10 C 31/2025

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Jméno žalobkyně B . Anonymizováno Jméno žalobkyně C zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 36 238 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 28 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 990 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 248 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně 60 % nákladů řízení, a sice ve výši 13 801,50 Kč.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 36 238 Kč s úrokem z prodlení z této částky v sazbě 14,75 % ročně od 21. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že prostřednictvím mandatáře uzavřela jako věřitelka (úvěrující) dne 28. 6. 2023 s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále případně jen „Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy měly být Obchodní podmínky, přičemž dle jejich článku 1. odst. 2. měla být Smlouva uzavřena akceptací žádosti žalovaného ze strany žalobkyně (prostřednictvím prodejce – mandatáře). Úvěr byl fakticky poskytnut ve sjednané částce 36 238 Kč převodem na účet prodejce 30. 6. 2023. Smlouvou měly být sjednány podmínky pro vrácení úvěru (zjevně též nejméně s úrokem z úvěru) tak, že žalovaný měl splácet v 25 měsíčních splátek po 1 995 Kč počínaje 15. 7. 2023. Pokud žalobkyně uvedla, že v průběhu trvání smlouvy žalovaný přestal pravidelné splátky hradit, pak ovšem z jejího dalšího tvrzení, že se tak stalo od splátky splatné 15. 7. 2023, zjevně plyne, že žalovaný splátky vůbec platit nezačal, neboť k 15. 7. 2023 měla být splatná teprve 1. splátka. Žalovaný byl žalobkyní upomínán o placení, bezvýsledně, proto dopisem z 21. 5. 2024 úvěr zesplatnila ke dni 16. 5. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě veškerých závazků ze Smlouvy. Následně žalobkyně zjistila, že žalovaný byl již před uzavřením Smlouvy omezen ve svéprávnosti, tudíž je Smlouva neplatná. Žalobkyně tak podanou žalobou výslovně uplatnila vůči žalovanému jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 36 238 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky od 21. 6. 2024.

2. Opatrovník žalovaného (ustanovený mu dále citovaným rozsudkem zdejšího soudu v důsledku toho, že již rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 22. 8. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 18. 10. 2019, byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžného každodenního života, a následně rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2024, , spisová značka, , který nabyl právní moci 28. 5. 2024, bylo nově o svéprávnosti žalovaného rozhodnuto tak, že žalovaný není způsobilý mj. samostatně hospodařit s částkou vyšší než 1 000 Kč týdně, a dále mu byla opatrovníkem ustanovena obec , adresa, ; návrh žalovaného na navrácení svéprávnosti byl zamítnut) na počátku řízení (v rámci podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu) zdůrazňoval, že žalovaný v době uzavření údajné úvěrové smlouvy č. , hodnota, nebyl pro duševní chorobu schopen právně jednat (opatrovník odkázal na § 581 o. z.), tudíž je jeho jednání od počátku právně neplatné.

3. Žalobkyně však na žalobě setrvala, když vyzdvihla, že neplatnost Smlouvy již výše popsaným způsobem zohlednila a uplatnila vůči žalovanému pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný totiž převzal předmět, jehož kupní cena byla uhrazena z prostředků žalobkyně (kdy tato uhradila prodejci celkem 36 238 Kč po předání příslušného zboží žalovanému), tj. , Anonymizováno, , od prodejce při uzavírání Smlouvy. Při té příležitosti předložil svůj občanský průkaz a sdělil prodejci své osobní údaje. Vedle Smlouvy byla s žalovaným uzavřena také smlouva o pojištění. Bezdůvodné obohacení žalovaného každopádně spočívalo v získání uvedeného zboží za kupní cenu 28 990 Kč. V částce 7 248 Kč pak dle názoru žalobkyně bezdůvodné obohacení žalovaného představuje možnost, aby žalovaný jako držitel uvedeného telefonního přístroje případně obdržel od pojišťovny z titulu pojistné smlouvy pojistné plnění např. v případě ztráty uvedeného telefonu. Částka 7 248 Kč tvořila jednorázové pojistné dle obsahu Smlouvy a smlouvy o pojištění, také tuto částku žalobkyně prodejci uhradila.

4. Opatrovník žalovaného pak v průběhu řízení zdůraznil limitování možností opatrovníka v rámci vedení procesní obrany za žalovaného. S tímto není jednoduchá domluva, k předmětnému jednání o Smlouvě mělo dojít ještě v době, kdy obec neplnila funkci opatrovníka. Podle znalostí opatrovníka popírá žalovaný samotné jednání, a byť si je opatrovník vědom určité nevěrohodnosti stanoviska žalovaného, pak na druhou stranu je mu známo, že žalovaný je snadno zneužitelný svým okolím. Je otázkou, do jaké míry by měl být odpovědný za své jednání. To, že žalovaný převzal předmětný mobilní telefon, opatrovník v řízení učinil sporným. Posléze na základě provedeného dokazování (zejm. zprávou policie ČR – viz odst. 11 odůvodnění rozsudku) měl zato, že je diskutabilní počínání prodejce (mandatáře žalobkyně) v podobě sjednání Smlouvy s žalovaným a předání zboží žalovanému za situace, kdy sám prodejce spatřoval podezřelé okolnosti v jednání žalovaného a jeho doprovázející osoby při jednání o Smlouvě; právě této doprovázející osobě místo žalovaného mohl z neplatné Smlouvy plynout faktický benefit.

5. Žalobkyně přesto žádala vyhovění žalobě, a to i v případě uhrazeného pojistného.

6. Z listinných důkazů učinil soud dále popsaná dílčí skutková zjištění.

7. Listinou „Úvěrová smlouva č. , IBAN, “ soud zjistil, že měla zachycovat právní jednání v podobě uzavřené úvěrové smlouvy, a to mezi žalobkyní jako věřitelkou, zastoupenou zástupcem – , právnická osoba, , IČO , IČO, (což bylo prokázáno smlouvou o obchodním zastoupení č. , hodnota, , uzavřenou mezi žalobkyní a uvedeným zástupcem dne 31. 12. 2017), a žalovaným jako klientem (fyzickou osobou nepodnikatelem), přičemž účelem poskytnutí úvěru byla koupě zboží žalovaným, a to konkrétně mobilního telefonu za ve smlouvě prezentovanou pořizovací cenu 36 238 Kč (částka shodná i pro výši poskytnutého úvěru). K uzavření smlouvy mělo dojít v , adresa, . 6. 2023, totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu č. , hodnota, s platností do 31. 10. 2032.

8. Z doplňku účtenky – faktury s č. dokladu 920719103 soud zjistil, že ve vztahu k výše uvedené úvěrové smlouvě byl tento doklad vystaven v den údajného uzavření smlouvy 28. 6. 2023, kdy předmětem prodeje (zbožím) byl mobilní telefon , Anonymizováno, za kupní cenu 28 990 Kč včetně DPH. Dále na účtence figurovala částka 7 248 Kč za položku „pojištění mobil tablet“.

9. Výpisem z účtu vedeného , právnická osoba, . pro žalobkyni pod č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně pod označením osoby klienta – žalovaného převedla platbu 36 238 Kč pod VS korespondujícím výše uvedenému číslu úvěrové smlouvy (odst. 7 odůvodnění) – , Anonymizováno, .

10. Za smlouvy o pojištění – č. , hodnota, bylo zjištěno, že uváděla 3 účastníky smlouva, a to pojistitele – , Anonymizováno, , a. s. IČO , IČO, se sídlem ve , Anonymizováno, republice, pojistníka (na základě rámcové smlouvy) – výše uvedeného obchodního zástupce žalobkyně společnost , právnická osoba, a jako pojištěného uváděla žalovaného. Pojištění se mělo týkat mobilního zařízení – telefonu specifikovaného mj. v doplňku účtenky (odst. 8 odůvodnění rozsudku), pojistné bylo sjednáno jako jednorázové ve výši 7 248 Kč. Podstatou pojištění bylo zajištění pojistného plnění pro případ poškození nebo zničení živelní událostí, pádem nebo nárazem zařízení, zkratem nebo jiným působením elektrického proudu.

11. Z přípisu Policie ČR, Územního odboru , adresa, , že 28. 6. 2023 měla osoba vystupující pod jménem , Anonymizováno, přimět žalovaného, aby si v prodejně Planeo a Datart v , adresa, vzal úvěr na svou osobu, přičemž uvedená osoba měla přemluvit žalovaného, aby nesděloval, že je nesvéprávný, což měl žalovaný akceptovat z důvodu strachu z uvedené osoby, následující. Policie prošetřovala případ, kdy se na oddělení , adresa, dostavil žalovaný s dalším mužem, oba se policii již při příjmu oznámení zdáli výrazně mentálně zaostalí, čemuž korespondoval i zmatečný popis události žalovaným při podání vysvětlení, s uvedením vzájemně se vylučujících informací ohledně celé situace. Žalovaný sice uváděl, že jej k převzetí úvěru měla přinutit výše uvedené osoba, ta po něm měla chtít převzetí úvěru na dva telefony (, Anonymizováno, což mělo proběhnout v prodejnách Datart a Planeo v centru , Anonymizováno, – OC , právnická osoba, . Policie však šetřením nezjistila uskutečnění takového převzetí úvěru na žádné z označených prodejen, dále opakovaným šetřením nebyla zjištěna existence osoby žalovaným tvrzeného , Anonymizováno, v místě, které žalovaný označil jako místo, kde měl u takové osoby jednu noc přespat. Na základě zaslaných smluv policie identifikovala prodejnu, kde došlo k nákupu telefonu – prodejna , právnická osoba, v , jméno FO, , adresa, , nacházející se až na periferii města , adresa, . Policie získala vysvětlení prodejce, s nímž žalovaný uzavíral úvěrovou smlouvu, a který uvedl, že si žalovaného dobře pamatuje, neboť byl výrazného vzhledu a na prodejnu přišel s nějakou dívkou, kdy se oba při procesu schvalování úvěru chovali divně, roztěkaně a neustále se něčemu smáli. Prodejce jednoznačně vyloučil jakýkoli nátlak ze strany dívky nebo to, že by byl žalovaný k uzavření smlouvy dívkou jakkoli instruován. Žalovaný před prodejcem uváděl, že chce přítelkyni koupit jako dárek telefon, proto si bere úvěr. Policie tedy neměla za potvrzenou situaci podoby nátlaku ani přítomnosti údajné osoby , Anonymizováno, při uzavírání úvěru. Nicméně z osobní znalosti žalovaného policista vyhodnotil, že jde o osobu velmi nízké inteligence, působící submisivně, a snadno sugestibilní. Podle úvahy policie jde pak o uživatele návykových látek, což je dovozováno ze zmatečnosti, rozporuplnosti informací sdělovaných žalovaným při podaném vysvětlení.

12. Při hmotněprávním posouzení věci vzal soud v úvahu adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“).Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právu na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na podkladě dílčích skutkových zjištění (odst. 7 až 11 odůvodnění) a jejich posouzení dle výše citované právní úpravy soud učinil tyto skutkové a právní závěry.

14. Žalovaný dne 28. 6. 2023 převzal od prodejce , právnická osoba, jako obchodního zástupce žalobkyně výše uvedený mobilní telefon (prokázáno z přípisu policie – odst. 11, zejm. z podaného vysvětlení prodejce, dále z doplňku účtenky – odst. 8 odůvodnění) za prodejní cenu 28 990 Kč (zjištění z doplňku účtenky – faktury č 920719103, odst. 8). Učinil tak v souvislosti s jednáním o uzavření úvěrové smlouvy č. , IBAN, , podle níž mu žalobkyně měla poskytnout úvěr na úhradu pořizovací ceny telefonu (ve smlouvě uvedena cena zboží 36 238 Kč, avšak fakticky – viz zjištění z doplňku účtenky, č. dokladu 920719103 – šlo o cenu zboží 28 990 Kč včetně DPH, ze zbytku 7 248 Kč o jednorázové pojistné). Žalobkyně za žalovaného skutečně vůči prodejci kupní cenu telefonu uhradila (zjištění z výpisu z účtu, odst. 9 odůvodnění), přičemž zaplatila též částku 7 248 Kč jako jednorázové pojistné za pojištění zboží v případě poškození nebo zničení (přihláška k pojištění č. , hodnota, ). Žalovaný jednal o uzavření úvěrové smlouvy a převzal předmětné zboží za situace, kdy byl rozsudkem Okresní soudu v , Anonymizováno, ze dne 22. 8. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 18. 10. 2019 (a v rozsahu omezení svéprávnosti žalovaného byl de facto změněn rozsudkem zdejšího soudu až ze dne 8. 4. 2024, tj. až po jednání o předmětné smlouvě), omezen ve svéprávnosti až tak, že v danou dobu nebyl způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžného každodenního života. Uzavření úvěrové smlouvy na částku úvěru 36 238 Kč, zahrnující částku 28 990 Kč jako cenu žalovaným převzatého mobilního telefonu a částku 7 218 Kč jako pojistné určené jednorázově ve vztahu k pojistné smlouvě, jež měla být uzavřena zároveň se smlouvou o úvěru, zcela jednoznačně představuje jednání, ke kterému žalovaný v den 28. 6. 2023 nebyl ve smyslu rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, způsobilý. Podle § 581 (věta první) o. z. je proto neplatné jednání v podobě úvěrové smlouvy i smlouvy o pojištění. Žalovaný nicméně jednoznačně převzal zboží, jehož cenu žalobkyně zaplatila prodejci ve výši 28 990 Kč. Žalovaný se proto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť od žalobkyně získal peněžní prostředky 28 990 Kč formou provedení úhrady kupní ceny mobilního telefonu, na základě neplatné úvěrové smlouvy. Mobilní telefon zároveň fakticky do své dispozice převzal, jak bylo zjištěné z přípisu policie (odst. 11 odůvodnění), okolnosti zjištěné policií od prodejce (obchodního zástupce žalobkyně). Pokud snad posléze fakticky mobilní telefon od žalovaného získala třetí osoba (dívka, která s ním v době údajného zavírání Smlouvy byla u prodejce přítomná), pak okolnosti zjištěné z přípisu policie nesvědčí o tom, že by vztah z bezdůvodné obohacení měl vzniknout mezi ním a žalobkyní, neboť žalovaný podle všeho dívce telefon následně daroval. Právní poměr z bezdůvodné obohacení však zjevně zůstává zachován mezi žalobkyní a žalovaným. Dle § 2991 odst. 2 o. z. jde na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení v podobě majetkového prospěchu žalovaného získaného plněním bez právního důvodu (z neplatného právního jednání). Dle § 2991 odst. 1 o. z. je žalovaný povinen žalobkyni jako ochuzené vydat bezdůvodné obohacení, přičemž podle § 2999 odst. 2 o. z. je výše nároku žalobkyně (náhrada za bezdůvodné obohacení žalovaného) korespondující částce, kterou žalobkyně za žalovaného zaplatila ve vztahu k mobilnímu telefonu na kupní ceně, tj. v částce 28 990 Kč.

15. Naopak soud neshledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 248 Kč coby uhrazeného pojistného na pojištění předmětného telefonu. Vzhledem k nesvéprávnosti žalovaného v rozsahu popsaném v odst. 2 odůvodnění (k okamžiku jednání o Smlouvě – k 28. 6. 2023 – nebyl způsobilý jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžného života), tudíž pro něj nemohl platně vzniknout ani pojistný vztah z pojištění č. , hodnota, (odst. 10), kde výše pojistného činila 7 248 Kč.

16. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván de facto dopisem z 21. 5. 2024 (byť zde šlo o korespondenci informující žalovaného o zesplatnění úvěru dle předmětné smlouvy, fakticky však zároveň bylo požadováno na žalovaném i předmětné plnění – mj. částce 28 990 Kč), lhůta k plnění v rámci této výzvy byla stanovena do 6. 6. 2024. Pokud žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 28 990 Kč od 21. 6. 2024, činí tak de facto benevolentněji z hlediska okamžiku počátku úročení jistiny v dluhu, než jak je (ve smyslu § 1958 o. z.) stanovena splatnost nároku (na předmětné bezdůvodné obohacení), u kterého splatnost zjevně nebyla mezi stranami sjednána, ani není stanovena zákonem.

17. Soud tedy shrnuje, že žalobě bylo vyhověno v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco výrokem II. byla žaloba jako částečně nedůvodná zamítnuta.

18. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Ve věci měla žalobkyně úspěch v rozsahu cca 80 % (z částky jistiny 36 238 Kč jí soud přisoudil 28 990 Kč), zatímco v rozsahu cca 20 % byla neúspěšná. U žalovaného je poměr úspěchu a neúspěchu ve věci opačný. V řízení více úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení celkem v rozsahu 60 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně 80 % a úspěchem žalovaného 20 %). Náklady řízení žalobkyně jsou představovány (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř.) jednak soudním poplatkem 1 450 Kč a náklady právního zastoupení 21 552,50 Kč. Náklady za právní zastoupení byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, a to ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále „advokátní tarif“, případně jen AT), včetně znění vyhl. č. 258/2024 Sb., podle jejíhož přechodného ustanovení (čl. II) přísluší advokátovi za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. 1. 2025) odměna podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, tj. před 1. 1. 2025. Při tarifní hodnotě 36 238 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení bylo peněžité plnění v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon částku 2 580 Kč. Advokát v řízení učinil 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba, další písemné podání ve věci samé ze 7. 3. 2025, účast u jednání dne 13. 5. 2025; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT). Vzhledem k přehledu provedených úkonů pak celková odměna dosáhla částky 12 900 Kč (5 x 2 580 Kč). Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 450 Kč – tj. celkem 2 250 Kč (5 x 450, § 13 odst. 4 AT).

19. K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě k 1 jednání (z , adresa, a zpět) v celkovém trvání 6 půlhodin, celkem 900 Kč (6 x 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta 1 762 Kč za jízdu z , adresa, a zpět, ve vzdálenosti celkem , hodnota, km vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 6,2 litrů/100 km, při sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty za jeden litr 34,70 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 3 740,50 Kč [0,21 x (12 900 + 2 250 + 900 + 1 762)].Jestliže plná výše nákladů řízení žalobkyně činí 23 002,50 Kč, pak 60 % z toho, které je žalovaný povinen nahradit, činí 13 801,50 Kč.Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátu žalobkyně.

20. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody. Tvrzeny nebyly ani okolnosti o tom, že žalovaný na jedné straně splňuje podmínky pro stanovení plnění ve splátkách, na druhé straně že u něj jsou reálně předpoklady pro to, že bude splátky řádně hradit. Vzhledem k uvedenému pak není namístě, aby vymahatelnost pohledávky žalobkyně byla oddalována stanovením splátkového režimu plnění peněžité povinnosti.