10 C 86/2023

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 44 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 44 750 Kč s úrokem z prodlení: a) ve výši 11,75% ročně - z částky 8 750 Kč od 26. 2. 2022 do zaplacení, - z částky 9 000 Kč od 26. 6. 2022 do zaplacení, b) ve výši 15% ročně - z částky 9 000 Kč od 26. 7. 2022 do zaplacení, - z částky 9 000 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, - z částky 9 000 Kč od 26. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 15 523,50 Kč. Předmětem řízení byl návrh žalobkyně na peněžité plnění s příslušenstvím tak, jak je vše uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně své žalobní žádání opírala o tvrzení, že účastníci dne 21. 11. 2021 uzavřeli smlouvu o nájmu bytu – jednotky číslo v budově adresa, obec, ujednali nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně, splatné do 25. dne příslušného měsíce na měsíc následující, za který se měl nájem platit. Žalovaný však neplnil nájemné řádně a včas a neuhradil nájemné na březen 2022 ve výši nedoplatku 8 750 Kč, dále nájemné 4 x 9 000 Kč za měsíce červenec až říjen 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně podáním ze dne 6. 4. 2023, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 4. dubna 2023, č. j. 10 C 86/2023-13. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)). Ze zásadního, byť de facto jediného listinného důkazu – předmětné nájemní smlouvy – soud zjistil, že ji účastníci uzavřeli dne 21. 11. 2021, žalobkyně jako pronajímatelka, žalovaný jako nájemce, a to výslovně s odkazem na § 2235 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Předmětem nájmu byla bytová jednotka specifikovaná v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2021 do 30. 11. 2022 s možností prodloužení smlouvy dle dohody smluvních stran. V článku IV nájemní smlouvy účastníci sjednali náležitosti o nájemném a zálohách na služby, a to tak, že smluvní nájemné činilo 9 000 Kč, zálohy na služby 3 500 Kč, žalovaný jako nájemce se zavázal mj. nájemné hradit na účet žalobkyně č. bankovní účet pod variabilní symbol nejpozději do 25. dne příslušného měsíce na měsíc následující, za který se nájemné platí. Právní posouzení soud učinil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle odst. 2 téhož ustanovení má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a případně i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se ustanovení tohoto pododdílu nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává za jeden měsíc. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že účastníci spolu v písemné formě sjednali smlouvu o nájmu bytu (§ 2235, § 2237 o. z.), na základě které vznikla žalovanému povinnost platit nájemné, které účastníci v souladu s § 2246 odst. 1 o. z. ujednali pevnou částkou za jeden měsíc – 9 000 Kč, přičemž ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. také výslovně upravili splatnost takto určeného nájemného, totiž do 25. dne v měsíci předcházejícím měsíci, za který se nájemné platí. K tvrzení žalobkyně, že žalovaný neplnil nájemné řádně a včas a neuhradil nájemné za březen 2022 ve výši nedoplatku 8 750 Kč, dále nájemné 4 x 9 000 Kč za měsíce červenec až říjen 2022, nemůže žalobkyně z hlediska zásad důkazního břemene označit důkazy, neboť jde o tvrzení negativní. Žalovaný ovšem ani netvrdil, natož aby označil důkazy o tom, že uvedené dlužné nájemné uhradil alespoň z části. S ohledem na to, že žalobkyně prokázala titul k předmětnému nároku, tedy bylo žalobě vyhověno. Žalobkyni byla přisouzena nejen jistina dlužného nájemného 44 750 Kč, ale i úrok z prodlení, který jí přísluší vždy od 26. dne v měsíci, který předchází měsíci, za který žalovaný nájem dluží, a to s ohledem na výše zjištěnou splatnost nájemného. Dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí výše úroku z prodlení sazbu 11,75% ročně, resp. u nájemného splatného počínaje 25. 7. 2022 roční sazbu 15%, v závislosti na repo sazbě vyhlašované ČNB a stanovené pro první den prodlení žalovaného. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 1 790 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 13 733,50 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 44 750 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 2 900 Kč (§ 7 bod 5). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 4 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, vyjádření k možnosti vydání rozsudku bez jednání; § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. f) ve spojení s odst. 3 AT), když s vyjádřením k možnosti vyhlášení rozsudku bez jednání se – obdobně jako se samotnou účastí u jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí – však pojí jen polovina odměny, celkem 10 150 Kč (3,5 x 2 900). Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 200 Kč (4 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. číslo Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 383,50 Kč (0,21 x (10 150 + 1 200)). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněn podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.