinu 95 oktanů 38,20 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 398/2023 Sb.)].

55. Celková výše nákladů řízení žalované tedy činí 55 574,25 Kč.

56. Platební místo pro náhradu nákladů řízení je určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalobkyně aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.