10 C 64/2023

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce vedené proti povinnému [příjmení] [jméno] [jméno], r. č.: [číslo], hlášenému k trvalému pobytu [obec a číslo], [PSČ] [obec], jejímž provedením byl usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 10. 2022, č. j. [číslo jednací] pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] jsou vyloučeny položky [číslo] druhá z duplicitně uvedených položek [číslo] dále [číslo] – [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] zapsané v protokolu o soupisu věcí ze dne 16. 12. 2022, tj.: -) položka [číslo]) LED (LCD) TV [anonymizováno] -) položka [číslo]) osvěžovač vzduchu -) položka [číslo]) sušička [příjmení] -) položka [číslo]) sada na grilování -) položka [číslo]) sedací souprava látková -) položka [číslo]) myčka na nádobí [anonymizováno] -) položka [číslo]) sada golfových holí (8 ks ve vaku) -) položka [číslo]) vak na golfové hole – 14 ks -) položka [číslo]) vozík na golfové hole -) položka [číslo]) vak na golfové hole – 10 ks -) položka [číslo]) vozík na golfové hole -) položka [číslo]) vak na golfové hole – 6 ks -) položka [číslo]) vozík na vak golf -) položka [číslo]) lyže [anonymizováno] -) položka [číslo]) lyže [anonymizováno] -) položka [číslo]) [příjmení] [příjmení] -) položka [číslo]) vysavač na listy -) položka [číslo]) drtička větví -) položka [číslo]) křovinořez [příjmení] -) položka [číslo]) vertikulátor -) položka [číslo]) jízdní kolo [anonymizováno] -) položka [číslo]) jízdní kolo [anonymizováno] -) položka [číslo]) štípačka na dřevo -) položka [číslo]) střešní box [příjmení] -) položka [číslo]) běžecký pás [anonymizováno] -) položka [číslo]) obraz originál ([anonymizováno]) – [anonymizováno] [obec] -) položka [číslo]) obraz [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno].

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby z exekuce popsané ve výroku I. tohoto rozsudku byly vyloučeny také položky – první z duplicitně uvedených položek [číslo] dále položky [anonymizováno] a [anonymizováno], tj.: -) položka [číslo]) obraz na dřevě -) položka [číslo]) obraz [anonymizováno] -) položka [číslo]) sada (patrně„ bitů“).

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně 80% nákladů řízení, a to konkrétně ve výši 14 459,20 Kč.

1. Předmětem řízení podle žaloby podané dne 6. 3. 2023 byl požadavek žalobkyně, aby soud rozhodl o vyloučení movitých věcí, uvedených – dle označení žalobkyně – ve výrocích I. i II. odůvodňovaného rozsudku (dále případně jen„ Věci“), a to z exekuce popsané ve výroku I. tohoto rozsudku (dále v odůvodnění případně jen„ Exekuce“ a„ exekutor“). Žalobkyně tvrdila, že na základě návrhu žalované jako oprávněné došlo k zahájení Exekuce vůči povinnému [příjmení] [jméno] [jméno] (dále případně jen„ Povinný“), pověřený soudní exekutor následně vydal exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jímž rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí Povinného (dále případně jen„ Exekuční příkaz“, a následně dne 16. 12. 2022 provedl exekutor soupis movitých věcí (dále případně jen„ Soupis“), ve kterém zaznamenal mj. výše uvedených 30 položek. Žalobkyně však uvedené movité věci má ve svém výlučném vlastnictví, jelikož je (s řadou dalších movitých věcí) zakoupila kupní smlouvou č. 2022 dne 21. 10. 2022 od [jméno] [příjmení] [příjmení] (pozn. soudu – manželka [příjmení], dále případně jen„ Manželka povinného“), a následně tyto movité věci Manželce povinného pronajímá na základě smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne 21. 10. 2022 o nájmu movitých věcí s následným odkupem formou zpětného leasingu jako celý soubor věcí, přičemž Manželka povinného hradí řádně sjednané nájemné (pozn. soudu – obě smlouvy dále v odůvodnění označovány případně jen„ Smlouvy“). Dále žalobkyně zdůraznila, že dluhy Povinného s její osobou nikterak nesouvisí, přičemž dle ní má Povinný trvalé bydliště v nemovitosti, která je ve vlastnictví žalobce, a tuto nemovitost má včetně vybavení od žalobkyně pouze pronajatou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, kterou označila nejen za nedůvodnou, ale i za účelovou, rozpornou s dobrými mravy a s povinností jednat v právním styku poctivě, taktéž za představující zneužití práva; žalobkyni by tak neměla být poskytnuta z její strany požadovaná právní ochrana. Žalovaná podrobněji uvedla charakteristiku v Exekuci vymáhané pohledávky vůči Povinnému (pohledávka ve výši 25 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6% ročně z uvedené částky od 1. 3. 2022, s náhradou nákladů nalézacího řízení ve výši 1 415 346,50 Kč a s náklady Exekuce; exekuční titul – směnečný platební rozkaz vydaný [název soudu] ze dne 28. dubna 2022, č. j. [číslo jednací] (dále případně jen„ Exekuční titul“)). V rámci Exekuce byly postiženy nejen – mj. – výše uvedené movité věci, ale též na základě exekučního příkazu ze dne 31. října 2022, č. j. [číslo jednací] také věci nemovité v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] ([list vlastnictví]), které jsou dle přesvědčení žalované součástí SJM Manželky povinného a Povinného, konkrétně pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům (dále případně jen„ Dům“), a pozemek p. [číslo] (všechny nemovitosti – dále případně jen„ Nemovitosti“), přičemž Dům je adresou skutečného bydliště Povinného, zatímco na adrese [adresa]. Manželka povinného v rámci Exekuce po vydání příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu Manželky povinného (ze dne 25. listopadu 2022, č. j. [číslo jednací]) a příkazu k provedení exekuce prodejem Nemovitostí učinila již v podání mj. v podobě návrhu na částečné zastavení exekuce prodejem Nemovitostí a přikázáním pohledávky, dále též návrh na odklad exekuce (vůči příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky), konečně také žalobu o vyloučení věci (knihovny) z exekuce ze dne 2. 2. 2023 (pozn. soudu – u zdejšího soudu projednávána pod sp. zn. 10 C 35/2023). Žalovaná poukázala na to, že exekutor dospěl k závěru, že Nemovitosti jsou součástí SJM Manželky povinného a Povinného, exekučně jsou tedy postižené po právu, stejně tak jako pohledávka na účtu Manželky povinného. Popsané návrhy Manželky povinného v rámci Exekuce tak žalovaná – shodně jako projednávanou žalobu – považuje za nedůvodné, účelové, rozporné s dobrými mravy a s povinností jednat v právním styku poctivě, jakož i v rozporu se smyslem občanského soudního řízení a exekučního řízení, představující zneužití práva. Ačkoliv ke dni podání vyjádření žalované v projednávané věci (k datu 22. 5. 2023) bylo zdejším soudem na jednání 6. 4. 2023 vyhlášeno usnesení, jímž bylo návrhu Manželky povinného na částečné zastavení exekuce mj. prodejem Nemovitostí) vyhověno, žalovaná zvažovala podání odvolání proti takovému usnesení. Žalovaná považuje movité věci postižené exekutorem – pojaté do Soupisu – za exekucí postižené zcela po právu, jelikož žalobkyně neprokázala, že jí svědčí výlučné vlastnické právo k Věcem nepřipouštějící výkon rozhodnutí (exekuci), neboť nemá za prokázané, že by Věci byly výlučným vlastnictvím žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o způsobu nabytí vlastnického práva k Věcem považuje žalovaná za zjevně účelové, rozporné s dobrými mravy a povinností jednat v právním styku poctivě, v rozporu se smyslem a účelem exekučního řízení. Smlouvy případně uzavřené mezi Manželkou povinného a žalobkyní je právním jednáním neodpovídajícím skutečnosti, jejichž cílem výhradně byla snaha Manželky povinného (případně i Povinného) se formálně zbavit movitého majetku v Domě, kde Manželka povinného a Povinný společně bydlí, a vyhnout se tak následkům exekuce na majetek Povinného a na majetek v SJM Manželky povinného a Povinného. Tyto Smlouvy jsou proto absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, rozpor se zákonem a zjevným porušováním veřejného pořádku (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.)), tudíž nemohou přestavovat platný právní titul pro převod vlastnického práva na žalobkyni. Předmětné Smlouvy byly uzavřeny 21. 10. 2022 tj. až po vydání Exekučního titulu, po doručení poslední výzvy žalované Povinnému (1. 8. 2022) k zaplacení dlužných částek dle Exekučního titulu před podáním exekučního návrhu, po podání exekučního návrhu (7. 10. 2022), jakož i po vydání vyrozumění exekutora 19. 10. 2022 o zahájení Exekuce, tj. za situace, kdy Povinný i Manželka povinného si byli dobře vědomi bezprostředně hrozící exekuce a věděli o jejím zahájení. Dle žalované není prokázáno, že Manželka povinného byla ke dni uzavření Smluv výlučnou vlastnicí Věcí a že Věci naopak nebyly buď ve výlučném vlastnictví povinného (fakticky v Domě bydlícího i v rozhodné době) nebo v SJM těchto osob, tj. není prokázáno, že by žalobkyně nabyla Věci od oprávněného vlastníka. Je třeba vycházet z toho, že Věci nejsou ve vlastnictví žalobkyně, nýbrž ve vlastnictví Povinného, který v Domě fakticky bydlí. Žalovaná zdůraznila, že v rámci Exekuce exekutor usnesením z 13. 2. 2023, č. j. [číslo jednací] (dále případně jen„ Usnesení exekutora“) rozhodl o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu s odůvodněním mj., že listinami předloženými žalobkyní neměl za prokázané, že by žalobkyni svědčilo právo nepřipouštějící exekuci k Věcem, a že přiloženými listinami žalobkyně naopak zcela naplnila dikci § 2 zák. č. 99/1963 Sb., neboť takovým jednáním se snaží obejít či přímo zneužít právo. Žalovaná ze zmíněného rozhodnutí soudního exekutora o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu také odcitovala, že všechny prodané věci a následně pronajaté dle Smluv (celkem 200 kusů) byly prodány za pouhých 37 600 Kč, přičemž z ve spise o Exekuci založených listin nevyplývá, jak smluvní strany k této částce dospěly, avšak je zřejmé, že uvedená částka naprosto neodpovídá reálným tržním cenám věcí (např. obraz [anonymizována tři slova]„ [ulice] [anonymizováno]“ se prodává na aukčních portálech za cenu přibližně 2x vyšší než celková částka zaplacená žalobkyní Manželce povinného), platební doklad bez konkrétního čísla nelze považovat za důkaz o úhradě kupní ceny, ve Smlouvách nebylo uvedeno, kdo za žalobkyni jedná (a tudíž není prokázáno, že jednání učinila oprávněná osoba a že mohlo platně dojít k převodu vlastnického práva z Manželky povinného na žalobkyni), dále že žalobkyně je nevěrohodnou osobou (sídlí na virtuální adrese společné pro 100 dalších společností a firem, jejím předmětem podnikání jsou činnosti spočívající ve formálním odkupováním majetku od dlužníků a jeho následném pronájmu formou zpětného leasingu dlužníkům za účelem zamezení uspokojení práv věřitelů, tudíž jde o podnikání založené na porušování resp. obcházení zákona a na zneužívání práva (což žalovaná podpořila odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4452/2018, jakož i poukazem na to, že údaje žalobkyně z předmětné žaloby o tom, že Povinný má trvalé bydliště v nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, neodpovídají skutečnosti, což dokládá, že žalobkyně opakovaně používá při výkonu své podnikatelské činnosti také vzor žaloby pro obdobné případy)) Pokud žalovaná ve vyjádření zmiňovala, že žalobkyně v Exekuci podala 28. 12. 2022 návrh na vyškrtnutí věci ze Soupisu movitých věcí také ohledně položky (označené – vedle však dalších položek – shodně [číslo])„ sedací souprava – barva béžová“, pak tuto položku žalobkyně neučinila předmětem soudního řízení.

3. Žalobkyně v replice vůči vyjádření žalované zdůraznila, že závazek vymáhaný v Exekuci vznikl ze směnky vlastní, vystavené Povinným 12. 10. 2016 (k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 10. 2016) nicméně dle notářských zápisů ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] a ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] o zúžení SJM Manželky povinného a Povinného je nutné vycházet z toho, že žalobkyně koupila od Manželky povinného předmětné Věci, které zjevně nespadaly do SJM; uvedené notářské zápisy byly zapsány do příslušné evidence Notářské komory ČR dne 15. a 14. 7. 2015. Žalobkyně neměla důvod pochybovat, že předmětné věci skutečně patřily Manželce povinného, jelikož byly umístěny v Nemovitostech, které výlučně vlastní (i vlastnila), přičemž Věci měla před prodejem žalobkyni ve svém fyzickém držení. K námitce ohledně sjednané výše kupní ceny žalobkyně – s odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR, podle níž samotná okolnost, že se účastníku smlouvy na základě dohody o předmětu a rozsahu plnění nedostane ekvivalentu takového plnění, není v rozporu s dobrými mravy, lze si sjednat i cenu, která se odchyluje od obvyklé (tržní); případného institutu neúměrného krácení věřitele (§ 1793 o. z.) se může dovolávat pouze účastník příslušné smlouvy (zde žalobkyně či Manželka povinného), nikoliv třetí osoba – žalovaná. Dále se žalobkyně ohradila vůči názoru žalované o účelovosti celé smluvní konstrukce mezi žalobkyní a Manželkou povinného. Jde však o běžný případ tzv. zpětného leasingu, jehož hospodářský smysl je zřejmý a v souladu s právními předpisy. Je využíván osobami a určen osobám, které jsou majitelem movitého majetku, chtějí vyplatit exekuce či odvrátit dražbu, potřebují jistý obnos finančních prostředků a nemohou si dovolit dlouho na peníze čekat či nemohou nebo nechtějí získat půjčku od banky či nebankovní společnosti. Hospodářský význam pro žalobkyni je zřejmý v tom, že za dobu trvání pronájmu získává zisk, oproti tomu prodávající získává rychle finanční prostředky pro vyřešení své finanční situace, aniž by musel svůj majetek trvale prodat, přičemž celé nájemné může využít jako nákladovou položku. K tomu, že v jiných případech soudy shledaly popsaný postup za platný (a podaným vylučovacím žalobám vyhověly), jakož i za účelem domáhání se zohlednění ust. § 13 o. z. žalobkyně odkázala na rozhodnutí v jiných věcech jí se týkajících (rozsudek zdejšího soudu ze 7. 9. 2021, č. j. 6 C 118/2021-52, rozsudek OS [obec] ze dne 15. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], rozsudek OS [obec] ze dne 3. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] či rozsudek NS ČR ze dne 16. 1. 2019, č. j. [číslo jednací]).

4. V závěrečném návrhu žalobkyně setrvala na podané žalobě, zdůraznila, že závazek, pro jehož vymožení je prováděna Exekuce, nespadá do SJM Povinného a Manželky povinného, když vznikl až poté, co došlo k úpravě SJM, nemůže tak být exekuován věcmi ve výlučném vlastnictví Manželky povinného, případně věcmi, které by za jiných okolností spadaly do SJM. Manželka povinného nevěděla o dluzích svého manžela – Povinného, Smlouvy se žalobkyní uzavřela z jednoznačného důvodu, kdy pociťovala dočasný nedostatek finančních prostředků a snažila se zajistit si je i pro účely zabezpečení chodu domácnosti (Povinný jí v tomto nijak nepomáhal, postupně si půjčovala z různých zdrojů, a to i od žalobkyně), předmětné Smlouvy tak nejsou rozporné s dobrými mravy, nejsou neplatné. U všech Věcí neměla žalobkyně pochybnosti o tom, že jsou ve vlastnictví Manželky povinného a tyto tak mohou být kupní smlouvou převedeny na žalobkyni.

5. Žalovaná i v závěru řízení požadovala zamítnutí žaloby s odkazem na veškerou dříve uvedenou argumentaci (v rámci níž mj. uváděla, že jiná žalobkyní uváděná soudní rozhodnutí nebyla vydána po posouzení obdobných námitek, které v projednávané věci přednesla žalovaná, šlo např. o 1 rozsudek pro zmeškání či případ, kdy se žalovaná strana žalobě aktivně nebránila. Žalovaná považovala za neprokázané výlučné vlastnické právo žalobkyně k Věcem, přičemž zároveň nebylo prokázáno, že Věci nejsou buď výlučným majetkem Povinného nebo součástí SJM Povinného a Manželky povinného. Provedeným dokazováním (včetně výpovědí svědků [jméno] a [příjmení]) bylo prokázáno, že Smlouvy představují jen formální a účelové jednání, rozporné s dobrými mravy, motivované snahou formálně se zbavit majetku v SJM (ve všech podrobnostech, které žalovaná uvedla již v úvodních podáních či přednesech). Povinný vypověděl, že vztah s jeho manželkou byl již v době vymáhání pohledávky (i zahájení Exekuce) na bodu mrazu, což dle žalované bylo nepochybně z důvodu zahájení Exekuce; Manželka povinného tak jistě o Exekuci věděla. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně neposuzovala řádně vlastnický režim Věcí a neprověřovala ani to, zda Povinný (jako manžel strany, se kterou žalobkyně uzavírala Smlouvy) nečelí exekuci, či zda mu tato nehrozí.

6. Z korespondence zástupce žalované [příjmení] [příjmení], datované dnem 1. 8. 2022, a z dodejky potvrzené Českou poštou, s. p. soud zjistil, že zástupce žalované vyzval Mgr. [jméno] [jméno] (Povinného) k zaplacení peněžitých závazků vůči žalované podle Exekučního titulu (směnečný peníz 25 000 000 Kč a specifikované příslušenství; Exekuční titul byl připojen v příloze. Povinný byl upozorněn na podání exekučního návrhu v případě neplnění uvedených závazků. Výzva byla Povinnému jednak odeslána 2. 8. 2022 na e-maily [email] a [email]), jednak doručena v listinné formě na adresu [adresa], kde si ji převzal do vlastních rukou. Již dříve – 10. 6. 2022 – byla Povinnému na e-mail zaslána ze strany zástupce žalované (Mgr. Bc. [příjmení]) informace o vydání Exekučního titulu Městským soudem v Praze a výzva, aby si Povinný [příjmení] titul převzal (po neúspěšném doručování na adresu [adresa]) a nemařil doručení, dále – aby bezodkladně plnil dlužnou částku.

7. Účastníci měli za shodný obsah řady listin označených k důkazu. Z nich pak soud zjistil následující.

8. Z kupní smlouvy č. [rok] – [anonymizováno] ze dne 21. 10. 2022 a z přílohy [číslo] (specifikace předmětu převodu) k této kupní smlouvě (dále případně jen„ Kupní smlouva“) soud zjistil, že ji uzavřela Manželka povinného jako prodávající a žalobkyně jako kupující ohledně převodu vlastnického práva k movitým věcem, prodávaným jako celek (soubor věcí), označený obecně jako bytové a zahradní vybavení, elektrotechnika, spotřebiče, nářadí, drobné a dekorační předměty, sportovní potřeby a hudební nástroj. V podrobnostech – dle přílohy [číslo] – byl předmět prodeje specifikován cca 200 položkami (označenými číslicemi od 1 do 44, avšak de facto ve všech případech s „ podpoložkami“ označenými k číslům také písmeny„ a“ až – v některých případech –dokonce„ i“). V rámci takto specifikovaných movitých věcí byly pod položkami 1b, 18g, 7c, 24c, 6a, 5c, 20c, 21a, 21e, 20d, 20f, 21b, 21f, 22b, 22c, 18e, 11a a 11b popsány Věci zmíněné ve výroku I. tohoto rozsudku. K identifikaci a ztotožnění shodnosti Věcí pod položkami specifikace Kupní smlouvy a Soupisu soud, který další údaje zjistil ze samotného Soupisu (přesněji – jde o Přílohu k protokolu ze dne 16. 12. 2022 o soupisu movitých věcí, vyhotovenou v rámci Exekuce, dále však v odůvodnění rozsudku nadále nazývána jako„ Soupis“), uvádí, že v řadě případů si slovní označení Věcí de facto odpovídala, vedle toho má soud u případu, kde tato slovní shoda není, totožnost Věcí dle obou seznamů za doloženou podle toho, že položka [číslo])„ osvěžovač vzduchu“ koresponduje údaji ve specifikaci ke Kupní smlouvě položce 18g„ ozonová čistička vzduchu – černá“, položka dle Soupisu [číslo])„ sada na grilování“ koresponduje položce dle Kupní smlouvy 24c„ nářadí na grilování NEREZ“, položka [číslo])„ sedací souprava látková“ koresponduje položce Kupní smlouvy 6a„ textilní sedačka, tvar L“, položky [číslo]) až 20) korespondují ve specifikaci předmětu převodu dle Kupní smlouvy údajům pod položkou 20c, tj.„ 3 sady golfových holí + 3„ bagy“, dále položka dle Soupisu [číslo]„ drtička větví“ koresponduje dle Kupní smlouvy položce 22b„ drtič větví [anonymizováno]“, položka dle Soupisu [číslo]„ štípačka na dřevo“ koresponduje k položce 21b„ štěpkovač dřeva [anonymizováno]“, a konečně položka Soupisu 39)„ obraz – originál – [anonymizováno] [obec]“ koresponduje položce 11a specifikace Kupní smlouvy„ obraz [anonymizováno] [obec] – [ulice] [anonymizováno]“ (což je zřejmé jednak z toho, že v Usnesení exekutora je položka 39) nazvaná právě jako„ Obraz – [anonymizováno] – autor [anonymizováno] [obec]“, navíc z toho, že v Kupní smlouvě jsou uvedené toliko dva obrazy uvedeného autora, z čehož obraz„ [anonymizováno]“ ve svém označení zcela koresponduje položce [číslo]) Soupisu, zatímco druhý z obrazů uvedeného autora neobsahuje v Soupisu konkrétní název, jen údaj, že jde o originál, a v specifikaci Kupní smlouvy je tento obraz i s pojmenováním„ [ulice] [anonymizováno]“).

9. Pokud jde o Věci uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku, pak ze Soupisu soud zjistil, že položky [číslo] jsou označené tak, jak je žalobkyně pojmenovala v žalobě. U položek 8 a 10 nemá soud z Kupní smlouvy a specifikace převáděných movitých věcí za prokázané, že by žalobkyně od Manželky povinného takovéto věci koupila. Žalobkyně tvrdila, že jde o obrazy zakoupené, resp. ve specifikaci Kupní smlouvy označené jako položka 19g, avšak taková položka ve specifikaci Kupní smlouvy vůbec nefiguruje. Nelze také ztotožnit zmíněnou položku Soupisu [číslo]„ obraz ve dřevě“ s položkami specifikace Kupní smlouvy, jelikož by tím soud jednak překračoval svoje pravomoci, respektive rozhodoval o nároku, který žalobkyně neučinila předmětem řízení (specifikace Kupní smlouvy obsahovala např. položky 11c –„ obraz [anonymizováno] [číslo] [jméno]“ či 11d„ obraz [anonymizováno] [číslo] [jméno]“, položku 25a„ obraz, [anonymizováno], autor [příjmení] r. 2000“ nebo položky např. 17e či 19b se shodným názvem„ ikona svatého – autor neznámý“, aniž by u posledních dvou uvedených bylo zřejmé, o jaký druh uměleckého díla jde. Pokud žalobkyně tvrdila, že Kupní smlouvou nabyla vlastnické právo k položce 10)„ obraz [anonymizováno]“, který měl být ve specifikaci Kupní smlouvy uveden pod položkou 4e, pak ani to nebylo provedenými důkazy prokázáno, jelikož citovaná položka měla označení„ obraz [ulice] [anonymizováno]“. [příjmení] toho lze poznamenat, že dle názoru soudu se položka [číslo]) v Soupisu vyskytuje s údajem popisu věci jako„ [anonymizována dvě slova]“, čemuž koresponduje přibližně označení této položky v Usnesení exekutora ze dne 13. 2. 2023, č. j. [číslo jednací] jako„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Konečně ohledně položky 35), kterou žalobkyně požadovala rovněž vyloučit z exekuce provedením jejího prodeje, že již ze samotných tvrzení žalobkyně bylo stěží možné žalobě vyhovět, jelikož sama žalobkyně uváděla, že tato položka je v Soupise špatně čitelná, má jít o„ sadu“, u čehož se v závěrečném návrhu domnívala, že by mohlo jít o„ sada bike x“. K tomu soud poznamenává, že v Usnesení exekutora byla položka 35) jmenována jako„ Sada bitů“. Pokud však žalobkyně sama nevěděla, jaká konkrétní věc (věci) jsou touto položkou 35) Soupisu míněny, pak to logicky vylučuje možnost takto neztotožněnou položku porovnat se specifikací Kupní smlouvy a učinit z tohoto porovnání závěr, že sepsaná věc (věci) byly žalobkyní před Soupisem Kupní smlouvou zakoupeny. Jestliže žalobkyně v žalobě tvrdila, že tato nečitelná (tím pádem neztotožnitelná) položka Soupisu koresponduje položkám [číslo] a 21d specifikace Kupní smlouvy, pak uvedené hodnocení je vyloučené právě soudem podané vysvětlení. Položky 21c a 21d Kupní smlouvy byly označené jako„ 4x in line brusle + boty do lyží“ a„ 2x brusle + 3x boty na lyže dětské“, což nejen dle slovního označení, nýbrž i významově nijak nekoresponduje úvaze žalobkyně, že položka 35) Soupisu představuje právě tyto věci, respektive, že tyto věci je možné označit jako„ sada bitů“ nebo„ sada bike“.

10. Konečně soud z Protokolu o soupisu movitých věcí povinného (jehož přílohou je Soupis) zjistil, že byl v rámci Exekuce vyhotoven dne 16. 12. 2022 na adrese [adresa], o jehož osobních poměrech zaměstnanci exekutora zjistili, že je ženatý a nemajetný; Povinný uvedl subjekt svého zaměstnavatele a příjem 20 000 Kč, také prohlásil, že k sepsaným věcem nemá vlastnické právo, že patří [právnická osoba] (žalobkyně) a že na uvedené adrese nebydlí.

11. V samotném textu Kupní smlouvy podepsala prodávající – Manželka povinného – také prohlášení, že podpisem smlouvy výslovně ztvrzuje, že je oprávněným a výlučným vlastníkem předmětu převodu a že je oprávněna s předmětem převodu nakládat, že žádná třetí osoba nemá k předmětu převodu žádná vlastnická, spoluvlastnická či jiná práva atd. Dále podepsala prohlášení, že vůči ní není vedeno insolvenční řízení, že vůči ní nebyla ze strany třetí osoby uplatněna žádná pohledávka, a že není účastníkem žádného řízení o zaplacení nějaké finanční částky, včetně řízení exekučního. Kupní cena za soubor věcí byla stanovena dohodou v příloze [číslo] Kupní smlouvy, a to konkrétně na 37 600 Kč, podle obsahu této přílohy byla uhrazena v hotovosti. Ohledně zaplacení kupní ceny žalobkyní vůči Manželce povinného bylo zjištěno z výdajového pokladního dokladu, že tento neobsahoval žádné číselné označení, byl vyhotoven 21. 10. 2022 a uváděl údaje o vyplacení částky 37 600 Kč Manželce povinného pro účel platby„ Kupní smlouva č. 2022 [číslo] movitých věcí“; podpis v kolonce„ podpis příjemce“ byl obsažen vlastnoruční, nečitelný, korespondující podpisům u pojmů„ prodávající“ na Kupní smlouvě či např. v příloze [číslo] Kupní smlouvy (specifikace ceny), zatímco podpisy v kolonce„ schválil“ či„ podpis pokladníka“ obsaženy nebyly, pouze nečitelná parafa byla u otisku razítka žalobkyně v levém horním rohu výdajového pokladního dokladu, kolonce určené ke ztotožnění vyplácející organizace. V příloze [číslo] Kupní smlouvy (specifikace ceny) pak bylo uvedeno též to, že prodávající má právo za předem sjednaných podmínek odkoupit veškeré movité vybavení, jsoucí předmětem Kupní smlouvy, zpět.

12. Ze Smlouvy o nájmu movitých věcí s následným odkupem bylo zjištěno, že i tuto uzavřela žalobkyně, a to jako pronajímatel, a Manželka povinného jako nájemce, rovněž stejného dne jako Kupní smlouvu – 21. 10. 2022. Předmět nájmu byl popsán shodně jako předmět prodeje v Kupní smlouvě, tj. nejprve obecným souhrnným popisem„ bytové a zahradní vybavení, elektrotechnika, spotřebiče, nářadí, drobné a dekorační předměty, sportovní potřeby, hudební nástroj“, dále také odkazem na přílohu č. 1 smlouvy o nájmu, který obsahově korespondoval„ specifikaci předmětu převodu“ jako přílohy ke Kupní smlouvě Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 21. 10. 2022 do 21. 10. 2026 (pozn. soudu – 4 roky, tj. 48 měsíců) s tím, že v případě, kdy bude nájem řádně trvat do konce sjednané doby, bude nájemkyně oprávněna předmět nájmu koupit za zůstatkovou cenu ve výši 1 000 Kč. Výše nájemného, které byla nájemkyně zavázána platit pronajímateli, byla sjednána s odkazem na přílohu č. 2 této smlouvy„ specifikace nájemného“, konkrétně tak, že za 1. až 5. měsíc činilo 7 830 Kč (tj. celkem 39 150 Kč za prvních 5 měsíců), dále za další měsíce 310 Kč měsíčně (tj. za zbývajících 43 měsíců celkem 13 330 Kč). Manželka povinného měla tudíž žalobkyni za nájem všech věcí, jsoucích předmětem Smluv, uhradit nájemné za dobu 48 měsíců ve výši 52 480 Kč, zatímco na prodejní ceně obdržela od žalobkyně 37 600 Kč. Prostřednictvím výpisu z účtu žalobkyně (č. l. 34) bylo prokázáno, že od Manželky povinného obdržela mj. 28. 11. a 16. 12. 2022 částku ve výši 310 Kč.

13. Pokud jde o rozsah SJM Manželky povinného a Povinného, pak z notářského zápisu z 28. 5. 2009, zn. NZ [anonymizováno] [rok] sepsaného notářkou JUDr. [příjmení] se podává, že byl sepsán o uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM Manželky povinného a Povinného jako manželů, kteří manželství uzavřeli 28. 2. 2009; zúžení se – a to do budoucna – týkalo pouze nabytých nemovitostí (ať již dle nabývacích titulů znějících na jednoho z manželů nebo na oba – ve druhém případě měly být nemovitosti nabývány do podílového spoluvlastnictví) a závazků, investic a výnosů týkajících se nemovitého majetku, který je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Smlouva o zúžení rozsahu SJM se nedotýkala movitých věcí, ať již jsoucích do té doby v SJM nebo do budoucna nabývaných.

14. Podle obsahu notářského zápisu ze dne 14. 7. 2015, sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a NZ [anonymizováno] [rok] o uzavřené smlouvě o úpravě manželského majetkového režimu Manželky povinného a Povinného, soud zjistil, že smlouva se týkala zúžení a vypořádání SJM Manželky povinného a Povinného jednak ohledně majetku do té doby jsoucího ve společném jmění manželů – konkrétně nároků a pohledávek vůči penzijním společnostem nebo pojišťovnám, investičním společnostem a bankám (šlo téměř výlučně o nároky z titulu smluv uzavřených mezi uvedenými subjekty a Manželkou povinného v letech 2011 až 2013). O uvedený majetek bylo společné jmění zúženo, do výlučného vlastnictví jej převzala Manželka povinného. Dále bylo společné jmění manželů zúženo o veškerý majetek, který v budoucnu nabude ten který z manželů, jakož i závazky, které vzniknou do budoucna tomu kterému z nich – s tím, že takový majetek a takové závazky budou vždy pouze příslušného manžela a nebudou tvořit předmět společného jmění. Výslovně bylo ujednáno, že za takový veškerý majetek se považují veškeré majetkové hodnoty jakékoli formy a povahy, které ten který z manželů do budoucna nabude – např. i veškeré finanční příjmy.

15. Účastníci nesporovali obsah zpráv Notářské komory ČR, resp. výpisů o vyhledávání subjektů, kdy Notářská komora k 8. 11. 2022 ohledně Manželky povinného a Povinného nalezla dokumenty v podobě Notářského zápisu z 28. 5. 2009 – NZ [anonymizováno] [rok] sepsaný JUDr. [příjmení] (viz úvod odst. 4 odůvodnění) a v podobě notářského zápisu JUDr. [příjmení] popsaného v předchozím odstavci odůvodnění. U obou notářských zápisů byl uveden datum zápisu do Seznamu listin Notářské komory, a to v prvním případě 15. 7. ve druhém případě 14. 7. roku 2015, u obojího s označením režimu – zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu.

16. Mezi účastníky nebylo jakéhokoliv sporu o tom, že žalobkyně podala žalobu ve lhůtě stanovené Exekutorem v Usnesení č. j. [číslo jednací] a poté, kdy exekutor citovaným Usnesením zamítl její návrh na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu, v němž byly uvedené pod čísly položek tak, jak je popsáno mj. ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Exekuce je vedená exekutorem (pověřeným k provedení Exekuce rozhodnutím zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) na základě exekučního návrhu (ze dne 6. 10. 2022 pro částku 25 000 000 Kč) žalované jako oprávněné vůči Povinnému, když Exekučním titulem je pravomocný a vykonatelný směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. [číslo jednací] k vymožení směnečného peníze 25 000 000 Kč, úroku (k 6. 10. 2022 ve výši 904 109,59 Kč) náhrady nákladů nalézacího řízení (1 415 346,50 Kč) a nákladů právního zastoupení v exekučním řízení (99 643,50 Kč). V rámci Exekuce, a to po vydání vyrozumění Povinnému o zahájení exekuce (ze dne 19. 10. 2022, č. j. [číslo jednací]) byly vydány příkazy k provedení prodejem – jednak movitých věcí (ze dne 25. 10. 2022, č. j. [číslo jednací]), jednak nemovitostí (č. j. [číslo jednací]). Dne 6. 4. 2023 bylo vydáno zdejším soudem rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] o tom, že se Exekuce zastavuje mj. ve způsobu prodejem nemovitých věcí manželky povinného, postižených výše uvedeným exekučním příkazem č. j. [číslo jednací]. Zde soud poznamenává, že citované rozhodnutí o částečném zastavení Exekuce prodejem Nemovitostí (a to i Domu) bylo rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2023, č. j. [číslo jednací] potvrzeno, když soudy I. i II. stupně uzavřely, že Exekuce je mj. ve způsobu prodejem nemovitostí Manželky povinného (tj. i prodejem Domu jako součástí příslušné stavební parcely, přičemž) nepřípustná, neboť Nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví Manželky povinného (v podrobnostech viz níže). Z odůvodnění obou rozhodnutí je zřejmé, že dne 29. 5. 2009 uzavřeli Manželka povinného a Povinný coby kupující a [právnická osoba] ([IČO]) jako prodávající kupní smlouvu, podle níž kupující nabyli do podílového spoluvlastnictví - každý s ideálním podílem ve výši ½ - nemovité věci, a to mj. rodinný dům [adresa] na st. [parcelní číslo] (tj. [příjmení]). Následně podle darovací smlouvy ze dne 16. 7. 2015 Povinný daroval své manželce – žalobkyni ideální ½ nemovitostí, tj. i Domu.

17. Zároveň soud z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] zjistil, že odvolací soud pokládal za podstatné především zjištění, že pohledávka oprávněné (zde žalované) vymáhaná v exekučním řízení vznikla v roce 2016, tedy po zápisu obou smluv o zúžení SJM, uzavřených Povinným a jeho manželkou ve formě notářského zápisu a vložených do seznamu listin v manželském majetkovém režimu. Oba notářské zápisy jsou v tomto seznamu evidovány již od 15. července 2015. Povinný i jeho manželka se tak mohou obsahu obou smluv dovolávat i vůči žalované, bez ohledu na to, zda s jejich obsahem byla skutečně seznámena Uvedená skutečnost má dle odvolacího soudu s odkazem na § 262a o. s. ř. a § 42 exekučního řádu zásadní význam pro možnost postižení majetku ve společném jmění manželů a majetku manželky povinného. Z obsahu smlouvy o manželském majetkovém právu je soud či soudní exekutor povinen vycházet. Pokud tedy v projednávané věci vznikla vymáhaná pohledávka až po zápisu obou smluv o manželském majetkovém režimu v příslušném seznamu, tak nelze exekučně postihnout majetek ve výlučném vlastnictví manželky povinného, a to ani ten, který by jinak (nebýt této smlouvy) byl součástí společného jmění. Uvedený závěr se dle odvolacího soudu uplatnil ve vztahu k Nemovitostem Manželky povinného. Odvolací soud se sice neztotožnil s názorem soudu 1. stupně, že v projednávané věci musel vycházet pouze ze zápisu v katastru nemovitostí a že žalovaná mohla správnost tohoto zápisu zpochybnit v jiném řízení, ale přesto odvolací soud zdůraznil, že je správný závěr okresního soudu o tom, že dotčené Nemovitosti jsou výlučným vlastnictvím Manželky povinného.

18. Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] a. s., [IČO] bylo prokázáno, že ohledně Povinného, který je od 9. 4. 2015 zapsán jako předseda správní rady společnosti, bylo k datu 19. 3. 2022 evidováno jeho bydliště na adrese předmětného Domu ([obec a číslo]), zatímco od uvedeného data na adrese [obec a číslo]. Veškeré Nemovitosti jsou dle údajů na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec] vedené ve výlučném vlastnictví Manželky povinného. Podle dalších informací pořízených vzdáleným přístupem do údajů katastru nemovitostí je stavba [adresa] na st. [parcelní číslo] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], sídlem v [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] – [část obce], tj. adresa trvalého pobytu Povinného po rozhodnou dobu není na adrese nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně.

19. Svědkyně [příjmení] [příjmení] – Manželka povinného – vypověděla, že je jí známo, že v řízení se jedná o žalobu [právnická osoba] s. r. o., které svědkyně prodala své věci, o vyškrtnutí ze seznamu exekuce. Z jakého konkrétního důvodu byla předvolána k výslechu, jí však známo není, kvůli výpovědi ji nikdo neoslovil, neuvedla také, že by si sama něco na toto téma zjišťovala, něco s někým řešila. Ani s žalobkyní neprobírala, jak bude v řízení vypovídat. Smlouvu o prodeji věcí žalobkyni uzavřela svědkyně v říjnu 2022, kdy potřebovala hotovostní peníze. Od března 2022, kdy čerpala hypotéku, a od června 2022, kdy si brala spotřebitelský úvěr, dosáhla maxima své úvěrové aranžovanosti, nemohla si vzít další úvěr u běžné banky, proto hledala jiný způsob řešení zapůjčení finančních prostředků, činila tak z důvodu, že měla z výše uvedených závazků splátky cca 42 000 Kč měsíčně, ukončila pracovní poměr (kdy po dobu dvaceti let pracovala v bankovnictví, kde dosáhla dle svého mínění profesního maxima, měla čistý příjem 100 – 110 tisíc Kč měsíčně), neboť chtěla začít podnikat, hlásili se jí případní klienti o finanční konzultace. S podnikáním započala na hlavní výdělečnou činnost v září 2022, avšak zpožďovaly se jí platby faktur, přičemž potřebovala pokrýt uvedené splátky hypotéky a náklady na domácnost, výživu dvou dětí. Ostatně si v té době, resp. už i dříve – celkově za období asi půl roku před podáním výpovědi (cca od dubna 2023) půjčovala vcelku pravidelně měsíčně finanční prostředky od svých rodičů, šlo o částky 40 – 50 tisíc Kč měsíčně (resp. ne vždy pravidelně, a někdy jen třeba 30 tisíc), neboť potřebovala vykrýt„ finanční vakuum“, které někdy měla; tyto půjčky rodičům splácela z bonusů, které při pracovním poměru v bance měla k dispozici. Svědkyně na druhé straně připustila, že vzhledem k tomu, co se následně stalo – Exekuce, exekutor se obracel na její klienty, proto jí byla z jejich strany ukončena spolupráce, tudíž v současné době opět pracuje v bankovnictví. K uzavření Smluv právě s žalobkyní přistoupila svědkyně poté, kdy si vyhledávala na internetu informace o možnostech řešení finanční situace a o tom, co může učinit v případě prodeje svého majetku. Se znalostmi z profesních zkušeností nechtěla přistoupit na půjčku např. od Providentu. Podmínky žalobkyně jí připadaly jako dobré řešení, věděla, že žalobkyně půjčuje cca 10% z hodnoty zakoupených a následně leasingovou smlouvou pronajímaných věcí, dále věděla, že se žalobkyně stává vlastníkem věcí a svědkyni je následně dává do nájmu, přičemž svědkyně má možnost požádat posléze o odkup těchto věcí. Možnost zpětného odkupu věcí za částku pouhých 1 000 Kč se jí jevila výhodná a standardní, obdobného charakteru se jí zdály i měsíční splátky nájemného 310 Kč. Připustila sice, že prvních pět splátek bylo podstatně vyšších, nicméně na počátku obdržela peníze v hotovosti, půjčila si od rodičů, a vše co v té době potřebovala, zvládla splatit, následně platí jen 310 Kč měsíčně, což ji finančně vůbec nezatěžuje. S žalobkyní, konkrétně s panem [příjmení], jednala svědkyně ve dvou případech, a to v [anonymizováno] ulici u [anonymizováno] nádraží v [obec]. Prodané věci v její domácnosti nikdo osobně neprohlížel, svědkyně pouze vyhotovila fotografie, které žalobkyni zaslala. Částku, na které se jako ceně věcí s [příjmení] dohodla, obdržela svědkyně v hotovosti při druhém z uvedených jednání. Ohledně zaplacení kupní ceny byl pořizován doklad, svědkyně pak pokladní příjmový doklad obdržela. Výše kupní ceny se odvíjela od toho, jakou hodnotu věcí sdělila svědkyně na dotaz žalobkyně – uvedla, že jde o cca 400 000 Kč, přičemž svědkyně věděla, že žalobkyně„ půjčuje kolem 10%“, proto cena byla okolo 10% z hodnoty předmětných věcí. Svědkyně měla znalosti z praxe v bankovnictví, že banky půjčují okolo 50% hodnoty např. strojového zařízení, ale uvedené věci byly opotřebovaným vybavením domácnosti, proto se jí cena jevila rozumnou. Ohledně ceny nebyl zpracován znalecký posudek, či odborné vyjádření o ocenění; nad rámec uvedeného v předchozí větě se žalobkyně nesnažila se svědkyní o ceně dále jednat, oběma stranám se jevila cena standardní. [příjmení] se zajímal o to, jestli je svědkyně vlastnicí prodávaných věcí, a to tak, že zjišťoval, zda je vdaná, dále si říkali, že svědkyně má s manželem rozdělené SJM, proto [příjmení] měl za to, že jde o věci svědkyně, ostatně takové mínění měla i sama svědkyně. Svědkyně dále vypověděla, že předmětem prodeje dle kupní smlouvy bylo asi 40 věcí a též spoustu drobností (pozn. soudu – v tomto ohledu má soud za to, že se údaje svědkyně shodují se specifikacím Kupní smlouvy, kde bylo uvedeno celkem 44 položek v číselném označení, avšak tato čísla měla ještě své podpoložky s označením písmen, přičemž v některých případech v těchto podpoložkách bylo uvedeno i více věcí; proto soud nemá za nevěrohodnou či nepravdivou uvedenou pasáž věrohodnosti svědkyně o počtu prodaných věcí). Příkladmo si svědkyně ve výpovědi vzpomněla např. na lyže, golfové bagy (dětský a svědkyně), sportovní vybavení, postel, obrazy atd. Svědkyně neprodala z vybavení domácnosti žalobkyni vše, šlo např. o talíře a podobné věci stolek pod televizi, kuchyňskou linku, knihovnu; prodávala to, co dle ní mělo nějakou hodnotu. Věci, které svědkyně prodala žalobkyni, byly podle ní v jejím výlučném vlastnictví, nikoli ve vlastnictví Povinného nebo ve společném majetku To svědkyně vysvětlila jednak tím, že povinný za jejich soužití nikdy nic nekoupil. Zároveň uvedla, že před uzavřením manželství s Povinným vlastnila dva byty – na adrese [adresa]. Vždy, kdy se jí narodilo dítě (2009 a 2012) prodala jeden z bytů tak, aby měla prostředky na mateřskou dovolenou, z těchto prostředků také zařizovala předmětnou domácnost na adrese [adresa], tak trvalý pobyt; šlo o jedinou adresu jejího skutečného pobytu a vedení domácnosti. Tuto domácnost tedy zařizovala v době, kdy z prodejů bytů měla nejvíce finančních prostředků, z nichž také nakoupila obrazy; část obrazů (které však případně nebyly předmětem Soupisu) dále měla již před uzavřením manželství v předchozích bytech. Ne všechny věci, které prodala žalobkyni, pořizovala v popsané době, např. jízdní kola kupovala v době epidemie coronaviru, golfové bagy a další sportovní vybavení cca před 6 – 7 lety. Povinný ve stejném domě se svědkyní bydlel také od roku 2009, avšak do domácnosti nic nekoupil; v době, kdy jej svědkyně poznala, měl milionový dluh, který splatil za soužití se svědkyní, tato jej i živila, dotovala, a i proto prodala výše uvedené byty. Vztah mezi svědkyní a Povinným tato označila za špatný už po dobu posledních dvou let, svědkyně již postupně řešila otázku, kam by se případně z domácnosti přestěhovala. V době podání svědecké výpovědi sice Povinný ještě často přespával v Domě, a to kvůli dětem, které mají ve společné péči; avšak společnou domácnost svědkyně a Povinný nesdílejí (nevedou) někdy od března 2022, přičemž jde o dobu, kdy si svědkyně již zařizovala hypotéku a začala hledat nové bydlení. Svědkyně vyloučila, že by důvodem uzavření smluv s žalobkyní byla její snaha ochránit movité věci před Exekucí. S Povinným neprobírali během soužití finanční záležitosti, ač se svědkyně pohybovala profesně v oboru financí, tak se Povinný s ní nebavil o financích, netušila, co dělá. Svědkyni nebylo známo, že má společnost žalované vůči Povinnému pohledávku, ani to, že vůči němu bylo vydáno vyrozumění o zahájení Exekuce.

20. Svědek [příjmení] [jméno] – Povinný vypověděl ke své znalosti o vedeném řízení, že je vůči němu vedeno řízení exekuční a předmětné řízení podle něj představuje souvislost se škálou kroků věřitele, který požaduje po povinném vrácení dlužné částky. O předmětném řízení má základní informace v podobě té, že jde o majetek, který patří jeho manželce. Znalost má z toho, že byl přítomen jako osoba, která byla vyzvána v rámci soupisu movitých věcí v Nemovitosti, která patří jeho bývalé manželce, aby se soupisu účastnil. O předmětu výslechu s nikým nekomunikoval, a to ani svou bývalou manželkou - pokud se společně baví, je tématem jejich hovorů hlavně péče o děti. Například zástupce žalobkyně nezná, poprvé jej potkal před konáním soudního jednání, při kterém byl vyslechnut. Kvůli soupisu movitých věcí byl kontaktován telefonicky vykonavatelem, v tu dobu se pohyboval asi 20 minut od předmětného Domu; na výzvu vykonavatelů přijel zpět; ostatně zde na žádost (tehdy ještě manželky) hlídal nemocného syna. Povinný v době konání soupisu přespával v práci v [obec], v pronajaté nemovitosti zaměstnavatele - [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž byl dříve jednatelem. Do předmětného Domu často jezdíval kvůli dětem - vozil je do školy a ze školy, případně někdy v Domě i přespal. Po telefonátu s vykonavatelem Povinný kontaktoval telefonicky manželku, která tehdy nebyla přítomna v Domě, a sdělil jí, co se děje, ptal se jí, co je potřeba dělat. Manželka jej jednak žádala, aby se zejména postaral o syna, byla hodně vystresovaná; dále řekla Povinnému, že někde na stole či ve skříni má určitou smlouvu, kterou má uzavřenou se [právnická osoba], aby ji Povinný předložil vykonavatelům. Teprve v tuto chvíli tak povinný obdržel od manželky informaci, že vybavení domácnosti, respektive věci v domě, patří [právnická osoba]. Dřív o tom nic nevěděl. V danou chvíli si povinný nezjišťoval důvody, pro které manželka věci prodala, nezajímal se o okolnosti tohoto prodeje, manželka mu je ani nevysvětlovala, tehdy byla hodně vystresovaná, rozhovor mezi nimi nebyl příliš smysluplný. Ani v pozdější době si od manželky nezjišťoval podmínky a okolnosti prodeje věcí žalobkyni. Dikci smluv konkrétně nezná. K dotazu, zda svědek může výslovně vyloučit, že by důvodem smluv uzavřených mezi jeho bývalou manželkou a žalobkyní bylo toho, aby se ochránil movitý majetek v Domě před exekucí vedenou vůči svědkovi, svědek vypověděl, že vůbec o těchto transakcích neví, takže nemůže nic vylučovat ani potvrzovat. Podle něj nebyla manželka o exekuci informována, tudíž jediným, co mohlo být důvodem uzavřených smluv se žalobkyní, bylo to, že manželka potřebovala peníze, aby se postarala o rodinu, jelikož svědek toho nebyl schopen. O tom, že manželka prodala věci z domácnosti, Povinný v době prodeje těchto věcí nic nevěděl. Šlo pro něj o velmi nepříjemné období, kdy nebyl schopen donést domů dostatečné množství peněz. Ví, že například museli syna vzít v soukromé školy a dát jej na školu státní. Na transakci mezi bývalou manželkou a žalobkyní se Povinný nijak nepodílel, neboť o tom nic nevěděl. Nikdy osobně nejednal s [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení]; takové osoby ani nezná. Rovněž nezná důvod, pro který manželka přistoupila k prodeji předmětných movitých věcí žalobkyní, ani to, z jakého důvodu si je zpět pronajala. Neměl o tom žádnou povědomost, ale domnívá se, že k tomu manželku vedlo patrně to, že neměla dostatečné množství peněz. Povinný při soupisu viděl většinu věcí, které byly do soupisu pojaty. Pokud jde o vlastnictví těchto věcí, pak Povinný uvedl, že on se věnoval podnikání, pouze své firmě, a vše, co bylo v domě, patřilo jeho manželce. To, že veškeré movité vybavení domácnosti, věci v Domě, patřily manželce, vysvětlil tak, že byly pořizovány současně s Domem, případně v té době on nebyl finančně disponován tak, aby nakupoval. Také uvedl, že manželka měla celkem 2 byty ve svém výlučném vlastnictví, tyto postupně prodala a při stěhování do předmětného Domu zároveň nakupovala všechno vybavení domácnosti a přestěhovala věci z uvedených bytů. Mezi manžely nebylo sporu o tom, že tyto věci pořizovala manželka. Povinný na takové vybavení ničeho nevynakládal. Kromě toho byla celá řada věcí manželčina ještě z doby, kdy se spolu s povinným neznali. Povinný přišel v roce 2008 do Čech takzvaně s jedním kufrem, neměl žádné věci. Manželství uzavřeli v roce 2008 nebo v roce 2009; od té doby je možné, že nějaký malý spotřebič či věc s životností 2-3 roky Povinný zakoupil, avšak to se dle něj již vyhodilo. Od roku 2016 věnoval veškerou energii podnikání, peníze směřoval tímto směrem, nové věci do domácnosti nakupovala manželka; tehdy měla vysoké příjmy - okolo 2,5 milionů ročně. Svoje vztahy s manželkou v období října 2022 (okolo provedení soupisu movitých věcí) popsal povinný tak, že "byly na bodu mrazu". Důvodem bylo zejména to, že Povinný už v době epidemie koronaviru hodně onemocněl, delší dobu bral i antidepresiva, kvůli zdravotnímu stavu musel v únoru 2022 opustit řadu pozic ve společnostech, což je dle něj patrné z výpisů z obchodního rejstříku. Ohledně pohledávky žalované za jeho osobou měl povinný dlouhodobě představu, že se závazek podaří uhradit, spoléhal na to, že pohledávka je zajištěna zástavou v podobě areálu. I proto o finančních záležitostech s manželkou nemluvil, a to ani, když obdržel předžalobní výzvu před zahájením nalézacího řízení, stejně jako když obdržel výzvu před podáním exekučního návrhu; nemluvil s ní o tom i proto, aby "nejitřil situaci". S manželkou neprobírali finanční záležitosti, zejm. se nebavili o záležitostech týkajících se podnikání Povinného, ten se manželce nezmiňoval o tom, že má nějaké dluhy. Až když proběhl soupis movitých věcí, nastaly manželčiny dotazy, až v té době se o exekuci manželka dozvěděla. Povinný - s tím, že on se dluh a následnou Exekuci snažil před manželkou utajit - vyloučil, že by se manželka o vedené Exekuci dozvěděla (od někoho jiného) dříve - např. v srpnu či září 2022. Manželské soužití povinný s manželkou ukončil postupně v průběhu měsíců únor až duben 2022, začal přespávat v [obec]. Šlo o období, kdy na sobě cítil velký tlak ze strany žalované, rovněž jej tzv. nepodrželi společníci ze společností. Manželství pak bylo rozvedeno přibližně v srpnu či září 2023. Trvalé bydliště si povinný změnil z adresy [obec a číslo] do [územní celek] (kde se ale vyskytoval málokdy) i z toho důvodu, že si manželka nepřála, aby se v [anonymizováno] zdržoval. Pokud jde o období od jara 2022 (a de facto až do doby podání svědecké výpovědi koncem listopadu 2023) ale Povinný pobýval (-á) v Domě často - přes den kvůli péči o děti, které zejm. vozí do/ze školy, zůstává s nimi, než přijde (bývalá) manželka, poté v některých případech odjíždí, někdy zůstává v Domě - má zde samostatný pokoj v přízemí. Svědek neměl od jara do podzimu 2022 přesnou představu o tom, jaký je zdroj příjmů manželky. Podle něj si patrně po nějakou dobu vydělávala pouze ze zaměstnání, ale posléze mohlo jít i o kombinaci s podnikatelskou aktivitou. V uvedeném období s ním manželka již nesdílela informace o svých zdrojích příjmů, nesvěřovala se mu s tím. Manželé spolu od jara 2022 již standardně nehovořili o finanční situaci, spíše se bavili při předávání dětí o nich. Také se stávalo, že Povinný žádal manželku, aby mu peníze půjčila, on nebyl schopen přinést do domácnosti peníze, byť se jej manželka ptávala, zda může nějaké peníze vydělat. Povinnému není známo, zda si manželka, například právě na jaře 2022 půjčovala nějaké peníze ať již od bankovních subjektů nebo od jiných subjektů, případně od rodinných příslušníků.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že působí u žalobkyně jako jednatelem zplnomocněná osoba, je v pozici OSVČ. O důvodech výslechu měl představu, jelikož uzavíral za žalobkyni smlouvy s paní [příjmení], která se mu posléze ozvala s tím, že je ve věci problém, tento podmět pak předával (patrně právnímu zástupci žalobkyně). Kvůli přípravě na výslech si prohlédl své poznámky ze schůzky s paní [příjmení], blíže si k tomu nic dalšího nezjišťoval. Je pravdou, že k jednání soudu přijel společně s právním zástupcem žalobkyně (kterého označil jako svého kolegu), nicméně po poučení soudu o následcích křivé výpovědi uvedl, že zástupce žalobkyně mu sděloval obecně toliko to, že se soudním řízením řeší okolnosti o uzavírání smluv s paní [příjmení], to zda převzala peníze, jinak se o věci nebavili, zástupce žalobkyně mu nesděloval svůj náhled na průběh situace, o které má svědek vypovídat. Podle svých poznámek si svědek připomněl, že s paní [příjmení], která žalobkyni kontaktovala telefonicky (přičemž svědek hovory za žalobkyni zpravidla přijímá a komunikuje s klienty), uskutečnil dvě schůzky; před tím paní [příjmení] [příjmení] neznal, i následně to byla pouze klientka. Paní [příjmení] chtěla půjčit peníze, přičemž měla majetek, který byla schopna poskytnout jako záruku; konkrétní důvody pro zapůjčení peněz [příjmení] svědkovi nesdělovala. Svědek si nevybavil, zda se mu [příjmení] zmiňovala, že má špatnou finanční situaci. Na první schůzce svědek převzal fotografie věcí, které standardně klienti pro takové schůzky s sebou vozí, stanovili si podmínky, na druhé schůzce už byly podepisovány (tak jako standardně u žalobkyně toto probíhá) smlouvy a byly předány peníze. O majetkové a finanční situaci, např. o výdělkových poměrech či zadlužení si svědek standardně u klientů nic nezjišťuje, neučinil tak ani u klientky [příjmení]; pouze nahlíží do databáze exekucí; u žalobkyně se vychází z toho, že dostatečným zajištěním pro žalobkyni jsou věci, které má od klientů v držení. Smlouvy s [příjmení] svědek uzavřel zřejmě proto, že to bylo pro žalobkyni výhodné. Svědek s sebou na schůzky s klienty vždy nosí zplnomocnění jednatele žalobkyně k uzavírání smluv za žalobkyni. Okolnost, zda je na smlouvách uveden jednatel žalobkyně, si svědek při výpovědi nejprve nevybavil, ale uvedl to, že vždy na schůzky s klienty má k dispozici zmíněnou plnou moc od jednatele. Posléze k případné situaci, že by na smlouvách označení osoby, která jedná za žalobkyni, uvedeno nebylo, nedokázal svědek sice uvést vysvětlení, ale zmínil, že takový údaj standardně na smlouvě nebývá, uvádí se zde podpis za pronajímatele (žalobkyni). Cena, která má být klientce vyplacena, byla stanovena tak, že byl respektován zájem žalobkyně zahrnout do majetku co největší množství, aby žalobkyně měla co nejmenší ztráty v případě, kdy klient nebude platit splátky. Žalobkyně (tj. i svědek) obecně posuzuje hodnotu takových věcí jen podle internetu, u movitých věcí nejsou žalobkyní standardně vyžadovány znalecké posudky apod. Kupní cena zpravidla představuje 10% z hodnoty majetku. Cena byla paní [příjmení] vyplacena standardně při podpisu smlouvy. V daném případě šlo dle vzpomínek svědka o cca 30, 38 nebo 40 tisíc Kč, o tom byl vystaven písemný doklad, takový doklad vystavuje žalobkyně vždy. K tématu, jak si svědek ověřoval, že věci patří paní [příjmení], tento vypověděl, že obecně si vždy ověřuje, zda klient není v exekuci prostřednictvím náhledu do Centrální evidence exekucí, neboť takový klient by nemohl nakládat se svým majetkem, žalobkyně by s ním nemohla smlouvu uzavřít. Dále svědek obecně vyžaduje fotodokumentaci k věcem a vždy nějaké doklady, něco, co by indikovalo, že věci jsou jejich (zda majetek např. zdědili nebo – v případě, že jde o manžele – zda mají rozdělené, zúžené SJM, případně účetní doklady, faktury atd.). Svědek si již nevybavil, kolik věcí bylo zakoupeno od paní [příjmení]. V souvislosti s tím pak k otázce, jak je postupováno při prověřování vlastnictví u jednotlivých položek zejména za situace, kdy je jich velké množství, uvedl, že právě s ohledem na případné velké množství věcí je po klientech vyžadováno, aby doložili alespoň něco (s myšlenkou, že nejsou schopni dohledat doklady ke všemu). Pokud je klient schopen věci nafotit, detailně je sepsat včetně např. výrobního čísla, pak je předpokládáno, že jsou věci jeho. U paní [příjmení], o níž věděl, že je vdaná (standardně chtějí po klientech vědět takové údaje, navíc má svědek za to, že paní [příjmení] už s sebou měla doklady o rozdělení SJM), za věrohodně se tvářící doklad o vlastnictví svědek považoval doklad o zúžení SJM, který paní [příjmení] zcela určitě předložila. Svědek uvedl, že pokud je klient/-ka ženatý či vdaná, obecně je po něm požadováno právě doložení o zúžení atd. SJM. S ohledem na to, že svědek zabezpečuje uzavírání několika smluv měsíčně, přičemž záležitost s paní [příjmení] se odehrála již před více než rokem, nevybavil si svědek, jaké konkrétní věci byly předmětem smluv. Nicméně standardně jde o vybavení domácnosti, elektroniku, nářadí, náčiní atd. Z dokumentu o rozdělení SJM neměl svědek dle svého názoru možnost ověřit si, zda se modifikace majetku týká i předmětných věcí, na které se smlouvy vztahovaly. Vycházel z tvrzení paní [příjmení] a z toho, že k věcem měla nějaké doklady; ostatně není advokátem, takže má za to, že stěží takové vyhodnocení z obsahu dokumentu může učinit. O manželích (manželkách) klientů si svědek ničeho nezjišťuje ve vztahu k vedení exekucí nebo insolvenčního řízení vůči nim. Svědek nezná Povinného (pozn. soudu – nepoznal jej ani při setkání před jednací síní, kdy byl vyslýchán po Povinném), není mu známo, že by Povinný měl nějaký vztah k němu, případně k [jméno] [příjmení] (jednateli žalobkyně). Také mu není známo, že by se Povinný nějak účastnil jednání se zástupci žalobkyně, ale určitě nejednal se svědkem. V době, kdy svědek za žalobkyni uzavíral s [příjmení] [příjmení] předmětné smlouvy, nevěděl, že žalovaná má za jejím manželem (Povinným) pohledávku, která je exekuovaná; má za to, že mu do tohoto nic není, neptá se na to. Nepamatuje si, zda se mu o této skutečnosti zmínila p. [příjmení] [příjmení], myslí se však, že nikoli. Sám svědek uzavře za žalobkyni cca 5 – 6 smluv měsíčně, na činnosti žalobkyně se podílí od r. 2019; podle něj žalobkyně činnost provozovala již asi 5 let před tím. Svědek popřel, že by žalobkyně smlouvy o prodeji movitých věcí a jejich následném pronájmu uzavírala v případech, které na straně klientů souvisejí s exekucemi či s insolvenčním řízením. Netuší ale, jak žalobkyně zajišťuje, aby v důsledku uzavření smluv nedošlo k poškozování práv věřitelů; jediné, co při podpisu smlouvy svědka zajímá, je to, zda je klient oprávněn nakládat se svým majetkem, a pro ten účel prověřuje, zda klient není veden v Centrální evidenci exekucí. Adresa [ulice a číslo] je dle svědka toliko formálním sídlem žalobkyně; on se zde každopádně nezdržuje, kancelář má jinde, případně s klienty jedná u nich.

22. Právní posouzení zásadní otázky tohoto řízení, totiž, zda žalobkyně nabyla výlučné vlastnické právo v důsledku uzavření Kupní smlouvy s Manželkou Povinného, je třeba provést podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), jelikož Kupní smlouva byla uzavřena po 1. 1. 2014 (§ 3028 odst. 1 o. z.). Na druhé straně, posouzení do určité míry související, zda Manželka povinného je výlučnou vlastnicí Domu, v němž se věci před Soupisem nacházely, je nutné podrobit i posouzení dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák“.

23. Podle § 1099 o. z. se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Ve vztahu k nabytí vlastnického právo od neoprávněného upravuje občanský zákoník jednak specifické případy v ust. § 1109 (získání věci, která není zapsána ve veřejném seznamu, v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí vlastnického práva došlo např. ve veřejné dražbě, od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno atd.) a § 1110 o. z. použitá movitá věc za úplatu od podnikatele). V dalších případech se uplatní § 1111 o. z. – získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

24. Podle § 2085 o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

25. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří <i>a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,3)</i> <i>b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.</i> Podle § 143a odst. 1 obč. zák. mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 téhož ustanovení se mohou manželé vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou – mj. v odst. 1 – odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.

27. Podle § 716 odst. 1 o. z. si snoubenci a manželé mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Podle odst. 2 téhož ustanovení smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Podle § 717 odst. 1 o. z. smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle odst. 2 téhož ustanovení smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

28. K námitkám žalované se vztahuje následující právní úprava. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2 o. s. ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

29. Podle § 68 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. Podle odst. 2 téhož ustanovení o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. Podle odst. 3 téhož ustanovení exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže. Podle odst. 4 téhož ustanovení může navrhovatel žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

30. Podle § 267 o. s. ř. lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona (pozn. soudu – ve sporném řízení, podanou žalobou k příslušnému prvostupňovému soudu.

31. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k právnímu posouzení dle výše citované úpravy dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná, neboť žalobkyně v řízení prokázala u Věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, že je jejich výlučným vlastníkem, přičemž takové právo nepřipouští provedení exekuce prodejem Věcí (§ 68 odst. 1 exekučního řádu, § 267 o. s. ř.). Zároveň žalobkyně podala žalobu ve lhůtě upravené v ust. § 68 odst. 4 exekučního řádu a stanovené exekutorem v Usnesení exekutora č. j. [číslo jednací] – vydaného poté, kdy exekutora zamítl návrh žalobkyně na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu.

32. Ohledně Věcí vymezených ve výroku II. tohoto rozsudku však soud zcela odkazuje na zjištění a závěry v odst. 9 odůvodnění, v nichž podrobně vyložil, že nebylo prokázáno, že tyto věci žalobkyně od Manželky povinného Kupní smlouvou ze dne 22. 10. 2022 skutečně zakoupila. Žaloba tak byla v této části zamítnuta.

33. Kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a Manželkou povinného soud považuje za platnou, nikoli neodpovídající skutečnosti, jak namítala žalovaná, a nikoli uzavřenou prodávající Manželkou povinného s úmyslem vyhnout se postižení movitého majetku Exekucí vedenou vůči Povinnému ve prospěch žalované jak oprávněné. Tvrzený úmysl Manželky povinného (spolu s Povinným) nebyl v řízení prokázán. Soud jej nezjistil ani z výpovědi Manželky povinného ani Povinného, byť bere v úvahu, že zejm. Manželky povinného [příjmení] povinného má související zájem na výsledku řízení. Ovšem oba uvedení pod poučením o křivé výpovědi uvedli, že Manželka povinného nevěděla o probíhající Exekuci, opak nebyl prokázán ani jinými v řízení provedenými důkazy. Pouhá domněnka žalované, že Manželka povinného musela o Exekuci vědět, založená na úvaze, že byl-li vztahy Povinného a jeho manželky v době rozhodných úkonů v Exekuci (na podzim 2022) již – slovy Povinného – na bodu mrazu, muselo tomu tak být nepochybně kvůli dluhům Povinného a právě kvůli Exekuci (a že tudíž o Exekuci Manželka povinného věděla). O tom, že Manželka povinného byla Exekuci manžela spravena, nevypověděl ani svědek [příjmení], nesvědčí o tom žádné důkazy (nebylo ani tvrzeno, že by Manželce povinného byly doručeny písemné úkony exekutora či exekučního soudu před tím, než došlo dne 22. 10. 2022 k uzavření Kupní smlouvy), stejně tak nevyšlo najevo, že by manželce bylo již dříve známo vedení soudního řízení o vydání Exekučního titulu, či existence směnečného závazku Povinného. Naopak oba svědci (Manželka povinného a Povinný) uvedli nezávisle na sobě, že o finančních záležitostech se již nejméně od jara 2022 nebavili, Povinný informace v tomto směru před manželkou tajil. Soužití manželů bylo již delší dobu problematické, Manželka povinného i Povinný uváděli období cca 2 let, Manželka povinného na jaře 2022 sjednala hypoteční úvěr s vizí, že dojde k odstěhování z Domu. Zároveň setrvalý záměr obou manželů oddělit své majetkové a finanční záležitosti (když projevem tohoto oddělení může být právě i zde popisovaná jednání učiněná samostatně a bez znalosti druhého manžela), a to právem povoleným způsobem (viz výše citované ustanovení § 143a obč. zák. či § 717 o. z.) je zcela zřejmý z notářských zápisů zmíněných v odst. 13 a 14 odůvodnění rozsudku. K modifikaci rozsahu společného majetku Povinný a Manželka povinného přistoupili poprvé již v roce 2009, tj. dlouho před vznikem individuálního závazku Povinného vůči žalované. I druhá modifikace rozsahu společného jmění byla provedena před vznikem pohledávky žalovaného vůči Povinnému, exekučně nyní vymáhané. Uvedená první modifikace rozsahu společného jmění (spolu s darovací smlouvou ze dne 16. 7. 2015 - k tomu viz závěr odst. 16 odůvodnění) pak vedla k tomu, že Nemovitosti a tím i Dům, kde došlo k Soupisu movitých věcí, jsou ve výlučném vlastnictví Manželky povinného.

34. Z výpovědi Manželky povinného, nepřímo též z výpovědi Povinného a svědka [příjmení] má soud za prokázané, že účelem uzavření předmětné Kupní smlouvy (§ 2085 o. z.), spolu s uzavřením smlouvy o nájmu movitých věci s následným odkupem (smlouva smíšená, se znaky smlouvy o nájmu - § 2201 o. z.) představovala pro Manželku povinného (ve finanční tísni) zdroj okamžitých finančních prostředků, které jí také v podobě sjednané kupní ceny byly vyplaceny (výpověď svědkyně, svědka [příjmení], výdajový pokladní doklad). Kupní smlouvu podle názoru soudu nečinilo neplatnou, že její strany sjednaly souhrnnou cenu, ani výše ceny, která odrážela celkový obsah právních poměrů mezi Manželkou povinného a žalobkyní, včetně sjednané smlouvy nájmu movitých s následnou (o 48 měsících realizovatelnou) možností odkupu věcí Manželkou povinného za částku 1 000 Kč.

35. Dále soud nemá za to, že by jednání žalobkyně v podobě uzavření předmětných Smluv představovalo jednání zjevně účelové, rozporné s dobrými mravy a povinností jednat v právním styku poctivě, jsoucí v rozporu se smyslem účelem exekučního řízení. S žalovanou lze sice souhlasit v tom, že žalobkyně nemá na adrese svého sídla sídlo reálné. Z výslechu svědka [příjmení] se podává, že žalobkyně provádí prověřování svých klientů v Centrální evidenci exekucí, přičemž okolnost, že toto prověřování nečiní u manželů klientů, nepovažuje soud za projev rozporu mezi jednání žalobkyně a dobrými mravy, či narušení veřejného pořádku (tak, aby Smlouvy mohly být dle § 588 o. z. shledány neplatnými), to za současné situace, kdy žalobkyně i ženatých/vdaných klientů/klientek požaduje i doložení toho, že jsou oprávněni s příslušnými věcmi nakládat.

36. I ve vztahu k Manželce povinného pak bylo žalobkyní – jednající svědkem [příjmení] – postupováno tak, že žalobkyně prověřila, že vůči Manželce povinného není vedena exekuce, dále – při zjištění, že Manželka povinného tehdy žila v manželství – také doložení toho, že je oprávněna s věcmi nakládat, přičemž Manželka povinného takový doklad o zúžení společného jmění manželů svědkovi [příjmení] předložila (viz zejm. výslech svědka [příjmení], nepřímo též Manželky povinného), dále Manželka povinného předložila i určité doklady k některým věcem, faktury. Svědek věděl, že je výlučnou vlastnicí Domu, kde měla domácnost, v níž provedla focení věcí. Uvedené skutečnosti podle názoru soudu dokládají dobrou víru žalobkyně v to, že Manželka povinného byla výlučnou vlastnicí věcí obsažených ve specifikaci Kupní smlouvy a byla tak oprávněna převést vlastnické právo k věcem na žalobkyni. Tudíž by ve smyslu ust. § 1111 o. z. žalobkyně vlastnické právo k Věcem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku nabyla i v případně, že by Manželka povinného výlučnou vlastnicí Věcí nebyla.

37. Nad rámec uvedené soud doplňuje, že výlučné vlastnické právo Manželky povinného k Věcem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku má de facto za prokázané. Je třeba odkázat na zjištění z notářského zápisu z 14. 7. 2015 (odst. 14 odůvodnění, k témuž datu zapsaný u Notářské komory ČR), podle něhož od uvedeného data byly např. jakékoli příjmy či majetkové hodnoty, nabyté do budoucna některým z manželů, jejich výlučným majetkem. Okolnost, že v nejméně v uvedené době pořizovala vybavení domácnosti a další movité věci ze svých prostředků pouze Manželka povinného, má soud za prokázanou výpovědí Manželky povinného i Povinného. Manželka povinného také uvedla, že golfové vybavení, kola, sportovní vybavení (tj. položky 14) až 22) Soupisu, položky 29), 30), 37)) kupovala v době epidemie coronaviru (počátek v ČR polovina března 2020) nebo 6-7 let před výpovědí (tj. 2016 -2017), tedy každopádně v době, kdy již bylo společné jmění manželů výše pospaným způsobem zúženo. Z výpovědi Manželky povinného i Povinného pak má soud za prokázané, že jí z doby před manželstvím patřily obrazy, z nichž některé měla umístněné v předchozích bytech, jež v letech 2009 2012 prodala a výtěžek z prodeje pak investovala do koupě dalších obrazů, dále použila na zařízení domácnosti na adrese [adresa], nýbrž o výlučné vlastnictví Manželky povinného.

38. S ohledem na závěry popsané v odstavcích zejm. 31 až 37 tohoto rozsudku soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I vyhověl.

39. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci více úspěšné žalobkyni (soud jí vyhověl ve 37 ze 40 položek, ohledně nichž požadovala vyloučení z Exekuce, tj. cca v 90% předmětu řízení, zatímco žalovaná se žalobě ubránila jen cca ohledně 10% předmětu řízení) bylo podle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu 80% nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatek 2 000 Kč a jednak náklady právního zastoupení 16 074 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl požadavek na vyškrtnutí Věcí ze soupisu movitých věcí pro účely exekuce, přičemž Věci nebyly v rámci toho nalézacího řízení nijak oceněny) činí odměna advokáta za jeden úkon 1 500 Kč (§ 7 bod 4 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, další písemné podání ve věci, účast u 2 jednání dne 10. 10. a 30. 11. 2021; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 7 500 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 500 Kč (5 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě ke 2 jednáním (z [obec] do [obec] a zpět) vždy po 4 půlhodinách, celkem 800 Kč (2 x 4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta 3 484 Kč za 2 jízdy z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti celkem 440 km vozem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,6 litrů /100 km, při sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km a při ceně benzín za jeden litr 41,20 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 467/2022 Sb., ve znění účinném k 10. 10. i 30. 11. 2023). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 790 Kč (0,21 x (7 500 + 1 500 + 800 + 3 484)). Činí-li celkové náklady řízení žalobkyně 18 074 Kč, pak 80% z této částky, určené k náhradě žalované, činí 14 459,20 Kč.

40. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaná ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.