10 C 84/2025

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A advokát se sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení příslušenství

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni úrok z úvěru za období od 20. 4. 2022 do 3. 4. 2025 ve výši 29 737,09 Kč, úrok z úvěru ve výši 11,75 % ročně z částky 84 638,48 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení za období od 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025 ve výši 393,81 Kč, úrok z prodlení z částky 600 Kč ve výši 8,5 % ročně od 4. 4. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 900 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně dále domáhala zaplacení:- úroku z úvěru za období od 20. 4. 2022 do 3. 4. 2025 ve výši 4 541,46 Kč,- úroku z úvěru ve výši 1,75 % ročně z částky 84 638,48 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení za období od 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025 ve výši 55,64 Kč,- úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 600 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně 74 % nákladů řízení, a to konkrétně ve výši 12 932 Kč.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství pohledávky tak, jak je vše uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Podle tvrzení žalobkyně uzavřela její právní předchůdkyně (nástupnictví vzniklo dle smlouvy o postoupení pohledávek z 20. 3. 2023 s účinností k 22. 3. 2023) , právnická osoba, . (dříve pod označením , právnická osoba, , a. s. IČO , IČO, , dále v odůvodněná příp. jen „předchůdkyně žalobkyně“, „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „Banka“) s žalovaným dne 23. 11. 2020 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka (dále v odůvodnění rozsudku jen „Smlouva“) na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru, jehož výše byla sjednána na 13,50 % ročně (článek II. Smlouvy). Zároveň se zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby (v článcích II. a III. Smlouvy, ve spojení s článkem 22 Produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru). Žalovaný byl povinen splácet úvěr a sjednané úroky v měsíčních splátkách. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, stal se úvěr splatný dne 19. 4. 2022 na základě využití smluveného oprávnění Banky úvěr zesplatnit. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru byl žalovaný i nadále povinen platit úrok z dlužné jistiny úvěru 84 638,48 Kč ve sjednané sazbě 13,50 % ročně, což za období od 20. 4. 2022 do 3. 4. 2025 (pozn. soudu – tj. do data podání žaloby) představuje žalobkyní v řízení požadovanou kapitalizovanou částku 34 278,55 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru žalovaný dlužil také částku 1 500 Kč na poplatcích, proto s ohledem na jeho prodlení žalobkyně požadovala úrok z prodlení ze zmíněných poplatků (tj. z částky ve výši celkem 1 500 Kč), který kapitalizovala za období (až) 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025 na částku 449,45 Kč. a tudíž žalovaný dluží na jistině 84 638,48 Kč, na úroku z úvěru za dobu do zesplatnění úvěru – 5 218,22 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužného úroku smluvního – kapitalizovaný do data 28. 9. 2022 na částku 3 236,07 Kč), a konečně na poplatcích za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky k úhradě dluhu 1 500 Kč. Ode dne následujícího po podání žaloby, tj. od 4. 4. 2025 požadovala žalobkyně až do zaplacení dluhu žalovaným nadále úrok z úvěru ve sjednané výši 13,50 % ročně z dlužné jistiny 84 638,48 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků 1 500 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu žaloba byla doručena do vlastních rukou podle § 49 odst. 2-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále případně jen o. s. ř.) v důsledku uplynutí 10-i denní lhůty po připravení zásilky na poště k vyzvednutí a po zanechání výzvy o tom na adrese evidované v informačním systému evidence obyvatel jako doručovací adresa, resp. adresa místa trvalého pobytu žalovaného [§ 46b písm. a) o. s. ř.].

3. I vzhledem k tomu, že žalobkyně v úvodu žaloby zdůrazňovala, že předmětem řízení činí nároky, které dosud nebyly žalobci pravomocně přiznány a ve věci tak není dána překážka věci rozsouzené, věnoval soud pozornost tomu, jaká řízení byla mezi žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) a žalovaným vedena. Vzhledem k tomu pak z úřední činnosti zjistil a následně provedl též důkaz z částí spisů sp. zn. , spisová značka, , a to konkrétně žalobou a rozsudkem ze dne 14. března 2023 č. j. , spisová značka, . Z těchto dokumentů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila žalobou z 3. 4. 2025 předmětem řízení své nároky na zaplacení peněžitého plnění s příslušenstvím 86 138,48 Kč, úrok ve výši 5 218,22 Kč za dobu od 23. 11. 2020 do 19. 4. 2020, úrok z prodlení ve výši 3 236,07 Kč za dobu od 20. 4. 2022 do 28. 9. 2022 a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 89 856,70 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že uzavřela dne 23. 11. 2020 již výše v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku zmiňovanou Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, spolu s úrokem, jehož výše byla sjednána na 13,50 % ročně, přičemž výše měsíčních splátek (v počtu 84) činila 1 846,49 Kč se splatností počínaje 15. 12. 2020. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, stal se úvěr splatný dne 19. 4. 2022 na základě využití smluveného oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit, a tudíž žalovaný dlužil předchůdkyni žalobkyně na jistině 84 638,48 Kč, na úroku z úvěru za dobu do zesplatnění úvěru – 5 218,22 Kč, na úroku z prodlení z dlužné jistiny a dlužného úroku smluvního – kapitalizovaný do data 28. 9. 2022 na částku 3 236,07 Kč, a konečně na poplatcích za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínky k úhradě dluhu 1 500 Kč. Banka specifikovala tyto poplatky tak, že šlo o poplatek 600 Kč za upomínku z 22. 12. 2021, za upomínku z 5. 4. 2022 rovněž 600 Kč, a konečně za prohlášení úvěru splatným – z 19. 4. 2022 ve výši 300 Kč. Ze zmíněného rozsudku č. j. , spisová značka, pak má soud za prokázané, že uplatněným nárokům Banky bylo vyhověno, což znamená, že jde-li o úrok z úvěru v sazbě 13,50 % ročně, pak byl Bance přisouzen dle jejího požadavku jen do data zesplatnění úvěru 19. 4. 2022 kapitalizované částce 5 218,22 Kč, nikoliv však od 20. 4. 2020 nadále, jelikož jej Banka takto nepožadovala. Jde-li o úrok z prodlení, pak ten byl Bance přisouzen v sazbě 11,75 % ročně za dobu od 20. 4. 2022 jen (dle jejího požadavku) do 28. 9. 2022, přičemž základem úročení úrokem z prodlení byly toliko jistina úvěru 84 638,48 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok do data zesplatnění ve výši 5 218,22 Kč (tj. nikoliv částka 1 500 Kč jako dlužné poplatky), a přisouzení mělo formu kapitalizace na částku 3 236,07 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně v předmětném řízení, jehož rozhodnutí je takto odůvodňováno, skutečně neuplatnila žádné z nároků, které ze Smlouvy učinila předmětem řízení pod sp. zn. , spisová značka, , tudíž o takových nárocích skutečně dosud nebylo ani rozhodováno.

4. Soud věc projednal při jednání 22. 7. 2025 za přítomnosti zástupkyně žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného, jelikož ten se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně obeslán [zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)]. Podotýkáno je, že nebylo vyhověno návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání, jelikož proto nebyly splněné podmínky dle § 153b o. s. ř.

5. Dokazováním soud zjistil následující skutkové okolnosti.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 23. 11. 2020 s Bankou (obě smluvní strany Smlouvu podepsaly ověřeným elektronickým podpisem) Smlouvu o úvěru s číslem úvěrového účtu č. , č. účtu, , ve které se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách 1 846,49 Kč (resp. s poslední splátkou při řádném splacení ve výši 1 087,13 Kč) vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná 15. dnem měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, tj. dnem 15. 12. 2020. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 13,50 % ročně. Podle odst. 13 a 14 Produktových podmínek jako nedílné součásti Smlouvy mohla žalobkyně prohlásit úvěr za splatný v případě opakovaného porušování smluvních ujednání žalovaným v podobě prodlení s úhradou měsíčních splátek. K takovému případu došlo, jak soud zjistil z písemné korespondence Banky ze dne 19. 4. 2020, kterou Banka prohlásila vůči žalovanému celý úvěr za okamžitě splatný. Tento postup odůvodnila porušováním smluvních podmínek předmětné Smlouvy, vyčíslila k datu 19. 4. 2020 celkovou dlužnou pohledávku za žalovaným na jistině 84 638,48 Kč, smluvní úrok 5 218,22 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání na částku 1 500 Kč. Korespondence byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve Smlouvě, tj. , adresa, .

7. Z výše zmíněného rozsudku , spisová značka, (jeho odst. 5) má soud za zjištěné, že Banka před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, včetně zák. č. 186/2020 Sb.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 20. 3. 2023 s účinností k 22. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla od Banky předmětné pohledávky za žalovaným z titulu Smlouvy (což je ostatně patrné i ze spisu sp. zn. , spisová značka, , kde se žalobkyně, avšak až po vydání rozsudku, domáhala procesního rozhodnutí o svém právním nástupnictví).

9. Předžalobní výzvou a podacím lístkem z 12. 11. 2024 bylo prokázán, že advokát žalobkyně odeslal žalovanému na tehdy známou adresu , adresa, výzvu k plnění před podáním žaloby a to i s odůvodněním skutkovým a právním.

10. Při hmotněprávním posouzení věci vzal soud v úvahu především adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“).

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, včetně zák. č. 186/2020 Sb. (dále příp. jen „ZSÚ“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Po skutkové a právní stránce soud učinil dále uvedené závěry.

14. Zejm. z důkazů v odst. 6 odůvodnění rozsudku (Smlouvy), jakož ostatně i z pravomocného rozsudku ve věci sp. zn. , spisová značka, , má soud za zcela prokázané, že mezi Bankou jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve které se Banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 100 000 Kč. Jelikož žalovaný dohodnuté splátky nesplácel, jednak mu Banka dle č. l. II. a III. Smlouvy zaslala dvě upomínky za poplatky (2 x 600 Kč), dále v souladu se Smlouvou úvěr prohlásila za splatný ke dni 19. 4. 2022. Ujednání o zesplatnění úvěru za domluvených podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy dle § 2395 o. z. Žalovaný ke dni 19. 4. 2022 dlužil na jistině 84 638,48 Kč, na úrocích z úvěru (s ohledem na sjednanou sazbu 13,50% ročně) celkem 5 218,22 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, resp. v řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost k úhradě těchto částek mu nevznikla, případně byla nižší, než prezentovala Banka v řízení sp. zn. , spisová značka, a (ohledně výše dlužné jistiny a výše poplatků) žalobkyně v rámci nyní projednávané věci. Žalobkyně přitom z hlediska zásad důkazního břemene nemůže v řízení prokazovat negativní tvrzení (tj. tvrzení, že žalovaný uvedené dluhy nehradil).

15. Smlouvou o postoupení pohledávky z 20. 3. 2023, účinnou k 22. 3. 2023 má soud dle § 1879 o. z. prokázané právní nástupnictví žalobkyně po Bance. Ze spisu , spisová značka, , mj. z rozsudku ve věci vyhlášeného 14. března 2023 má soud za prokázané, že nároky žalobkyní požadované v tomto řízení dosud nebyly projednávány. Soud je však shledal důvodnými jen částečně.

16. Soud poznamenává v prvé řadě, že dle jeho výpočtu žalobkyní požadovaný smluvní úrok z jistiny 84 638,48 Kč při roční úrokové sazbě 13,5 % za období od 20. 4. 2022 do 3. 4. 2025 činí jen 33 777,71 Kč, nikoli – jak tvrdila žalobkyně – 34 278,55 Kč. Dále má soud za to, že žalobkyně zcela pominula výše citované ust. § 122 odst. 4 ZSÚ zakotvující pravidlo, že pokud je spotřebitel (zde žalovaný) v prodlení s dluhem ze spotřebitelského úvěru (zde s úhradou dlužné jistiny 84 638,48 Kč) po dobu delší než 90 dnů, pak úvěrující de facto nemůže požadovat úrok z úvěru ve výši sjednané, jestliže taková výše převyšuje úrokovou sazbu ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně tvrdila a v řízení bylo prokázáno, že Banka s žalovaným Smlouvou sjednala úrok z úvěru ve výši 13,50 % ročně, přičemž takového výše úroku se žalobkyně domáhala počínaje dnem 20. 4. 2022, tj. dnem po zesplatnění úvěru a dnem, kdy nastalo prodlení žalovaného se splaceným zesplatněné jistiny 84 638,48 Kč. K datu 20. 4. 2022 reposazba ČNB zvýšená o 8 procentních bodů činila celkem 11,75 % ročně. Ve smyslu § 122 odst. 4 ZSÚ může proto žalobkyně smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 13,50 % ročně požadovat toliko po dobu 90 dnů počínaje 20. 4. 2022, tj. do 19. 7. 2022. Následně, jelikož tato sazba je vyšší než 11,75 % ročně je žaloba důvodná co do úroku z úvěru z dlužné jistiny jen právě v sazbě 11,75 % ročně.

17. Úrok z jistiny 84 638,48 Kč při roční sazbě 13,50 % za období od 20. 4. 2022 do 19. 7. 2022 činí 2 817,42 Kč. Úrok z jistiny 84 638,48 Kč při roční sazbě 11,75 % za období od 20. 7. 2022 do 3. 4. 2025 činí 26 919,67 Kč. Součet úroku z jistiny 84 638,48 Kč za dobu od 20. 4. 2022 do 3. 4. 2025 činí tedy 29 737,09 Kč, a v toto části byla žaloba ohledně uvedeného dílčího nároku důvodná. Naopak nedůvodná byla v rozdílu mezi žalobkyní požadovaným úrokem 34 278,55 Kč a úrokem ve výši 29 737,09 Kč, tj. v částce 4 541,46 Kč (první odrážka zamítavého výroku II.) Ve druhé odrážce výroku II. tohoto rozsudku pak soud vyjádřil neopodstatněnost požadavku žalobkyně na úrok z prodlení dlužné jistiny, přirůstající od data po kapitalizaci, tj. od 4. 4. 2025 do zaplacení, v roční sazbě 1,75 % (13,50 % mínus opodstatněných 11,75 %).

18. Ani druhá část požadovaného příslušenství pohledávky nebyla soudem shledána opodstatněnou zcela. Pro meritorní rozhodnutí bylo zásadní, kdy nastala splatnost žalobkyni tvrzeného poplatku 1 500 Kč, přičemž z důkazů uvedených v odst. 3 (spisu sp. zn. , spisová značka, a z něho čtených – návrhu a rozsudku) bylo zjevné, že šlo o tři dílčí poplatky, jak je soud v odst. 3 rekapituloval. Žalobkyně při jednání 22. 7. 2025 neuvedla jiná tvrzení o skladbě poplatků, neuvedla tvrzení o jejich splatnosti jinak, než lze dovozovat z jednotlivých dat, ve kterých byly poplatky vyměřeny. U částky 600 Kč za upomínku jde o datum 22. 12. 2021, zatímco u částek 600 Kč za upomínku a 300 Kč za prohlášení úvěru splatným jde o data 5. 4. a 19. 4. 2022, tj. první pololetí roku 2022. Ve smyslu § 1968, § 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb. a ostatně i § 122 odst. 1 písm. b) ZSÚ žalobkyni může příslušet u poplatku 600 Kč splatného k 22. 12. 2021 úrok z prodlení jen ve výši 8,5 % ročně (a to po celou dobu prodlení), a pouze u poplatků 600 Kč a 300 Kč splatných 5. 4. a 19. 4. 2022 (tj. celkem z částky 900 Kč) žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení 11,75 % ročně.

19. Úrok z prodlení z částky poplatku 600 Kč činí při roční sazbě 8,5 % od 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025 128,13 Kč, úrok z prodlení z částky poplatků 900 Kč činí při roční sazbě 11,75 % za stejné období 265,68 Kč. Celkový úrok z prodlení z poplatků 1 500 Kč za období od 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025 tedy činí 393,81 Kč a jen v tomto ohledu byl uvedený dílčí nárok důvodný (viz příslušná pasáž výroku I. tohoto rozsudku). Po kapitalizaci úroku z prodlení, tj. od 4. 4. 2025 nadále byl žalobkyni z částky 600 Kč přisouzen úrok jen 8,5 % ročně, ze zbývající částky na poplatcích 900 Kč lze žalobkyni jí požadovanou sazbu 11,75 % ročně. Naopak co do částky kapitalizovaného úroku z prodlení z poplatků za období od 29. 9. 2022 do 3. 4. 2025, tj. ohledně 55,64 Kč, a dále o úrok z prodlení ve výši 3,25 % ročně (11,75 % mínus 8,5 %) byla žaloba zamítnuta.

20. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

21. Ve věci byla více úspěšná žalobkyně, avšak jen v rozsahu cca 87 %, jelikož z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení – z celkově požadované částky 34 728 Kč – jí bylo přisouzen v součtu jen 30 130,90 Kč. Žalovaný se žalobě ubránil v rozsahu 13 % (když zamítnuta byla částka úroku 4 541,46 Kč a úroku z prodlení 55,64 Kč). Žalobkyně ostatně nebyla plně úspěšná ani co sazby úroku z prodlení z části poplatků, dále také z sazby úroku z úvěrů za část jí požadovaného období. Proto soud žalobkyni přisoudil jen 74 % (rozdíl mezi 87 % a 13 %) náhrady nákladů řízení.

22. Plná výše nákladů řízení žalobkyně byla soudem určena ve skladbě (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř.) jednak soudního poplatku 1 737 Kč, jednak co do nákladů právního zastoupení 15 738,50 Kč. Náklady za právní zastoupení byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, a to ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále „advokátní tarif“, případně jen AT), včetně znění vyhl. č. 258/2024 Sb., podle jejíhož přechodného ustanovení (čl. II) přísluší advokátovi za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. 1. 2025) odměna podle advokátního tarifu ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, tj. před 1. 1. 2025. Při tarifní hodnotě 34 728 Kč po celou dobu řízení (§ 8 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok, byť příslušenství, avšak alespoň k datu podání žaloby vyčíslený v kapitalizaci na uvedenou částku) činí odměna advokáta za jeden úkon 2 500 Kč (§ 7 bod 5). Advokát v řízení učinil 2 úkony do 31. 12. 2024 a 2 úkony od 1. 1. 2025 [převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, dále po 1. 1. 2025 žaloba, účast u jednání dne 22. 7. 2025; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT). Vzhledem k přehledu provedených úkonů v počtu 4 pak celková odměna dosáhla částky 10 000 Kč (4 x 2 500 Kč). Dále na nákladech právního zastoupení jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 2 úkonů učiněných do 31. 12. 2024 vždy po 300 Kč, dále se 2 úkony od 1. 1. 2025 po 450 Kč, tj. celkem 1 500 Kč (2 x 300 + 2 x 450 Kč; § 13 odst. 4 AT).

23. K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě k jednání (z , adresa, a zpět) v trvání celkem 4 půlhodinách, a to od 1. 1. 2025 pod 150 Kč/půlhodina; celkem náhrada za ztrátu času činí 600 Kč [4 x 150 Kč; § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT], a také cestovní výdaje advokáta (substituční advokátky) 907 Kč za 1 jízdu z , adresa, a zpět, ve vzdálenosti celkem 102 km vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 8,9 litrů/100 km, při sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty za jeden litr 34,70 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 731,50 Kč [0,21 x (10 000 + 1 500 + 600 +907)].

24. S ohledem na celkové náklady řízení 17 475,50 Kč tvoří 74 %, které bude žalovaný povinen nahradit, částku 12 932 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátovi žalobkyně.

25. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.