12 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 186 020,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná ad. 1 [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 49 481,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 507,9 Kč od 16. 10. 2019 do 11. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 14 507,9 Kč od 16. 11. 2019 do 11. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 5 000 Kč od 22. 11. 2019 do 11. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 8 449,21 Kč od 16. 12. 2019 do 11. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 6 058,69 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 6 551,88 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně 36 871,12 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč, b) částku 65 120,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 852,9 Kč od 16. 10. 2019 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 852,9 Kč od 16. 11. 2019 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 852,9 Kč od 16. 12. 2019 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 026,51 Kč od 16. 1. 2020 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 126,49 Kč od 28. 1. 2020 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 120,59 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 817 Kč od 9. 6. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, c) částku 71418,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 067,94 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 005,9 Kč od 16. 11. 2019 do 5. 3. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 005,9 Kč od 16. 12. 2019 do 5. 3. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 451,98 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná ad. 1. [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 39 676,4 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou včetně jejího doplnění domáhala na žalované ad. 1 a [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] jako žalovanému ad. 2 v postavení ručitele zaplacení částky 186 020,96 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného, náhrady škody a poplatků plynoucích z pronájmu vozidel. Usnesením ze dne 19. 1. 2022 bylo řízení vůči [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] jako žalovanému ad. 2 zastaveno, neboť žalobkyně vzala vůči němu žalobu podáním ze dne 18. 1. 2022 zpět. K nařízenému jednání se žádná z účastnic nedostavila.

2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu.

3. Mezi žalobkyní a žalovanou ad. 1 byla uzavřena smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla č. 2019 ze dne 5.8.2019, na jejímž základě bylo žalované ad. 1 poskytnuto do užívání vozidlo [anonymizováno 5 slov], [registrační značka] za pravidelné měsíční nájemné ve výši 11.990 Kč bez DPH (14.507,90 Kč vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 1 666 km. Žalovaná ad. 1 nehradila sjednané splátky nájemného řádně a včas, na základě čehož žalobkyně přípisem ze dne 17.12.2019 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou ad. 1 k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019 vždy v částce 14 507,90 Kč a za poměrnou část ledna 2020 v částce 6 551,88 Kč, kdy dané žalobkyně žalované ad. 2 vyúčtovala jednotlivými fakturami (FV2_3880_19, FV2_4620_19, FV2_5450_19, FV2_0614_20). Žalobkyně dále žalované ad. 1 vyčíslila spoluúčast na pojistné události za poškození vozidla, a to fakturou č. FV2 -4692/19 se splatností dne 21.11.2019 na částku 5 000 Kč. Žalovaná byla povinna na základě smlouvy uhradit částku odpovídající 8,50 Kč bez DPH za každý kilometr nad rámec povoleného nájezdu. Jak vyplývá z předávacího protokolu 1 na počátku smluvního vztahu, bylo vozidlo předáno s nájezdem 12 km. Z předávacího protokolu 2 při vrácení vozidla vyplývá, že stav tachometru činil 10 487 km, celkový nájezd tak činil 10 475 km. Vozidlo bylo žalované ad. 1 předáno dne 23.8.2019, za tento měsíc tedy poměrný povolený nájezd činil (1666: 31= 51,646 km/den), tj. při 9 dnech užívání 465 km. Za měsíce 9-12 pak celkem 6.664 km a za leden při odběru vozidla ke dni 14.1.2020, jak vyplývá z druhého předávacího protokolu pak (1666: 31 = 51,646 km/den) 723 km. Celkem za dobu užívání byl povolený nájezd vozidla 7.852 km. Žalovaná ad. 1 tedy překročila povolený nájezd o 2 623 km, žalobkyně však požaduje jen částku 21 972 Kč odpovídající překročení o 2.585 km. Žalobkyně vystavila konečnou fakturu VF2-0010_20 za přejeté kilometry, čistění vozidla, poškození vozidla a nevrácené pneumatiky na částku 36.871,12 Kč, č. VF2 -0010/20 se splatností 29.1.2020. Žalovaná ad. 1 uhradila na tyto nároky částku 42.645,01 Kč dne 11.2.2020, kterou žalobkyně započetla na nájemné ze měsíc říjen, listopad a částečně prosinec 2019 a na spoluúčast ve výši 5 000 Kč v rámci škodné události. Žalobkyně tak požaduje nárok dle spočívající v nájemné za měsíc prosinec 2019 co do částky 6.058,69 Kč, nájemné za měsíc leden 2020 ve výši 6 551,88 Kč a nárok dle konečného vyúčtování ve výši 36.871,12 Kč (pneu, kilometry, čistění a poškození). U každého tohoto nároku dále požaduje částku 1 200 Kč jako náklady mezi podnikateli spojené s vymáháním pohledávky.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou ad. 1 byla uzavřena smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla č. 2019 ze dne 5.8.2019, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto do užívání vozidlo [anonymizováno 5 slov], [registrační značka] za pravidelné měsíční nájemné ve výši 6.490 Kč bez DPH (7.852,90 Kč vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 1 666 km. Žalovaná ad. 1 nehradila sjednané splátky nájemného řádně a včas, na základě čehož žalobkyně přípisem ze dne 17.12.2019 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou ad. 1 k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019 vždy v částce 7.852,90 Kč a za poměrnou část ledna 2020 v částce 2.026,51 Kč, kdy dané žalobkyně žalované ad. 2 vyúčtovala jednotlivými fakturami (FV2_3676_19, FV2_4363_19, FV2_5198_19 a FV2_0372_20). Žalovaná byla povinna na základě smlouvy uhradit částku odpovídající 9,40 Kč bez DPH za každý kilometr nad rámec povoleného nájezdu. Jak vyplývá z předávacího protokolu 1 na počátku smluvního vztahu, bylo vozidlo předáno s nájezdem 38 km. Z předávacího protokolu 2 při vrácení vozidla vyplývá, že stav tachometru činil 13 122 km, celkový nájezd tak činil 13 084 km. Vozidlo bylo žalované ad. 1 předáno dne 12.8.2019, za tento měsíc tedy poměrný povolený nájezd činil (1666: 31= 51,646 km/den) při 20 dnech užívání 1 033 km. Za měsíce 9-12 pak celkem 6.664 km a za leden při odběru vozidla ke dni 8.1.2020, jak vyplývá z druhého předávacího protokolu pak (1666: 31 = 51,646 km/den) 413 km. Celkem za dobu užívání byl povolený nájezd vozidla 8 110 km. Žalovaná ad. 1 tedy překročila povolený nájezd o 4 974 km, žalobkyně však požaduje jen částku 55.960,08 Kč odpovídající překročení o 4 920 km. Žalobkyně vystavila konečnou fakturu VF2-0009_20 za přejeté kilometry, čistění vozidla, poškození vozidla na částku 64 430,08 Kč, se splatností 29.1.2020. Dále žalobkyně nárokuje nevrácené pneumatiky druhé sady ve výši 2 817 Kč, které žalobkyně vyúčtovala fakturou č. 4596/20 se splatností dne 8.6.2020. Žalovaná ad. 1 uhradila na tyto nároky částku 27.711,70 Kč dne 20.2.2020, kterou žalobkyně započetla na nájemné ze měsíc říjen, listopad, prosinec 2019 a leden 2020 a částečně na konečnou fakturu. Žalobkyně tak požaduje nárok dle spočívající co do částky 62.303,59 Kč za neuhrazenou část konečného vyúčtování a faktury za nevrácené pneu ve výši 2 817 Kč. U obou těchto nároků dále požaduje částku 1 200 Kč jako náklady mezi podnikateli spojené s vymáháním pohledávky.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou ad. 1 byla uzavřena smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla č. 2019 ze dne 23.9.2019, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto do užívání vozidlo [anonymizováno 5 slov], [registrační značka] [číslo] za pravidelné měsíční nájemné ve výši 5.790 Kč bez DPH (7.005,90 Kč vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 1 666 km. Žalovaná ad. 1 nehradila sjednané splátky nájemného řádně a včas, na základě čehož žalobkyně přípisem ze dne 17.12.2019 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou ad. 1 k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen 2019 ve výši 4 067,94 Kč, listopad a prosinec 2019 vždy v částce 7.005,90 Kč a za poměrnou část ledna 2020 v částce 451,98 Kč, kdy dané žalobkyně žalované ad. 2 vyúčtovala jednotlivými fakturami (FV2_4057_19, FV2_4580_19, FV2_5408_19 a FV2_0573_20). Žalovaná byla povinna na základě smlouvy uhradit částku odpovídající 9,40 Kč bez DPH za každý kilometr nad rámec povoleného nájezdu. Jak vyplývá z předávacího protokolu 1 na počátku smluvního vztahu, bylo vozidlo předáno s nájezdem 18 km. Z předávacího protokolu 2 při vrácení vozidla vyplývá, že stav tachometru činil 9 529 km, celkový nájezd tak činil 9 511 km. Vozidlo bylo žalované ad. 1 předáno dne 14.10.2019, za tento měsíc tedy poměrný povolený nájezd činil (1666: 31= 51,646 km/den) při 18 dnech užívání 930 km. Za měsíce 11-12 pak celkem 3 332 km a za leden při odběru vozidla ke dni 2.1.2020, jak vyplývá z druhého předávacího protokolu pak (1666: 31 = 51,646 km/den) 103 km. Celkem za dobu užívání byl povolený nájezd vozidla 4 365 km. Žalovaná ad. 1 tedy překročila povolený nájezd o 5 146 km, žalobkyně však požaduje jen částku 55.268,76 Kč odpovídající překročení o 5 123 km. Žalobkyně vystavila konečnou fakturu VF2-0007_20 za přejeté kilometry a čistění vozidla na částku 61 898,76 Kč, se splatností 15.1.2020. Dále žalobkyně nárokuje spoluúčast na pojistné události za poškození vozidla ve výši 5 000 Kč, které žalobkyně vyúčtovala fakturou č. 2477/20 se splatností dne 23.3.2020. Žalovaná ad. 1 uhradila na tyto nároky částku 14.011,80 Kč dne 5.3.2020, kterou žalobkyně započetla na nájemné ze měsíc, listopad a prosinec 2019. Žalobkyně tak požaduje nájem za měsíc říjen 2019 ve výši 4 067,94 Kč, za měsíc leden 2020 ve výši 451,98 Kč, nárok dle konečného vyúčtování ve výši 61 898,76 Kč a nárok za spoluúčast ve výši 5 000 Kč. U těchto nároků dále požaduje částku 1 200 Kč jako náklady mezi podnikateli spojené s vymáháním pohledávky.

6. Výzvou ze dne 17. 9. 2020 včetně podacího archu bylo prokázáno splnění povinnosti zaslání předžalobní upomínky.

7. Podle § 2316 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), Nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

8. Dle § 2321 o. z. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Dle 2324 o. z. Nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.

10. Dle § 2232 o. z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

11. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

13. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Z výše uvedených provedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně uzavřela s žalovanou ad. 1 postupně tři smlouvy, vždy o podnájmu jednoho osobního dopravního automobilu, na základě kterých poskytla žalované ad. 1 za podmínek smluv 3 osobní automobily včetně sjednaného vybavení a náhradní sady pneumatiky a žalovaná ad. 1 se zavázala dodržovat podmínky smlouvy a platit sjednané nájemné. S ohledem na skutečnost, že žalovaná však nájemné řádně nehradila, žalobkyně dne 17. 12. 2019 odstoupila od všech třech smluv, kdy fakturami žalobkyně prokázala vyúčtování dlužných nájemných. Žalovaná ad. 1 avšak neprokázala, že by dané nároky uhradila, kdy v rámci řízení byla nečinná, soud proto těmto nárokům vyhověl. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované ad. 1 faktury spojené s náhradou škody v rozsahu spoluúčasti za dvě pojistné události, kdy dané nároky doložila předmětnými fakturami, dále vyúčtovala žalované ad. 1 fakturou nevrácenou náhradní sadu pneumatiky a dále tři konečné faktury obsahující nároky za překročený sjednaný počet ujetých kilometrů, kdy dané výpočty žalobkyně řádně doložila a za vyčištění vozidla, kdy dané nároky řádně doložila smlouvami, fakturami a protokoly o předání a přebrání vozidel. Soud proto po odečtení již uhrazených částek dle vyčíslení žalobkyně shledal tyto nároky jako důvodné, neboť žalovaná ad. 1 je nerozporovala, ani nedoložila jejich úhradu. Na daném nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že původní žalovaný ad. 2, pan [celé jméno žalovaného] byl označen jako druhý žalovaný z titulu ručitelství. Spolu s tím pak přiznal soud žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení a dále náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to v počtu dle jednotlivých vymáhaných faktur, podle § 1970 a § 2395 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 676,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 186 020,96 Kč sestávající z částky 8 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 640 Kč ve výši 5 594,40 Kč.