12 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 25 034 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 034 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 998 Kč, s úrokem ve výši 12,01 % ročně z částky 21 802 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 182 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši: 8,75 % ročně z částky 25 034 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 25 034 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 25 034 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 25 034 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 25 034 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 25 034 Kč od 1. 7. 2021 do 25. 10. 2021 a za dobu od 26. 10. 2021 do zaplacení s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 454 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalované zaplacení částky v celkové výši 25 034 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného závazku dle smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne 14. 12. 2015 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, žádné důkazy nepředložila, soud proto rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dne 16. 6. 2006 uzavřena smlouva o úvěru a dalších úvěrových produktech číslo. Na základě smlouvy poskytla společnost žalované úvěr ve výši 51 300 Kč, který se žalovaná zavázala splácet prostřednictvím splátek ve výši 2 948 Kč měsíčně, kdy celková výše úvěru byla sjednána v částce 58 960 Kč, první platba měla býti uhrazena do dne 16. 7. 2006. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, banka v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami celou dlužnou částku 26 214 Kč, tj. jistinu ve výši 22 800 Kč, poplatky ve výši 294 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 938 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 182 Kč, zesplatnila ke dni 23. 10. 2007. Dopisem ze dne 3. 7. 2019 bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno žalované, kdy postoupení proběhlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2020 včetně podacího lístku bylo prokázáno splnění povinnosti předžalobní upomínky.

3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Z provedených důkazů soud uzavřel, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba byla dne 16. 6. 2006 uzavřena smlouva o úvěru a dalších úvěrových produktech číslo. Na základě smlouvy poskytla společnost žalované úvěr ve výši 51 300 Kč, který se žalovaná zavázala splácet prostřednictvím splátek ve výši 2 948 Kč měsíčně, kdy celková výše úvěru byla sjednána v částce 58 960 Kč, první platba měla býti uhrazena do dne 16. 7. 2006. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, banka v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami dlužnou částku 26 214 Kč zesplatnila ke dni 23. 10. 2007 Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30. 9. 2010 stal právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), a to na základě vkladu části podniku společnosti právnická osoba, s účinností k 9. 9. 2010 do společnosti právnická osoba, která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností právnická osoba s účinností k 30. 9. 2010. Dopisem ze dne 3. 7. 2019 bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno žalované, kdy postoupení proběhlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2020 včetně podacího lístku bylo prokázáno splnění povinnosti předžalobní upomínky. Protože žalovaná neprokázala, že by závazek v plné výši uhradila, vyhověl soud žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 21 802 Kč spolu s úrokem z úvěru i s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně soud přiznal žalobkyni i dlužné poplatky a smluvní pokutu ve výši 3 232 Kč, kdy poplatky lze zhodnotit jako účelně vynaložené náklady a smluvní pokuta byla shledána v souladu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003). Soud vzal v úvahu rovněž skutečnost, že její výši je v souladu s ust. § 168 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Lhůtu ke splnění povinnosti soud prodloužil na dobu 30 dní od právní moci rozsudku, a to s ohledem na datum uzavření smlouvy, kdy žalobkyně, jež skupuje takového pohledávky, je schopna dané unést.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 454 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 034 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů řízení tak byla stanovena dle § 14b AT, neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. EPR 122330/2021, 12 C 23/2020) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b) AT). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Semilech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.