12 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím jakožto jízdného a přirážky k jízdnému z titulu smlouvy o přepravě osob, kterou žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 15. 9. 2021, kdy cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě samé se nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

2. Z předložených listinných důkazů, tj. zejména zápisu o provedené přepravní kontrole, vyplývá, že žalovaná byla kontrolována při cestě dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní dne 15. 9. 2021 v 15:12 hodin v zastávce [anonymizována dvě slova] na lince 18, kdy o kontrole byl sepsán kontrolní zápis [číslo]. Žalovaná se neprokázala na výzvu platným jízdním dokladem, její totožnost byla ověřena podle [číslo obč. průkazu]. Jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek PID (metro, tramvaje, lanová dráha, autobusy, trolejbusy, plavidla) a z Tarifu pražské integrované dopravy včetně dodatků přirážka k jízdnému činila částku 30 Kč, jízdné 1 500 Kč. Dnem 18. 11. 2021 je datována předžalobní výzva k plnění adresovaná žalované. Její odeslání je prokázáno potvrzením pošty.

3. Tento skutkový stav soud posuzoval podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dle kterého je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle § 7 téže vyhlášky platí cestující jízdné podle tarifu, v daném případě 30 Kč a podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně zaplatí cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, jízdné a přirážku 1 500 Kč.

4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Protože cestovala bez jízdního dokladu, vznikla jí povinnost zaplatit vedle jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná neprokázala, že by dluh uhradila, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.).

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.