12 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalovaného a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobu z rušené držby

I. Žalovaný je povinen obnovit původní stav odstraněním plotu mezi pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], mříže mezi pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] plotu mezi pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], a zdržet se jakéhokoliv omezování přístupu na jihozápadní část pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], která je ohraničena opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], a do sklepa umístěného pod opěrnou zdí s plotem na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], které jsou v držbě žalobců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Semilech soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 9. 2022 se žalobci domáhají proti žalovanému ochrany rušené držby spočívající v uložení povinností žalovanému specifikovaných ve výroku I. usnesení s odůvodněním, že dotyčný, který je jejich strýcem, jako vlastník sousedního pozemku svémocně ruší jejich držbu vlastnického práva k části jejich zahrady a sklepa pod ní, která trvá již desítky let, kdy rušení držby spočívá v zamezení přístupu do této části zahrady a sklepa z ostatních pozemků v držbě žalobců prostřednictvím drátěného plotu. Žalobci jsou jako dědicové právními nástupci svého otce [celé jméno žalobce], narozeného 21. 4. 1966, posledně bytem jako žalobci, zemřelého dne 6. 7. 2021. Po jeho smrti se žalobci ujali držby i pozemků parc. č. st. [číslo], kde stojí rodinný dům [adresa], a zahrady na pozemcích parc. [číslo] jejíž součástí je rovněž část pozemku parc. č. st. [číslo], která je předmětem tohoto řízení. Vstup na tuto část pozemku byl přes branku z pozemku parc. [číslo] dále byla přístupná ze zahrady na pozemku parc. [číslo]. Nyní je v důsledku konání žalovaného vstup zamezen a je tak rušena držba žalobců. Předmětná část pozemku parc. č. st. [číslo] tvoří již minimálně šedesát let severozápadní cíp zahrady, lze ji vymezit jako část pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], která je ohraničena opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jako„ cíp“). Pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo] a [číslo] jsou ve vlastnictví žalobců podle skutečného stavu i podle stavu evidovaného v katastru nemovitostí. Pozemek parc. č. st. [číslo] je podle stavu evidovaného v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, avšak jeho cíp již desítky let drží žalobci (resp. jejich právní předchůdci) a došlo k vydržení vlastnického práva k cípu. Otec žalobců se ujal držby vlastnického práva k cípu nejpozději 4. 1. 1995, kdy bylo do katastru nemovitostí zapsáno jeho vlastnické právo k zahradě na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (tehdy parc. [číslo] v k. ú. [obec]), cíp užíval společně se zbytkem zahrady ležícím na pozemcích parc. [číslo]. Z přiložených čestných prohlášení blízkých příbuzných (bývalé manželky, švagrové a bratra žalobce) plyne, že otec žalobců celou zahradu nepřetržitě a nerušeně užíval, jako by byl jejím vlastníkem, žalovaný cíp nikdy neužíval ani neměl k jeho užívání žádné námitky. Uvedené se týká rovněž sklepa, který je umístěn pod opěrnou zdí, která odděluje cíp od zbytku pozemku parc. č. st. [číslo]. Celou zahradu i sklep užívají i žalobci. Navíc současné zakreslení pozemků do katastrální mapy neodpovídá historickým geometrickým plánům, tudíž z většiny se ve skutečnosti jedná o tzv. držbu vlastnickou. Vlastnického práva se žalobci domáhají samostatnou žalobou na určení vlastnického práva. Žalobce ad a) zjistil dne 8. 8. 2022, že žalovaný umístil drátěný plot mezi pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], mříž mezi pozemek parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] drátěný plot na dvůr mezi pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo]. Umístěné zábrany brání užívání cípu, a to trvale a nepřekonatelně, plot na dvoře pak brání přístupu do sklepa, poněvadž jediná přístupová cesta do něj vede přes dvůr na pozemku parc. č. st. [číslo]. Jedná se tak o svémocné rušení držby ve smyslu § 1003 o. z. Žalovaný je jen knihovním vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jeho část spočívající v cípu a sklepu ale nikdy neužíval a nikdy se neujal jeho držby, navíc k cípu ani nemá fyzický přístup ze svých pozemků, nemá vůli jej užívat. Konání žalovaného je navíc v rozporu s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2021, č. j. 30 A 50/2021-63, kterým byl přiznán odkladný účinek správní žalobě podané otcem žalobců proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení přestavby budovy žalovaného na pozemcích parc. č. st. 544 a st.

603. Nadto k umístění plotů ani mříže nebylo vydáno žádné rozhodnutí stavebního úřadu o umístění nebo povolení stavby a jedné se o tzv. černou stavbu.

2. Soud s ohledem na běh krátké lhůty stanovené v ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. ve věci nenařizoval jednání, kdy vyšel z listinných důkazů přiložených k návrhu, na základě kterých byly dostatečně prokázány relevantní skutečnosti.

3. Soud nejprve posuzoval, zda byla žaloba podána včas, tedy ve lhůtě podle § 1008 o. z. Soud vyšel z toho, že žalobci tvrdí rušení držby žalovaným ode dne 8. 8. 2022, kdy nebyly zjištěny odlišné informace, a proto soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána včasně. Přistoupil tudíž k jejímu věcnému posouzení; přitom postupoval podle právní úpravy citované níže.

4. Podle § 177 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

5. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

6. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

7. Předně soud k charakteru řízení ve věcech ochrany z rušené držby v souladu s např. usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1672/17, uvádí, že toto řízení je svou povahou srovnatelné s řízením o předběžném opatření, neboť, jak vyplývá z ustanovení § 177 až § 180 o. s. ř., rozhodnutím soudu není jakkoli prejudikována případně sporná otázka právních vztahů, které stojí v pozadí rušené držby, soud se v řízení omezuje na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (ustanovení § 178 o. s. ř.). Jednání v prvním stupni přitom není třeba nařizovat. Výsledkem řízení je rozhodnutí, které do práv a povinností účastníků zasahuje nikoli konečným způsobem, když úkolem soudu je poskytnout ochranu před zřejmým zásahem do posledního fatického stavu a zabezpečit mezi dotčenými osobami pořádek a klid. Aktivně legitimován k podání žaloby je ten, jehož fakticky pokojný stav byl zřejmým zásahem narušen a pasivně legitimován ten, kdo svým jednáním zasahuje.

8. V souladu s výše uvedenými ustanoveními a judikaturou se proto soud soustředil na konkrétní tvrzení žalobců ohledně pokojného faktického stavu držby z jejich strany a na tvrzení ohledně svémocného rušení držby žalobců žalovaným. K žalobě žalobci připojili následující listiny: Doručenkou ze dne 13. 9. 2022 bylo doloženo podání žaloby na určení hranic pozemků a vlastnického práva ke zdejšímu soudu. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ke dni 5. 9. 2022 pro k. ú. [obec] se podává, že žalobci jsou spoluvlastníci, každý o ideálním podílu ½, parcel č. st. [číslo], č. st. [číslo], [číslo] [číslo] to na základě usnesení soudu o dědictví ze dne 21. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], s právními účinky zápisu ke dni 20. 7. 2022. Z výpisu z katastru nemovitostí k totožnému [list vlastnictví], s účinností ke dni 21. 7. 2021, vyplývá, že k danému datu byl vlastníkem uvedených nemovitostí pan [celé jméno žalobce], [datum narození], tj. otec žalobců, přičemž nemovitosti nabyl na základě Smlouvy o převodu nemovitostí RI [číslo] 1991 ze dne 2. 10. 1991 a Darovací smlouvy V12 [číslo] ze dne 22. 12. 1994 s vkladem ke dni 4. 1. 1995. Z výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem parcel č. st. [číslo], [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] kdy dané nemovitosti nabyl mezi roky 1983 až 1999. V čestném prohlášení ze dne 21. 5. 2021 paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bývalá manželka otce žalobců v letech 1991 až 2015, uvedla, že v době převodu nemovitostí na otce žalobců v devadesátých letech měli všichni účastníci včetně ní za to, že celý severozápadní cíp zahrady včetně sklepa pod ním přechází do vlastnictví jejího bývalého manžela jako součást jím nabývané části zahrady, kdy průběh hranice byl po celou dobu respektován ze strany otce žalobců i žalovaného, přičemž její rodina pak danou zahradu včetně severozápadního cípu po celou dobu trvání manželství v dobré víře nerušeně užívala a starala se o ni. Její bývalý manžel i jejich děti cíp užívali i nadále, ze strany žalovaného nikdy v minulosti nedošlo ke zpochybnění daného stavu. V čestném prohlášení ze dne 28. 4. 2021 paní [jméno] [příjmení], [datum narození], jež je sestrou [jméno] [celé jméno žalobkyně] a bývalou švagrovou otce žalobců, mj. uvedla, že za dobu trvání manželství otce žalobců a její sestry dotyčné navštěvovala v místě bydliště, a to i s dalšími členy rodiny, příležitostně jim asistovala při pracích na domě, tak i na zahradě, od devadesátých let neměla nikdy pochybnosti o tom, že celý severozápadní cíp zahrady včetně sklepa pod ní je ve vlastnictví otce žalobců jako součást jeho zahrady. Neboť ji s rodinou od dané doby nerušeně užíval, mj. na území severozápadního cípu sázeli a opečovávali stromy a okrasné keře, ve sklepě otec žalobců skladoval potraviny, na zahradu na par. [číslo] se vstupovalo výhradně přes prostor v severozápadním cípu, tj. přes branku a schody na zdi, které oddělují dvůr od vyvýšené zahrady, z druhé strany od lesa vstupovala paní [příjmení], pokud tam parkovala vozidlo. Zároveň jí není známo, že by od devadesátých let žalovaný někdy severozápadní cíp zahrady užíval či by vznesl námitky proti užívání daného otcem žalobců a jeho rodiny. V čestném prohlášení ze dne 28. 4. 2021 pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jenž je bratrem otce žalobců a žalovaného, mj. uvedl, že po sametové revoluci zůstal žít v zahraničí, ale rodiče i bratry pravidelně navštěvoval. Je mu známo, že jejich otec v devadesátých letech převáděl majetek v [obec] na jeho bratry, kdy on sám se podílu na těchto nemovitostech vzdal. Od devadesátých let neměl nikdy pochybnosti o tom, že celý severozápadní cíp zahrady včetně sklepa pod ní je ve vlastnictví otce žalobců jako součást jeho zahrady, neboť ji s rodinou od dané doby nerušeně užívá. Zároveň na cípu vysadili několik květin, stromů, tújí a postavili tam sušák na prádlo, užívali sklep na skladování potravin, kopali tam i studnu, bratr žalobců s tchánem pak vybudovali plot na zdi, kdy zeď odděluje již několik desetiletí cíp zahrady od dvorku a zbytku pozemku par. č. st.

103. Je si naprosto jistý, že od devadesátých let žalovaný cíp zahrady neužíval, v jeho přítomnosti ani nikdy nevznesl námitku proti užívání daného otcem žalobců a jeho rodiny. V předložených screenech části mapy pozemkového katastru a ortofomapy předmětných nemovitostí je označen (zakreslen) cíp, o jehož užívání je sporu, a zároveň je označeno umístění sklepa a opěrné zdi s hnědým plotem na severní hranici cípu. Dále byly připojeny fotografie znázorňující předmětný cíp zahrady včetně přístupu na něj a předmětného sklepu, a to za stavu před umístění zábran a dále již v době umístěných zábran spočívajících v plotech a mříži, které znemožňují přístup na cíp a do sklepa. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2021, č. j. 30 A 50/2021-63 bylo zjištěno, že soud přiznal odkladný účinek žalobě otců žalobců proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka], č. j. [spisová značka], kterým byl udělen souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, který podal žalovaný a jenž spočívá ve stavební úpravě garáže rodinného domu č. p. [anonymizováno] na pozemcích parc. č. st. 544 a 603 v k. ú. [obec]. Dané soud učinil s odůvodněním, že bezprostřední dopad realizace rozhodnutí žalovaného by mohl zasáhnout zcela zásadním způsobem do osobní sféry života otce žalobců.

9. Soud je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 Nc 642/2021 byl projednáván návrh žalobců proti žalovanému na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne 26. 7. 2021, č. j. 10 Nc 642/2021-33 ve spojení s opravným usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. 10 Nc 642/2021-36 byla výrokem prvým stanovena žalovanému povinnost zdržet se nakládání s jihozápadní částí pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ohraničen opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky p. [číslo] zejména takového jednání, kterým by došlo k znehodnocení a omezení funkčnosti této části pozemku. Výrokem druhým byl zamítnut návrh žalobců na vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení povinnosti žalovanému snášet užívání jihozápadní části pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ohraničen opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky p. [číslo] tj. užívání tohoto prostoru podle poslední pokojné držby. Výrokem třetím bylo žalobcům uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u příslušného soudu žalobu na určení vlastnické hranice, příp. určení vlastnického práva k předmětné jihozápadní části pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ohraničen opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky p. [číslo]. Výrokem čtvrtým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Co se týče vyhovující části (výroku I.), tento soud odůvodnil tak, že potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků až do rozhodnutí o zvažované žalobě lze dovodit, neboť žalovaný je připraven a fakticky již započal realizaci stavebního záměru ohlášeného na stavebním úřadě a tato činnost v podobě odstranění opěrné zdi, plotu a sklípku by mohla zásadním a nevratným způsobem negativně zasáhnout do práv žalobců jako eventuálních vlastníků jihozápadní části pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] ohraničené opěrnou zdí s plotem a hranicemi s pozemky p. [číslo]. Je proto třeba vyčkat soudního rozhodnutí, které otázku vlastnictví postaví najisto a které bude mít nepochybně vliv i na rozhodnutí stavebního úřadu, neboť otázka vlastnictví části pozemku p. č. st. [číslo], který má být dotčen stavbou, je mezi účastníky sporná. Mezi zákaz nakládání spadá také umísťování překážek bránících vstupu na pozemek [parcelní číslo], neboť jednou z jeho funkcí je i zajištění přístupu k pozemku [parcelní číslo], kam se žalobci nemohou jinak dostat. Proti rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2021 podali žalobci i žalovaný odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 6. 9. 2021, č. j. 26 Co 231/2021-62 tak, že výrok II. usnesení potvrdil a výroky I. a III. změnil tak, že návrh navrhovatelů na nařízení předběžného opatření, kterým by odpůrci byla uložena povinnost zdržet se fyzického nakládání s jihozápadní částí pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v obci a [katastrální uzemí], konkrétně s prostorem, který je ohraničen opěrnou zdí s hnědým plotem, jižní obvodovou stěnou budovy na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v obci a [katastrální uzemí] a hranicí s pozemkem [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí], zejména aby se zdržel jakéhokoliv jednání, v jehož důsledku by došlo ke znehodnocení nebo omezení funkčnosti této části pozemku, se zamítá. Odvolací soud tak rozhodl s odůvodněním, že návrh není důvodný, neboť je v dané části natolik neurčitý, že v případě vyhovění návrhu by vyvstala otázka materiální vykonatelnosti takového titulu. Okresní soud odpůrci uložil povinnost zdržet se nakládání s předmětnou částí pozemku (navrhovatelé v petitu návrhu výslovně uvedli požadavek, aby se odpůrce zdržel„ fyzického nakládání“ s předmětnou částí pozemku), aniž by bylo zřejmé, co je oním„ nakládáním“ míněno. Tuto pochybnost neodstranilo ani to, že je v petitu dále uveden požadavek, aby se odpůrce„ zejména zdržel jakéhokoliv jednání, v jehož důsledku by došlo ke znehodnocení nebo omezení funkčnosti této části pozemku“. Pakliže je podán návrh na nařízení předběžného opatření, kterým má být odpůrci uloženo, aby se něčeho zdržel, musí být s ohledem na požadavek materiální vykonatelnosti v návrhu výslovně uvedeno, jakého konkrétního jednání se má odpůrce zdržet. Protože tedy je v této části návrh na nařízení předběžného opatření neurčitý, není možné takovému návrhu vyhovět, ale bylo na místě jej z tohoto důvodu zamítnout.

10. Z úřední činnosti je dále soudu známo, že pod sp. zn. 7 C 103/2022, je projednávána žaloba žalobců vůči žalovanému na určení hranic pozemků a vlastnického práva ke zdejšímu soudu, kdy se žalobci domáhají vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že [celé jméno žalobce], [datum narození] byl ke dni své smrti dne 6. 7. 2021 vlastníkem částí pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], vymezených geometrickým plánem, který je přiložen k rozsudku.

11. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobci prokázali předloženými čestnými prohlášeními, kdy soud nemá nyní důvod o jejich pravdivosti pochybovat, obzvláště pokud se jedná o bratra otce žalobců a žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalobce], který nemá z předmětných nemovitostí žádný profit, že žalobci naposledy pokojný stav držby k předmětným částem nemovitostí včetně předmětného sklepu, specifikovaných ve výroku I. usnesení, vykonávali, kdy z čestných prohlášení vyplývá dlouholetá pokojná držba předmětného již otcem žalobců. Byť je dle katastru nemovitostí veden jako vlastníkem specifikovaných částí předmětných nemovitostí žalovaný, rozhodujícím je však pokojná držba. Ze stránek [webová adresa] bylo ověřeno, že na předložených fotografiích se nacházejí uvedené nemovitosti účastníků. Z fotografií bylo dále prokázáno, že přístup k cípu zahrady je zabráněn ploty a mříží, čímž bylo prokázáno rušení držby. Co se týče souvisejících řízení u zdejšího soudu, žalobci současně podali ke zdejšímu soudu žalobu pod sp. zn. 7 C 103/2022, kdy se domáhají vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že jejich otec [celé jméno žalobce] byl ke dni své smrti dne 6. 7. 2021 vlastníkem částí pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], vymezených geometrickým plánem, která nebyla dosud rozhodnuta, v dané věci budou předběžnou otázkou posuzovány i hranice předmětných nemovitostí účastníků. Předběžné opatření pod sp. zn. 10 Nc 642/2021 bylo sice rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 6. 9. 2021 zamítnuto, nelze však odhlédnout od skutečnosti, že dané bylo učiněno odvolacím soudem s odkazem na neurčitost návrhu, co se týče formulace ve„ zdržení se nakládání s nemovitostmi“. Soud proto na základě výše uvedeného nyní uzavřel, že žaloba byla podána včasně a důvodně, a proto jí vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, když uvedeného rozhodnutí je třeba k ochraně pokojné držby žalobců. Tímto rozhodnutím přitom nejsou nijak dotčena práva účastníků v rámci probíhajících civilních soudních sporů, kdy zásadním pro posouzení vztahů účastníků, tedy i pro případnou dobu trvání uloženého omezení, bude meritorní rozhodnutí ve věci zdejšího soudu sp. zn. 7 C 103/2022.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, byť byli žalobci v podané žalobě úspěšní, neboť žalobci neprokázali, ba ani netvrdili, že by zaslali žalovanému nejméně 7 dní před podáním žaloby výzvu k plnění, kdy soud současně neseznal výjimečné důvody hodné zvláštního zřetele dle §142a odst. 2 o. s. ř., a to obzvláště za situace, kdy jsou účastníci rodinnými příslušníky a žalobci moc dobře vědí, kde žalovaný bydlí, s ohledem na odkladný účinek správní žaloby nemohlo případné zpoždění podání žaloby v souvislosti s podáním výzvy k plnění znamenat pro žalobce nějakou neodvratitelnou újmu a současně, jak sami žalobci uvedli, zjistili rušení držby již dne 8. 8. 2022 a žaloba byla podána až dne 13. 9. 2022, byl tedy k podání výzvy dán dostatečný prostor tak, aby nedošlo k zmeškání lhůty k podání žaloby, tudíž žalobcům nic nebránilo zaslat žalovanému předžalobní výzvu.

13. Výrok III. tohoto usnesení je odůvodněn § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když poplatek byl vyměřen podle položky 4 bodu 1. písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., a to ve výši 5 000 Kč za žalobu podle § 1003 o. z., za současného zohlednění, že s ohledem na lhůtu dle § 177 odst. 1 o. s. ř. nebylo možné vyzvat žalobce předepsaným způsobem k zaplacení soudního poplatku v zákonem stanovené lhůtě.