10 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a nařízené usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 11. 2011, č. j. [číslo jednací] ve věci oprávněného – [právnická osoba], [IČO] a povinného – [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO] jsou vyloučeny položky uvedené v příloze k protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne 6. 1. 2022, a to položky„ iPad [příjmení]“ a„ myčka [příjmení]“.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně, aby z exekuce specifikované z její strany uvedením soudního exekutora [jméno] [příjmení] (a datem, které ovšem podle obsahu spisu zjevně odpovídá datu exekučního titulu sp. zn. 88 Ec 382/2011-8) a osoby povinného [jméno] [příjmení], byly vyloučeny položky, které označila žalobkyně jako položky [číslo] uvedla, že jde iPod [příjmení] a myčku [příjmení], a to ze soupisu provedeného dne 6. 1. 2022 jako přílohy k protokolu, resp. pro protokol soupisu věcí pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně tvrdila, že je výlučnou vlastnicí těchto věcí, které zakoupila ze svých vlastních prostředků a že exekutor nevyhověl jejímu návrhu z 2. 2. 2022 na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, příp. ponechávala rozhodnutí na úvaze soudu podle toho, jakým způsobem budou vyhodnoceny provedené důkazy. Soud věc projednal při jednání konaném 21. 6. 2022, a to v nepřítomnosti žalované, protože ta se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby věc byla projednána v její nepřítomnosti. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že pod sp. zn. [spisová značka] vede [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor, exekuci na základě pověření k jejímu provedení podle usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 11. 2011, č. j. [číslo jednací], a to nyní zjevně již ve prospěch oprávněné [právnická osoba] (která je v této věci stranou žalovanou) proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], pro pohledávku 157 305 Kč s příslušenstvím a pro náklady exekuce. Exekučním titulem je platební rozkaz Okresního soudu v Semilech ze dne 11. 8. 2011, č. j. 88 Ec 382/2011-8. V rámci tohoto exekučního řízení byl pořízen – podle žalobkyní předložené přílohy k protokolu o soupisu movitých věcí pod sp. zn. [spisová značka] – dne 6. 1. 2022 soupis movitých věcí, byl pod položkou 5 zapsán iPod a pod položkou 7 myčka [příjmení]. Pokud rozhodoval soudní exekutor o návrhu žalobkyně, který byl doručen soudnímu exekutorovi 4. 1. 2022, na vyškrtnutí těchto věcí ze soupisu movitého majetku, pak rozhodoval usnesením z 15. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] tak, že návrh žalobkyně zamítl. Zmiňuje se o pořízení soupisu movitých věcí z naprosto shodného data 6. 1. 2022, uvádí zde stejné označení movitých věcí iPod a myčka [příjmení], avšak položky označuje bodem 10 a 12. Nejasnost tohoto označení položkami nebyla v rámci tohoto řízení vysvětlena. Nicméně má soud za to, že (a to i podle vyjádření strany žalující, která uvedla, že takovéto věci byly sepsány při soupisu 6. 1. 2022 pouze vždy v jednom konkrétním případě), je nepodstatné označení těchto položek přímo pořadovým číslem v příloze protokolu o soupisu movitých věcí. V rozsudku ve výroku I proto postačuje jejich uvedení označením výrobků jako iPod a myčka [příjmení]. Zmínit lze z odůvodnění citovaného usnesení soudního exekutora z 15. 1. 2022, že ten nevyhověl návrhu žalobkyně proto, že nepovažoval za jednoznačně prokázané, že by jí svědčilo právo, které nepřipouští exekuci k věcem uvedeným ve výroku citovaného usnesení. Exekutor zmínil v odůvodnění pouze 2 důkazy, které mu byly předloženy, a to jsou kopie faktury ze 7. 9. 2018 č. [anonymizováno] [číslo] a dále kopie daňového dokladu [anonymizováno] ze dne 2. 5. 2020. Tedy podle obsahu odůvodnění se nejeví, že by soudní exekutorovi byly předloženy také doklady o tom, že tyto věci pořídila žalobkyně. V provedeném dokazování před soudem však soud dospěl k přesvědčení, že žalobkyně prokázala, že uvedené věci kupní smlouvou nabyla, neboť zaplatila jejich kupní cenu. Je to dokládáno jednak ve vztahu k položce iPod výpisem z účtu vedeným na jméno žalobkyně, přičemž zde je uvedeno i bydliště [obec a číslo], tedy místo, kde se konal soupis. Díle výpisem od m [právnická osoba] organizační složky z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] bylo jednoznačně prokázáno, že k datu 7. 9. 2018 byla provedena platba kartou, zaevidována na účtu 9. 9. 2018, částka činila 17 479 Kč a stalo se tak u prodejce [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [obec a číslo]. K tomu je korespondující faktura, kterou žalobkyně předložila, [variabilní symbol] a číslo daňového dokladu [anonymizováno] [číslo], vystavená 7. 9. 2018, a to přímo pro žalobkyni jako odběratele, kde je specifikace zboží uvedena jednoznačně iPod [příjmení], případně další související zařízení s tím, že částka k úhradě činila právě 17 479 Kč. Pokud jde o myčku [příjmení], tak žalobkyně dokladem v podobě účtenky za hotové č. [anonymizováno] vystavené pro odběratele, který byl označen jako [anonymizováno] [číslo] prokázala, že předmětem prodeje byla 1x myčka nádobí [příjmení] za částku celkem 9 068 Kč, datum vystavení dokladu bylo ke 2. 5. 2020 provedeno [anonymizována dvě slova], [IČO] v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec]. Této částce 9 068 Kč pak koresponduje zaznamenaná platba podle výpisu z účtu shodného čísla, tedy č. [bankovní účet] majitelky žalobkyně a tato platba byla provedena k datu 2. 5. 2020 kartou ve prospěch právě prodejny [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] na částku již zmíněnou 9 068 Kč, kdy k zaúčtování transakce došlo 4. 5. 2020. Právní posouzení skutkových zjištění soud učinil zejména dle zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dále podle zák. č. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Podle § 52 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Ve smyslu cit. ust. pak pro exekuční řízení platí i ust. § 267 o. s. ř., které uvádí, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona (tedy žalobou v řízení v I. stupni). Právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí prodejem majetku povinného je nepochybně vlastnické právo třetího subjektu k věci, která byla pojata do soupisu movitých věcí exekutorem. Podle § 1112 o. z. totiž má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Soud po skutkové a právní stránce vyhodnotil, že se žalobkyni podařilo prokázat, že nabyla vlastnické právo z uzavřené kupní smlouvy k oběma předmětným věcem, za které zaplatila kupní cenu. Svědčí jí tedy ve smyslu ustanovení § 52 zák. č. 120/2001 Sb. exekučního řádu a § 267 odst. 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, tudíž žalobě bylo vyhověno. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přizná účastníků, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve smyslu § 150 o. s. ř. však zároveň platí mj. v případě, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobkyně výslovně uplatnila vůči žalované v náhradové otázce toliko požadavek na uhrazení soudního poplatku 2 000 Kč. Podle cit. § 142 odst. 1 o. s. ř. by platilo, že ve věci úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Ve smyslu § 150 o. s. ř. však může dojít k tomu, že jsou-li pro to zvláštní důvody, potom soud nepřizná právo na náhradu nákladů řízení, přestože je účastník ve věci úspěšný. V projednávané věci žalovaná strana argumentovala zcela výstižně tím, že ze strany žalobkyně nebyla nijak upozorněna na postup, kdy za její součinnosti mohlo dojít k učinění příkazu ve vztahu k exekutorovi, aby provedl vyškrtnutí ze seznamu, ze soupisu nebo z přílohy soupisu movitých věcí, žalovaná nebyla ani upozorněna žádnou předžalobní výzvou na podání této žaloby. Dále lze zmínit, že podle obsahu odůvodnění usnesení, kterým exekutor žalobkyni nevyhověl, neměl k dispozici doklady, které se týkaly platby kupní ceny předmětných movitých věci, ostatně ani v tomto řízení zpočátku žalobkyně neprokazovala žádným způsobem uhrazení částky 17 479 Kč za iPod [příjmení], učinila tak až po výzvě soudu. Lze souhlasit se stranou žalovanou, že tato svým postupem nijak nezavdala příčinu k tomu, aby byla tato žaloba podána, protože žalobkyně nevyužila všechny možnosti obrany svého výlučného práva nepřipouštějící exekuci ještě v tom exekučním řízení. Zejména žalovaná netvrdila, že se obrátila na oprávněnou, tedy věřitele, zde žalovanou, aby za součinnosti s ní bylo provedeno vyškrtnutí věcí ze seznamu. S ohledem na uvedené okolnosti proto nebylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to ani v rozsahu, ve kterém ji požadovala – ve výši 2 000 Kč za soudní poplatek, a o nákladech řízení bylo rozhodnuto způsobem ve výroku II tohoto rozsudku.