6 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně d) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa a dále k pozemkům p. číslo vše v katastrální uzemí, zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném stát. instituce, stát. instituce.

II. Pozemek p. č. st. 32, jehož součástí je stavba adresa a pozemky p. číslo vše v katastrální uzemí, zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném stát. instituce, stát. instituce, se přikazují do spoluvlastnictví žalobců tak, že spoluvlastnický podíl žalobkyně a) činí 1/4, podíl žalobkyně b) činí 1/3, podíl žalobce c) činí 1/4 a podíl žalobce d) činí 1/6.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 278 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech na nákladech řízení částku 4 184 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech na nákladech řízení částku 4 184 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali zrušení spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a jejich přikázání do spoluvlastnictví žalobců oproti jejich povinnosti uhradit žalované odpovídající vypořádací podíl. Tvrdili, že nemají zájem setrvat ve spoluvlastnictví se žalovanou a nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Žalovaná s žalobou souhlasila za předpokladu, že žalobci prokáží dostatek finančních prostředků k výplatě vypořádacího podílu podle vypracovaného znaleckého posudku.

2. Výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví vedeným u stát. instituce, stát. instituce, je prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemků p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa a pozemků p. číslo. Spoluvlastnický podíl žalobkyně a) činí 1/4, podíl žalobkyně b) činí 1/6, podíl žalobce c) činí 1/4, podíl žalobce d) činí 1/6 a podíl žalované činí 1/6.

3. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo vyplývá, že obvyklá cena předmětných nemovitých věci činí 1 668 000 Kč. Z popisu nemovitostí v posudku vyplývá, že předmětné nemovitosti (především dům a přilehlý pozemek parcelní číslo) nejsou vhodné k reálnému rozdělení.

4. Potvrzením banky o výši zůstatku na účtu žalobkyně b) č. bankovní účet bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činí 312 016,38 Kč.

5. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci jako spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí již nehodlají setrvat ve spoluvlastnictví a nedošlo mezi nimi k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Z důvodu nereálnosti rozdělení předmětu vypořádání a skutečnosti, že žalovaná o nemovitosti zájem nemá, přistoupil soud k přikázání nemovitých věcí do spoluvlastnictví žalobců v souladu s žalobním návrhem tak, že podíly žalobců a), c), d) zůstanou stejné a podíl žalobkyně b) se zvětší o podíl žalované na 1/3. Žalobkyně b) prokázala připravenost k výplatě vypořádacího podílu, což je vedle vůle účastníka k přikázání věci do svého vlastnictví jednou z podmínek pro vyhovění návrhu. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016. Výši vypořádacího podílu 278 000 Kč odpovídající spoluvlastnickému podílu žalované soud dovodil ze znaleckého posudku číslo když proti závěru o obvyklé ceně nemovitých věcí ve výši 1 668 000 Kč účastníci nevznesli v řízení žádné námitky.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. v souladu s Nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Skutečnost, že žalovaná vyslovila svůj souhlas se znaleckým posudkem až těsně před jednáním, ačkoliv její dřívější vyjádření mohlo vést k mimosoudnímu vyřešení věci bez nutnosti jednání konaného dne 28. 4. 2022, není podle soudu natolik závažná, aby prolomila zásadu o nepřiznání nákladů řízení. Je právem účastníka vyjádřit se k důkazům až po jejich provedení při jednání a pokud tak nemohla žalovaná učinit pro nemoc jejího právního zástupce, pak v tom nelze spatřovat šikanózní výkon práva, obstrukční chování stěžující včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužití procesních práv.

8. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát vůči všem účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, neboť nelze hovořit o úspěchu žádného z nich. Náklady státu činí vyplacené znalečné ve výši 8 368 Kč a soud každé ze stran uložil povinnost zaplatit polovinu této částky, přičemž z důvodu plurality účastníků na straně žalobců jsou tito povinni zaplatit uvedenou částku společně a nerozdílně.

9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.