10 C 89/2017

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 82 764 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 332 408 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 82 764 Kč s úrokem z prodlení ve výši  8,05 % ročně z částky 82 764 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované 332 608 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částek: -) 275 383,24 Kč od 26. 10. 2016 do zaplacení, -) 37 434,86 Kč od 9. 11. 2016 do zaplacení, -) 14 628,86 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení, -) 4 961 Kč od 13. 1. 2017 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalované k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 230 297,80 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice na účet Okresního soudu v Semilech náklady řízení (znalečné) ve výši 4 155 Kč.

1. Předmětem řízení dle žaloby datované dnem 22. 6. 2016 a podané dne 26. 6. 2017 a vzájemného návrhu žalované ze dne 8. 10. 2018, podaného téhož dne, byl požadavek žalobkyně na zaplacení – původně částky 600 039 Kč – příslušenstvím, a požadavek žalované vůči žalobkyni na zaplacení 332 408 Kč s příslušenstvím.

2. O části nároku žalobkyně – a to na zaplacení 517 275 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení (konkrétně o nároku prezentovaném žalobkyní jako škoda, která jí měla vzniknout vynaložením částky kupní ceny za náhradní děličku jako součást žalobkyní od žalované zakoupeného obráběcího stroje CNC obráběcího centra [příjmení] [jméno] – [anonymizováno] výrobního čísla [číslo] (dále případně jen předmětný obráběcí stroj nebo předmětný stroj) za situace, kdy žalovaná odmítla provést záruční opravu stroje, na kterém došlo k poškození děličky – dle tvrzení žalobkyně – v důsledku vady zakoupeného předmětného obráběcího stroje) – bylo pravomocně rozhodnuto částečným rozsudkem nadepsaného soudu ze dne 3. března 2020, č. j. 10 C 89/2020-322, ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. listopadu 2020, č. j. 47 Co 160/2020-357. V uvedeném rozsahu byla žaloba zamítnuta z důvodu, že žalobkyně v tomto rozsahu uplatnila nárok na náhradu škody v rozporu s ust. § 1925 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jelikož fakticky by nárok – za předpokladu prokázání vad prodaného předmětného obráběcího stroje – byl napravitelný jen prostřednictvím režimu odpovědnosti za vady prodané věci, který však žalobkyně nevyužila.

3. Zbývajícím předmětem řízení pak na straně žaloby byla částka 82 764 s úrokem z prodlení, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku a vzájemný návrh žalované na zaplacení 332 408 Kč s úrokem z prodlení vymezeným způsobem zachyceným ve výroku II. tohoto rozsudku.

4. Žalobkyně tvrdila, že na předmětném obráběcím stroji se v rámci záruční lhůty (plynoucí ve sjednané délce 12 měsíců od převzetí stroje od žalované – tj. od 26. 11. 2015) vyskytla závada, a to jednak 7. 7. 2016, kdy došlo ke kolizi nástroje s obráběným dílem, přičemž při tomto střetu byla poškozena uváděná dělička (stolek otáčející se kolem své osy). Po nahlášení závady osobě provádějící servis – [právnická osoba] se sídlem v [obec], provedl tento subjekt opravu děličky a vrátil ji žalobkyni v září 2016. Následně však dělička znovu nefungovala správně, její závadu hlásila žalobkyně ve dnech 29. 9., 11. 10., 19. 10., 10. 11. a 8. 12. 2016, přičemž 9. 12. 2016 došlo opět ke kolizi děličky s nástrojem a k poškození osy. Společnost provádějící servis sdělila žalobkyni, že dělička může být opravena pouze za předpokládanou cenu 8 400 eur a výslovně odmítla provést opravu v rámci záruky. Žalovaná tedy podle žalobkyně porušila smluvní povinnost dodat kupujícímu zboží bez vad (§ 2095 o. z.), tuto vadu neodstranila, neboť se na stroji vyskytla v průběhu dalších měsíců opakovaně, a prostřednictvím servisující společnosti bylo odmítnuto provést další opravu jako záruční, tj. došlo k porušení povinnosti žalované řádně vadu koupené věci odstranit. Dle § 1925 o. z. tím žalobkyni vzniklo právo na náhradu škody zapříčiněné těmito porušeními smluvních povinností žalované jako prodávající z kupní smlouvy. V řízení zbývající částka 82 764 Kč představuje náklady za pronájem náhradní děličky v době provádění opravy po 7. 7. 2016 (konkrétně od 13. 7. do 31. 8. 2016, od 1. 9. do 14. 9. 2016 a od 13. 12. 2016 do 13. 2. 2017).

5. Žalovaná navrhla žalobu o zaplacení 82 764 Kč zamítnout zejm. s poukazem na to, že stroj nebyl vadný, naopak ke kolizi nástroje s děličkou předmětného obráběcího stroje došlo nesprávným postupem obsluhy tohoto stroje ze strany pracovníků žalobkyně v rámci procesu obrábění. Žalobkyně o mimozáručním charakteru opravy věděla, byla o tom informována e-mailem, kde byla určena cena odhadem, její podstatné navýšení (na dále uvedených 275 383,24 Kč) nebylo možné objektivně určit a oznámit dříve, než fakturací. Vzájemným návrhem vůči žalobkyni uplatnila žalovaná požadavek na zaplacení celkem 332 408 Kč, sestávající z částky 275 383,24 Kč (cena za opravu děličky předmětného stroje po kolizi ze 7. 7. 2016, vyúčtovaná fakturou [číslo] 2016 a splatná 25. 10. 2016), z částek 37 434,86 Kč a 14 628,86 Kč (ceny za dodávku trubky a adaptéru vnitřního chlazení, za dopravu těchto součástek do sídla žalobkyně, jakož i za montáž – vše k jinému než předmětnému stroji, konkrétně stroji servis. čísla [číslo], vyúčtované fakturami [číslo] 2016 a [číslo] splatné 8. 11. 2016 a 15. 11. 2016), a konečně z částky 4 961 Kč (cena za servis objednaný žalobkyní dne 12. 12. 2016 ve vztahu k předmětnému stroji, vyúčtovaná fakturou [číslo] splatná 12. 1. 2017). Veškeré takto fakturované opravy byly pro žalobkyni provedeny, fakturace nebyla z její strany po obdržení sporována, navíc spolupráce mezi stranami probíhala delší dobu, jiné faktury proplaceny byly.

6. Žalobkyně požadovala, aby soud vzájemný návrh žalobkyně zamítl, považovala jej za bezdůvodný – zejm. s ohledem na to, že opravy, za které žalovaná nárokovala úhradu částek 275 383,24 Kč a 4 961 Kč, byly dle žalobkyně opravami vyvolanými vadou zakoupeného předmětného stroje, šlo tak o opravy záruční, za které není žalovaná oprávněna účtovat žalobkyni žádné peněžité plnění. I kdyby nešlo o opravy záruční, pak ve vztahu k nim, jakožto i k opravám, za které bylo žalobkyni vyúčtováno 37 434,86 Kč a 14 628,86 Kč, nedošlo dle žalobkyně k dohodě stran o ceně díla, nebylo prokázáno převzetí ceníku dodavatele opravy; u oprav jiného než předmětného stroje nebylo prokázáno ani skutečné provedení opravy.

7. Podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) při shodných tvrzeních účastnic mohl soud považovat za svá skutková zjištění, že účastnice spolu uzavřely dne 9. 9. 2015 kupní smlouvu s předmětem koupě – CNC obráběcí centrum [příjmení] [jméno] [číslo] výrobního čísla [číslo] (předmětný obráběcí stroj), k převzetí předmětu koupě žalobkyní jako kupující došlo dne 26. 11. 2015, kdy začala běžet záruční doba ve sjednané délce 12 měsíců. Dále, že na základě oznámení žalobkyně ze dne 7. 7. 2016 vůči žalované se tato od žalobkyně dozvěděla o kolizi nástroje s obráběným dílem (případně přímo děličkou) a tím o poškození děličky obráběcího stroje. Po opravě děličky došlo k jejímu vrácení žalobkyni v polovině září 2016, avšak další kolize nástroje s obráběným dílem a tím poškození děličky nastalo dne 9. 12. 2016. Nesporné též bylo, že následně žalovaná odmítla požadavek žalobkyně na opravu poškozené děličky v rámci záruky, prezentovala (e-mailem z 13. 12. 2016) pouze ochotu provést opravu za úhradu předpokládané ceny 8 400 eur. Konečně má soud ze shodných stanovisek účastnic za zjištěné, že žalobkyně uplatnila korespondencí ze dne 6. 4. 2017 nárok na náhradu škody v důsledku tvrzeného porušení smluvní povinnosti žalované dodat předmět koupě bez vad a řádně odstranit vadu předmětu koupě, a to v podobě mj. nákladů na pronájem náhradní děličky 82 764 Kč, s lhůtou k plnění do 30. 4. 2017. Detailní okolnosti uvedených skutečností plynou i z listinných důkazů provedených u jednání 3. 3. 2020 (zejm. z potvrzení objednávky – kupní smlouvy na č. l. 6, z nabídky na č. l. 6 p. v. – 8, z protokolu o převzetí předmětu koupě na č. l. 11, resp. též na č. l. 144 či 169 p. v.), z nichž však vzhledem k prezentovaným nesporným skutečnostem soud žádná konkrétní skutková zjištění v odůvodnění rozsudku neuvádí.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil dále uvedené skutkové okolnosti.

9. Oznámením z 20. 9. 2018 sdělila žalovaná žalobkyni, že uvedeného dne uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které žalovaná nabyla pohledávky v celkové výši 332 408 Kč (pozn. soudu - tj. ve výši vzájemného návrhu žalované), ztotožněné tvrzením o tom, že představují peněžité pohledávky za poskytování servisních služeb a dodání zboží společnosti žalobkyně, které postupitel vyúčtoval fakturami uvedenými v tvrzeních žalované (odst. 5 odůvodnění). Proto pokud je v textu odůvodnění soudem uváděn pojem„ žalovaná“ i ve vztahu např. k poskytnutí servisních služeb a dodávce náhradních dílů, pak jde o vyjádření okolnosti, že z titulu zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávek přešly nároky vyúčtované zmíněnými fakturami z postupitele [právnická osoba] na žalovanou. V některých pasážích odůvodnění rozsudku je nicméně ve vztahu k subjektu provádějícímu předmětné opravy uveden pojem„ postupitel“. 10. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud v prvé řadě za prokázané, že ve věcech požadavků žalobkyně na servisní (ať již záruční či mimozáruční) zásahy bylo mezi účastnicemi (resp. mezi žalobkyní a servisující firmou – postupitelem) komunikováno de facto výlučně prostřednictvím těchto osob, které tak lze ve vztahu k těmto jednáním považovat za osoby k tomu oprávněné.

11. Ve vztahu k projednávané části žaloby je pak podstatné skutkové zjištění, že [jméno] [příjmení] dne 7. 7. 2016 v 11:36 hodin naléhavě žádala [příjmení], aby někoho poslal do [obec], a to co nejdříve, neboť na stroji [anonymizováno] (s odkazem na předchozí e-mail zaslaný z e-mailové adresy s koncovkou odpovídající názvu žalobkyně od osoby [jméno] [příjmení] šlo jednoznačně o předmětný stroj, neboť to vyplývá z jeho sériového číselného označení [číslo]) vznikl problém při výměně nástroje, kdy nástroj jde velice špatně odstranit z vřetena při výměně. V reakci z 8. 7. 2016 v 15: 00:16 hodin [jméno] [příjmení] informoval [příjmení], že ještě před příjezdem jejich technika došlo k poškození děličky [anonymizováno] s/n [číslo], která je umístěna na stroji VF [číslo] s/n [číslo] (tj. předmětný stroj) kvůli kolizi osy Z s kolébkou, přičemž výsledkem je zničené šnekové soukolí A – osy na děličce a pravděpodobnost nutné výměny také ložiska a souvisejícího těsnění; dále bylo oznámeno, že oprava musí být provedena u výrobce stroje v Belgii, náklady na opravu jsou odhadovány na přibližně 4 000 eur, termín dodání 4-6 týdnů. [příjmení] toho [příjmení] [příjmení] informoval o možných subjektech, od nichž by bylo reálné získat k zapůjčení předmětnou děličku.

12. V následující komunikaci mezi uvedenými osobami z období od 24. 8. 2016 do 5. 9. 2016 soud zjistil žádosti [jméno] [příjmení] o informaci, kdy bude opravena dělička s tím, že žalobkyni bude končit pronájem náhradní děličky, dále informace od [příjmení], že opravená dělička by se měla vrátit v týdnu od 5. 9. 2016, resp. následně, že se technik dostaví k zapojení děličky 12. 9. 2016.

13. Z následujících e-mailů [jméno] [příjmení] ze dne 29. 9. 2016, 11. 10. 2016, 19. 10. 2016, 21. 10. 2016, 31. 10. 2016 a 10. 11. 2016 soud zjistil, že tato zástupkyně žalobkyně tlumočila [jméno] [příjmení] další problémy na předmětném stroji (problém s vřetenem – stroj stojí, nemohou pracovat, avizovanou chybu v systému – při přechodu na druhý program nevnímá korekci nástroje, únik vzduchu na otáčecím stole a zejm. uvnitř, zastavení stroje – bez bližší specifikace problému, obecný požadavek na„ dodělání toho stolu na stroji“, blíže nespecifikovaný problém s elektrikou). Na uvedené požadavky bylo podle obsahu e-mailové korespondence alespoň v některých případech reagováno i odpovědí ve stejné formě, kdy [jméno] [příjmení] např. 19. 10. 2016 k předmětnému stroji sděloval, že při servisu uvedeného dne zjistili únik vzduchu z děličky, který není velký a stroj může pracovat, k problému se však ještě vrátí jako k reklamaci následující týden, dále v e-mailu 31. 10. 2016 sděloval, že servis ohledně děličky plánují na 1. 11. 2016.

14. Ve vztahu ke kolizi na předmětném stroji dne 9. 12. 2016 soud zjistil, že e-mailem z 8. 12. 2016 [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] žádala o poslání někoho do [obec], kde opět nemohou pracovat na předmětném stroji, přičemž bylo avizováno, že je vidět závada v počítači. Následně 9. 12. 2016 v 16:3 9:43 hodin sděloval [příjmení] [příjmení], že alarm 832 řeší výměnou kabelu, byla popsána totožnost tohoto kabelu pro 5. osu (talíř) pro děličku a cena 493 eur. [jméno] [příjmení] přeposílala odpověď [jméno] [příjmení] ze dne 10. 12. 2016 a její překlad v tom směru, že předchozího dne (tj. 9. 12. 2016) v 19:00 hodin se stroj porouchal a zastavil, jde o vážné poškození, kde kabel nepomůže; žádáno bylo o techniky a napsání reklamace na nekonečné opravy stolu z Belgie a nesprávnost počítače a nefunkčnost systému (napájení). Ze strany [příjmení] pak bylo 12. 12. 2016 požadováno upřesnění popisu závady (foto obrazovky, č. alarmu apod.), když nebyla shledána dostatečnou formulace„ nesprávnost počítače“. [příjmení] dne pak [jméno] [příjmení] uvedla toliko to, že stroj nepracuje, že jí bylo řečeno, že„ si dělá sám, co chce“, dále bylo poukazováno na předchozí velké problémy s děličkou i na náklady, které měla žalobkyně na půjčení děličky od jiné firmy. Po domluvě mezi uvedenými osobami následně 12. 12. 2016 v 11:17 hodin objednala [jméno] [příjmení] servisní zásah na předmětném stroji za účelem prohlídky a diagnostiky závady, kterou neumí popsat. Podle e-mailu z 13. 12. 2016 ji [jméno] [příjmení] informoval, že při servisním zásahu v uvedený den byla zjištěna mechanicky poškozená osa A (kolíbka) na děličce, přičemž podle dat ze stroje došlo k poškození kvůli kolizi, která se stala 9. 12. 2016 v 19: 03:33 hodin, jde o stejné poškození jako v červenci, k jehož opravě odhadl náklady na 8 400 eur bez DPH a dobu opravy 6-8 týdnů v Belgii; upozorněno však bylo, že žalovaná eviduje neuhrazené faktury vystavené vůči žalobkyni po lhůtě splatnosti, a objednávku zpracuje až po uhrazení těchto faktur. [jméno] [příjmení] téhož dne informovala [příjmení], že jsou nuceni si děličku opět zapůjčit a dotazovala se na možnost namontování ze strany žalované dalšího dne, na což [příjmení] reagoval negativně v tom směru, že se k žalobkyni dostaví až po uhrazení všech faktur. [jméno] [příjmení] poté 14. 12. 2016 označila fakturu [číslo] na částku 275 383,24 Kč (předmětná faktura ve vztahu k opravě poškozené děličky po kolizi ze dne 7. 7. 2016) za spornou s odkazem na to, že žalobkyně nesouhlasí s tím, že by chyby na stroji vznikaly způsobením ze strany pracovníků žalobkyně a špatným zacházením. Z e-mailové korespondence [příjmení] ze dne 14. 12. 2016 pak vyplývá, že vůči žalobkyni prostřednictvím [jméno] [příjmení] prezentoval, že již 8. 7. 2016 bylo žalobkyni psáno, že k poškození děličky došlo v důsledku kolize, přičemž žalobkyně souhlasila s opravou a žádala o rychlé řešení, poté však odmítala úhradu ceny za opravu výmluvou na chybu ve stroji. Dále bylo poukázáno na to, že 9. 12. 2016 došlo v 19: 03:33 hodin ke kolizi (patrné z hlášení alarmu 104 polohovací chyby osy Y), kdežto alarmy 426 a 106 (polohovací chyby osy A), zaznamenané o pár minut později naznačují, že osa A na děličce už byla poškozena. Podle historie tlačítek byl program spuštěn v 18:5 7:12 hodin a za 6 minut došlo k alarmu 104 při automatickém chodu stroji; při spuštění programu bylo prováděno ruční popojíždění stroje, zapínání oplachu a zapínání šneku na třísky, v 18:50 hodin bylo stisknuto tlačítko KTLM, které zde nedává smysl a patrně bylo stisknuto omylem, stisk tlačítka KTLM, resp. [právnická osoba] [anonymizováno] způsobí zapsání pozice osy Z do aktuální pozice v tabulce nástrojových korekcí, což většinou znamená, že nějakému nástroji v tabulce korekcí je zapsána nula; takový nástroj pak v programu jede níže, než je zamýšleno a může dojít ke kolizi.

15. Z korespondence ředitele žalobkyně, přeposílané e-mailem 9. 1. 2017 žalované (zde nikoli prostřednictvím [příjmení], nýbrž [jméno] [příjmení]) soud zjistil, že v něm byl vyjádřen nesouhlas s žalovanou prezentovanými příčinami kolize na předmětném stroji. Konkrétně k případu v červenci 2016 bylo namítáno, že žalobkyně neobdržela od technika žalované údaje ze stroje a řídící program, resp. závěry o příčinách havárie. Dále ve vztahu k poruše dne 9. 12. 2016 popisoval, že byla provedena prvotní prohlídka, během které bylo zjištěno, že délka nástroje se rovná hodnotě 0, místo 154 mm, které byly nastaveny při připojení nástroje k stroji na začátku pracovní směny, k poruše došlo na 154. součástce, ne na první. Byl vyjádřen nesouhlas s příčinou havárie v podobě chybného zmáčknutí knoflíku [právnická osoba] [anonymizováno], čímž se dle žalované měly přepsat hodnoty nástroje po přepnutí stroje na manuální režim; proti tomu bylo oponováno, že po nárazu byla hodnota nástroje nula, že v 18:50 hodin začal operátor s úklidem a za tím účelem byl stroj také převeden do ručního režimu. Žalobkyně provedla modelaci situace s náhodným zmáčknutím tlačítka a z ní vyplynulo, že k přepsání hodnoty nástroje na nula by operátor musel spustit nástroj na hodnotu nula, což je níže než uchycená součástka – podle žalobkyně nemožné. Oponováno bylo tomu, že by k havarijnímu nárazu došlo během„ manuálního režimu“, podle žalobkyně k tomu došlo během činnosti řídícího programu (ostatně po výrobě 154 ks součástek). Vysloveno bylo, že žalovaná nedostatečně prostudovala daný problém a závěry týkající se havárie.

16. Zjevně na obdobné námitky, které byly citovány v předchozím odstavci, reagoval [jméno] [příjmení] také vůči zástupci žalobkyně korespondencí z 21. 4. 2017, kde zdůraznil, že ve vztahu k závadě na děličce ze 7. 7. 2016 nebyly při servisním zásahu zjištěny žádné závady stroje, naopak bylo zjištěno poškození v důsledku kolize zaviněné zákazníkem (data z historie alarmu a tlačítek ukazují, že před spuštěním cyklu, při kterém došlo ke kolizi, bylo prováděno ruční pojíždění os, změny korekcí zapínání dopravníku třísek a stisknutí (patrně neúmyslného) tlačítka [právnická osoba] [anonymizováno]. Dále bylo argumentováno obdobně jako v korespondenci vůči [jméno] [příjmení]. Zdůrazněno bylo, že už 8. 7. 2016 obdržela žalobkyně e-mailem informaci o poškození kvůli kolizi a přibližných nákladech na opravu, s opravou souhlasila a požadovala co nejrychlejší její provedení. I kolizi 9. 12. 2016 si žalobkyně podle zjištění žalované způsobila velmi podobným způsobem.

17. Z posudku [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], soudním znalcem v oborech ekonomika (odvětví ceny a odhady) a strojírenství (odvětví strojírenství všeobecné) – u obou zároveň se specializací na obráběcí a tvářecí stroje, výrobní linky a systémy, a z výslechu tohoto znalce soud zjistil, že znalec se zabýval také pro v tomto řízení zásadní otázkou, tj. příčinou poškození stroje – kolizemi děličky s nástrojem, ke kterým došlo 7. 7. 2016 a 9. 12. 2016. K tomu měl k dispozici kompletní a dle jeho odborného hlediska zásadní databázi informací, a to historii alarmů a historii použitých tlačítek. Znalec uzavřel, že na základě těchto podkladů, dále na základě doložených výpisů z řídicího systému stroje byla příčinou poškození stroje v obou případech – samotná kolize mezi děličkou (naklápěcím dvouosým otočným stolem TR 210) a nástrojem – jako důsledek změny nastavení výchozího místa obrábění obsluhou stroje po jejím zásahu do průběhu obrábění, a to s největší pravděpodobností při čištění stroje mezi jednotlivými chody (spuštěními) NC programu při obrábění jednotlivých kusů. V obou případech došlo ke stisku tlačítka s označením [právnická osoba] [příjmení] (ve výpisu historie použití tlačítek zaznamenáno jako KTLM), což dle znalce znamená vynulování offsetu nebo délkové korekce na nástroji vzhledem k okamžitému aktuálnímu nastavení nulového bodu. Obsluhou tak došlo ke změně nastavení geometrie nástroje, a bylo zasahováno do nastavení stroje v průběhu obrábění. Znalec zdůraznil, že byť v písemné verzi posudku nejsou obsažena naprosto podrobná uvedení údajů z historie tlačítek a historie alarmů ve vztahu ke kolizi 7. 7. 2016, oproti údajům ke kolizi z 9. 12. 2016, pak přesto měl k dispozici kompletní verzi stažených dat z řídícího systému ohledně historie alarmu a historie použitých tlačítek. Údaje ke kolizi ze 7. 7. 2016 uvedl stručněji na str. [číslo] posudku, nicméně dle něj obsahují jednoznačné zjištění o tom, že v 11:3 1:33 hodin došlo za použití výše uvedeného tlačítka ke změně nastavení aktuálního nástroje (geometrické umístění vůči referenčnímu bodu stroje), následně v 11:3 2:41 hodin ke spuštění stroje, přičemž v 11:3 2:56 hodin došlo ke kolizi ve vztahu k děličce. Podrobnější údaje z historie tlačítek a alarmů znalec z předložených údajů a databáze uvedl ke kolizi z 9. 12. 2016, jednoznačně bylo zaznamenáno, že v 19: 05:48 hodin byl již stroj nabouraný, přičemž obsluha mazala alarm tlačítkem reset, nicméně patrně nebyla u stroje v době kolize, což znalec dovodil vzhledem k době kolize a k prodlevě mezi ní a stisknutím tlačítka. [ulice] příčinu k tomuto datu lokalizoval do času 18:50 hodin, opět s použitím tlačítka [právnická osoba] [anonymizováno], osvětlil, že obsluha místo tlačítka CHIP FWD (které spouští dopravník třísek) stiskla toto tlačítko a při něm přepsala délku nástroje, který byl ve vřetenu). Bezprostředně před tím podle historie tlačítek obsluha spouštěla oplach stroje a dopravník třísek, čistila stroj, přejížděla stolem a vyjížděla vřetenem nahoru a zase dolů, avšak uvedeného dne do 18: 20:45 hodin podle historie tlačítek a alarmů stroj i obsluha pracovaly bezchybně. Znalec při výslechu vyvrátil úvahu, že by podklady, které měl k dispozici (tj. uvedenou kompletní historii alarmů a tlačítek), byly před předáním znalci pozměněny, že by bylo zasahováno do takto stažených dat řídicího systému a manipulováno s těmito daty. Vysvětlil, že tato data jsou ukládána se sekundovými odstupy, pokud by snad měla být upravována, musela by být zároveň dána znalost programu stroje, který zná uživatel (zde žalobkyně), který jej zadává z hlediska obrábění a činnosti. Dle znalce pro jeho závěry byly podstatné a dostačující údaje z historie použitých tlačítek, v němž jsou kroky obsluhy jednoznačně seznatelné, z výpovědí osob představujících obsluhu by se znalec pro účely stanovení příčiny kolize – pro vytvoření svých odborných závěrů – nemohl více dozvědět; obsluha by z jeho pohledu pouze prezentovala důvody k zastavení stroje.

18. Z odborného vyjádření [jméno] [příjmení], zapsaného v seznamu soudních znalců u Krajského soudu v Ostravě pod [číslo] v oborech ekonomika (odvětví ceny a odhady, specializace motorová vozidla) a strojírenství (odvětví všeobecné strojírenství, specializace autoopravárenství), soud zjistil, že toto vyjádření pod [číslo] bylo vyžádáno žalobkyní pro účely posouzení závady na předmětném stroji na základě objednávky z 20. 11. 2018, resp. pro posouzení opakovaných závad na tomto stroji. Zpracovatel vyjádření neprovedl technickou prohlídku posuzovaných [příjmení] strojů (s odkazem na jejich umístění v [obec]), posuzoval toliko výpověď objednatele (žalobkyně) a znalecký posudek [číslo] Ing. [jméno] [příjmení]. Popis opakované závady (zjevně podaný žalobkyní) byl zachycen tak, že na jednom z dvou totožných obráběcích CNC strojních zařízení docházelo opakovaně ke stejné závadě, a to ke kolizi nástroje s naklápěcím dvouosým stolem (tzv. děličkou). Dále bylo zmíněno, že z podrobného studia znaleckého posudku [číslo] Ing. [příjmení] podle zpracovatele vyjádření vyplývá, že k závadě na stroji došlo vždy chybou obsluhy tím, že omylem stiskla tlačítko, které mění délku nástroje. Dále zpracovatel vycházel z informace objednatele, že na jednom z obráběcích center je ovládací tlačítko do plusu, což znamená, že když se spustí program, stroj se vůbec nerozjede a hlásí, že nástroj je moc dlouhý, zatímco na druhém stroji je ovládací tlačítko do mínusu, což znamená, že při spuštění programu si stroj myslí, že nástroj je krátký a dojde ke kolizi s otočným stolem (děličkou). Přitom přímá kolize nástroje s otočným stolem se stala již dvakrát, zároveň samotná chyba v pojezdu nástroje, který se bez jakéhokoli zásahu do programu rozjel přímo k otočnému stolu, se stala již mnohokrát. Obsluha až na dva případy stačila vždy včas zareagovat a zásahem do ovládacího panelu zabránit kolizi. Následně odborné vyjádření prezentuje objednatelem předestřenou reakci [právnická osoba], kterou údajně bylo v případě první kolize žalobkyni sděleno, že chyba, která se objevuje sporadicky, je ve špatném naprogramování stroje; kdežto po další návštěvě cca za 10 měsíců (pozn. soudu, což zcela nekoresponduje tomu, že k první značné kolizi došlo 7. 7. 2016, ke druhé již za 5 měsíců 9. 12. 2016) se servis písemně vyjádřil, že chybu způsobuje omylem zmáčknuté tlačítko, jak bylo popsáno v ZP [číslo] Ing. [příjmení]. Rovněž vylíčením zpracovatele odborného vyjádření, že následně firma [právnická osoba] provedla opravu zásahem do programu výměnou dvouosého sklopného otočného stolu, po níž se závada na stroji již neobjevila, nekoresponduje skutkovému stavu tak, jak jej vylíčila [role v řízení] a jak vyplývá zejm. z e-mailové komunikace účastníků, případně z fakturace žalované (tj. s tím, že k opravě bylo přistoupeno po první závadě, následně došlo ke kolizi ještě 9. 12. 2016, avšak po ní žalovaná žádnou zásadní opravu neprováděla). Zpracovatel vyjádření zjevně neměl k dispozici výpis z historie posuzovaného stroje, kromě výše uvedeného vylíčení podaného z velké části toliko údaji žalobkyně neobsahuje jeho vyjádření přesvědčivý závěr. V něm zpracovatel znovu uvedl, že vychází z výpovědi majitele předmětného stroje a dále toliko ze zkoumání předloženého ZP Ing. [příjmení]. Vyslovil toliko hypotetický předpoklad, že z technického hlediska nelze vyloučit, že na stroji byla chyba v programu stroje a že úryvky programových kódů předané znalci [příjmení] mohly být upraveny (s neurčitou informací o tom, že na jeho vyžádání – není však patrné, zda žádal i u žalobkyně či servisní společnosti [právnická osoba] nebo u znalce [příjmení] [příjmení] – o zaslání výpisu historie stroje (alarmů) bylo sděleno, že tato je smazána a není k dohledání).

19. Fakturou z 11. 10. 2016 [číslo] 2016 s uvedeným datem splatnosti k 25. 10. 2016 má soud za prokázané, že žalovaná vůči žalobkyni a předmětnému stroji (označený jednoznačně údaji VF [číslo] s/n: [číslo]) vyúčtovala cenu opravy po kolizi ze 7. 7. 2016 na celkem 275 383,24 Kč, z toho dopravní náklady 13 077,68 Kč. Podstatnými součástkami, pokud jde o výši plnění, byly uvedeny mimo dalších také 1 kus [příjmení] [jméno] [příjmení] 210 ECC za 34 917,41 Kč, 1 kus GEAR/BRG [příjmení] HRT210 za částku 38 056,05 Kč, 38 hodin práce výrobce [příjmení] po 1 621,20 Kč bez DPH – celkem 74 542,78 Kč či 1 kus [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] za 97 494,10 Kč, atd. Zároveň veškeré položky, účtované žalobkyni v citované faktuře, byly obsaženy ve faktuře [číslo] kterou žalované účtovala za opravu děličky (ztotožněno číslem TR210 SN [číslo]) [právnická osoba] Automation Europe N.V., a to až dne 10. 10. 2016. Ze servisních raportů [číslo] z 8. 7. 2016 a [číslo] z 12. 9. 2016 zjištěno, že žalovaná 7. 7. 2016 a 8. 7. 2016 strávila celkem 8 hodin práce technika při prohlídce děličky a hledání závady, dále čas technika na cestě představoval 2 x 2 hodiny, dále cestovní výlohy 2 x 140 Kč x 11 Kč, a 12. 9. 2016 šlo o 1,5 hodiny montáže, 2 hodiny cesty, 140 km vzdálenost.

20. Z faktury [číslo] ze dne 13. 12. 2016 s uvedeným datem splatnosti ke 12. 1. 2017 má soud za prokázané, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni ve vztahu k předmětnému stroji práci uskutečněnou 13. 12. 2016, a to za jednu hodinu práce servisního technika [příjmení] 1 140 Kč (bez DPH), dopravné za celkem 2 129,60 Kč (160 km po 11 Kč bez DPH) a dvě hodiny času technika na cestě po 600 Kč, to vše i s DPH za 4 961 Kč. Provedení práce technikem [příjmení] v uvedeném dni, časovém rozsahu, dále čas strávený na cestě a počet ujetých kilometrů vyplývá též ze servisního raportu [číslo].

21. Z protokolu o uvedení do provozu soud zjistil, že v období od 4. 6. 2015 do 9. 6. 2015 žalovaná provedla prostřednictvím technika [příjmení] u žalobkyně uvedení stroje výrobního [číslo] do provozu se začínající roční záruční lhůtou 9. 6. 2015. Ve vztahu k tomuto stroji ([číslo]) byl [jméno] [příjmení] e-mailem z 19. 10. 2016 (pozn. soudu – tj. po uplynutí 12 měsíční záruční lhůty počínající 9. 6. 2015 a končící 9. 6. 2016) vůči [jméno] [příjmení] vznesen požadavek na opravu – s tím, že je slyšet šum ve vřetenu. Z odpovědi [jméno] [příjmení] z téhož dne (17:3 9:54 hod.), vztahující se ke stroji uvedeného čísla [číslo] soud zjistil, že informoval B. [příjmení], že při servisu téhož dne zjistili prasklý adaptér a zničenou trubku přívodu, díly objednali u dodavatele; připojeny byly jednoznačné informace o cenách bez DPH – 1 065 eur za tyto součástky (označeno též výrobním číslem a anglickým názvem: [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení]), 80 eur za dopravu z Belgie, dále s upozorněním, že jde o cenu bez dopravy (zjevně servisního technika k následující montáži) a servisního zásahu, že přepočet eur se bude řídit aktuálním kursem, doba dodání bude cca 1 týden a změna ceny„ je vyhrazena“. Následně byla ze strany žalované dne 25. 10. 2016 vystavena faktura [číslo] 2016 (s určeným datem splatnosti 8. 11. 2016) na částku 37 434,86 Kč vyúčtovanou ze strany žalované za trubku a adaptér přívodu vnitřního chlazení (označeno shodně i způsobem, uvedeným v e-mailu z 19. 10. 2016, tj. [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], za 34 819,32 Kč včetně DPH) a za dopravní náklady (2 615,54 Kč včetně DPH – zjevně šlo o dopravné z Belgie). Datum uskutečnění tohoto plnění bylo uvedeno 25. 10. 2016. Z faktury [číslo] ze dne 25. 10. 2016 (s určeným datem splatnosti k 15. 11. 2016) má soud za prokázané, že k uvedenému stroji výrobního [číslo] žalovaná vyúčtovala žalobkyni také práci servisního technika [příjmení] s datem uskutečnění zdanitelného plnění 25. 10. 2016, a to za 7 hodin práce servisního technika [příjmení] po 1 140 Kč (bez DPH), dopravné za celkem 2 795,10 Kč (210 km po 11 Kč bez DPH) a tři hodiny času technika na cestě po 600 Kč, to vše i s DPH za 14 628,90 Kč; přitom ze servisních raportů pod [číslo] ze dne 24. a 25. 10. 2016 ohledně stroje [číslo] soud zjistil, že ve vztahu k předmětné výměně trubky s ložiskem a rotačního přívodu, dále dokončení výměny a montáže kroužku na upínací válec bylo u tohoto technika zaznamenáno dokonce celkem 10 hodin po 1 140 Kč, 4 hodiny na cestě a kilometrovné 280 Kč.

22. Případy, kdy byla oprava prováděna jako záruční a kde následně žalovaná nepožadovala úhradu za odpracovaný čas, čas strávený na cestě ani za cestovní výlohy, byly v servisních raportech označovány typem servisu„ warranty“, jak soud zjistil např. z raportu [číslo] z 9. 5. 2016 ohledně stroje se sériovým [číslo] výměny světla (ve spojení s požadavkem žalobkyně učiněným e-mailem prostřednictvím [jméno] [příjmení] 10. 5. 2016), z raportu [číslo] z 18. 9. 2016 ohledně stroje se sériovým [číslo] výměny kabelu k motoru osy Z, výměny nádoby pro olej k převodovce (ve spojení s požadavkem žalobkyně učiněným e-mailem prostřednictvím [jméno] [příjmení] 17. 9. 2015); z e-mailů [jméno] [příjmení], jimiž reagoval na požadavek [jméno] [příjmení] k opravě uvedených strojů ve zmíněných případech, pak vyplývá, že [příjmení] v žádném z těchto případů nevyslovoval upozornění na předpokládanou či jistou cenu opravy, pouze avizoval, že k opravě (po případném obdržení náhradního dílu) dojde; již z toho tedy bylo patrné, že toliko na základě objednávky opravy a hlášení příslušného problému ze strany žalobkyně bylo servisující společností odlišeno, zda jde o opravu záruční, což bylo žalobkyni dáno najevo informací o provedení opravy bez oznámení ceny či jejího odhadu.

23. Z listiny Podmínky pro provádění garančního a pogarančního servisu strojů firmou [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], soud zjistil, že podle bodu 3.2 je nutné provést nahlášení závady písemně s uvedením všech potřebných údajů na formuláři. Na základě servisního raportu budou uživateli vyúčtovány náklady a servis. Vyměněné náhradní díly při opravě mimo garanci se odesílají na výrobce dle typů použitých dílů pro opravu (nové nebo repasované díly). Podle bodu [číslo] se cena náhradních dílů řídí aktuálním ceníkem dodavatele zařízení. Podle bodu 3.7 v případě mimogarančních oprav nejsou náklady na opravu vyúčtovány dle servisního ceníku TEXIMP, ale dle servisního ceníku výrobce zařízení. Cena za opravu je kalkulována dle aktuálního ceníku servisních prací TEXIMP, v ceně za dopravu je obsažena cesta k zákazníkovi z místa výkonu práce jednotlivého technika. Z ceníku servisních prací TEXIMP – CZ pro rok 2015 i 2016 soud zjistil, že hodinová sazba servisního technika při opravě v pracovní dny od 7:00 do 17:00 představovala částku 1 140 Kč, cena dopravy servisním vozem 11 Kč za 1 km, hodinová sazba servisního technika na cestě – v pracovní dny 600 Kč, to vše bez DPH.

24. K tvrzení žalobkyně, že obsluha předmětného stroje probíhala ze strany pracovníků žalobkyně bezchybně, že kolize byla způsobena chybou v programu samotného stroje, dále že ke kolizi mohlo dojít ve vícerých případech, ale bylo jim zabráněno ze strany obsluhy, dále k času kolize v den 9. 12. 2016 a k tomu, že při zpracování odborného vyjádření znalce [příjmení] bylo [jméno] [příjmení] zjištěno, že ve stroji chybí historie alarmů, bylo žalobkyní navrženo provedení výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Soud předesílá, že de facto žádné z uvedených tvrzení tento důkaz neprokázal. Naopak svědek jednoznačně vypověděl, že nehoda na předmětném stroji se v červenci 2016 jednoznačně stala chybou obsluhy, která nepostupovala podle základních podmínek práce na tomto stroji. Svědek v době kolize na předmětném stroji seděl u vedlejšího stroje, k dispozici měl„ záznamy z černé skřínky“, podle nich bylo dle svědka jasně popsáno, co obsluha dělala a co zanedbala; konkrétně obsluha zastavila stroj, něco zde přepsala, a aniž by odzkoušela to, co přepsala, začala odcházet na cigaretu. To, že stroj zastavila, si svědek jednoznačně všiml, jelikož seděl 2-3 metry od obsluhy, stejně tak vnímal, že obsluha odcházela od stroje po uvedených úkonech, aniž by počkala na první kontakt nástroje s obráběným dílcem, což se nemá dělat. Jednalo se o [jméno] [příjmení], pracovníka ukrajinské národnosti, který podle svědka měl povolení práce pouze pro Polskou, nikoli Českou republiku. Podle svědka se jeví, že obsluha omylem zmáčkla tlačítko pro přepsání dílky nástroje (tlačítko TOOLS), čímž se stalo, že z délky 140 mm přepsal nástroj na -20 mm, čímž došlo následně ke kolizi. Sám svědek nemohl do chodu předmětného stroje zasáhnout, jelikož ovládal svůj stroj. Moment kolize a její vizuální následky si svědek dobře pamatuje i proto, že si předmětný stroj i z něj vyndané dílce fotil, z důvodu„ že se to nevidí jen tak“. Svědek vyslovil názor o tom, že stroj má chybnou konstrukci, což ale vysvětlil tím, že inkriminované tlačítko je ve velké blízkosti od jiného, popis je v angličtině. Poškozený stroj na místě rozebral mechanik firmy TEXIMP jménem [obec]. Pokud svědek zmiňoval další kolizi, u které byl přítomen tak, že se nacházel za strojem, pak nelze s jistotou dovodit, že se jeho údaj o čase kolize v 5:45 hodin ráno týká druhé v řízení významné kolize z 9. 12. 2016, neboť podle svědka se jím vnímaná druhá kolize stala přibližně již v září nebo říjnu. Nicméně k ní uvedl, že se stala stejným způsobem, a to při úklidu, kdy obsluha chtěla vyvézt špony a zmáčkla inkriminované tlačítko TOOLS. Svědek nebyl přítomen žádné situaci, kdy z předmětného stroje byly pracovníky žalobkyně či spolupracujícími osobami získávány údaje o kolizi. Žádné konkrétní informace o získávání údajů ze softwaru, z programové části, z historie chybových hlášení atd. kýmkoli z předmětného stroje svědek ze svých bezprostředních zážitků nemá, pouze z doslechu od [jméno] [příjmení] jako pracovníka v daném místě a čase má povědomost, že žalobkyně žádala [právnická osoba] o výpis toho, co se na stroji stalo a že uvedená společnost toto nechce poskytnout. Takto zprostředkované vylíčení soud nepovažuje za příliš přesvědčivé.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalobkyně pracuje od ledna 2016, kdy nastoupil přímo u strojů na montáži. V případě předmětných kolizí byl přítomen za strojem dne 9. 12. 2016 (resp. podle svědka jen orientačně uvedeno roční období – zima, možná i leden nebo únor), kdežto ve vztahu ke kolizi 7. 7. 2016 (což svědek, stejně jako v předchozím případě popsal jen přibližně slovy, že šlo o léto, možná i podzim) přišel do práce až druhý den ráno. Kolizi (zjevně 9. 12. 2016) vnímal jen sluchově, neurčitě uvedl též obsluhující osobu – šlo patrně o Ukrajince jménem [jméno], ale přesně nevěděl. Uvedená kolize se podle svědka stala spíš odpoledne. Zároveň mu nebylo nic známo o příčině ani jedné z kolizí, neregistroval řešení toto příčiny ani v době bezprostředně po oněch kolizích. Jinak popsal, že s předmětným strojem je doposud problém, je často odstaven. Podle svědka byl se strojem problém od samého počátku, obsluha jej musela stále zastavovat, kontrolovat.

26. Z výpovědi statutárního zástupce postupitele Ing. [příjmení] soud zjistil, že uvedený de facto osobně nejednal se zástupci žalobkyně přímo o požadavcích na opravu stroje, v inkriminované době s žalobkyní neřešil otázku, zda půjde o záruční či mimozáruční opravu, nestanovoval ani odhad ceny prováděných oprav; uvedeným záležitostem se věnoval zejm. [jméno] [příjmení]. Vyslýchaný však potvrdil, že stanovování ceny oprav nebývá jednouchou záležitostí, neboť do okamžiku detailního rozebrání a finálního zjištění příčiny není možné cenu stanovit více přibližným způsobem. V případě posuzované první kolize neměl postupitel informace o jiných takových kolizích, i proto byla cena opravy provedena [příjmení] vysloveně toliko odhadem. Navíc firma výrobce – [příjmení] v dané době změnila určitou konstrukci předmětných děliček přidáním podstatně dražšího zařízení pro odměřování, než jaké bylo obsaženo v dřívějších modelech. Z uvedených důvodů nakonec oprava po první kolizi stála podstatně více oproti odhadu, protože bylo nutné celé zařízení pro odměřování vyměnit, což [příjmení] nemohl vědět, nutnost výměny byla zjištěna až u výrobce – firmy [příjmení] úplným rozebráním předmětné děličky. Vyslýchaný je přesvědčen, že informace od výrobce ohledně navýšení této ceny bylo postupiteli sděleno až po navrácení opravené děličky, resp. dokonce se zpožděním cca 14 dnů až měsíce, což ve vztahu k urgentním opravám bývalo standardním postupem. Došlo k navýšení o 80- 90% ve vztahu k odhadu ceny opravy sdělené [jméno] [příjmení] žalobkyni. [ulice] vztah postupitele s žalobkyní byl spojen celkem s 5-6 stroji.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyřizoval případy obou kolizí na předmětném stroji, zejm. ve vztahu k datu 7. 7. 2016. Zde byla nejprve hlášena závada, že není v podstatě něco s nástrojem ve vřetenu, pokud ale technik [příjmení] přijel 8. 7. 2016 na místo, zjistil nabourání děličky. Žalobkyně pospíchala na opravu, proto svědek vyhotovil předběžnou nabídku na opravu, při které sdělil žalobkyni prostřednictvím paní [příjmení] (s nikým jiným obecně o strojích nekomunikoval), že byť je stroj v garanci, tak nejde o záruční opravu, neboť zde došlo ke kolizi. Po této nabídce bylo každopádně telefonicky odsouhlaseno ze strany žalobkyně, aby k opravě došlo. Z Belgie se opravená dělička vrátila v září, k fakturaci ze strany belgické firmy došlo asi s měsíčním zpožděním, proto byla cena za opravu vůči žalobkyni přefakturována až v říjnu 2016. K další kolizi došlo kolem 9. 12. 2016, před tím však byla hlášena závada nesouvisející s kolizí, z komunikace od paní [příjmení] bylo obtížné se dozvědět o charakteru problému na stroji. Svědek se věnoval zkoumání příčin obou kolizí, popsal to jako časově náročný proces z historie tlačítek a alarmů. Z nich bylo podle svědka jasné, že se strojem bylo manipulováno, byla tam měněna korekce, zmáčknuto neodpovídající tlačítko, prováděno ruční pojíždění, následně po kolizi došlo na prvním cyklu. Svědek připustil, že v případě první kolize se zpočátku příčinám příliš nevěnovali, pouze zjistili, že došlo ke kolizi, přičemž bylo znát podle alarmů, že ze strany obsluhy bylo manipulováno výše popsaným způsobem, proto bylo žalobkyni rovnou sděleno, že kolize je způsobena chybou obsluhy, servis bude proveden jako placená oprava, vůči čemuž nikdo nic nenamítal; uvedené sděloval svědek opět paní [příjmení], podle jeho názoru e-mailem, i telefonicky. Pokud svědek uvedl, že„ oni se vším souhlasili“ (míněno zjevně ze strany žalobkyně reakce pracovnice [příjmení]), pak podle názoru soudu a z obsahu e-mailové korespondence nelze jednoznačně uzavřít, že by žalobkyně výslovně potvrdila prostřednictvím uvedené pracovnice, že ke kolizi 7. 7. 2016 došlo bez výhrad v důsledku chybné obsluhy, avšak dovodit lze, že žalobkyně prostřednictvím pracovnice [příjmení] souhlasila s tím, aby byl stroj opraven s jednoznačně nabídnutou a de facto oznámenou odhadovanou cenou 4 000 eur, tj. nemělo jít o záruční opravu, jejíž náklady by nesla servisní firma postupitele. Až následně po kolizi 9. 12. 2016 svědek věnoval více úsilí analýze příčin, nicméně tato podrobná analýza pouze potvrdila, co bylo postupiteli zřejmé před tím, totiž chyby v obsluze. K navýšení ceny opravy po 7. 7. 2016 došlo vzhledem k tomu, že opravovaná dělička představovala novější model, který postupitelem doposud na opravu [právnická osoba] nebyl posílán, svědek nevěděl, případně mu nedošlo, že se při takové opravě musí sundat přídavné odměřování, které jako nový díl na novějších typech děliček bylo obsaženo. Cena opravy od firmy [příjmení] pak v navýšení představovala největší položku za toto odměřování, které se při opravě nezbytně zničí a musí se nahradit novým. Oprava děličky, obsahující již toto odměřování, nebyla zabezpečitelná jiným způsobem. O navýšení ceny se svědek dozvěděl měsíc po opravě, nemohl se o tomto navýšení od firmy [příjmení] dříve, než postupitel obdržel fakturu po opravě, při výpovědi nevěděl, jakým způsobem následně o tomto navýšení informoval žalobkyni. Na druhou stranu uvedl, že po vyfakturování ceny opravy žalobkyni tato e-mailem ani telefonicky nenamítala ničeho vůči fakturaci. Svědek se vyjádřil k raportům [číslo] ve vztahu k opravě stroje sériového čísla [číslo], které zachycovaly výměnu trubky s ložiskem a rotačního přívodu, dále přehrání software a kontrolu enkoderu a dokončení výměny rotačního přívodu, montáže kroužku na upínací válec (s datem prací 24. 10. a 25. 10. 2016), a to tak, že tyto práce proběhly ve vztahu k žalobkyni jako zakázka – oprava na uvedeném stroji. Fakturaci za tyto opravy nikdo ze strany žalobkyně nerozporoval. Obecně vysvětlil, že raporty jsou odesílány zákazníkovi většinou v den servisního zásahu – a to emailem, následně též i s fakturou poštou. Servisní technik raporty vyplňuje již u zákazníka, avšak zejména v minulosti se nepředkládaly zákazníkovi k podpisu. Dále soud z výpovědi tohoto svědka zjistil, že žalobkyni byly poslány ceníky, kterými disponuje přímo postupitel a cenu z nich aplikuje zejm. na práci jím provedenou (k jeho obsahu za rok 2015, 2016 viz závěr odst. 23 odůvodnění rozsudku). Z těchto ceníků pak svědek údaje k jednotlivým položkám, právě zejm. k ocenění servisních prací atd. (zjevně cestové, čas technika na cestě), čerpal do nabídek, které ve vztahu k objednaným opravám žalobkyni (podle výše uvedených zjištění soudu z e-mailové korespondence k rukám oprávněné pracovnice [příjmení]) zasílal. Případně byl ceník přikládán jako příloha nabídky v e-mailové formě, podle svědka žalobkyně před vyúčtováním předmětných oprav ceny servisu již znala. Ceník postupitele však nemohl mít význam při odhadu ceny opravy děličky poškozeného předmětného stroje po 7. 7. 2016, jelikož cena opravy odvisela od de facto diagnostiky výrobce provedené až po detailním rozložení příslušné části stroje v Belgii. V takovém případě se cena zjistí až po vyúčtování provedeném ze strany výrobce.

28. Z výpovědi svědka [příjmení] nezjistil soud konkrétní skutečnosti k tvrzením, která měla být výpovědí prokázána, konkrétně, že sdělil žalobkyni, že kolize na stroji vznikla vinou obsluhy a že půjde o mimozáruční opravu. Svědek každopádně působil i v předmětné době u postupitele jako servisní technik, od nadřízeného [příjmení] dostával pokyny k dostavení se na servisní zásahy. U žalobkyně řešil i případ předmětné kolize – poškozené děličky. Stanovování příčiny kolize však nespadá do kompetence svědka, neurčuje, zda je příčina na straně některého konkrétního subjektu. [příjmení] [příjmení] obdržel pokyn, že má předmětnou děličku rozebrat, v důsledku tohoto rozebrání svědek zjistil rozsáhlé poškození, které firma postupitele neopravuje, tudíž nutnost zaslat část stroje na opravu do Belgie. Takto rozsáhlé poškození svědek ve své praxi nezažil. Svědek byl přítomen u žalobkyně patrně jen ve vztahu k jedné z předmětných kolizí, a to dvakrát až třikrát – nejprve za účelem prvotního zjištění problému, posléze také kvůli jejímu zprovoznění. Ani v pozdější době od data kolize nepřikládal svědek větší význam zkoumání příčiny kolize tak, aby např. věnoval pozornost tomu, kdy se mezi kolegy o záležitosti mluvilo.

29. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že je a v předmětné době byl zaměstnán u postupitele, u žalobkyně z tohoto titulu několikrát prováděl servis, je mu známo, že nedošlo k zaplacení a dorovnání nějakého závazku. Byl přítomen i servisu, který u žalobkyně označil za poslední, někdy v roce 2016. Rozlišení okolnosti, zda šlo o záruční či mimozáruční opravu prováděl tak, že pokud na stroji selhala součástka, kterou nemůže ovlivnit obsluha, pak to považoval za záruční opravu, naopak v případě, kdy mu bylo evidentně zřejmé, že se strojem někdo špatně manipuloval, považoval opravu za nezáruční. U žalobkyně si vybavuje jako opravu mimozáruční závadu na nabourané děličce, která nastala opakovaně během půl roku. Podle svědka hned, jak byla prováděna kontrola na místě, bylo zřejmé, že obsluha stroj špatně spustila. Svědkovi bylo zřejmé, že jde o obdobnou závadu jako z předchozí doby, o které byl informován, proto když seznal mechanické poškození děličky, pořídil historii stroje – zálohu, kterou poslal kolegům do [obec], kteří mu potvrdili, že došlo ke smazání korekcí, proto stroj tzv. naboural. Uvedené vybrání zálohy ze stroje a zaslání k analýze provedl svědek v týž den, přičemž od kolegů z minulosti věděl, že již došlo k přepsání korekcí už dříve, následně k poškození a opravy děličky. Svědek zcela jistě sdělil každému, kdo šel okolo, že podle jeho názoru a názoru podpořeného analýzou dat ze zálohy nastala kolize chybou obsluhy; problémem však bylo, že v okolí stroje byly podle svědka většinou rusky mluvící pracovníci, s málo kým se bylo možné domluvit. Zápis o servisu provedl svědek běžným způsobem, patrně jej nenechal nikým podepisovat. Následně komunikoval s [příjmení]. Dále svědek potvrdil, že provedl práce na stroji sériového čísla [číslo], zaznamenané v raportech [číslo].

30. S ohledem na níže uvedené závěry o neopodstatněnosti nároku žalobkyně na náhradu škody z titulu jí tvrzeného porušení smluvní povinnosti žalované dodat bezvadný předmět koupě, případně provést jeho opravu tak, aby následně předmětný stroj fungoval řádným způsobem, soud pro účely odůvodnění rozsudku nečiní bližší skutková zjištění z důkazů předložených žalobkyní ve vztahu k tvrzenému vzniku škody a její výši. Konkrétně jde o zjištění z důkazů v podobě smluv ze 13. 7. a 13. 12. 2016, uzavřených o zápůjčce náhradní děličky TR210 s/n [číslo] od [právnická osoba] s.r.o. (č. l. 39 p. v., 40), z faktur, které uvedená společnost žalobkyni vystavila na platbu úhrady za zapůjčení této děličky pro období od 13. 7. 2016, dále od 1. 9. do 14. 9. 2016 a od 13. 12. 2016 do 13. 2. 2017 (faktury č. FV216112, FV216152 a FV [číslo] na č. l. 38-39), jakož i z dokladů o platbě náhrady za zapůjčení děličky (výpisy z účtu, či pokladní doklady na č. l. 267-270). [příjmení] toho bylo nadbytečné pro rozhodné okolnosti ve věci uvádět do odůvodnění rozsudku skutková zjištění ze smlouvy o přistoupení ke kupní smlouvě (č. l. 14-15) a ze smlouvy o leasingu (č. l. 42), jelikož mezi stranami nebylo sporu o tom, že případnou (pokud by jinak byla v řízení prokázána z titulu opodstatněnosti nároku na náhradu škody v důsledku jejího vzniku při porušení smluvní povinnosti žalované) aktivní legitimaci žalobkyně jako kupující neovlivnilo nijak, že předmětný stroj byl finančně v koupi zabezpečen prostřednictvím leasingu. Soud neprovedl výslech svědka [příjmení], neboť žalobkyně od návrhu tohoto důkazu při jednání 2. 9. 2021 ustoupila. Konečně soud neprovedl důkaz výslechem zpracovatele odborného vyjádření [číslo] [jméno] [příjmení], jelikož odbornou stránku věci má dostatečně osvětlenou posudkem Ing. [příjmení] a jeho výslechem, zároveň obory odbornosti autora zmiňovaného vyjádření [anonymizováno], byť jde o znalce zapsaného v seznamu soudních znalců, nekoresponduje oblasti, ve které bylo třeba odborných znalostí pro posouzení rozhodných skutkových okolností (znalec [anonymizováno] má specializaci v oboru strojírenství na autoopravárenství, nikoli podstatně přiléhavější specializaci jako znalec [příjmení] [příjmení], kterou jsou obráběcí a tvářecí stroje, výrobní linky a systémy). V neposlední řadě soud neprovedl důkaz žalobkyní navrhovaným revizním znaleckým posudkem, jelikož skutková zjištění z výslechu Ing. [příjmení] a jeho znaleckého posudku považuje za přesvědčivé a zcela dostačující pro rozhodnutí ve věci, to za kombinace zjištění z důkazů provedených ještě po provedení důkazů posudkem Ing. [příjmení] a jeho výslechem, zejm. zjištění z výpovědi svědka [příjmení].

31. Právní posouzení skutkových zjištění soud provedl podle níže citovaných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

32. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2085 odst. 1 (první dvě věty souvětí) o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc.

33. Z ustanovení § 2095 o. z. se mimo jiné podává, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednané jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Nemá-li věc vlastnosti stanovené v (mimo jiné citovaném) § 2095, je vadná (§ 2099 odst. 1 věta první o. z.).

34. Podle § 2100 odst. 1, věta první o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Podle odst. 2 téhož ustanovení tímto nejsou dotčeny povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost. Podle § 2113 o. z. se zárukou za jakost prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti na obalu nebo v reklamě.

35. Příslušná právní úprava ohledně náhrady škody vzniklé porušením smluvní povinnosti uvádí následující. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 věta první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

36. Nároky kupujícího pro případ výskytu vady předmětu koupě jsou upraveny ustanoveními § 2106 a 2107 o. z. v závislosti na tom, zda vadnost plnění je takové intenzity, že jde (či nikoli) o podstatné porušení smlouvy (pro takové rozlišení je třeba respektovat úpravu zakotvenou v § 2002 odst. 1 věta druhá o. z.).

37. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věcí písm. a)), na odstranění vady opravou věci (písm. b)), na přiměřenou slevu z kupní ceny (písm. c)) nebo odstoupit od smlouvy (písm. d)). Podle odstavce 2 sdělí kupující prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107 (tj. práva, která mu příslušejí při charakteru vady coby nepodstatného porušení smlouvy).

38. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odst. 3 neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

39. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za podobných smluvních podmínek.

40. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

41. Podle § 2610 odst. 1 věta první o. z. vzniká právo na zaplacení díla provedením díla.

42. Podle § 2612 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Podle § 2612 odst. 2 o. z. objednatel může od smlouvy odstoupit; poměrnou část původně určené ceny zhotoviteli zaplatí, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně, platí, že se zvýšením ceny souhlasí.

43. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu.

44. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

45. V projednávané věci ze shodných tvrzení účastnic a ze skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud po skutkové a právní stránce uzavřel, že účastnice spolu dne 9. 9. 2015 sjednaly kupní smlouvu dle § 2079 odst. 1 o. z. a § 2085 o. z., na základě níž žalobkyně jako kupující nabyla od žalované jako prodávající vlastnické právo k movité věci - předmětnému obráběcímu stroji, který převzala 26. 11. 2015, čímž začala běžet záruční doba 12 měsíců (§ 2113 o. z.). Mezi účastnicemi nebylo sjednáno ničeho konkrétního o jakosti a provedení předmětného stroje (resp. v řízení nebylo o opaku ničeho tvrzeno ani nevyšlo z dokazování najevo), tudíž ve smyslu § 2095 věta druhá o. z. byla žalovaná povinna plnit – dodat předmětný obráběcí stroj – v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, případně pro účel obvyklý, tedy nejméně pro účel, ke kterému takový stroj slouží. Jestliže by předmětný stroj takové vlastnosti neměl, byla by ve smyslu § 2099 odst. 1 věta první o. z. věc (stroj) vadná, šlo by o porušení smlouvy v povinnosti žalované jako prodávající dodat žalobkyni věc bez vady, a v případě, že by v příčinné souvislosti s takovou vadou vznikla žalobkyni škoda, nastupovala by dle § 2913 odst. 1 o. z. povinnost žalované nahradit takto vzniklou škodu. Dále soud uzavřel, že oznámením ze 7. 7. 2016 uplatnila žalobkyně požadavek na opravu stroje po kolizi nástroje s obráběným dílem, přičemž po zabezpečení opravy třetí osobou (postupitelem) byl stroj žalobkyni vrácen v polovině září 2016, konkrétně 12. 9. 2016 (patrné např. ze servisního raportu [číslo]). Následně žalobkyně znovu z důvodu kolize tzv. děličky stroje s obráběným nástrojem, k níž došlo 9. 12. 2016, uplatnila vůči žalované požadavek na opravu stroje. Žalovanou však byl 13. 12. 2016 nárok na opravu odmítnut, resp. bylo prezentováno, že k opravě může dojít pouze za úhradu cca 8 400 eur.

46. Na základě provedeného dokazování soud dále skutkově a právně vyhodnotil, že ani jeden z případů kolize na předmětném stroji nebyl způsoben jeho vadou prodané věci, tj. nejde o případ dle § 2099 odst. 1 věta první o. z. ve spojení s § 2095 věta druhá o. z., dále ve spojení s § 2913 odst. 1 o. z., podle nichž je strana, která porušila povinnost ze smlouvy (zde tvrzeno porušení povinnosti žalované dodat věc bez vady a při vadě ji dostatečně opravit), povinna nahradit škodu z toho vzniklou. Žaloba o náhradu škody spočívající v tom, že žalobkyně po kolizích v době opravy stroje (jeho části – děličky) vynaložit náklady na pronájem náhradní děličky, tudíž nemůže být důvodná. Bylo totiž naopak prokázáno posudkem Ing. [příjmení] a jeho výslechem (podrobně soud uvedl v odst. 17 odůvodnění, na který zcela odkazuje), dále též svědeckými výpověďmi [příjmení], [příjmení] a [příjmení], že v obou případech došlo ke kolizi na stroji v důsledku chybného postupu obsluhy. Kromě detailního zjištění z uvedeného posudku lze ještě vyzdvihnout zjištění z výpovědi svědka [příjmení], kterého navrhla naopak žalobkyně k prokázání tvrzení o bezchybném působení obsluhy stroje zejm. při kolizi ze 7. 7. 2016, jenž naopak vypověděl jednoznačně, že obsluha se dopustila až takového pochybení, že za chodu stroje jej opustila a odešla od něj na cigaretu. I tento svědek vedle toho potvrdil skutkovou verzi uváděnou znalcem [příjmení], kdy zásadním problémem byl stisk nesprávného tlačítka [právnická osoba] [anonymizováno].

47. Soud skutkově také uzavřel, že druhá z kolizí 9. 12. 2016 nastala až po 19:00 hodině. Vyplývá to ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení] o zásadním příčinném momentu pro vznik této kolize – 18:50 hodin, opět s použitím tlačítka [právnická osoba] [anonymizováno] (v podobnostech viz zjištění v odst. 17 odůvodnění rozsudku), dále nejen z e-mailové komunikace pracovníka servisující společnosti – postupitele – tj. [jméno] [příjmení] (viz zjištění z e-mailů z 12. 12. a 13. 12. 2016, odst. 14 odůvodnění), nýbrž zejména i z e-mailu [jméno] [příjmení] z 10. 12. 2016, resp. z v něm přeposlané zprávy od [jméno] [příjmení], který jednoznačně uvedl, že stroj se 9. 12. 2016 porouchal a zastavil právě v 19:00 hodin. Nepřímo je doba kolize uvedeného dne podporována také výpovědí svědka [příjmení], který orientačně uvedl, že kolize se stala spíš odpoledne. Zopakovat lze přesvědčení soudu zmíněné v odst. 24 odůvodnění, že z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nelze s jistotou dovodit, že jeho údaj o čase kolize 5:45 hodin ráno se týká 9. 12. 2016.

48. S přihlédnutím k závěrům zejm. předchozích dvou odstavců, že příčinou poškození stroje při kolizi 7. 7. 2016 a 9. 12. 2016 byl chybný postup obsluhy, nemůže mít vliv na vyhodnocení toho, že žalovaná neodpovídá žalobkyni za škodu vzniklou v důsledku poškození stroje (škoda v podobě nákladů na pronájem náhradní děličky), že každopádně k datu první z kolizí 7. 7. 2016 ještě běžela roční záruční doba ve smyslu § 2113 o. z. Záruka prodávajícího (žalované) za jakost, tedy závazek, že věc bude po záruční dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel, nemůže dopadat na případy vzniku závady v důsledku nesprávného, chybného použití věci či nakládání s ní. Krom toho vlivem příčiny kolize k 7. 7. 2016 (tj. nikoli v povaze věci, nikoli v důsledku vady věci ve smyslu § 2099 odst. 1 věta první o. z.) nemohlo dojít ke stavění běhu záruční doby dobou provádění opravy. Záruční doba tak nebyla prodloužena o cca 2 měsíce a jeden týden (od 7. 7. 2016 do 12. 9. 2016, kdy došlo k navrácení a montáži opravené děličky do předmětného obráběcího stroje). Lze proto uvažovat, že záruční doba skončila 26. 11. 2016, tj. po uplynutí 12 měsíců po převzetí předmětného stroje žalobkyní. Vady, které by se u stroje projevily po tomto dni, už nebyly kryty zárukou ze strany žalované.

49. Zejm. z výpovědi svědka [příjmení] a z e-mailové korespondence má soud za prokázané, že svědek informoval žalobkyni prostřednictvím paní [příjmení] o tom, že oprava předmětného stroje po kolizi ze dne 7. 7. 2016 nemůže být a nebude řešena jako oprava záruční. K informování podle svědka došlo i telefonicky, každopádně e-mailem z 8. 7. 2016 v 15: 00:16 hodin [příjmení] žalobkyni prostřednictvím [příjmení] informoval o zjištěném poškození děličky předmětného stroje a oznámil nutnost provedení opravy u výrobce v Belgii, přičemž náklady na opravu odhadl na přibližně 4 000 eur. Zde soud připomíná zjištění z odst. 22 odůvodnění podle kterého již v těchto fázích potvrzování přijetí objednávek oprav ze strany žalobkyně postupitel jako servisující firma vyhodnocoval, zda půjde o opravu záruční či nikoli, žalobkyni proto muselo být již v tuto chvíli při oznámení ceny opravy určené odhadem zjevné, že se o záruční opravu jednat nebude. Krom toho lze při složitosti stroje a nutnosti zjištění příčin kolize, včetně detailního rozebrání příslušné části stroje až výrobcem, připustit, že charakter opravy bylo možné stanovit případně až po takovéto diagnostice. Nicméně opakováno je, že postupitel již předem žalobkyni informoval o ceně opravy určené odhadem.

50. Dále ve vztahu ke kolizi z 9. 12. 2016 má soud z e-mailu ze dne 12. 12. 2016 v 11:17 hodin za jednoznačné, že žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení] u postupitele objednala servisní zásah na předmětném stroji, přičemž po provedení servisního zásahu (jehož uskutečnění prokázala výpověď svědka [příjmení] ve spojení s raportem [číslo] o servisním zásahu) [příjmení] 13. 12. 2016 žalobkyni informoval o shodné příčině kolize, jaká byla zjištěna ve vztahu ke kolizi v červenci, a odhadl náklady na opravu na 8 400 eur.

51. Pro projednávanou věc lze pak zdůraznit, že ve vztahu k nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 82 764 Kč nemohlo mít skutkového a právního významu zjištění z e-mailů [jméno] [příjmení] ze dne 29. 9., 11. 10., 19. 10., 21. 10., 31. 10. a 10. 11. 2016 o opakovaných hlášeních vůči postupiteli (prostřednictvím [příjmení]) o dalších (oproti dvěma významným kolizím s důsledkem poškození děličky zjevně méně závažným, viz blíže zjištění v odst. 13 odůvodnění) problémům na předmětném stroji, které žalobkyně vnímala jako vady stroje. Ve vztahu k těmto případným vytčením vad totiž žalobkyně v řízení neuplatnila jakékoli nároky, tvrzenou škodu spojovala výlučně s tím, že po poškození děličky stroje 7. 7. 2016 (avšak zde jen od 13. 7. 2016 do 14. 9. 2016) a 9. 12. 2016 (zde od 13. 12. 2013 do 13. 2. 2017) musela vynaložit náklady na pronájem děličky náhradní. Taková případná škoda tudíž neměla jakoukoli příčinnou souvislost s vadami vytčenými ve dnech uvedených v úvodu tohoto odstavce, a to i kdyby skutečně o vady stroje šlo, neboť šlo o dny mimo období, kdy žalobkyně náklady na pronájem vynakládala. Ve smyslu § 2913 o. z. by takové vady nepředstavovaly příčinu škody tvrzené ze strany žalobkyně v tomto řízení.

52. Obě opravy předmětného stroje, jakož i oprava dalšího stroje servisního čísla [číslo] (tato vyúčtovaná fakturami [číslo] 2016 a [číslo]) tudíž měly charakter smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z., § 2587 věta první o. z., neboť na základě objednávky žalobkyně postupitel jako zhotovitel provedl pro žalobkyni opravu věci. Za objednávku opravy ve vztahu k poškození děličky 7. 7. 2016 je třeba považovat e-mailovou žádost [příjmení] ze 7. 7. 2016 z 11:36 hodin, obsahující žádost o co nejdřívější servisní zásah na předmětném stroji, podpořenou předchozím e-mailem [jméno] [příjmení], dále okolnost, že – jak bylo uvedeno již výše – po oznámení ze strany [jméno] [příjmení] za postupitele e-mailem z 8. 7. 2016 o nutné opravě děličky v Belgii za odhadovanou cenu 4 000 eur podle výpovědi svědka [příjmení] došlo ze strany [příjmení] k telefonickému odsouhlasení takové opravy. Zároveň nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno a prokazováno, že by žalobkyně takový postup odmítla, naopak došlo k následnému převzetí děličky postupitelem a odeslání k opravě, čímž lze dovodit nejméně konkludentní souhlas žalobkyně s opravou.

53. Provedení opravy stroje [číslo] při závadě označené v objednávce opravy [jméno] [příjmení] z 19. 10. 2016 jako„ šum na vřetenu“ a vyhodnocené [příjmení] téhož dne tak, že šlo o prasklý adaptér a zničenou trubku přívodu, bylo prokázáno výslechem svědka [příjmení], [příjmení] a servisními raporty [číslo].

54. Provedením oprav obou strojů ve všech uvedených případech vzniklo postupiteli ve smyslu § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení díla, jelikož tímto okamžikem bylo dílo provedeno.

55. Ve vztahu k ceně opravy děličky stroje poškozené 7. 7. 2016 soud odkazuje na zjištění z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 8. 7. 2016 v 15: 00:16 hodin (odst. 11 odůvodnění rozsudku), z jeho svědecké výpovědi i výpovědi statutárního zástupce postupitele ing. [příjmení], z nichž nelze než uzavřít, že cena opravy byla již v okamžiku sjednání smlouvy o opravě určena zhotovitelem odhadem (§ 2586 odst. 2 o. z.). Jelikož došlo opodstatněně k jejímu překročení, jak bylo vysvětleno výslechy svědka [příjmení] a [příjmení] (v důsledku dosud neprovedené opravy tohoto druhu a nového zavedení cenově podstatné součástky výrobcem v tomto typu děličky), měla žalovaná (postupitel) dle § 2612 odst. 1 o. z. oznámit žalobkyni jako objednateli bez zbytečného odkladu poté, kdy překročení zjistila, překročení ceny s odůvodněným určením nové. Dle obsahu faktury [číslo] vystavené postupiteli výrobcem provádějícím opravu se žalovaná (postupitel) nemohla dozvědět o navýšení ceny dříve než 10. 10. 2016, kdy byla oprava vyúčtována postupiteli. Šlo o datum po převzetí opravené děličky postupitelem i po jejím předání (12. 9. 2016) žalobkyni. S ohledem na to lze za oznámení překročení ceny díla považovat následně – dne 11. 10. 2016 – vydanou fakturu [číslo] 2016 postupitelem vůči žalobkyni. Pokud poté žalobkyně bez zbytečného odkladu, tím spíše, jestliže již výsledek díla – opravenou děličku – měla k dispozici, od smlouvy o dílo neodstoupila, pak dle poslední věty § 2612 odst. 2 o. z. platí, že s vyúčtovanou cenou 275 383,24 Kč souhlasí. Z výpovědi svědka [příjmení] je zřejmé, že po 11. 10. 2016, kdy bylo žalobkyni fakturováno, tato dlouhodobě vůči vyúčtované ceně díla ničeho nenamítala (zásadní námitky vyvstaly až z korespondence po 9. 12. 2016, kdy došlo k druhé předmětné kolizi). Podstatné však je, že v řízení nevyšlo najevo ničeho o tom, že by žalobkyně od smlouvy o dílo bez odkladu po 11. 10. 2016 odstoupila. Na vznik důsledků tohoto nedostoupení – v podobě ze zákona dovozeného souhlasu žalobkyně jako objednatele se zvýšením ceny – nemůže mít negativní vliv, že se žalobkyně mylně domnívala, že jde o záruční opravu, za kterou není povinna žalované (postupiteli) ničeho hradit.

56. Také cena opravy stroje [číslo] byla ve smyslu ust. § 2586 odst. 2 o. z. určena odhadem (viz zjištění z e-mailu [příjmení] z 19. 10. 2016 v 17:3 9:54 hodin, kde bylo upozornění na to, že cena je„ vyhrazena“), nicméně bylo již předem zřejmé, o jakou součástku se při výměně bude jednat, že bude spojena s náklady na dopravu z Belgie a následnými náklady servisující společnosti na místní dopravu, práci a čas na cestě. To vše pak bylo řádně vyúčtováno fakturami [číslo] 2016 a [číslo] na částky 37 434,86 Kč a 14 628,90 Kč, ve fakturách jednoznačně byl akceptován ceník servisující společnosti platný pro rok 2015 2016 ve vztahu k hodinové sazbě za práci technika (1 140 Kč), ceny dopravného (11 Kč za 1 km) a ocenění času technika na cestě (200 Kč) – v podrobnostech viz závěr odst. 23 odůvodnění.

57. Cena za servisní práci postupitele vykonané dne 13. 12. 2016 po druhé kolizi na stroji (k závěru o provedení prací viz zejm. odst. 50 odůvodnění) byla řádně vyúčtována v jednotlivých položkách dle ceníku postupitele, jenž byl žalobkyni, jak plyne z výpovědi svědka [příjmení], ale logicky i z toho, že v takových částkách postupitel setrvale (za práci technika, za cestovné a čas strávený technikem) na cestě žalobkyni účtoval. V podrobnostech ohledně ceníku a shody účtovaných částek s ním soud odkazuje na odst. 20 a 23 odůvodnění rozsudku).

58. Faktury žalované (resp. postupitele) je namístě považovat za výzvy k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož byla žalobkyně povinna plnit bez zbytečného odkladu po těchto výzvách, tudíž jestliže postupitel stanovil v těchto fakturách splatnost částky 275 383,24 Kč k 25. 10. 2016, částky 37 434,86 Kč do 8. 11. 2016, 14 628,86 Kč do 15. 11. 2016 a 4 961 Kč do 12. 1. 2017 (zjištění o odstavcích 19 – 21 odůvodnění), pak šlo ve vztahu k citované právní úpravě o dostatečně benevolentní lhůtu. Ode dnů následujících je žalobkyně s těmito částkami v prodlení a žalované tak přísluší i úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

59. Vzhledem k výše ozřejměným skutkovým a právním závěrům tedy byla zamítnuta žaloba žalobkyně o náhradu škody 82 764 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a naopak vyhověno vzájemnému návrhu žalované v plném rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku.

60. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III. a IV. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí v plném rozsahu (též po nabytí částečného rozsudku právní moci) končí. Zároveň bylo rozhodnuto i o nákladech řízení odvolacího, které bylo vedeno o odvolání proti částečnému rozsudku.

61. Ve věci úspěšné žalované (jak ohledně žaloby, tak ohledně vzájemného návrhu) bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (a ve vztahu k vzájemnému návrhu též dle § 142a o. s. ř., když předžalobní upomínka ve vztahu k němu byla vyhotovena dne 24. 9. 2018 a odeslána dne 25. 9. 2018) vůči neúspěšné žalobkyni přiznáno výrokem III. rozsudku právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem za vzájemný návrh ve výši 16 621 Kč, dále náklady znaleckého dokazování celkem 42 834,50 Kč (doložené fakturami vystavenými postupiteli [právnická osoba] jako odběrateli zhotovitelem znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení], a to pod [číslo] za samotný ZP [číslo] pod [číslo] za konzultační činnost ve vztahu k ZP a pod [číslo] za konzultační činnost k odbornému vyjádření [číslo] zpracovatele [anonymizováno], v dílčích položkách 33 456,50 Kč, 3 328 Kč a 6 050 Kč), a jednak náklady právního zastoupení v celkové výši 170 842,30 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT).

62. Konkrétně v nákladech právního zastoupení ve fázi řízení do vydání částečného rozsudku jde o 109 137 Kč. Při tarifní hodnotě 932 447 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok žalobkyně 600 039 Kč a vzájemný nárok žalované 332 408 Kč) činí odměna advokáta za jeden úkon 12 060 Kč (§ 7 bod 6 AT). V posuzovaném případě dosáhla v uvedené části řízení odměna advokáta, který v řízení učinil 6 úkonů (převzetí a příprava zastoupení ze dne 30. 8. 2018, vyjádření k žalobě včetně vzájemného návrhu – ze dne 8. 10. 2018, další 2 písemná podání ve věci samé ze dne 31. 1. 2019 a 18. 4. 2019, účast u 2 jednání dne 19. 3. 2019 a 3. 3. 2020; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), když s účastí u jednání 3. 3. 2020, které trvalo 2 započaté dvouhodiny, se pojí dvojnásobek odměny, celkem 84 420 Kč (7 x 12 060 Kč). Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z uvedených 6 úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 800 Kč (6 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátem při cestě ke 2 jednáním (z [obec] do [obec] a zpět) vždy po 6 půlhodinách, celkem 1 200 Kč (2 x 6 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokáta za 2 jízdy z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti vždy 214,8 km vozem Škoda Superb 3T, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7,1 litrů [číslo] km, přičemž ve vztahu k jednání 19. 3. 2019 jde o 1 385,50 Kč (při sazbě základní náhrady 4,10 Kč za 1 km a při ceně benzinu 95 oktanů za jeden litr 33,10 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 333/2018 Sb.)), a ve vztahu k jednání dne 3. 3. 2020 jde o 1 390,20 Kč (při sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km a při ceně benzinu 95 oktanů za jeden litr 32 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb.)). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 18 941 Kč (0,21 x (84 420 + 1 800 + 1 200 + 1 385,50 + 1 390,20)).

63. Soud dodává, že žalovaná se v podrobném vyčíslení nákladů řízení v podání ze dne 6. 9. 2021 sama nezasazovala o to, aby mezi náklady právního zastoupení byl zařazen úkon v podobě předžalobní výzvy ve vztahu k vzájemnému návrhu, soud má proto za to, že se náhrady nákladů právního zastoupení k tomuto úkonu de facto vzdala.

64. V nákladech právního zastoupení žalované v odvolacím řízení jde o 28 407,20 Kč. Při tarifní hodnotě 517 275 Kč (§ 8 odst. 1 AT, když předmětem odvolacího řízení byl pouze nárok na peněžité plnění v této výši, ohledně které bylo rozhodnuto částečným rozsudkem, vůči němuž bylo ze strany žalobkyně podáno odvolání, a to s procesním úspěchem na straně žalované) činí odměna advokáta za jeden úkon 10 380 Kč (§ 7 bod 6). Odměna advokáta, který v řízení o odvolání učinil 2 úkony (písemné vyjádření z 31. 7. 2020 k odvolání, účast u jednání dne 24. 11. 2020; § 11 odst. 1 písm. d), g) AT), celkem 20 760 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 600 Kč, o náhradu za promeškaný čas advokáta při cestě k odvolacímu jednání (z [obec] do [obec] a zpět) v trvání celkem 6 půlhodin, tj. 600 Kč, a také o cestovní výdaje advokáta 1 517 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti 234,4 km shora uvedeným vozem při sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km a při ceně benzinu 95 oktanů za jeden litr 32 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb.). Konečně náklady právního zastoupení žalované v řízení o odvolání proti částečnému rozsudku tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 4 930,20 Kč (0,21 x (20 760 + 600 + 600 + 1 517)).

65. Na závěr pak v nákladech právního zastoupení ve fázi řízení po vydání rozsudku odvolacího soudu, tj. v další fázi řízení před okresním soudem o zbytku nároku žalobkyně a o vzájemném návrhu žalované, jde o 33 298,10 Kč. Při tarifní hodnotě 415 172 Kč (§ 8 odst. 1 AT; předmětem řízení byl peněžitý nárok žalobkyně již jen 82 764 Kč a vzájemný návrh žalované 332 408 Kč) činí odměna advokáta za jeden úkon 9 980 Kč (§ 7 bod 6). Za 2 úkony právní služby (vyjádření ze dne 12. 2. 2021 k výsledku mimosoudního jednání účastníků, účast u jednání dne 2. 9. 2021; § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2, 3 AT), když s účastí u jednání 2. 9. 2021 se pojí dvojnásobek odměny (při délce trvání 2 započaté hodiny), kdežto se stanoviskem k otázce smírného řešení věci jen polovina odměny, představuje odměna advokáta celkem 24 950 Kč (2,5 x 9 980 Kč). Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z uvedených 2 úkonů – tj. o 600 Kč, o náhradu za promeškaný čas advokáta při cestě k jednání (z [obec] do [obec] a zpět) v trvání celkem 6 půlhodin, tj. 600 Kč, o cestovní výdaje advokáta 1 369,10 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti 214,8 km vozem výše uvedeným, při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km a při ceně benzinu 95 oktanů za jeden litr 27,80 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhl. č. 589/2020 Sb.) a o náhradu za DPH v sazbě 21% z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 5 779 Kč (0,21 x (24 950 + 600 + 600 + 1 369,10)).

66. Ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna nahradit náklady řízení žalované přímo právnímu zástupci žalované.

67. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož žalobkyně byla v řízení jak o žalobě, tak o vzájemném návrhu neúspěšná, přičemž pro oba předměty řízení bylo podstatné zjištění učiněné mj. z výslechu znalce (zejm. pro posouzení, zda předmět koupě vykazoval vady, tj. pro zodpovězení předběžné skutkové otázky ve vztahu k tomu, zda žalovaná porušila smluvní povinnost, v důsledku čehož měl žalobkyni vzniknou škoda, a dále pro posouzení, zda žalovanou provedené opravy byly záručními či nikoli), s čímž byl spojen vznik nákladů státu (ze státních prostředků vyplacené znalečné ve výši celkem 4 155 Kč), přistoupil soud výrokem IV. tohoto rozsudku k uložení povinnosti žalobkyni nahradit státu tyto náklady řízení. U žalobkyně totiž zároveň soud v průběhu řízení z obsahu spisu nezjistil, a žalobkyně ničeho sama neuvedla, o existenci skutečností, jež by u žalobkyně přestavovaly předpoklad pro osvobození od soudních poplatků.

68. Lhůta k plnění předmětu řízení ze vzájemného návrhu i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalobkyni stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalobkyně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění či k plnění ve splátkách ničeho aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.