6 C 138/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená titul jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení 985 117,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 985 117,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 10 % ročně od 21. 10. 2019 do 18. 2. 2020 z částky 119 715 Kč, -) 10 % ročně od 19. 2. 2020 do zaplacení z částky 32 837,80 Kč, -) 10 % ročně od 25. 10. 2019 do zaplacení z částky 140 661,68 Kč, -) 10 % ročně od 25. 10. 2019 do zaplacení z částky 133 186,68 Kč, -) 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení z částky 133 186,68 Kč, -) 10 % ročně od 3. 11. 2019 do zaplacení z částky 133 186,68 Kč, -) 10 % ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení z částky 137 352,55 Kč, -) 10 % ročně od 12. 12. 2019 do zaplacení z částky 137 352,55 Kč, -) 10 % ročně od 14. 12. 2019 do zaplacení z částky 137 352,55 Kč.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 164 049 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 985 117,17 Kč s přísl. Tvrdila, že na základě objednávky dodala žalované pelety a za dodané zboží vystavila žalované fakturu č. 923300 na částku 119 715 Kč splatnou dne 20. 10. 2019, č. 923333 na částku 140 661,68 Kč splatnou dne 24. 10. 2019, č. 923334 na částku 133 186,68 Kč splatnou dne 24. 10. 2019, č. 923335 na částku 133 186,68 Kč splatnou dne 25. 10. 2019, č. 923439 na částku 133 186,68 Kč splatnou dne 2. 11. 2019, č. 923811 na částku 137 352,55 Kč splatnou dne 30. 11. 20219, č. 923993 na částku 137 352,55 Kč splatnou dne 11. 12. 2019 a č. 924041 na částku 137 352,55 Kč splatnou dne 13. 12. 2019. Z toho žalovaná zaplatila pouze 86 877,20 Kč na fakturu č. 923300, a to dne 18. 2. 2020. Mezi účastníky bylo dne 25. 11. 2019 sepsáno uznání závazku a dohoda o splácení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že od žalobkyně odebrala v roce 2019 zboží v celkové ceně 6 559 965,60 Kč, mezi nímž bylo i zboží dle shora uvedených faktur. Z této částky žalovaná zaplatila více než 4 800 000 Kč 80 % dodaných dřevěných briket však nesplňovalo svou kvalitou požadavky trhu, neboť se drolily a měly nevyhovující obaly a etikety. Reklamaci žalovaná uplatnila 19. 12. 2019. Na základě reklamace si žalobkyně vzala zpět zboží v ceně 616 032 Kč, asi 10 kamionů však odebráno nebylo. Žalobkyně proto uplatňuje k započtení slevu z kupní ceny ve výši 40 % z kupní ceny, tj. 733 411,74 Kč. Pro případ nepřiznání slevy žalovaná požadovala náhradu škody ve výši 631 488 Kč v podobě nákladů na přebalení zboží ve výši 355 488 Kč a ztrátu při prodeji přebaleného zboží snížené jakosti ve výši 275 000 Kč, neboť v souvislosti s dodáním vadného zboží vznikly žalované náklady na uvedení zboží do řádného stavu, přičemž toto zboží nelze prodat za standardní cenu. Dále má žalovaná vůči žalobkyni nárok na náhradu škody ve výši 80 481 Kč z důvodu porušení smluvní povinnosti, neboť si žalobkyně u žalované objednala dodávku dřevěných třísek, které však neodebrala, ač byly k odběru připraveny. Tím vznikly žalované náklady na zabalení zboží dle požadavku žalobkyně a následné přebalení za účelem prodeje jiným subjektům. V případě, že soud neshledá důvody pro vznik škody, požaduje žalobkyně zaplacení částky 92 553,15 Kč jako ceny za dřevěné třísky, které si žalobkyně objednala, avšak neodebrala. Oproti zaplacení kupní ceny je žalovaná připravena třísky předat. Ohledně požadovaného úroku pak vnesla námitku rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná se dostala do prodlení i v důsledku vadného plnění ze strany žalobkyně a snažila se situaci aktivně řešit.

3. Skutkový stav soud zjistil z následujících listinných důkazů.

4. Uznáním závazku a dohodou o jeho splácení ze dne 25. 11. 2019 žalovaná uznala svůj dluh ve výši 2 060 589 Kč z titulu neuhrazených faktur č. 922735, 922749, 922805, 923034, 923125, 923127, 923133, 923250, 923300, 923333, 923334, 923334, 923335, 9233439, 923811, 923993 a 924041 a se strany dohodly, že žalovaná uhradí tento dluh v týdenních splátkách počínaje 29. 11. 2019. Pro případ prodlení s úhradou splátky delším než 5 dnů bylo sjednáno, že se stává splatným celý neuhrazený závazek.

5. Dopisem ze dne 19. 12. 2019 žalovaná žalobkyni sdělila, že zboží dodané od 2. 4. 2019 do 9. 7. 2019 (brikety RUF bukové) neodpovídá standardním podmínkám takového zboží. Obaly neunesou zátěž a trhají se. Tvar briket je necelistvý a na hranách dochází k abnormálnímu drolení až rozpadu briket. Všichni zákazníci žalované zboží reklamují. Dále žalovaná reklamuje brikety Montako a ProDoma válcové s dírou. Na základě těchto skutečností pozastavuje žalovaná úhradu dle dohodnutého splátkového kalendáře.

6. Na třech fotografiích předložených žalovanou je na neurčitém místě a v neurčitém čase zachyceno několik neoznačených brikety, které ne zcela drží tvar a drolí se.

7. Předžalobními upomínkami ze dne 21. 11. 2019 a 7. 4. 2020 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 1 752 246,52 Kč dle vystavených faktur, resp. k zaplacení dlužných splátek ke dni 13. 12. 2019 domluvených v uznání dluhu.

8. Fakturami [číslo] vystavenými od 2. 4. 2019 do 9. 7. 2019 je doloženo zakoupení briket RUF žalovanou od žalobkyně. Cena za 10 kg balení byla 144 EUR bez DPH. Odebrání zboží dokládají připojené dodací listy. Na většině dodacích listů nejsou žádné výhrady k převzatému zboží s výjimkou zboží dodaného dne 14. 5. 2019, kde je poznámka„ 5x paleta poškozená, zboží, které se drolí“, dne 22. 5. 2019, kde je poznámka„ 2x paleta poškozená“, dne 22. 5. 2019, kde je poznámka„ 1x paleta poškozená a 2x paleta zvrácená – řidič neměl přikurtováno“ a dne 28. 5. 2019, kde je poznámka„ poničený obal“. Na některých dodacích listech je pak poznámka„ s etiketou“ a„ bez etikety“.

9. Fakturou ze dne 19. 12. 2019 vyúčtovala žalovaná odběrateli [jméno] [příjmení] prodané brikety RUF/10 kg balení v ceně 2 990 Kč bez DPH za paletu o váze 0,96 tun. 10. [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že pracoval od roku 2012 do poloviny roku 2019 na pozici obchodního manažera žalované, za kterou jednal na základě generální plné moci. Od žalobkyně odebírala žalovaná dřevěné brikety pro další prodej, a to i v roce 2019. Byl v kontaktu především s panem [příjmení], se kterým vedl veškerá jednání. Zboží objednal v průběhu 2 až 4 měsíců před sezónou a platba byla dohodnuta od září, kdy se zboží začalo expedovat a prodávat odběratelům žalované. Začátkem října 2019 byl svědek omezen ve svých pravomocech a nakonec zcela odvolán v listopadu 2019. Další obchodní aktivity žalované mu nejsou známy. Objednávku u žalobkyně činil emailem po předchozí telefonické domluvě. Dodávka ze strany žalobkyně byla dlouhodobá a žalovaná znala její produkty. Na některé dodávky dodávali i svoje etikety, aby byly dodány přímo v balení k prodeji. Někdy byla kvalita šarže horší, to však hned reklamoval a byla sjednána sleva 5 – 15 %. Takový byl standardizovaný postup. V roce 2019 přišly dva kamiony v horší kvalitě, což se kompenzovalo lepší cenou na peletách nebo na další dodávce briket. Z celkového počtu 10 – 15 kamionů se jednalo o 1 – 2 kamiony, které se hned vyreklamovali. Zhoršená kvalita se projevila v otřepaném tvaru, jedná se však pouze o vizuální záležitost, která nemá velký vliv na kvalitu zboží. Při přebírání zboží skladník žalované p. [příjmení] fotil a v případě vady zjištěné již při přebrání se to řešilo s p. [příjmení]. Kontrola probíhala bezprostředně po převzetí. Kromě dvou kamionů si svědek jinou reklamaci briket nepamatuje. Co se týče plísně, takovou vadu si nevybavil. Protože žalobkyně dodávala zboží přímo z výroby, je taková vada nepravděpodobná, neboť vzniká až v důsledku nevhodného skladování. Od žalobkyně brali měkké brikety, dubové brikety a dubové brikety s etiketou žalované. Přebalovali se brikety měkké, neboť kapacita výroby žalované nebyla dostačující a museli ji doplnit. Přebalování nebylo důsledkem porušení smluvní povinnosti na straně žalobkyně, ale jednalo se o interní rozhodnutí žalované o nahrazení její nedostačující výroby. Tím, že žalovaná měla volnou kapacitu balení, tak běloruské brikety vycházející velmi levně přebalovali s její etiketou, aby svým odběratelům mohla plnit sjednané dodávky. Kvalitu zboží od žalobkyně svědek hodnotil jako lepší až vyšší standard. Ohledně skladování upozorňoval svědek při kontrole skladu žalovanou, že zboží nelze skladovat venku pod plachtou, kam se může dostat vzdušná vlhkost a kondenzovat. Na jaře 2019 si žalobkyně objednala u žalované dodávku dřevěných třísek. Předběžné byl objednán 1 kamion třísek, avšak žalovaná se dostala do problémů, neboť nebyla schopna třísky zabalit, jak žalobkyně požadovala. Obchod proto nakonec neproběhl. V plánu byl odběr asi 20 – 25 kamionů a třísky se měly prodávat do rakouských obchodů. Zpočátku byl objednán 1 zkušební kamion a byla dohodnuta cena. Ze strany žalované nebylo zboží dodáno a objednávka byla zrušena. Tuto objednávku vyřizoval rovněž svědek ve spolupráci s p. [příjmení], který měl s p. [příjmení] na starost výrobu třísek. Náklady se zrušenou objednávkou měla spíše žalobkyně, která musela sehnat třísky jinde. Uznání dluhu byla aktivita p. [příjmení] a p. [příjmení]. Byla uzavřena v době, kdy žalovaná přestala hradit jakékoliv platby i dalším věřitelům. Reklamace od zákazníků žalované zaznamenal, v roce 2019 byly standardní jako v předchozích letech. Noví odběratelé rovněž reklamovali zboží, avšak žalovaná jim reklamaci neuznala pro nevhodný způsob skladování venku pod plachtou.

11. Svědek [jméno] [příjmení] soudu sdělil, že je zaměstnancem žalobkyně. Měl na starost dodávku briket a pelet žalované. Objednávka byla nejprve učiněna telefonicky a následně potvrzena cena a množství emailem od p. [příjmení], který byl ředitelem žalované a předložil plnou moc k jednání za žalovanou. Ohledně kvality byl ze strany žalované pouze požadavek na to, aby to byly brikety RUF cihlového tvaru tvrdé z bukového dřeva. Ohledně zabalení se mělo jednat o 10 kilové balení na paletě. K etiketám nebylo žádné ujednání, mělo se dodávat v transparentním balení standardně dodávaném většině odběratelů. U některých vybraných dodávek dávala žalobkyně na žádost žalované do balení etikety, které ji dodala přímo žalovaná. Brikety z tvrdého dřeva jsou obecně drolivější než z dřeva měkkého. Drolivost briket řešili pouze s žalovanou, které vysvětloval, že taková drolivost je běžná. K reklamaci ze strany žalované došlo pouze tehdy, kdy vinou špatného připevnění na kamionu došlo ke zborcení palety. Drolivost řešil při jednom setkání s p. [příjmení] ve skladu žalované, kde mu ukazovali, že se brikety od žalobkyně drolí víc, než ty, které vyráběla žalovaná. Shodli se na tom, že je tomu proto, že žalovaná je vyráběla z jehličnatého měkkého dřeva. Jinak k žádné reklamaci nedošlo. Až v prosinci 2019 přišla od žalované písemná reklamace, kterou sepsal p. [příjmení]. To nastalo až poté, co žalovaná uznala své závazky vůči žalobkyni, kdy potvrdila, že zboží bylo v pořádku. Proto se žalobkyni zdála reklamace jako účelová. O žádné plísni se žalovaná nikdy nezmínila. Jménem žalobkyně svědek rovněž jednal s žalovanou o možnosti dodávky dřevěných třísek. Žalobkyně měla požadavek od rakouského zákazníka a dohodl se ústně s žalovanou, že vyrobí vzorky podle těchto požadavků. Jeden vzorek byl nevyhovující a ani druhý odvezený rakouskému zákazníkovi nevyhovoval. Dohodl se s žalovanou na výrobě dalšího vzorku s odpovídajícím uchem. K žádné objednávce však nedošlo. K pořízeným fotografiím ve spisu svědek uvedl, že nelze rozpoznat, zda se jedná o brikety dodané žalobkyní. Typ RUF se vyrábí po celé Evropě a nejedná se o specifický výrobek žalobkyně. Ohledně drolivosti na fotkách uvedl, že se jedná o běžnou drolivost. Když navštívil areál žalované, viděl, že brikety jsou skladovány venku přikryté plachtou, což nebylo v souladu s doporučením, protože zboží nesmí přijít do styku s vodou. Pak zboží bobtná a drolí se. Po dohodě s žalovanou si žalobkyně odebrala část briket zpět a bez problémů je prodala jiným zákazníkům, byť s prodělkem, protože v mezidobí se aktuální cenová situace na trhu změnila. Prodej za sníženou cenu nijak nesouvisel s kvalitou briket. Při uznání dluhu žalovaná v rámci schůzky nevznesla žádné výhrady ohledně vad zboží.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnancem žalované od roku 2018, kde pracuje jako projektový manažer zaměřený na inovaci technologie a pracovních postupů. Na objednávkách zboží se nijak nepodílí, je mu však známo, že žalovaná odebírala od žalobkyně dřevěné brikety. Byl přítomen jednání p. [příjmení] a p. [příjmení] ohledně jedné reklamace, kdy s nimi procházel dvůr a sklady. Bylo to pravděpodobně v roce 2019. Reklamací asi bylo více, protože zboží zákazníci žalované reklamovali a na kvalitu zboží od žalobkyně se poukazovalo několikrát. Zboží se naváželo v průběhu roku a už při navážkách bylo vidět, že zboží je špatné. Dostával o tom informace z výroby, kde se zboží skládalo. Tam měli za úkol zboží fotit a udělat zápis, aby se mohlo reklamovat. Jak reklamace proběhla, o tom nemá informace. Pouze ví, že palety byly poškozené a byly tam nekvalitní brikety. Neviděl je všechny, na první pohled tam však byly nekvalitní brikety, které nedržely pohromadě a sypaly se. Také měly poškozený obal. U ostatních dodavatelů takové problémy nebyly běžné. Jak se reklamace vyřešila, o tom neví, řešil to p. [příjmení] a p. [příjmení]. Ti se spolu domluvili na specifikaci špatného zboží a vyúčtování vad, neboť se zboží přebalovalo na nové palety a vyřazovalo se zboží poškozené. To proběhlo asi na podzim roku 2019, ačkoliv zboží se naváželo už od jara. Na podzim začali zboží od žalobkyně prodávat a vzápětí začali zákazníci žalované zboží reklamovat. Při přebalování se musela celá paleta a jednotlivé balíky rozebrat, znovu zkompletovat podle počtu vadných kusů. To se dělalo v průběhu vlastní výroby žalované, kdy byla volná balička. Svědkův odhad nákladů na přebalení všeho zboží od žalobkyně je v řádu sto a více tisíc. Některé brikety rovněž neměli správné etikety. Svědek si nevybavil, že by měli jiného dodavatele, než žalobkyni. Po přebalení se dobré zboží zřejmě prodávalo dál, to poškozené se zničilo. Zboží bylo skladováno částečně také venku pod přístřeškem a něco pod plachtou, což sám svědek nepovažoval za správný způsob skladování. Setkání p. [příjmení] a p. [příjmení] byl přítomen proto, že s p. [příjmení] řešil dodávku dřevěných třísek pro žalobkyni a měl na starost výrobu třísek a balení dle požadavků žalobkyně. Dostal k tomu informaci, že bude třeba asi 11 kamionů třísek pro prodej do Rakouska. Připravené třísky v balících s etiketami se neodvezly a na skladě zůstal kamion třísek. Důvod není svědkovi znám. Výhrady však žalobkyně mít nemohla, protože osobně p. [příjmení] vzorky předal a on je odsouhlasil. Neví, zda se zboží prodalo někomu jinému. Podpisu uznání dluhu ze strany žalované přítomen nebyl. Zadání pro výrobu třísek přišlo od p. [příjmení]. Požadavek na zabalení byl neobvyklý, igelitový perforovaný pytel musel mít ucho. Tímto způsobem žalovaná nebalila, proto vyrobili několik vzorků, p. [příjmení] dostal fotky a následně si pro ně přijel a odvezl. Tím to bylo odsouhlaseno, neboť řekl, že takto to má vypadat. Poté začali s výrobou, avšak pro první kamion si nikdo nepřijel. Důvod není svědkovi znám, neví o tom, že by objednávka byla zrušena. To bylo na jaře 2019. 13. [jméno] [příjmení] při svém účastnickém výslechu uvedl, že je jediným jednatelem žalované. Pan [příjmení] působil u žalované jako interní manažer a byl i částečným společníkem, který vedl obchod s topivy, který rozšířil. Veškerý obchod mezi žalovanou a žalobkyní měl na starosti p. [příjmení] s p. [příjmení]. Při návozu briket od žalobkyně poukazovala žalovaná na to, že brikety mají obrovský odrol, který byl vidět pouhým okem. Upozorňoval i pana [příjmení], který o tom pravděpodobně vedl nějaké jednání s panem [příjmení]. V jednu dobu to byl úplně neřízený návoz kamionů, kdy tam stálo 6 kamionů a žalovaná měla výrobky skládat, ukládat, přebírat. Většina zboží neměla etiketu a na první pohled bylo vidět, že to zboží neodpovídá kvalitě, která je uznávaná na českém trhu. Navíc se nakupovalo za nepřiměřenou cenu, protože brikety navážené bez etiket byly nakupovány za téměř prodejní ceny, řádově kolem 3,60 Kč – 3,80 Kč. Aby vůbec došlo k nějaké možnosti prodeje, žalovaná zahájila se svými zdravotně postiženými zaměstnanci rozbalování, čištění, přebalování na automatické baličce a vkládání etiket, které nechal vytisknout pan [příjmení]. Tím pádem alespoň část zboží mohla být uplatněna na trhu. Postupně nacházeli čím dál více poškozeného zboží, protože zboží nelze v tak velkém dodaném množství vzít a prodat ho najednou. Prodává se postupně, tzn., že postupně zboží vzali a zpracovávali. Tím neustále nacházeli vadné výrobky, které následně skladovali venku pod plachtou, protože je neměli kam dát. Jinak jsou výrobky standardně uloženy ve velkých termoskladech. K poškození z vlhka proto nemohlo dojít, maximálně se tak stalo při přepravě. Podle názoru p. [příjmení] byla špatná kvalita zboží způsobena technologií lisování a technologií vstupní suroviny, neboť při použití starších a vlhkých pilin dochází k degradaci výrobku. Jednali s panem [příjmení] o tom, jak to kompenzovat. Zpočátku žalovaná platila faktury podle splatnosti, nejprve za dodané brikety a pak za pelety. Zde platbu pozastavili a domluvili se na řešení, že část zboží žalobkyně odebere zpět, ale že zboží musí být přebaleno. Následně si žalobkyně odvezla zpět asi zhruba 6 kamionů briket, které byly žalovanou přebaleny a označeny etiketou tak, aby šly prodávat na tom trhu a ohledně zbytku došlo k uznání dluhu a dohodě o splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná neustále nacházela další a další vadné výrobky, avšak žalobkyně nechtěla slyšet další a další upozornění, že žalované vznikají následné škody. Žalované rovněž vznikla škoda z toho, že žalobkyně si objednala ústně u pana [příjmení] třísky, které měly být na vývoz do Rakouska. Žalovaná si nechala schválit etikety, pan [příjmení] je nechal vyrobit a přivezl je. Poté žalovaná nakoupila veškerý materiál, třísky vyrobila podle schváleného vzorku v množství odpovídající jednomu kamionu (zhruba 12 tun). Emailem žalobkyně potvrdila, že třísky vyhovují a pak je žalobkyně odmítla odebrat z důvodu, že údajně nevyhovuje balení. Je divné, že by žalovaná měla vyrobit pouze vzorky, když byly odsouhlaseny a vyrobeny etikety, které žalobkyně žalované přivezla. Evidentně tak byla objednávka učiněna a žalované vznikla poměrně vysoká škoda, protože se zaměstnanci nemohli věnovat jiné práci. Požadavek žalobkyně na zabalení třísek byl perforovaný igelit s odnosným uchem. Kromě žalované musela vzniknout ztráta z neuskutečněného obchodu také žalobkyni, protože návoz etiket na balení třísek byl řádově na nějakých 10 – 12 kamionů, tzn., minimálně 40 000 etiket při ceně odhadem koruna nebo koruna padesát za etiketu. S žalobkyní jednal výhradně pan [příjmení] a například obchodní zástupce pan [příjmení] nebo pan [příjmení] se vůbec k obchodům s žalobkyní nedostávali. Ti už pouze obchodovali se zbožím, které žalobkyně dodala nebo se zbožím, které vyrobila přímo žalovaná. Zboží od žalobkyně začala žalovaná odebírat od roku 2017, nejprve vzorky, pak pelety, brikety s dírou a v roce 2019 byly již návozy velké. Kvalita byla nízká už u briket s dírou, ale nebylo to tak masivní jako později. Špatnou kvalitu briket zjistili již u prvních návozů počátkem roku 2019. Zboží kontroloval skladní, který zboží přebíral. Pokud našel jednotkové vadné kusy, tak se to neřešilo, pokud to byly paletové kusy, takto hlásil p. [příjmení] a pořizovala se k tomu fotodokumentace. Některé vady nebyly patrné do doby, než se zboží rozbalilo. Poté, co zboží přebrali a zjistili poškození, takto nahlásili p. [příjmení]. Nejméně jednou se přijel podívat i p. [příjmení]. Reklamace proběhla minimálně ústně a telefonicky. Zda p. [příjmení] učinil písemnou reklamaci, není p. [příjmení] známo. Podmínky dodávky briket ze strany žalobkyně rovněž nejsou p. [příjmení] známy, předpokládá však, že zboží musí splňovat normy a minimálně být označeno nějakou etiketou ohledně druhu výrobku, váhy atd., což v daném případě nebylo. Stalo se, že žalobkyně přivezla bez ohlášení 6 kamionů, což se muselo řešit, neboť složení zboží při další vlastní výrobě není jednoduché logisticky. O tom informoval p. [příjmení] a p. [příjmení]. Přebalování probíhalo tak, že zaměstnanec balíček rozřízl, vysypal odrol, položil brikety na váhu a balička ho zabalila. V nejhorším případě udělali ze dvou balíčků 10 kilových jeden. Odrol byl veliký, v balíčku byly vidět piliny. Některé balíčky vyřazovali již při převzetí. Brikety byly určeny pro další prodej, avšak žalovaná nepočítala, že bude balíčky sama dále přebalovat podle potřeb zákazníků a doplňovat etikety. Velikost balení byla v pořádku, ale balení bylo nevzhledné, nevhodně zabalené a v nevhodném materiálu. Standardní je PHD folie, tzn. tvrdá smršťovací folie. V daném případě ta žalobkyně zabalila do mikrotenového sáčku svařovačkou se žhavenou jehlou. Na první pohled to nebylo vábné balení. 90 % zboží bylo skladováno v termohalách a pokud při předání zjistili špatnou paletu, tak ji nechali venku pod nepromokavou plachtou. Ohledně třísek žalobkyně sdělila, že zboží neodebere pro nesplnění zadávacích podmínek, tj. nebylo tam odnosné ucho. Třísky se měly do Rakouska dodávat přes nějakou paní, na kterou se p. [příjmení] odvolával a následně žalované sdělil, že balení nevyhovuje, neboť si odnosné ucho představovali jinak a v Rakousku to neodsouhlasili. Žalovaná v té době již měla vyrobeno 12 tun třísek, hotových a zabalených, nakoupila pytle a měla připravené etikety. S p. [příjmení] se dohodli na ukončení smlouvy, neboť ten žalované sdělil, že zboží nechce a žalovaná uvedla, že ho bude muset zlikvidovat. Také se snažila prodat na jiný trh, což však nebylo možné pro specifika zabalení. První reklamaci briket žalovaná provedla hned po odběru již v létě 2019. Další až po přebalení koncem roku 2019 nebo začátkem roku 2020. V rámci reklamace upozorňovala žalovaná i na plíseň, neboť brikety byly zelené. Přebalené brikety prodávala žalovaná v ceně cca 2,90 až 3,20 Kč. Standardní cena je 3,80 Kč. Nižší cena byla způsobena špatnou kvalitou a nikoliv cenovým výkyvem. Platby žalované měl na starosti výhradně p. [příjmení]. Platby a splátky dohodnuté v uznání žalovaná zastavila v době, kdy postupně zjišťovali špatnou kvalitu zboží žalobkyně. Předtím proběhly asi 3 platby. Již při sepsání uznání dluhu věděl p. [příjmení], že část dodaných briket je vadných, přesto uznal dluh v plné výši. Následky si neuvědomil. Panu [příjmení] udělil p. [příjmení] plnou moc na dobu neurčitou, ačkoliv byla zamýšlena pouze na přechodnou dobu 3 – 4 měsíců, kdy byl v nemocnici. Následně ji odvolal, neboť měl podezření, že by mohlo dojít k jejímu zneužití.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti.

15. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

18. Podle § 2112 odst. 2 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

19. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

20. Podle § 1981 o. z. je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

21. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uzavřela s žalovanou kupní smlouvu podle § 2079 o. z. a dodala žalované zboží v hodnotě 985 117,17 Kč, které bylo vyúčtováno fakturami č. 923300 v částce 119 715 Kč (z toho zaplaceno 86 877,20 Kč), č. 923333 v částce 140 661,68 Kč, č. 923334 v částce 133 186,68 Kč, č. 923335 v částce 133 186,68 Kč, č. 923439 v částce 133 186,68 Kč, č. 923811 v částce 137 352,55 Kč, č. 923993 v částce 137 352,55 Kč a č. 924041 v částce 137 352,55 Kč, celkem 985 117,17 Kč. Při uzavírání smlouvy vystupoval jménem žalobkyně výhradně p. [příjmení], který měl k tomu plnou moc od p. [příjmení] a oprávnění k uzavření smlouvy lze rovněž dovodit z jeho postavení obchodního manažera žalované podle § 166 odst. 1 o. z. Pokud snad p. [příjmení] s množstvím a kvalitou objednaného zboží od žalobkyně nesouhlasil, jednalo se o interní problém žalované, který nemá vůči žalobkyni jako třetí osobě žádné účinky, neboť plnila to, oč byla p. [příjmení] požádána. Splatnost jednotlivých faktur je uvedena v uznání dluhu, kterým žalovaná v zákonem předepsané písemné formě uznala existenci svého dluhu vůči žalobkyni co do výše 2 060 589 Kč a důvodu spočívajícím v nezaplacení ceny za odebrané zboží dle jednotlivých dostatečně specifikovaných neuhrazených faktur a zavázala se k jeho úhradě splátkovým kalendářem. Tím byla navíc založena vyvratitelná domněnka, že dluh ve výši 2 060 589 Kč v době uznání trval podle § 2053 o. z., přičemž uznaný dluh v sobě obsahuje rovněž částku 985 117,17 Kč, která je předmětem řízení. Žalovaná nesporovala vznik a existenci dluhu ve výši uplatněné žalobou, navrhovala však započtení vlastních pohledávek vůči žalobkyni v podobě slevy z kupní ceny za odebrané vadné zboží v době od 2. 4. 2019 do 9. 7. 2019 ve výši 733 411,74 Kč, náhradu škody ve výši 630 488 Kč za vícenáklady spojené s přetříděním a přebalením zboží a částku 95 553,15 Kč za neodebrané třísky. K nárokům žalované byly kromě provedených listinných důkazů vyslechnuti 3 svědci a rovněž jednatel žalované jako účastník řízení. Co se týče jejich výpovědi, soud považuje výpovědi p. [příjmení] a p. [příjmení] za věrnější, přesnější a důvěryhodnější než výpovědi p. [příjmení] a p. [příjmení]. K uvedenému závěru o přesvědčivosti jednotlivých výpovědí vedla soud především skutečnost, že to byli přímo p. [příjmení] a p. [příjmení], kteří měli na starost prodej a koupi zboží mezi žalobkyní a žalovanou a mají proto nepochybně nejpřesnější informace o podmínkách dohodnuté smlouvy a případné reklamaci vad zboží. Obě výpovědi jsou rovněž dostatečně srozumitelné, svědci okolnosti uzavřeného obchodu jasně a podrobně vysvětlili a uvedené skutečnosti nejsou v rozporu s ostatními provedenými listinnými důkazy. Naproti tomu pan [příjmení] měl k tomuto obchodu a tvrzeným vadám pouze zprostředkované informace a k výslechu p. [příjmení] je nutno přistupovat obezřetně, neboť se jednalo o účastnickou výpověď bez možnosti trestněprávních následků křivé výpovědi. Obě výpovědi přitom nejsou zcela v souladu s ostatními provedenými důkazy.

22. K tvrzeným vadám zboží je prokázáno, že žalovaná uplatnila vady zboží v dopisu ze dne 19. 12. 2019. Ostatní vady zboží zaznamenané na dodacích listech p. [příjmení] ani p. [příjmení] nepopřeli, uvedli však, že o kompenzaci těchto vad byla mezi nimi uzavřena dohoda o slevě na dodávce jiného zboží. Uzavření této dohody potvrdil také svědek [příjmení]. Pokud jde o vady vytýkané v dopisu ze dne 19. 12. 2019, pak vznikla otázka, zda tyto vady na zboží dodaném v době od 2. 4. 2019 do 9. 7. 2019 skutečně existovaly a zda byly uplatněny bez zbytečného odkladu podle § 2112 o. z. poté, co mohly být zjištěny. Z výslechu všech svědků i p. [příjmení] je zřejmé, že žalovaná již při přebírání zboží od žalobkyně zboží kontrolovala a fotografovala ho za účelem případné reklamace. Ačkoliv ihned při přebírání takového množství zboží nelze prakticky zkontrolovat veškerý obsah palet, na kterých bylo zboží zabaleno, dle tvrzení p. [příjmení] i p. [příjmení] byla drolivost natolik velká, že byla zjistitelná již pouhým pohledem přes obal výrobku a nebylo proto třeba všechny balíky pro kontrolu rozebírat. Případně žalovaná mohla namátkově zkontrolovat několik balíčků z jednotlivých palet a v případě zjištění vady zboží následně zkontrolovat celou paletu či šarži. Žalovaná však netvrdila, že by takovým způsobem postupovala. Soud proto dovodil, že žalovaná mohla okem viditelné vady reklamovat bezprostředně po přebrání zboží, resp. nic jí nebránilo zkontrolovat dodané zboží později a jestliže zboží reklamovala až v dopisu ze dne 19. 12. 2019, tj. více než 5 - 8 měsíců od převzetí zboží, neučinila tak podle soudu bez zbytečného odkladu, a proto jí nemohlo by právo z vadného plnění soudem přiznáno v souladu s ust. § 2112 o. z. Navíc žalovaná ani neprokázala, že by žalobkyně skutečně dodala vadné zboží. Jednak je takové tvrzení v rozporu s výpověďmi p. [příjmení] a p. [příjmení], kteří vadu v podobě nadměrné drolivosti briket vyloučili a označili kvalitu dodaných briket jako běžnou až vyšší. Drolivost zobrazená na fotografiích přitom neprokazuje větší či nadměrnou drolivost než u jiných RUF briket z tvrdého dřeva, která je podle prohlášení svědka [příjmení] obecně větší než u briket z měkkého dřeva. Kromě toho předložené fotografie nejsou podle soudu způsobilé prokázat, že jedná právě o zboží dodané žalobkyní v době od 2. 4. 2019 do 9. 7. 2019 a že srovnávací briketa na jedné z fotografií není právě z takového měkkého dřeva (chybí zde nápis RUF). Je rovněž s podivem, že žalovaná předložila pouze 3 blíže nespecifikované fotografie, ačkoliv podle všech výpovědí byla každá navážka fotografována. Co se týče výhrady k drolivosti, tak ta je zapsána pouze na jednom z dodacích listů ze dne 14. 5. 2019 a na ostatních dodacích listech jsou pouze námitky k poničeným obalům a paletám. Pokud by tedy bylo tvrzení p. [příjmení] a p. [příjmení] o viditelné nadměrné drolivosti existující již v době dodání zboží pravdivé, pak by se musela tato poznámka vyskytnout na více dodacích listech. Je rovněž zvláštní, že žalovaná podepsala uznání dluhu v době, kdy si musela být vědoma vadného plnění, žádnou výhradu k tomu nevznesla a uznala dluh v plné výši, přičemž reklamaci uplatnila až poté, co zastavila platby dle dohodnutého splátkového kalendáře. To spíše naznačuje snahu žalované vyhnout se splnění svého závazku, který uznala. Oprávněnost reklamace uplatněné v dopisu ze dne 19. 12. 2019 je podle soudu zpochybněna i skladováním zboží venku pod plachtou, což potvrdili všichni vyslýchaní. Tato skutečnost významně zvyšuje pravděpodobnost, že tvrzená vada vznikla až v důsledku špatného skladování zboží na straně žalované zapříčiněného zřejmě často překvapivou a nekontrolovanou navážkou zboží. Soud tedy dospěl k závěru, že zboží dodané žalobkyní nemělo v okamžiku dodání žádné vady, a to ani skryté.

23. Jestliže žalovaná požadovala náhradu škody ve výši 275 000 Kč za ztrátu při prodeji přebaleného zboží snížené jakosti, pak podle soudu tuto škodu nijak neprokázala, když jediná faktura o prodeji zboží p. [příjmení] neprokazuje, že uvedená prodejní cena byla způsobena právě nekvalitním zbožím a nikoliv například stávající cenovou hladinou za dané zboží v daném čase, kterou potvrdil svědek [příjmení]. Ostatně je otázkou, zda žalovaná prodávala opravdu vadné zboží, když dle svých slov zboží od žalobkyně přebrala, oddělila vadné a nevyhovující brikety a bezvadné zboží znovu přebalila a prodávala svým zákazníkům. Soud je navíc toho názoru, že nemožnost prodat vadné zboží za běžnou předpokládanou cenu měla být zohledněna právě v nároku na slevu z kupní ceny, který však nebyl žalované přiznán. Nicméně vzhledem k tomu, že soud, jak je shora uvedeno, nedospěl k závěru o vadném plnění ze strany žalobkyně, pak zde absentuje i další nezbytný předpoklad pro vznik nároku na náhradu škody podle § 2913 odst. 1 o. z., a to porušení smluvní povinnosti ze strany žalobkyně, které z provedených důkazů nijak nevyplývá.

24. Požadavku žalované na zaplacení částky 355 488 Kč jako nákladů na přebalení briket soud rovněž nevyhověl, neboť žalobkyně neporušila smluvní povinnost vyplývající ze závazku dodat zboží, když ze strany žalované nebyly žádné zvláštní požadavky na zabalení zboží. Naopak z výpovědí p. [příjmení] a [příjmení] vyplývá, že zboží bylo dodáno tak, jak bylo objednáno a to v dohodnuté kvalitě, některé s etiketou dle požadavku žalované, která etikety žalobkyni dodala. To je zřejmé i z dodacích listů. Jestliže žalovaná následně prováděla přebalovaní a etiketování briket podle potřeb svých zákazníků, nelze to přičítat k tíži žalobkyni. Kromě toho žalovaná započetla do této částky i náklady na mzdu svých zaměstnanců, kteří zboží přebalovali v pracovní době a nemohli tedy pracovat na jiných zakázkách žalované. Podle soud však nemohla žalované vzniknout škoda v podobě vyplacené mzdy, neboť tu má jako zaměstnavatel povinnost vyplatit bez ohledu na to, na jaké zakázce zaměstnanci pracují. Nemohla jí tedy vzniknout škoda za vyplacenou mzdu, kterou by beztak musela vyplatit, možná snad mohla vzniknout újma na jiných zakázkách, které kvůli přebalování zboží od žalobkyně nemohla žalovaná splnit. To však žalovaná netvrdila a nepožadovala. Další položky započtené do této částky v podobě spotřebované energie a balícího materiálu jsou spekulativní a neurčité. Rozhodné však je, že nárok na zaplacení škody 355 488 Kč podle soudu žalované vůbec nevznikl, a proto se výší škody blíže nezabýval a ani žalovanou nevyzýval k doplnění dokazování.

25. Konečně soud nevyslyšel ani požadavek žalované na úhradu škody za neodebrané třísky ve výši 92 553,15 Kč. Z výpovědí p. [příjmení] bylo zjištěno, že strany spolu sjednaly dodávku 1 kamionu dřevěných třísek s předpokladem dalších dodávek, avšak smlouva byla nakonec zrušena dohodou podle § 1981 o. z., což potvrdil i p. [příjmení]. Důvodem zrušení smlouvy byla skutečnost, že žalovaná nevyrobila vyhovující obal. Z toho důvodu nemohla žalobkyni vzniknout povinnost k zaplacení sjednané kupní ceny či k náhradě škody, neboť žádnou smluvní povinnost neporušila. Odpovědnost podle § 1729 odst. 2 o. z. pak v daném případě v úvahu nepřichází, neboť k uzavření smlouvy došlo a tato odpovědnost vzniká pouze v případě neuzavření smlouvy.

26. Soud proto ze shora uvedených důvodů žalobě vyhověl v plné výši včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši běžícím od splatnosti jednotlivých faktur podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K námitce žalované ohledně rozporu s dobrými mravy soud nepřihlédl, neboť splatnost faktur byla jednoznačně dána a bylo povinností žalované dohodnutou lhůtu splatnosti dodržet. Pokud tak žalovaná neučinila, stíhá jí povinnost hradit úroky z prodlení. K tvrzení, že se žalovaná snažila aktivně situaci řešit, soud uvádí, že žalobkyně rovněž vyšla žalované vstříc odebráním některého zboží. Rozpor s dobrými mravy ohledně požadovaného úroku z prodlení tedy soud neshledal.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, prokázal odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 39 405 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 9 úkonů právní služby po 12 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x jednoduchá předžalobní výzva, žaloba, 2x vyjádření ve věci, 4x účast na jednání - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 10 paušálních náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni náleží podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 589/2020 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 5 904 Kč za 4 cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k jednání u zdejšího soudu v celkové délce 260 km (spotřeba 4,7 l /100 km, cena za 1 l nafty 27,20 Kč, náhrada za použití automobilu 4,40 Kč/km), náhrada za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět v rozsahu 54 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 5 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Celkem náklady řízení na straně žalobkyně činí 164 049 Kč a žalovaná povinna je nahradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.