6 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Advokáta advokátem se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen Jméno advokáta advokátem se sídlem Adresa advokáta o určení neexistence věcného břemene (služebnosti)

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, , vedené Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatíženy věcným břemenem vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na částech B pozemku 1 a pozemku 2 v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, , zapsaného ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , umístěné v budově č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně eventuálně domáhala určení, že je promlčeno věcné břemeno vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, , vedené Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, , zapsaného ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , umístěné v budově č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 43 634 Kč k rukám , Jméno Zástupce B, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala určení neexistence věcného břemene uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Při prvním jednání ve věci dne 3. 6. 2025 doplnila, že v případě nevyhovění primárnímu petitu má soud eventuálně rozhodnout tak, že dané věcné břemeno je promlčeno. Soud změnu žaloby připustil usnesením vyhlášeným při jednání. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území Horní , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . V katastru nemovitostí je ke Služebným pozemkům evidováno věcné břemeno vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na části B v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. , hodnota, ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , umístěné v budově č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území Horní , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále též „Jednotka“). Vlastníkem Jednotky je žalovaný. Věcné břemeno ke služebným pozemkům bylo zřízeno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. dubna 2011 uzavřené mezi tehdejším vlastníkem služebných pozemků, obchodní společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, . Ačkoliv ze Smlouvy o zřízení věcného břemene jednoznačně vyplývá, že věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch konkrétní osoby, tzn. jako věcné břemeno in personam, v katastru nemovitostí je věcné břemeno zapsáno nesprávně ve prospěch panující jednotky, tzn. jako věcné břemeno in rem. Z vkladové listiny (Smlouvy o zřízení věcného břemene) jednoznačně vyplývá, že zapsaný stav neodpovídá skutečnému stavu. Úvodní ustanovení Smlouvy o zřízení věcného břemene, konkrétně vymezení smluvních stran, přitom oprávněného vymezují tak, že se oprávněným rozumí společnost , právnická osoba, (k tomu smluvní strany na str. 1 Smlouvy o zřízení věcného břemene, kde se uvádí , právnická osoba, […] dále jen „oprávněný“). Z uvedeného vyplývá, že vůlí smluvních stran bylo zřídit věcné břemeno osobní. V opačném případě by smluvní strany vyjádřily ve Smlouvě o zřízení věcného břemene jinou vůli. Ačkoliv Smlouvou o zřízení věcného břemene došlo ke zřízení věcného břemene ve prospěch konkrétního subjektu, společnosti , právnická osoba, , v katastru nemovitostí je v rozporu s vkladovou listinou zapsáno věcné břemeno ve prospěch Jednotky.

2. K eventuálnímu petitu žalobkyně uvedla, že žalovaný nikdy nezačal své právo z věcného břemene vykonávat a počátek promlčecí doby lze vázat na právní účinky vkladu dne 5. 5. 2011. Služebné pozemky byly využívány provozem restaurace, zásobováním a zaměstnanci restaurace. To vylučuje, aby na pozemcích parkoval žalovaný nebo kdokoliv jiný. Pozemek je rovněž využíván k parkování rolby, přičemž z povahy věci není pozemek v zimě autem dostupný. Od roku 2016 jsou na pozemcích instalovány dřevníky, čímž došlo ke zmenšení prostoru k parkování. Žalovaný parkoval své vozidlo přímo pod okny své bytové jednotky.

3. Žalovaný k věci uvedl, že Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 20. 04. 2011 byla uzavřena jako důsledek závazku původního vlastníka „, právnická osoba, , IČ , IČO, “, který se k jejímu zřízení ve výslovné podobě „věcného břemena“ zavázal v čl. V.

7. Kupní smlouvy ze dne 12.06.2007 mezi „, právnická osoba, “ , IČ , IČO, jako prodávající a , právnická osoba, , IČ , IČO, jako kupujícím. Smluvní strany při sjednání věcného břemeny použily formulaci: "Touto smlouvou zřizuje povinný ve prospěch oprávněného věcnému břemeni odpovídající právo vjezdu a odstavování vozidel (parkování)…“. Tato formulace je typickým vyjádřením zřizovacího právního úkonu pro věcné břemeno in rem, konkrétně práva vjezdu a parkování, které je typicky vázáno na vlastnictví určité nemovitosti a nikoliv na konkrétní osobu. Kupní smlouvou ze dne 19.09.2011 uzavřenou mezi prodávajícím , právnická osoba, , IČ IČ , IČO, a Žalovaným p. , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, bylo převedeno vlastnictví mj. k předmětným pozemkům. Signifikantní v této souvislosti je, že ač je v obdobném právním postavení i řada dalších vlastníků bytových jednotek v tomtéž domě s obdobnými věcnými břemeny, kteří však své jednotky k prodeji nenabízí, projednávaná žaloba byla podána jen proti p. , jméno FO, (!). Žalovaný se proto domnívá, že podaná žaloba má šikanózní charakter a ve smyslu § 8 o. z., jakožto zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. K promlčení práva věcného břemene uvedl, že předmětné pozemky v posledních 10 letech využíval k parkování, a proto nemohlo dojít k promlčení práva.

4. Podle 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu. Jestliže se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva, které mu vzniklo v důsledku vydržení a není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. spočívající uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným.Provedené důkazy k otázce neexistence práva věcného břemene5. Výpisem z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, vedeným u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je prokázáno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí mimo jiné pozemků p. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . V části C – věcná práva zatěžující nemovitosti je uvedeno, tyto pozemky jsou zatíženy věcným břemenem vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na části B v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, , ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, . Stejné věcné břemeno je zapsáno i ve prospěch dalších jednotek v domě, a to , Anonymizováno, . Nabývacím titulem k vlastnickému právu žalobkyně je kupní smlouva ze dne 28. 3. 2014.

6. Výpisem z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, vedeným u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . Ve prospěch jednotky je zapsáno věcné břemeno vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na části B v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, dle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. 4. 2011. Nabývacím titulem k vlastnickému právu žalovaného je kupní smlouva ze dne 19. 9. 2011.

7. Kupní smlouvou ze dne 12. 6. 2007 se , právnická osoba, jako prodávající a , právnická osoba, jako kupující dohodli na prodeji jednotky č. , Anonymizováno, a příslušného spoluvlastnického podílu na budově č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . V čl. V. odst. 7 Smlouvy je uvedeno, že se prodávající zavazuje, že do 60 dnů od uzavření kupní smlouvy uzavře s kupujícím smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou zřídí k tíži svých pozemkových parcel č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve prospěch jednotky právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu vlastníka jednotky:a) průchod do domu po vyznačené trase po geometrickým plánem vyznačeném prostoru na parcelách p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ,b) vjezd a parkování osobního automobilu po geometrickým plánem vyznačeném prostoru na parcelách p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .Právní účinky kupní smlouvy vznikly dnem 13. 6. 2007.

8. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 20. 4. 2011 se , právnická osoba, jako povinný a , právnická osoba, jako oprávněný dohodli na zřízení věcného břemene. V čl. I. Povinný prohlásil, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, (pozemek 1) a , Anonymizováno, (pozemek 2) v k. ú. , adresa, . Geometrickým plánem č. , hodnota, povinný vymezil část A pozemku 1 a 2 a část B pozemku 1 a 2. Oprávněný prohlásil, že je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, .V čl. II. Smlouvy je uvedeno, že povinný zřizuje ve prospěch oprávněného věcnému břemeni odpovídající právo:a) chůze a oddychu na částech A pozemku 1 a 2,b) vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na částech B pozemku 1 a 2.Dále v čl. II. Smlouvy uvedeno, že obě zmíněná věcným břemenům odpovídající práva patří povinnému. V čl. III. Smlouvy je uvedeno, že věcnému břemeni odpovídající práva jsou touto smlouvou zřizována bezplatně dle kupní smlouvy ze dne 13. 6. 2007. Geometrický plán č. , hodnota, tvoří nedílnou součást Smlouvy.

9. Kupní smlouvou ze dne 19. 9. 2011 se , právnická osoba, jako prodávající a žalovaný jako kupující dohodli na prodeji jednotky č. , Anonymizováno, a příslušného spoluvlastnického podílu na budově č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . V čl. V. Smlouvy strany žádají katastr nemovitostí změnu zápisu vlastnického práva včetně práva odpovídajícího věcnému břemeni parkování na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

10. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 19. 5. 2011 se , právnická osoba, jako povinný a , jméno FO, jako oprávněný dohodli na zřízení věcného břemene. V čl. I. Povinný prohlásil, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, (pozemek 1) a , Anonymizováno, (pozemek 2) v k. ú. , adresa, . Geometrickým plánem č. , hodnota, povinný vymezil část A pozemku 1 a 2 a část B pozemku 1 a 2. Oprávněný prohlásil, že je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, .V čl. II. Smlouvy je uvedeno, že povinný zřizuje ve prospěch oprávněného věcnému břemeni odpovídající právo:c) chůze a oddychu na částech A pozemku 1 a 2,d) vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na částech B pozemku 1 a 2.Dále v čl. II. Smlouvy uvedeno, že obě zmíněná věcným břemenům odpovídající práva patří povinnému. V čl. III. Smlouvy je uvedeno, že věcnému břemeni odpovídající práva jsou touto smlouvou zřizována bezplatně dle kupní smlouvy ze dne 7. 1. 2007. Geometrický plán č. , hodnota, tvoří nedílnou součást Smlouvy.

11. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 7. 4. 2011 se , právnická osoba, jako povinný a manželé , Anonymizováno, jako oprávnění dohodli na zřízení věcného břemene. V čl. I. Povinný prohlásil, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, (pozemek 1) a , Anonymizováno, (pozemek 2) v k. ú. , adresa, . Geometrickým plánem č. , hodnota, povinný vymezil část A pozemku 1 a 2 a část B pozemku 1 a 2. Oprávnění prohlásili, že jsou vlastníky jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, .V čl. II. Smlouvy je uvedeno, že povinný zřizuje ve prospěch oprávněného věcnému břemeni odpovídající právo:e) chůze a oddychu na částech A pozemku 1 a 2,f) vjezdu a odstavování vozidel (parkování) na částech B pozemku 1 a 2.Dále v čl. II. Smlouvy uvedeno, že obě zmíněná věcným břemenům odpovídající práva patří povinnému. V čl. III. Smlouvy je uvedeno, že věcnému břemeni odpovídající práva jsou touto smlouvou zřizována bezplatně dle kupní smlouvy ze dne 4. 8. 2007. Geometrický plán č. , hodnota, tvoří nedílnou součást Smlouvy.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.Právní a skutkové zhodnocení věci k otázce neexistence práva věcného břemene13. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

14. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

15. Podle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

16. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

17. Podle § 556 odst. 1, 2 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

18. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětné nemovitosti, na které vázne věcné břemeno parkování na předmětných pozemcích. Toto věcné břemeno je zapsáno jako právo věcné in rem ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, , jejímž vlastníkem je žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 19. 9. 2011 (bod 9. odůvodnění). Podle ne zcela jednoznačného obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. 4. 2011 (bod 8. odůvodnění) se na základě jazykového výkladu může jevit, že daná formulace „povinný zřizuje ve prospěch oprávněného“ a „věcným břemenům odpovídající práva patří povinnému“ odpovídá spíše osobnímu charakteru věcného břemene zřízeného ve prospěch konkrétní osoby - in personam a nikoliv ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, - in rem. Jazykový doslovný výklad však není primárním východiskem pro zjištění obsahu právního jednání. Tím je podle § 556 odst. 1, 2 o. z. především úmysl jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět, případně praxe mezi stranami, okolnosti předcházející samotnému ujednání a jak se strany následně chovaly. V daném případě je ze smlouvy o zřízení věcného břemene zřejmé, že tím byl naplněn závazek ze smlouvy kupní datované dnem 13. 6. 2007, na kterou smlouva o věcném břemeni výslovně odkazuje formulací, že „věcnému břemeni odpovídající práva jsou touto smlouvou zřizována bezplatně dle kupní smlouvy ze dne 13. 6. 2007“. V této kupní smlouvě (bod 7. odůvodnění) je uvedeno, že prodávající zřídí k tíži svých pozemkových parcel č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve prospěch jednotky právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu vlastníka jednotky parkovat na předmětných pozemcích. Původní závazek mezi stranami tedy spočíval ve zřízení věcného břemene ve prospěch jednotky – in rem, nikoliv konkrétní osoby in personam. Už z tohoto ujednání lze dovodit skutečný úmysl stran ohledně charakteru zřízeného věcného břemene. Dalším dokladem o charakteru věcného břemene in rem je i přes nepřesné a nejasné formulace ve smlouvě o zřízení věcného břemene následné chování obou stran, kdy podaly návrh na zápis práva odpovídajícího věcnému břemeni zřízeného ve prospěch jednotky, který katastr takto zapsal s účinností ode dne 5. 5. 2011. Od této doby do podání žaloby nikdo charakter zřízeného a zapsaného věcného břemene nerozporoval, ačkoliv se jednalo o veřejný zápis v katastru nemovitostí. Námitky žalobkyně nevznesla ani poté, co nemovitost dne 28. 3. 2014 nabyla do svého vlastnictví. I poté bylo téměř 10 let zapsané právo všemi respektováno.

20. Soud nemůže přehlédnout ani skutečnost, že zcela totožné věcné břemeno bylo sjednáno i ve prospěch dalších vlastníků jednotek v daném domě, o čemž svědčí smlouvy uvedené pod body 10. a 11. odůvodnění, přičemž vůči žádnému z nich se vlastník nemovitosti neohradil a zápis v katastru nemovitostí jako věcné břemeno in rem respektuje. Nadává žádný smysl, aby charakter sporného věcného břemene byl odlišný od ostatních věcných břemen sjednaných ve prospěch dalších vlastníků jednotek. Protože vlastníci jednotek č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, mají jednoznačně totožnou smlouvu o zřízení věcného břemene, je zřejmé, že smlouvu připravoval právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , a proto nejednoznačná specifikace charakteru věcného břemene nemůže být vyložena k tíži žalovaného, nýbrž žalobkyně.

21. Konečně úmyslu stran sjednat věcné břemeno in rem ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, odpovídá i obsah sjednaného břemene parkování, které je obvykle spjato s vlastnictvím jednotky v domě a nikoliv s konkrétní osobou, kdy v případě změny vlastnického práva k jednotce by nový vlastník neměl kde zaparkovat a naopak by toto právo zůstalo zachováno osobě, která již nemá k nemovitosti žádný vztah a parkovací místo fakticky k ničemu nepotřebuje, zvláště pak v daném případě, kdy se jedná o osamoceně stojící horskou chatu a vjezd do dané oblasti je přísně regulován a vyžaduje zvláštní povolení.

22. Soud proto uzavírá, že věcné břemeno zapsané v katastru nemovitostí ve prospěch jednotky č. , Anonymizováno, odpovídá uzavřené smlouvě ze dne 20. 4. 2011 a žalobu o určení neexistence tohoto věcného břemene jakožto primární petit zamítl jako nedůvodnou.Provedené důkazy k otázce promlčení práva věcného břemene23. Na předložených fotografiích žalovaného je patrné předmětný pozemek zatížený věcným břemenem parkování, na kterém podélně parkuje jedno nebo dvě vozidla a za nimi se nachází přístřešky na dřevo. Z toho jedno vozidlo je vozidlo registrované na společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem je žalovaný.

24. Na fotografiích předložených žalobkyní je vidět předmětný pozemek zatížený věcným břemenem parkování, před kterým se nachází stánek s občerstvením, který byl dříve prostou garáží. Na další fotografii je vidět zaparkovaná rolba a terénní vozidlo (informace k fotografii uvádí datum pořízení 24. 2. 2024). Na jiné fotografii je původní garáž, kolem které stojí terénní vozidla (informace k fotografii uvádí datum pořízení 18. 12. 2014). Na fotografii z aplikace mapy.cz jsou vidět vozidla parkující podél cesty před chatou. Na předmětném pozemku u garáže se žádné vozidlo nenachází.

25. Městský úřad , adresa, v dopisu ze dne 25. 6. 2025 sdělil, že žalovanému je od roku 2011 dosud vystavováno povolení k vjezdu ke své nemovitosti na adrese , adresa, , červená zóna, pro osobní vozidlo , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, .

26. Svědek , jméno FO, uvedl, že je místopředsedou sdružení vlastníků apartmánů v objektu dříve známém jako , právnická osoba, v , adresa, , kde rovněž vlastní apartmán. V dané lokalitě je podle něj více než 30 vlastníků, avšak k dispozici je méně než 20 parkovacích míst. V důsledku toho vznikají problémy zejména v období svátků a prodloužených víkendů, kdy je zvýšený počet návštěvníků. Parkovací místa jsou sice přesně stanovená, ale vzhledem k jejich nedostatku se často parkuje i mimo vyhrazené prostory. K osobě pana , jméno FO, svědek uvedl, že jej zná a ví, že vlastní vozidlo značky , Anonymizováno, . , jméno FO, podle něj parkoval „všude možně“, včetně vyhrazených míst. Popsal jej jako osobu, která si velmi zakládá na dodržování pravidel parkování a často se rozčiloval, pokud někdo parkoval nevhodně. Zmínil také, že pan , jméno FO, měl v minulosti opakované konflikty s kontrolními orgány, například kvůli zajištění průjezdu pro hasičská vozidla. Co se týče frekvence návštěv pana , jméno FO, , svědek odhadl, že v prvních pěti letech od roku 2011 navštívil lokalitu velmi často, později méně, přibližně 6 – 8krát ročně. V posledních pěti letech jej vídal zejména při konání kulturní akce Keltská noc a při schůzích výboru, které se konají pravidelně jednou ročně. Účast pana , jméno FO, na těchto schůzích byla podle svědka většinou pravidelná, i když v posledních letech se již neúčastnil každé. Svědek dále uvedl, že pro vjezd do oblasti je třeba mít povolení. Vlastníci apartmánů mohou získat celoroční povolení s platností na dva roky, zatímco pro jednorázový vjezd jiným vozidlem je nutné žádat zvlášť. Na dotaz soudu, zda jsou proti němu vedeny nějaké žaloby týkající se věcného břemene, svědek odpověděl, že o ničem takovém neví. Potvrdil, že v oblasti je možné parkovat i mimo areál, například na místě zvaném „Václavák“. K parkování u objektu označovaného jako „garáž“ (nyní občerstvení – pozn. soudu) svědek uvedl, že v posledních dvou až třech letech je zde omezený prostor kvůli uskladněnému dřevu a jinému nepořádku, což výrazně snižuje počet dostupných míst. Podle něj se zde dříve vešly přibližně 3–4 vozidla, nyní spíše jedno nebo dvě. Sám parkuje podle dostupnosti, často přijíždí dříve, aby měl větší šanci zaparkovat na vhodném místě. Svědek rovněž potvrdil pravost fotografií ve spise, které zachycují parkovací situaci v dané lokalitě a uvedl, že také na tomto místě stálo vozidlo žalovaného , Anonymizováno, .

27. Svědek , jméno FO, soudu řekl, že v dané lokalitě je dlouhodobě nedostatek parkovacích míst. Parkování probíhá podle aktuální dostupnosti, přičemž není stanoveno, která konkrétní místa náleží jednotlivým vlastníkům. V praxi se uplatňuje režim, kdy každý parkuje tam, kde je právě volné místo. V případě nedostatku prostoru vozidla parkujících sjíždějí na nižší úroveň a následně se pokračuje jedním vozidlem, aby byl zachován průjezd. Svědek dále uvedl, že městská policie v minulosti opakovaně udělovala pokuty za nesprávné parkování, zejména v případech, kdy nebyl dodržen průjezd o šířce minimálně 2,5 metru pro vozidla integrovaného záchranného systému. Parkování je povoleno výhradně na zpevněných plochách. Vlastníci si pronajali část pozemku od subjektu Spartak, kde je možné parkovat, avšak i tato plocha má omezenou kapacitu (cca 8–10 vozidel), která nepostačuje pro všechny jednotky (cca 32 bytových jednotek plus další čtyři spodní). K osobě žalovaného svědek uvedl, že jej v lokalitě vídal pravidelně, a to jak při příjezdech vozidlem, tak při účasti na schůzích společenství. Žalovaný podle svědka parkoval vždy podle aktuální dostupnosti místa, přičemž svědek neví, které konkrétní místo by mu mělo náležet. V případě nedostatku místa žalovaný, stejně jako ostatní vlastníci, vozidlo odstavil mimo areál nebo pokračoval pěšky. Svědek potvrdil, že žalovaný disponoval platným povolením k vjezdu, které se vydává na konkrétní jednotku a pravidelně se obnovuje. Samotné povolení však nezakládá právo parkovat mimo vyhrazené plochy a za porušení pravidel hrozí sankce ze strany městské policie. Na dotaz soudu svědek uvedl, že s ním nikdo nikdy neřešil otázku neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. O této skutečnosti se dozvěděl až v souvislosti s projednávanou věcí. Není mu známo, že by žalobkyně , právnická osoba, ., vznesla obdobnou námitku vůči jiným vlastníkům.

28. Důkazní návrhy žalobkyně v podobě svědeckých výpovědí soud zamítl pro nadbytečnost, neboť má skutkový stav dostatečně zjištěný z ostatních provedených důkazů.Právní a skutkové zhodnocení věci k otázce promlčení práva věcného břemene29. Podle § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

30. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

31. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1491/2019 jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude namístě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu - katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu.

32. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1476/2024, ze dne 29. 1. 2025, smysl promlčování věcných břemen je nutno hledat především tam, kde oprávněný z věcného břemene nejeví o výkon zapsaného práva zájem po zákonem stanovenou dobu. Protože při posuzování těchto případů půjde velmi často o zohledňování individuálních okolnostní daného případu podle typu věcných břemen, musí také závěry soudů tyto individuální zvláštnosti odrážet. Dovolací soud pro tyto případy ponechává nalézacím soudům určitý úvahový prostor, který se pak promítá do formulace závěrů, jež jsou v dovolacím řízení poměřovány primárně hlediskem tzv. zjevné nepřiměřenosti.

33. Promlčecí doba v délce 10 let u práva odpovídajícího věcnému břemenu počíná běžet od doby, kdy právo bylo vykonáno naposled. Spočívá-li věcné břemeno v právu určitým způsobem se chovat, začíná běh promlčecí doby dnem, kdy se oprávněný choval tímto způsobem naposledy. Jestliže proto bylo toto právo vykonáno v průběhu promlčecí doby alespoň jedenkrát, nemůže se promlčet, neboť promlčecí doba se přetrhla, resp. přerušila. Bylo proto nutné posoudit, zda žalovaný jako oprávněný z věcného břemene své právo po dobu delší než 10 let nevykonával, jak tvrdila žalobkyně a za jakých konkrétních individuálních okolností, tedy zda případně existovala objektivní překážka bránící výkonu práva věcného břemene. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalovaný zpočátku rozhodného období lokalitu pravidelně a často navštěvoval, zejména v souvislosti s konáním členských schůzí a kulturními akcemi. Svědek , jméno FO, dále potvrdil, že žalovaný na zatíženém pozemku opakovaně parkoval, neboť tam v blíže neurčené době viděl stát jeho vozidlo , Anonymizováno, . Později žalovaný z důvodu omezené kapacity parkoval nikoliv vždy na přesně vymezených místech, nicméně vždy se aktivně zajímal o organizaci parkování a provoz v areálu. Svědek , jméno FO, také uvedl, že v posledních letech došlo k faktickému zhoršení přístupnosti některých parkovacích míst v okolí tzv. garáže (nyní občerstvení), kde je nyní uskladněno dřevo a další materiál, čímž došlo ke zmenšení počtu dostupných míst. Rovněž svědek , jméno FO, potvrdil skutečnost, že parkovacích míst je málo, což přináší potíže s parkováním na vyhrazených místech a parkuje se tam, kde je právě volno. Žalovaný do své nemovitosti pravidelně dojížděl automobilem, zejména na schůzi SVJ konající se jednou ročně. Uvedené výpovědi považuje soud za věrohodné, nezaujaté a odpovídající dalším provedeným důkazům, zejména předloženým fotografiím zachycující místo kolem chaty a zprávě MéÚ , adresa, , podle které je žalovanému pravidelně od roku 2011 vystavováno povolení k vjezdu do dané oblasti. Přestože svědci nedokázali přesně časově uvést, kdy viděli vozidlo žalovaného parkovat na místě zatíženém věcným břemenem parkování, shodně uvedli, že žalovaný do své jednotky pravidelně jezdil, přičemž se snažil parkovat na vyhrazeném místě, pokud to bylo kapacitně možné. Z výpovědí svědků má soud za vyvrácené tvrzení žalobkyně, že žalovaný 10 let nevykonával své právo, ale naopak na vyhrazeném místě parkoval a pokud tam parkovat nemohl, tak to bylo pouze z objektivních důvodů, navíc zcela jednoznačně způsobených právní předchůdkyní žalobkyně, která pro více než 30 jednotek v domě vyčlenila pouze několik parkovacích míst. Současně nebylo zjištěno, že by parkování na daném místě trvale bránila překážka znemožňující výkon práva parkování oprávněného, ale jedná se pouze o dočasnou nemožnost parkovat na vyhrazeném místě v době, kdy se zde nachází jiný automobil. Tvrzení žalobkyně, že pozemky jsou trvale využívány provozem restaurace, zásobováním a zaměstnanci restaurace, což vylučuje, aby na pozemcích parkoval žalovaný nebo kdokoliv jiný, bylo spolehlivě vyvráceno jak fotografiemi daného místa, na kterých je vidět zaparkované vozidlo žalovaného a svědeckou výpovědí p. , jméno FO, potvrdil pouze omezení počtu míst vhodných na parkování kolem „garáže“, nikoliv trvalou nemožnost zde parkovat. V průběhu řízení tak bylo zcela vyvráceno, že by žalovaný nejevil o výkon zapsaného práva zájem po zákonem stanovenou dobu, a proto soud dospěl k závěru, že v dané věci nebyly splněny podmínky pro promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Zamítl tedy i eventuální petit žalobkyně.

34. Z důvodu procesní ekonomie se již soud nezabýval otázkou šikanózního charakteru žaloby, ačkoliv zvolený postup žalobkyně vůči pouze jedinému žalovanému a nikoliv i dalším oprávněným z věcného břemene takovou myšlenku důvodně nabízí.Náklady řízení35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 5 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x vyjádření ve věci, 2 x účast na jednání - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). I když je právo odpovídající věcnému břemeni, jehož neexistence měla být soudem určena, penězi ocenitelné, není ve spise žádný podklad, ze kterého by mohl soud cenu věcného břemene dovodil, proto při stanovení mimosmluvní odměny aplikoval § 9 odst. 4 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť by bylo procesně neekonomické, aby pouze pro potřeby nákladů řízení byl zpracován znalecký posudek ke stanovení ceny věcného břemene.

36. Dále žalovanému náleží podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 475/2024 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 3 911,20 Kč za 2 cesty osobním automobilem z , adresa, a zpět dle následující tabulky.datumdélkaspotřeba l/kmpohonné hmotycena pohonných hmotnáhrada za použití vozidlacelkem3. 6. 2025256 km5,3NM34,70 Kč5,80 Kč1 955,60 Kč3. 7. 2025256 km5,3NM34,70 Kč5,80 Kč1 955,60 KčK nákladům na straně žalovaných patří i náhrada za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 12 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 1 800 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 7 572,80 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činí náklady na straně žalobce 43 634 Kč a žalobkyně je povinna nahradit je žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).