6 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozena Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozen Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni jméno advokáta/ky advokátkou se sídlem adresa advokáta/ky proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena jméno advokáta/ky advokátem se sídlem adresa advokáta/ky o zaplacení částky 203 512 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky 203 512 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 3. 7. 2024 do zaplacení z částky 203 512 Kč.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 124 655,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , jméno advokáta/ky 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zaplacení částky 203 512 Kč s přísl. Tvrdili, že mají ve společném jmění manželů pozemky par. č. , číslo, , lesní pozemek, par. č. , číslo, , trvalý travní porost a par. č. , číslo, , zahrada, zapsané všechny na LV č. , číslo, v katastru nemovitostí vedeném pro , katastráĺní území, , obec , obec, , u , katastrální úřad, , , katastráĺní území, . Žalovaná sjednala s žalobci Dohodu o umístění stavby č. , číslo, ze dne 21. 3. 2022, jejímž předmětem byl souhlas žalobců se stavbou spočívající ve vertikálním přeložení plynovodu , číslo, na jejich výše uvedených pozemcích. Ve smlouvě bylo mj. sjednáno, že: „Po skončení prací je povinen Stavebník uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.“ Tuto povinnost však žalovaná společnost nesplnila. Stavební a terénní práce byly prováděny v období od srpna 2022 do listopadu 2022. Závěrečná kontrolní prohlídka byla provedena dne 13. 12. 2022. Z důvodu neuvedení pozemků do původního stavu nebyly žalobci jako majiteli pozemků tyto pozemky převzaty a jelikož klimatické podmínky neumožňovaly dokončení terénních prací, bylo s žalovanou sjednáno dokončení na jaře 2023, jakmile to klimatické podmínky umožní. Tyto skutečnosti jsou zachyceny přímo v kolaudačním souhlasu s užíváním stavby vydaném , Městský/Obecní úřad, , čj. , číslo, ze dne 31. 12. 2022. Na jaře roku 2023 proběhlo místní terénní šetření se zástupcem společnosti , právnická osoba, servisní organizací žalované, kde byly vysloveny požadavky žalobců a bylo sjednáno uvedení pozemků do původního stavu. Společnost , právnická osoba, si najala smluvního specialistu v oboru zahradnictví, který cca v červenci 2023 posekal na pozemku par. č., číslo, trávu a zčásti upravil největší terénní bouli, vysbíral několik větších kamenů a dosypal největší propadliny na pozemku, ale bohužel k tomu použil kvalitní kompost, který žalobcům na jejich pozemku pro tyto účely o kus dál zcizil. V průběhu roku 2023 bylo společnosti , právnická osoba, zastupující pro tyto účely žalovanou zasláno ze strany žalobců několik mailů s požadavky žalobců, prakticky však bez reakce. Dne 25. 10. 2023 žalobci kontaktovali reklamační oddělení společnosti , právnická osoba, a její pracovnicí byla zadána reklamace do systému firmy , právnická osoba, Bezprostředně po této reklamaci zaslala společnost , právnická osoba, žalobcům k podpisu smlouvu o převzetí pozemku, na požadavky žalobců k nápravě prakticky nereagovala. Smlouva o převzetí pozemků nebyla žalobci akceptována. Dne 7. 2. 2024 byly zaslány požadavky žalobců opětovně, tentokrát prostřednictvím datové schránky, na což již společnost , právnická osoba, reagovala dopisem ze dne 15. 2. 2024 označeným jako „Reklamace č. , číslo, (původní číslo: , číslo, )“, v němž však veškeré nároky žalobců odmítla s tím, že pozemky byly již údajně uvedeny do stavu odpovídajícího předchozímu stavu a účelu užívání, resp. že byly dokonce žalobcům poskytnuty nadstandardní služby. Žalobci se zamítavým vyřízením svých reklamací nesouhlasí, v postupu žalované společnosti a její servisní organizace spatřují porušení povinnosti dle ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, jež stanoví: „V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.“ V důsledku porušení povinnosti žalovanou společností vznikla žalobcům újma spočívající v následujícím popisu stavu dotčených pozemků.a) Bez požadovaných úprav nelze na uvedených pozemcích žalobců provádět pastvu ovcí, k čemuž pozemky dříve sloužily. Pozemky nebyly uvedeny do původního stavu ani konfigurací, ani povrchem. Při vyhloubení jámy pro vyjmutí a zahloubení VTL potrubí na počátku stavby v roce 2022 nebyla skryta ornice, a tudíž byla povrchová vrstva terénu znehodnocena kamenitým podložím, které je tedy nyní na povrchu a stále vylézá. Na pozemku par. č. , číslo, je spousta propadlin a kamenů nad velikost danou normou. Původní rovnější plocha, kde ovce si mohly sednout či lehnout, nebyla zatím zcela uvedena do původního stavu, většina pozemku je ve svahu.b) Svah je proti původnímu stavu a bez souhlasu žalobců pokrytý kokosovou rohoží, což znemožňuje shrabání spadaného listí a zajištění tak zdárného růstu trávy, aby mohl být pozemek obhospodařován. Umístění rohože též znemožňuje spásání trávy ovcemi, které by se mohly v rohoži zranit. Žalobcům tedy chybí také poměrně výrazná plocha pro obživu ovcí. Pomocí lanek a vytyčovacích kolíků žalobci stavebníkovi z vlastní iniciativy vytyčili původní konfiguraci terénu a požadovali dosypání ornicí, což stavebník nevykonal.c) Najatý smluvní specialista bez dovolení a bez přítomnosti žalobců sebral mnoho let budovaný kompost a rozházel jej po pozemku ve snaze zasypat jím propadliny. Tento postup je zcela nepochopitelný. Došlo jím ke vzniku dvojí škody, jednak k odcizení kompostu a následně jeho znehodnocení rozházením po svahu, kde postrádá jakoukoliv možnost využití.d) Pozemek par. č. , číslo, byl stavebníkem oset monokulturním osivem jílku vytrvalého, což neodpovídá původnímu složení velmi bohaté luční směsi. Původní rostlinná společenstva byla zásadně narušena. Ve spodní části pozemku se nacházejí stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin.e) Na pozemku par. č. , číslo, měli žalobci oplocené pastviny, oplocení ale stavebník při realizaci stavby svými hromadami vyhloubené zeminy zlikvidoval a jako náhradu zčásti vytvořil plot nový, který ale ve spodní části pozemku nedokončil.f) Lesní pozemek p. č. , číslo, není možno obhospodařovat, protože je na něm opět velké množství kamenů a propadlin.Dle ustanovení § 59 odst. 3 energetického zákona platí, že „Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“ Újma na předmětných pozemcích byla žalobci zjistitelná po skončení prací žalovanou společností jako stavebníkem, tj. dnem provedení závěrečné kontrolní prohlídky dne 13. 12. 2022. Žaloba tak je podána v zákonné lhůtě. K vyčíslení vzniklé újmy si žalobci nechali zpracovat odborný posudek , jméno znalce, č. , číslo, ze dne 31. 5. 2024, z něhož vyplývá, že újma způsobená žalobcům odpovídající předpokládaným nákladům na provedení nápravných prací na dotčených pozemcích činí 193 912 Kč vč. DPH. K této částce pak žalobci připočítávají částku 9 600 Kč jako náklad na vypracování odborného posudku. Žalobci tak požadují po žalované společnosti náhradu újmy v celkové výši 203 512 Kč. V průběhu řízení žalobci upřesnili, že nárok na náhradu škody je uplatňován v rámci námitek uvedených pod písmeny a), b) a d) tohoto odstavce. Náhradu na odcizení kompostu, nedokončené oplocení a odstranění propadlin a kamenů na lesním pozemku p. č. , číslo, nepožadovali.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že jí není známo, že předmětné pozemky žalobci užívali k chovu ovcí. V době zahájení prací v roce 2022 byly pozemky zarostlé a neudržované, vypovídající spíše o sporadickém užívání. Původní stav pozemků byl tedy zcela jiný, než jej žalobci prezentují ve svém návrhu. V daném případě žalovaná dostála svým smluvním a zákonným povinnostem vrátit pozemky žalobců do původního stavu. Byly realizovány práce a poskytnuta plnění, které spíše pozemek zhodnotily. Zmiňovaný zahradní specialista byl již třetím realizátorem úprav, prostřednictvím kterého žalovaná zajišťovala úpravu pozemků. Došlo k namodelování pozemku do podoby, kterou žalobci požadovali a k vysbírání ojedinělých kamenů, dorovnání terénu a osetí pozemku travinou, která měla pomoci ke stabilizaci svahu. Z vyjádření , jméno znalce, vyplývá, že porost vykazuje průměrnou kvalitu, což nasvědčuje tomu, že se s lokalitou kompatibilní. Navíc po uplynutí dvou let bude flóra na pozemku totožná s původní, protože dojde k samovolnému zasemenění původními rostlinami. K tvrzení, že se na pozemku nacházely zvláště chráněné druhy rostlin, uvedla, že v rámci stavebního řízení nebylo orgánem ochrany přírody a krajiny nic takového sděleno a nebyly stanoveny žádné podmínky pro osetí dotčených pozemků. Pokud žalobci tvrdí, že nedošlo ke skrytí ornice, pak žalovaná namítá, že ve svahu nebyla žádná vrstva ornice nalezena. Pokrytí svahu kokosovou rohoží bylo realizováno v souladu s projektovou dokumentací. Jestliže toto bylo povoleno v rámci stavebního řízení, nemohla se tím žalovaná dopustit protiprávního jednání a způsobit škodu. Žalobkyně sporovala i nemožnost obhospodařování lesního pozemku pro velké množství propadlin a kamenů. Kromě toho bylo žalobcům zaplaceno 122 000 Kč jako náhrada za poškozené dřeviny nacházející se na zahradě p. č. , číslo, . Žalovaná dostála všem smluvním a zákonným povinnostem, kdy nejenže vrátila pozemky do původního stavu, popřípadě stavu odpovídajícím původnímu účelu, ale tyto pozemky také významným způsobem zhodnotila. Ohledně posudku , jméno znalce, namítala, že znalec není zapsaným znalcem a není odborníkem na otázku náhrady škody.Provedené důkazy3. V dohodě o umístění stavby č. , číslo, ze dne 21. 3. 2022 si žalobci a žalovaná ujednali, že žalovaná jako stavebník provede na pozemcích p. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, v k. ú. , obec, stavbu vysokotlakého plynovodu a po skončení prací uvede nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Stavebník vyzve žalobce k protokolárnímu převzetí s fotodokumentací pozemků po provedení stavby. Dojde-li k sesednutí profilu terénu na služebných pozemcích pro prováděných pracích, opravách, údržbě či po odstraňování plynárenského zařízení, konaných na základě věcného břemene, oznámí tuto skutečnost povinný oprávněnému. Oprávněný se zavazuje zajistit nápravu, a to přednostně formou naturální restituce. Smluvní strany si sjednaly, že právo povinného na takovou náhradu se promlčuje po uplynutí 5 let od ukončení provádění takových prací.

4. V zápisu z kontrolního dne 26. 10. 2022 je uvedeno, že žalobce b) vznesl požadavek v podobě dokončení kamenů 2 metry ve směru toku a proti toku na konec pracovního pruhu. Po ukončení zemních prací vyzve zhotovitel žalobce b) k závěrečné kontrole úprav podle projektové dokumentace. Žalobce b) žádné další požadavky nad rámec projektové dokumentace nepožaduje.

5. V odborném posudku č. , číslo, ze dne 31. 5. 2024 , jméno znalce, uvedl, že posudek vypracoval pro potřeby jednání souvisejících s náhradou škod a výpočtu nákladů nápravných opatření potřebných k vzájemné dohodě mezi stranami, případně k správnímu a občanskoprávnímu řízení. Při místním šetření dne 20. a 24. 4. 2023 změřil, hodnotil a obrazově zadokumentoval dotčených 7 půdních sond, kvalitu provedených prací a přípravu růstového prostoru pro travní porosty v úseku provedené stavební akce , Název, , číslo stavby , číslo, na parcele č. , číslo, v k. ú. , obec, , obec , obec, . V rámci výkopových prací byl na vymezených plochách v délce cca 30 m a šíři cca 12 m stržena cca 30 cm ornice (vegetační vrstvy), která byla smíchána na dočasných deponiích se spodní podorniční vrstvou vykopanou v rámci vlastních stavebních výkopů. Po provedené instalaci potrubí plynovodu DN 300 byly vykopané smíchané vrstvy zpětně nahrnuty do výkopů a povrch hrubě urovnán. Prohlídkou bylo zjištěno množství kamenů větších jak 5 cm a povrch nebyl dostatečně urovnán (nerovnosti na úseku 4 m je větší jak 5 cm, napojení na okolní terén není plynulé) v terénu se nachází velké prohlubně více jak 25 cm a není plynulý. Ve svahu byla položena rohož a provedeno osetí monokulturní směsi jílku. V posudku se nachází fotografie 7 vykopaných sond.Lokalita, kde proběhlo hodnocení realizovaných stavebních prací se nachází v nadmořské výšce 525-540 m, parcela č. , číslo, (zahrada - BPEJ , číslo, a , číslo, ). V úseku provedené stavební akce , Název, , číslo stavby , číslo, , byly na parcele č. , číslo, vykopány 3 sondy a 4 kontrolní sondy mimo tento úsek provedených stavebních prací. Z informací BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) pod kódem , číslo, vyplývá charakteristika klimatického regionu, který je mírně chladný (8), vlhký (MCH) a půda produkčně málo významná (bodová výnosnost půdy je 18), třída ochrany je IV. pro zemědělství postradatelné půdy s omezenou ochranou. Hlavní půdní jednotka (HPJ) je 34 – kambiozem dystrická (KAd), kambizem modální mesobazická (KAma´), kryptopodzol modální (KPm), kambizem arenická (KAr), kryptopodzol arenický (KPr), bezskeletovitá (1) s příměsí, slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, půdy hluboké až středně hluboké, hloubka do 30 cm, středně až dobře odvodněné, hlinitopísčité až jílovitohlinité. Z hydropedologické charakteristiky se jedná o půdy kategorie B – půdy se střední rychlostí infiltrace (0,1-0,2 mm.min1) i při úplném nasycení, infiltrace a propustnost vysoká (do 0,20 mm.min-1), nižší střední retenční vodní kapacitou (do 100-160 l.m-2), nižší střední využitelná vodní kapacitou (80-109 l.m2). Náchylnost půdy k zamokření; není trvale zamokřená, není periodicky zamokřená, půda není vysychavá. Půda vhodná ke změně kultury – zatravnění, nevhodná k zalesnění a stavbě nádrží. Limity využití a ohroženost představují; ohroženost acidifikací vysoká (do 16), zanedbatelná ohroženost utužením, bez ohrožení větrnou erozí. Sklonitost – střední sklon 7-12°, orientace ke světovým stranám jih (jihozápad až jihovýchod), východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod).Dále posudek obsahuje odkaz na normy ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou /únor 2006/, ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba /únor 2006/, ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich za skládání /únor 2006/, ČSN 83 9051 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy /únor 2006/a ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice.Závěr provedené analýzy je následující:Na základě výše uvedených vizuálních vyhodnocení pozemku vč. 7 půdních sond (č. 1, 2 a 3 v místě výkopových prací a č. 4, 5, 6 a 7 kontrolní sondy) v místě stavební akce „, Název, “ v rámci rekonstrukce plynovodu DN 300 stavby , číslo, na pozemku parcel. č. , číslo, v k. ú. , obec, , interpretuji následující výsledky. V rámci prováděných hrubých terénních úprav (HTÚ) byly nahrnuty smíchané svrchní (ornice) a spodní (podorničí) vrstvy, které v případě linie výkopových prací nebyly dostatečně vyrovnány dle ČSN 83 9011 (podklad I a J). Čisté terénní úpravy (ČTÚ) v místě provedených stavebních prací (výkopy) nebyly provedeny, terén nebyl urovnán a vymodelován. Na sledované ploše nebylo provedeno odstranění velkého množství kamenů větších jak 5 cm. V rámci jemných terénních úprav (JTÚ) nebyla v místě stavebních prací navrstvena původní vegetační vrstva, ale použity spodní výkopové vrstvy (podorničí) a původní ornice byla zahrnuta do spodních vrstev, případně lokálně smíchána se spodní vrstvou zemin. Vegetační vrstva je tedy složena z materiálově, biologicky i fyziologicky nevhodných výkopových spodních těžkých jílovitohlinitých, štěrkovitých zemin, což neodpovídá příslušným technologickým postupům, vycházejících z příslušných norem a standardů, souvisejících se založením vegetačních prvků a zejména pro pěstování požadovaného typu trávníku (luční porost). Provedená příprava půdy pro výsev je biologicky i fyziologicky nevhodná. Současně s nevhodnou přípravou půdy zde byl proveden nevhodný monokulturní výsev jílku vytrvalého (Lolium perenne L.).Na základě zjištěných skutečností byly navrženy nápravné práce spojené s nápravu provedených terénních úprav a přípravy růstových podmínek pro založení lučního porostu v místech stavebních prací. Na základě provedeného výpočtu nápravných prací dle Katalogu popisů směrných cen stavebních prací , právnická osoba, (podklad H) byla vyčíslena vzniklá škoda.P. č.NÁPRAVNÉ PRÁCECena (Kč)

1. Odstranění travin z celkové plochy do 500 m2 strojně439,202.Odstranění kamene sebráním a naložením na dopravní prostředek hmotnosti jednotlivě do 15 kg2 975,003.Rozprostření ornice tl vrstvy do 250 do 300 mm v rovině a ve svahu do 1:5 ručně39 120,004.Doplnění zeminy nebo substrátu na travnatých plochách tl. Do 50 mm rovina ve svahu přes 1:2 do 1:18 844,005.Plošná úprava terénu do 500 m2 zemina skupiny 1 až 4 nerovnosti přes 100 do 150 mm v rovině a svahu do 1:55 616,006.Obdělání půdy frézováním v rovině a svahu do 1:5213,607.Obdělání půdy hrabáním v rovině a svahu do 1:5568,808.Obdělání půdy válením v rovině a svahu do 1:562,409.Založení lučního trávníku přísevem pl do 1000 m2 ve svahu přes 1:2 do 1:13 936,0010.Založení lučního trávníku výsevem pl do 1000 m2 v rovině a ve svahu do 1:51 636,8011.Zemina pro terénní úpravy – ornice53 550,0012.Substrát pro trávníky VL7 956,0013.Osivo směs travní krajinná-rovinná – KRÁSKA – KVĚTNATÁ LUČNÍ SMĚS8 064,0014.Osivo směs travní krajinná-svahová – MOZAIKA – SMĚS BYLIN PRO DOSEV TRÁVNÍKU18 921,60Zařízení staveniště (0,023) a Území se ztíž. výrob. podmínkami (0,032)8 354,69Celkem160 258Celkem s DPH193 912Přílohou posudku je výpis z katastru nemovitostí k pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , obec, , který je veden jako zahrada a BPEJ části pozemku o rozloze 551 m2 činí , číslo, a části pozemku o rozloze 2663 m2 činí , číslo, .Posudek neobsahuje doložku podle § 127a o. s. ř.

6. Ve zprávě ze dne 7. 11. 2024 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že u znalce , jméno znalce, došlo k ukončení znalecké činnosti ke dni 10. 7. 2023 v souladu s § 14 odst. 3 zákona o znalcích, tj. právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, neboť byl shledán vinným z přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona o znalcích, když svůj posudek zatížil vadou neúplnosti a netransparentnosti, v důsledku čehož byl posudek nepřezkoumatelný.

7. Podle pasportizace pozemku p. č. , číslo, ze dne 27. 7. 2022 se na pozemku nacházely 9x švestka, 1x jabloň, pozemek byl zarostlý – traviny, náletové keře, náletové dřeviny. Opatření – posekání a vykácení. Byla pořízena fotodokumentace 12. 7. 2022. Protokol je podepsaný žalovanou a žalobci.

8. Na fotografiích vyhotovených v rámci pasportizace pozemku je patrné následující:Foto č. 1 (č. l. 127 spisu) – Vysokou vegetací zarostlý neudržovaný pozemek bez zvířat, nejsou vidět žádné květy, ve spodní části částečně posekaná tráva.Foto č. 3 (č. l. 129 spisu) – Vysokou vegetací zarostlý neudržovaný pozemek bez zvířat, nejsou vidět žádné květy.Foto č. 4 (č. l. 130 spisu) – Vysokou vegetací zarostlý neudržovaný pozemek bez zvířat, nejsou vidět žádné květy.Foto č. 9 (č. l. 134 spisu) – Vysokou vegetací zarostlý neudržovaný pozemek bez zvířat, občas žluté květy.Foto č. 13 (č. l. 134 spisu) – Položená kokosová rohož části pozemku, bez vegetace, nové kamenné koryto potoka.

9. Na fotografiích předložených žalobci je patrné následující:Foto č. 27 (č. l. 199 spisu) - obrázek zachycuje osobu stojící na bahnitém, nerovném povrchu vedle pneumatiky a rozbitých kusů betonu. V pozadí je vidět zeleň, včetně stromů a trávy.Foto č. 28 (č. l. 200 spisu) - na obrázku je stavební stroj – bagr – pracující na strmém svahu z hlíny. Zemina je velmi kamenitá.Foto č. 29 (č. l. 201) - na obrázku je stavební místo se žlutým bagrem, který hloubí jámu nebo výkop v nerovném terénu. V pozadí jsou stromy a vegetace.Foto č. 30 (č. l. 202) - na obrázku jsou patrné propadliny v terénu, které se projevují jako nerovnosti a prohlubně v zemi a jsou částečně pokryty kokosovou rohoží.Foto č. 36 (č. l. 208) - na obrázku je travnatý svah s mírným až středním sklonem, kde se nachází podle žalobců nedostatečná šikmina (rovná lavice) pro odpočinek ovcí. Povrch je pokrytý řídkou vegetací a spadaným listím.Foto č. 43 (č. l. 215) - na obrázku je předmětný pozemek zarostlý vysokou trávou, podle žalobců monokulturou jílku vytrvalého.Foto č. 51 (č. l. 223) - na obrázku je stavební místo na svažitém terénu obklopeném stromy. Uprostřed pracuje bagr. Po svahu směrem do popředí vede výkop vyplněný štěrkem a označený žlutou výstražnou páskou.Foto č. 65 (č. l. 237) - zemina na obrázku je rozbahněná, nerovná a čerstvě narušená v důsledku probíhajících stavebních prací. Povrch půdy je měkký a nestabilní, je zde vidět větší množství kamenů. Na vrcholu svahu je vidět bagr, který byl při práci použit.Foto č. 68 (č. l. 240) - na obrázku je část terénu pokrytá kokosovou rohoží proti erozi půdy. Povrch je blátivý, s roztroušenými většími kameny a spadaným listím.Foto č. 70 (č. l. 242) - na obrázku je nezahrnutý výkop s červenou chráničkou a s velkým množstvím větších kamenů.

10. Rozhodnutím , Městský/Obecní úřad, č. j. , číslo, bylo rozhodnuto o umístění stavby vysokotlakého plynovodu „, Název, “ na základě žádosti žalované. Stavba měla být umístěna podle projektové dokumentace, kterou vypracovala , právnická osoba, . V průběhu prací je nutné dodržovat normu ČSN 839061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích., zejména zajistit ochranu stromů, kořenového systému apod. Mezi další povinnosti patřilo mimo jiné skrývat oddělené svrchní kulturní vrstvy půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace a navrátit skrývky do původního profilu.

11. V souhrnné technické zprávě , Název, , která je součástí projektové dokumentace ke stavbě, je na straně 7/10 uvedeno, že přilehlé svahy budou upraveny pro zabránění vzniku eroze povrchu aplikací kokosové geotextilie 700 g/m2 v povrchové humózní vrstvě a okolní terén bude po výstavbě uveden do původního stavu.

12. Podle podélného profilu A-A, který je součástí projektové dokumentace, svah lineárně klesá a není zde zakreslena žádná šikmina (rovná lavice).

13. V čestném prohlášení ze dne 17. 4. 2025 matka žalobce b) , jméno FO, , nar. 1949, uvedla, že na dotčeném pozemku v minulosti pravidelně hrabala posekanou bylinkovou a květnatou louku. Její manžel jí 2 – 3 x ročně sekal kosou, později tak činil syn. Kameny, které zde zůstaly po ukládání plynovodu v 80. letech 20. století, byly po odchodu plynařů kameny za finanční odměnu od plynařů pečlivě vysbírány, aby nedocházelo při kosení k ničení kos a úrazům. V horní části pozemku byla mírná sešikmená rovina, na které manžel choval včely. Později sloužila žalobci b) k vytvoření sezónního přístřešku a zázemí pro ovce, kam si mohly lehnout. Složení bylinkové louky bylo velmi pestré, rostly tu různé druhy zvonků, kopretiny, smolničky, kohoutky, pampelišky, sedmikrásky, mateřídouška, jahodník, kontryhel, jitrocel, řebíček. Současná konfigurace terénu je odlišná od původní, zejména nahoře chybí šikmá rovina, u potoka je velká propadlina, kde stojí v době dešťů voda. Je zde velké množství kamenů a propadlin, což činí pozemek velmi špatně obhospodařovatelným.

14. V prohlášení ze dne 22. 4. 2025 , jméno FO, uvedla, že jako malá holka strávila spoustu času u babičky a dědečka , příjmení, . Rozkvetlé louky udržoval dědeček kosením a několikrát do roka se sušilo seno. Vše se provádělo ručně kosou a hráběmi. Neexistovalo, aby na povrchu byly vystouplé kameny (v současné době jsou), protože by se zničilo ostří kosy. Travní porost byl bohatý na bylinky, kopretiny, zvonečky a lesní jahůdky. Charakter půdního profilu pro proběhlé plynofikaci je zcela odlišný, plný kamenů, čistá ostrá tráva. Nebyl obnoven původní stav. Také tvar je zcela odlišný, byla jen částečně zachována skoro vodorovná louka pod cestou, určitě více jak 6 metrů vodorovné plochy bylo strženo a přeměněno do prudkého srázu. Nelze již zde trávit čas na dece/lavičce s výhledem do údolí.

15. Podle vzájemné emailové komunikace z jara 2021 spolu strany vzájemně intenzivně jednaly o obsahu smlouvy o umístění stavby a zřízení věcného břemene. Žalobci vznesli průběžně několik návrhů na úpravu jednotlivých smluv. V emailu ze dne 9. 4. 2021 žalobci uvedli, že se smlouvou o zřízení věcného břemene již víceméně souhlasí, poslední sporný bod se týká sesednutí terénu po zimě. Toto požadují smluvně dořešit, aby po realizaci díla neměli na pozemku propadliny znemožňující jeho obhospodařování. Žalobci vychází ze svých vlastních zkušeností, kdy se po revizním zásahu žalovaném v minulosti dosud nedomohli nápravy. V emailu ze dne 21. 4. 2021 žalobci navrhli, aby smlouva obsahovala úpravu o sesednutí půdy, které je běžnou záležitostí a dochází k němu většinou během první zimy po výkopových pracích, což žalobce b) jako krajinný inženýr a odborný asistent na FAPPZ ČZU garantuje. Záměrem žalobců je mít pozemky v řádném stavu a nikoliv o ně vést spor po ukončení stavby. Dále navrhli smluvní pokutu 100 Kč za nedosypání prohlubin za každý den. V emailu ze dne 23. 4. 2021 žalovaná sdělila žalobcům, že do smlouvy doplnila návrh textu o sesednutí půdy ve znění, který by byl pro obě strany přijatelný. Dne 4. 5. 2021 navrhli žalobci doplnit smlouvu tak, aby žalovaná měla povinnost předchozího písemného ohlášení, dále aby oprávněný měl povinnost do jednoho měsíce písemně oznámit zrušení …, stanovit, že povinný nenese odpovědnost za přírodní děje, stanovit lhůtu 3 roky místo dvou a vložit nové znění odstavce o sesednutí půdy. V emailu ze dne 3. 6. 2021 žalovaná uvedla, že jednání ohledně smlouvy o zřízení věcného břemene nesměřuje k jejímu uzavření, a proto se rozhodla ukončit jednání o této smlouvě. V mnoha požadavcích žalobců žalovaná vyhověla, ostatní požadavky jsou však pro žalovanou neakceptovatelné a některé systematicky ani nepatří do smlouvy o zřízení věcného břemene. Zasílá proto poslední návrh na uzavření smlouvy k přijetí ze strany žalobců. Na závěr připojila odkaz na zákon o vyvlastnění v případě žádné či zamítavé odpovědi žalobců. Na to žalobci reagovali emailem ze dne 16. 6. 2021, ve kterém uvedli, že žalovaná jedná z pozice síly a vytváří nátlak s tím, že žalovaná ignoruje požadavky žalobců, aniž by vysvětlila jejich neakceptovatelnost. Platí zásada smluvní volnosti a žalobci hájí svá práva, aby později nevznikaly spory. I v případě uplatnění vyvlastňovacího zákona budou žalobci uplatňovat své požadavky.

16. Žalobci k důkazu dále předložily několik variant smlouvy o umístění stavby a smlouvy o zřízení věcného břemene, ve kterých se promítly požadavky obou stran.

17. Dne 3. 4. 2025 provedl soud ohledání předmětné části pozemku p. č. , číslo, v k. ú. , obec, . Bylo zjištěno, že dotčená část pozemku p. č. , číslo, je oplocena a ve spodní části teče potok. Pozemek je zarostlý trávou, téměř na celém pozemku se nachází položená kokosová rohož. Skrze rohož prorůstá tráva, rohož je stále pevná, přichycená k zemi kovovými oky. Pod ní se na některých místech nachází kameny větší než 5 cm, ve spodní části pozemku jsou kameny i mimo rohož. Kameny se nachází i v místě za plotem, kam podle žalobců žalovaná nahrnula vyhrabanou hlínu, kterou následně použila k zasypání. Ve spodní části pozemku je mírná prohlubeň, ve které podle žalobce b) zůstává stát voda. V horní části pozemku (asi v ¼ svahu) je patrná plošina, na které údajně měli žalobci mobilní přístavek pro ovce. Při renovaci pozemku žalobci vykolíkovali tuto původní plošinu, avšak žalovaná ji neobnovila v plném rozsahu, ale pouze zčásti. Celkové působil pozemek jako upravený, bez znatelných a viditelných známek proběhlých stavebních prací.

18. Svědek , jméno FO, uvedl: „Znám pana žalobce, jsme sousedé přes silnici a známe se už od dětství. Bydlím vedle něj, takže znám i situaci kolem pozemku p. č. , číslo, , kde se prováděl plynovod. Ten pozemek znám dobře. Byl udržovaný, nebyl zarostlý náletovými dřevinami. Kdyby se neudržoval, tak by během dvou let zarostl třeba javory. Nevím přesně, jak se udržoval, ale býval posekaný. Dříve se sekal kosou, to si pamatuji, slyšel jsem to – sekal ho otec pana , příjmení, . To už je ale víc než pět let. Jak to udržoval přímo pan , příjmení, , to nevím, nikdy jsem u toho nebyl. Na pozemku jsem byl víckrát, mám tam studnu o kus dál, takže jsem tam chodil. Vnímal jsem to jako louku u lesa, rozhodně to nebyla zahrada – ani terénem, protože to bylo dost strmé. Rostly tam bylinky, kopretiny, prostě luční kvítí. Povrch byl rovný, bez kamenů nebo větví, protože se to dlouhodobě sekali. Nebyly tam žádné překážky. Zvířata jsem tam viděl – ovce, které patřily panu žalobci. Kolik jich bylo, si přesně nepamatuji, ale určitě dvě, možná tři nebo čtyři. Nevím přesně, jak dlouho je tam měl, ani jestli tam byly na jaře 2022. Co se týče profilu pozemku – od cesty byla kousek rovina, pak už to byl sráz dolů. Ta rovina mohla být široká asi 1,5 až 2 metry. Myslím, že se využívala třeba k nakládce sena nebo dřeva, aby se to nemuselo tahat do kopce. Viděl jsem, že se tam seno sušilo. Jinak tam byl možná nějaký plot, ale do detailu si to nepamatuji. Pozemek jsem si procházel i směrem dolů a nahoru, nejen po cestě. Před výstavbou plynovodu jsem tam žádné prohlubně nebo nerovnosti nevnímal. Povrch byl rovný, protože se to hrabalo hráběmi. Nebyla tam žádná mechanizace, takže žádné jamky nebo díry. Pozemek dnes vypadá jinak než před rokem 2022. Jsou tam jamky, díry, někde něco vyčnívá. Nedokázal bych ho udržovat jako dřív – třeba sekat kosou po zemi už nejde. Dřív to šlo, teď by se muselo sekat aspoň 10 cm nad zemí. Také se ztratila ta rovina – dřív byla širší, teď je užší asi o 1,5 až 2 metry. Podle mě pozemek už není obhospodařovatelný stejným způsobem jako před výstavbou. Po opravě vodovodu zůstaly díry, někde koukají kameny. Když jsem tam byl naposledy, na první pohled to vypadalo dobře, ale když si to člověk projde, může se propadnout nohou nebo zakopnout. Pozemek podle mě sloužil k pastvě ovcí nebo k sušení sena – prostě k zemědělskému využití. Když se něco nepovedlo, udělal se z toho kompost. Údržba nebyla pravidelná – třeba jednou za rok. Dřív se sekal i křovinořezem nebo kosou, to jsem slyšel. A pokud jde o ovce – ty nespasou všechno, takže se muselo i dosekávat. Někdy byly nahoře, jindy dole – bylo to rozdělené.“19. Svědek , jméno FO, uvedl: „Pan žalobce je můj švagr, znám jeho pozemek u domu velmi dobře. Měl jsem i fotografie z doby, kdy tam dole byly ovce a byla tam lavice na svahu, kde si mohly odpočinout. Ten pozemek byl dříve pestřejší – rostly tam bylinky, byla to pestrobarevná louka bez větších kamenů. Když se tam sekala tráva, šlo to krásně až dolů k potoku. Kameny tam sice byly, ale jen malé, takové, co se vejdou do kapsy, a byly pod povrchem. Trávu jsem tam sekal já, dvakrát ročně křovinořezem, protože sekačkou se tam nedalo dostat. Pan žalobce mě o to žádal, protože na to neměl čas. Byly tam ovce – poprvé čtyři, to si pamatuji, protože jsme je stříhali v roce 2013. V roce 2022 tam byly tři ovce, později zůstala jen jedna. Ovce se tam pásly celoročně, měly přístup až dolů do rokle, ale v zimě měly přístřeší u domu. Na pozemku byla lavice – svah, pak rovnější plocha, kde si ovce mohly lehnout, a pak to šlo zase dolů. Dnes už tam ta lavice není, je to jen strmý kopec. Když jsem tam sekal, nebylo to úplně rovné, ale mělo to svůj specifický tvar. Voda se tam nikde nedržela, jen v potoce. Na louce rostly zvonky, kopretiny a další luční kvítí, které jsem neznal jménem. Dnes se pozemek liší – nejsou tam bylinky, je tam jen vysetá tráva. Lavice zmizela a objevily se kameny, některé i větší (odhadem kolem 30 cm). Přesnou velikost ale říct nedokážu. Naposledy jsem tam byl, když plynaři dělali výkop a pak to zahrabávali. Od té doby jsem byl jen nahoře na návštěvě, dolů jsem nešel. Nevím, jestli tam dávali zpět ornici, ale vpravo byla nějaká zemina, která pak zmizela – všimli jsme si tam dolíku. O smlouvě ohledně plynovodu jsem s panem žalobcem nemluvil, jen jsem věděl, že jim povolil vést plynovod přes pozemek. Pozemek původně sloužil k sekání trávy a pastvě ovcí. Měl dvě části – nahoře a dole. Dole se posekalo, usušilo, ovce se tam přehnaly, pak se to opakovalo nahoře. Dnes by pozemek mohl sloužit stejnému účelu, kdyby se obnovila ta lavice. Jinak se k současnému stavu porostu nemohu vyjádřit, protože jsem tam na jaře nebyl. Dříve tam byla různorodá tráva s bylinkami, dnes to vypadá, že je tam jen jeden druh trávy, hlavně dole. Pozemek byl před výstavbou plynovodu udržovaný a sekán, ovce se tam pásly i tehdy. Na jaře 2022, když pan žalobce věděl, že se bude stavět plynovod, už ovce dolů nepouštěl – měl je nahoře u domu.“20. Svědek , jméno FO, uvedl: „Ano, znám pana , příjmení, , je to rodinný přítel. Okolí jeho domu znám dobře, na pozemku, kde se prováděl plynovod, jsem byl poprvé v roce 2008 a poté pravidelně, protože jsem realizoval přestavbu jejich domu. Vyskytoval jsem se tam minimálně deset let, okolí jsem si procházel i v rámci vycházek. Pozemek pan , příjmení, užíval jako zahradu, konkrétně jako ovocný sad se starými stromy. Rostla tam tráva, zahrada byla lehce zanedbaná. Květena v okolí je poměrně bohatá, na zahradě určitě nějaké květiny rostly, ale fyzicky jsem je netrhal. Na začátku se o pozemek staral jeho otec, po jeho smrti se o něj staral pan , příjmení, . Sekal ho strunovou sekačkou s motorem. Na pozemku měl pan , příjmení, ovce, které tam byly zhruba od roku 2010. Dokonce jsem je tam fyzicky dovezl. Nepamatuji si, jestli tam byly v době realizace plynovodu, protože jsem tam nebyl každý rok. Ovce tam byly kvůli spásání vegetace, aby se nemusela sekat, protože je to údolí. Měl tam přístřešek za domem, kde měl i včelín. Zahradu měl rozdělenou na tři části, aby ovce mohly přecházet mezi nimi. Pozemek, kde se prováděl plynovod, byl prostřední ze čtyř částí zahrady. Přístřešek byl za domem, na svahu nic nebylo. Na svah vedla lehká přístupová cesta, dalo se tam zajet dvoukolákem. Jednou jsem tam zastrkával vozík, abychom mohli odvézt dřevo. Osobním autem se tam nedalo zajet, ale vozík jsme tam dostali. Svah byl příkrý, ale když nebylo mokro, dalo se vyjet. Když jsem procházel pozemek směrem dolů k potoku, nevšiml jsem si žádných velkých kamenů, které by bránily kosení trávy. Kameny tam nebyly takové, aby vadily křovinořezu nebo kose. Starý pán tam sekal kosou, takže si neumím představit, že by tam tři generace , příjmení, sekaly něco, kde by byly kameny. Nikdy jsem si tam nezvrtl nohu ani nezakopl. Pozemek byl rovný ve svahu, možná tam byly nějaké prohlubně po vykácených stromech, ale nic hlubšího než 20–30 cm jsem nezaznamenal. Jednou jsem tam byl, když se prováděly výkopové práce, do výkopu jsem se díval zběžně. Nevšiml jsem si, jestli byla odložená ornice nebo vrchní skrývka. Po dokončení prací jsem se šel podívat dolů na trubku, protože mě zajímalo, jak ji zahloubili. Viděl jsem trávu, červenou hlínu a kameny. To bylo po dokončení prací. V jakém byl pozemek stavu předtím, nejsem schopný říct. Vím, že teď tam žalobci mají nové ovce, ale nevím, jestli je to rok nebo dva.“21. Svědek , jméno FO, uvedl: „V době, kdy probíhala stavba, jsem působil jako vedoucí realizace staveb pro oblast Čechy – východ. Na stavbu u pana , příjmení, jsem se osobně dostavil asi třikrát, protože tam vznikly nestandardní požadavky a bylo potřeba vyjasnit další postup. Před zahájením stavby jsem na místě nebyl, dostal jsem se tam až ve chvíli, kdy pan , příjmení, začal rozporovat, že pozemek nebyl uveden do původního stavu. To bylo při kolaudaci, kdy jsem mu vysvětloval, že v říjnu není možné pozemek finálně upravit, a že se na jaře vrátíme a uvedeme ho do původního stavu. To jsme také udělali – svah jsme stabilizovali kokosovou rohoží, odstranili kameny, zaseli travní semeno. Majitelé si měli pozemek převzít a začít ho udržovat, aby tráva mohla růst a rohož se rozložila. Bohužel k převzetí nedošlo. S panem , příjmení, byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, za kterou obdržel finanční náhradu. Firma , právnická osoba, provedla na jeho žádost odlesnění, dřevo bylo nařezáno a dopraveno dle jeho přání. Za to jsme také zaplatili. Dále jsme mu uhradili náhradu škody za ovocné dřeviny a další zásahy – celkem šlo o částku přibližně 180 000 Kč. Kameny jsme z pozemku odstranili, ale v podhůří je běžné, že se časem znovu objeví. Ornice na pozemku bylo velmi málo – maximálně 15–20 cm. Ta byla vrácena zpět, ale vzhledem k množství to není příliš znatelné. Tato skutečnost mi je známa, protože jsem byl na místě ještě bez účasti majitele pozemku v době, kdy to bylo vykopáno. Jednalo se o běžnou kontrolu podřízených. Co se týče původních rostlin, viděl jsem fotodokumentaci, ale nejsem odborník. Za mě to byla zarostlá zahrada. Pan , příjmení, nám řekl, že tam chce mít ovečky. Divil se, proč je tam rohož. Vysvětlili jsme mu, že bez ní by svah sjel do potoka. Řekl jsem mu, že až se to stabilizuje, může si tam ovečky dát. Rohož je přírodní materiál, měla by se rozložit do tří let, pokud se o to bude starat. Ale pozemek si nepřevzal, úhradu přijal, ale údržbu nedělá. Já jsem tam od té doby nebyl. Sekat se to dá křovinořezem, ale musí se nad rohoží, aby se nepoškodila. Požadavky pana , příjmení, se opakovaly – chtěl další sběr kamenů, šikmou rovinu, lavici pro včelín. Firma , právnická osoba, to upravila, pak jsme to zase předělávali. Tvrdil, že tam rostlo kvítí, které tam teď není. Zahradník mu vysvětlil, že když se o to bude starat, květena se obnoví. Každé jednání skončilo dohodou, ale zápis nikdy nepodepsali. Druhý den přišlo něco jiného. Za 32 let praxe jsem se s tímhle nesetkal. Myslím, že vstřícnost , právnická osoba, byla vyčerpána. Zaplatili jsme za mýcení, věcné břemeno, náhradu škody – celkem asi 180 000 Kč. Nezapočítávám náklady na manipulaci s dřevem, asi 25 000 Kč. Rohož je standardní postup. Když ji nedáme, majitelé ji chtějí. Zahradník byl povolán, když už jsme nevěděli, jak dál vyjít vstříc. Dosel trávu, rozhrnul zeminu, vybral kameny. Myslím, že pozemek je v lepším stavu než předtím. Dokonce jsme vydláždili větší plochu u potoka, než bylo v projektu. Když jsem viděl fotku rohože po dvou letech, měla být víc rozložená – ale není, protože se neprovádí údržba. Kdyby se sekalo, rohož by zarostla a rozložila se. My jsme ji už jednou stáhli, dosypali, dali zpátky. Ale bez údržby to bude pořád dokola. Zahradník přišel, když jsme upravili svah podle požadavků majitelů. Travní směs už tam byla, on ji dosel. Šikmou rovinu jsem tam teď neviděl, ale já tam teď nebyl. Když se mě pan , příjmení, ptal, proč nebyl terén upraven podle původního zaměření, odpověděl jsem, že byl – ale pak chtěl šikmou rovinu, tak jsme to upravili. O tom, že si ji pak vytyčili pro zahradníka, nevím. Pro mě je to stavba jako celek. Snažili jsme se vyjít vstříc na 150 %. Pozemek je podle mě v top stavu. Pokud to má být kvůli broučkům zarostlé, tak budiž, ale já to vnímám jako laik. Myslím, že je v lepším stavu než kdy dřív. Od té doby, co jsme odjeli, jsme říkali, ať se o pozemek starají. Ale údržba tam není. Když se neudržuje, vznikají kaverny. Pokud křovinořez naráží na kameny nebo síť, je to otázka na specialistu. Ornice tam byla vrácena, ale bez údržby se splavila dolů. Od 1. 4. 2025 již nejsem zaměstnancem žalované.“22. Svědek , jméno FO, uvedl: „Jsem zaměstnancem společnosti , právnická osoba, a byl jsem přítomen u stavby, která probíhala na pozemku pana , příjmení, . Před zahájením výkopových prací na jaře 2022 jsem se na pozemek byl podívat. V té době tam byla vysoká tráva, spíš bych řekl divočina. Nepřikládal jsem tomu větší význam. Když jsme tam doměřovali stromky, které neměly být v ochranném pásmu, dělali jsme inventarizaci a fotodokumentaci. Zem jsme nefotili. Pod cestou jsme při měření stromků ujížděli na kamenech, museli jsme se držet stromků, abychom vůbec mohli měřit. Třetina zahrady byla kamenitá. Bral jsem to jako běžný venkovský terén. Velikost kamenů si přesně nepamatuji, ale určitě byly větší než 5 cm. Žádná zvířata jsme tam neviděli, kromě psa. Slyšeli jsme, že pan , příjmení, by tam v budoucnu chtěl mít zvířata, ale soused říkal, že poslední zvířata tam byla za jeho otce. Když jsme začali zaměřovat a kopat, odpovídalo to stavu, který je zachycen na fotografii, která je ve spisu na č. l.

127. Byla to klasická louka, ne pěstovaná. Sem tam nějaké květiny, ale jestli to byl plevel nebo květina, to jsem nesledoval. Rovina tam nebyla, byla to šikmina. Dělali jsme pasportizaci a součástí by mělo být i geodetické zaměření. Žádná rovina tam nebyla. Přístřešek pro zvířata tam nebyl. Stavbu jsem dozoroval, takže jsem tam musel jezdit. Klasická ornice tam podle mě nebyla. Byl jsem i ve výkopu, ale žádné vrstvy zeminy jsem nevnímal. Jestli to bylo jednolité, to už nevím. Po dokončení stavby měl pan , příjmení, výhrady – šutry, pozdní dokončení. Domluvili jsme se, že se na jaře sejdeme. Pozval jsem svého vedoucího, protože jsem cítil averzi – u pana , příjmení, nic neplatí. I když jsme sepsali zápis z kontrolního dne, než jsme došli k autu, volal, že to neplatí. Pan , příjmení, požadoval rovinu pro zvířata, tak jsme mu ji udělali. V třetině svahu jsme vytvořili rovinu. Dovezli jsme tam 2–3 fůry hlíny. Na jaře, když jsme se sešli se zahradníkem, najednou chtěl šikmou rovinu. Pro mě je rovina rovina, šikmá rovina je svah. Zahradník to pak upravil, skopnul a udělal šikmou rovinu. Myslím, že terén je teď na 95 % stejný jako předtím. Šířku té roviny jsme udělali podle domluvy, pan , příjmení, měl dodat výkres, ale nedodal. Kluci to udělali podle toho, jak jsme to pochopili, ale na jaře jsme zjistili, že jsme to pochopili špatně. Zahradník měl dosypat zeminu, dosbírat šutry, osít travou. Když jsem se ptal, jestli je to hotové, řekl mi, že pan , příjmení, mu nebere telefon. Kameny podle mě zahradník vybral, ale já už jsem tam nechodil. Byl jsem se tam podívat, fotil jsem, ale na pozemek jsem nevstupoval. Zahradník panu , příjmení, vysvětloval, že tráva, kterou jsme oseli, je v pořádku, že se musí sekat, aby zhoustla a podržela svah. Pan , příjmení, nechtěl kokosové rohože, které byly součástí projektové dokumentace. Říkal, že si tam zvířata můžou zlomit nohu. Zahradník říkal, že se rohož do dvou let rozloží. Řekl jsem, že pokud ji pan , příjmení, nechce, ať nám dá písemně, že nebude požadovat náhradu, když dojde ke splavení půdy. Nedostal jsem nic. Z mého pohledu je stav pozemku adekvátní tomu, co tam bylo předtím. Nikdy to nebude 100 %, ale myslím, že z 95 % ano. Kameny se vždycky objeví, to je běžné. Měli jsme pochůzku se stavebním úřadem, vedoucí úřadu řekl, že nevidí důvod nezkolaudovat. Máme pětiletou záruku. Pan , příjmení, pokaždé mluvil jinak, měl jiné požadavky, nikdy nic neplatilo. K žádné nové dohodě nedošlo, pan , příjmení, nikdy nic nepodepsal, posílal e-maily, co se mu nelíbí. Na pozemku jsem byl naposledy na jaře 2023. Od té doby jsem tam nebyl, ale jezdím kolem, nikdy jsem neviděl louku posekanou. Rohož je rohož. Pokud poroste tráva, bude vidět méně. Zahradník říkal, že tráva prorůstala, ale musí se sekat. Jaká travní směs to byla, nevím, to řešil zhotovitel. Pan , příjmení, později poslal požadavek na speciální osivo, ale v projektové dokumentaci druh osiva není. Ornice se neověřovala sondami, běžně se to nedělá. Kokosové rohože používáme běžně, nikdo si nestěžoval, že by se pozemek nedal obhospodařovat. Rohož je součástí projektové dokumentace, byla umístěna v souladu se zákonem. Geodetické zaměření se týkalo potrubí. Výškové body země by měly existovat a být součástí pasportu. Z toho by se dal udělat výškový profil a porovnat stav před a po.“23. Svědek , jméno FO, soudu řekl: „Jsem zaměstnancem firmy , právnická osoba, , která pro společnost , právnická osoba, realizovala stavbu, o níž je v tomto řízení řeč. Na stavbě jsem byl téměř denně a pořizoval jsem i fotodokumentaci původního stavu pozemku – konkrétně fotografie založené ve spise pod č. l. 126 a 127. Tyto snímky jsem pořídil pravděpodobně v červenci 2022, tedy ještě před zahájením stavebních prací, které začaly koncem léta téhož roku. Na stavbě jsem působil jako stavbyvedoucí. Před zahájením prací jsme provedli pasportizaci pozemku a naši zaměstnanci posekali trávu, abychom mohli na pozemku pracovat. V průběhu přípravy i realizace stavby jsme se několikrát setkali s panem , příjmení, – odhadem pětkrát až šestkrát – a řešili jsme především technické záležitosti. Pozemek byl dle mého názoru neudržovaný, s vysokou trávou. Nešlo o pěstovanou louku, ale o běžný porost bez zjevných lučních bylin. Povrch byl nerovný, místy s kameny, což je v dané lokalitě běžné. Žádná zvířata ani přístřešky jsem na pozemku nezaznamenal. Až v pozdější fázi výstavby pan , příjmení, zmínil, že by tam chtěl chovat ovce. Po položení potrubí a provedení zkoušek jsme řešili požadavek pana , příjmení, na vytvoření tzv. šikmé roviny, která měla sloužit jako odpočinková zóna pro ovce. Nabízeli jsme provedení podle geodetického zaměření, ale nakonec jsme se dohodli na úpravě dle jeho přání. Tuto rovinu jsme následně ještě jednou upravovali, protože jsme se zřejmě nepochopili. Přesto mám za to, že jsme se nakonec rozešli v dobrém. Při výkopech jsme zjistili, že pod vrstvou trávy se nachází kameny již v hloubce cca 5 cm, což znemožnilo standardní sejmutí ornice. Odebraná vrstva byla minimální a byla po dokončení prací vrácena zpět. Jsem přesvědčen, že podobné složení půdy by bylo zjištěno i mimo pracovní pruh. V rámci stavby jsme provedli i další práce nad rámec projektu – například přemístění pokácených stromů na přání pana , příjmení, , opravu a rozšíření oplocení a úpravu koryta potoka v rozsahu větším, než stanovoval projekt. Tyto práce byly časově i finančně náročné. Po dokončení stavby jsme se dohodli, že vzhledem k roční době (podzim) bude pozemek předán až na jaře po kontrole stavu porostu. Na jaře jsme přizvali zahradníka, který provedl dosetí, dosypání a další úpravy. V první fázi jsme pozemek oseli my běžnou luční směsí. Výběr osiva nebyl konzultován s odborníkem, šlo o běžně dostupné osivo. Zahradník později uvedl, že použitá směs nebyla chybou. Z mého pohledu byl pozemek po dokončení prací ve výrazně lepším stavu než před zahájením stavby. Přesné využití pozemku před stavbou mi není známo. V době mé poslední návštěvy (v roce 2023) jsem pozemek viděl zarostlý, nikoliv posekaný.“24. Svědek , jméno FO, uvedl: „V současnosti pracuji jako jednatel společnosti , právnická osoba, a mám na starost výrobní úsek. V době, kdy jsme realizovali stavbu , Název, , jsem byl vedoucím úseku, který tu stavbu prováděl, a byl jsem přímým nadřízeným , jméno FO, . Na stavbě jsem byl mnohokrát, i když ne denně. Účastnil jsem se několika schůzek s panem , příjmení, – odhadem tří až čtyř. Před zahájením výkopových prací jsem si pozemek prošel. Přišel mi zarostlý, určitě to nebyla okrasná zahrada ani sad. Vnímal jsem to jako louku, ale nejsem odborník na rostliny, takže nedokážu říct, jestli tam bylo luční kvítí. Svah šel odshora dolů, nevnímal jsem žádnou rovinu nebo plochu k odpočinku. Žádná zvířata ani stopy po nich jsem tam neviděl. Na jednom jednání pan , příjmení, zmínil ovce – buď že je tam měl, nebo že je tam plánuje mít. Ale v době stavby tam žádné ovce nebyly. Tato informace se ke mně dostala až při řešení finálních terénních úprav na konci stavby. Pozemek byl kamenitý, což je běžné u svahů. Nemyslím si, že tam byla ornice. Když jsem viděl výkop, přišel mi hodně kamenitý. Pokud tam nějaká ornice byla, tak maximálně 5 cm. Nedokážu říct, jestli byla nahrnuta zpátky. Profil pozemku jsem vnímal jako běžný svažitý terén – někde drn, někde prohlubeň, ale nic nestandardního. Po výkopových pracích jsem pozemek viděl a vizuálně se mi líbil víc než předtím. Vnímám, že jsme ho uvedli do stavu odpovídajícího původnímu. Geodetické zaměření pozemku bylo provedeno před zahájením prací a také po jejich ukončení. Podélný profil je součástí projektové dokumentace a slouží k určení hloubky uložení potrubí. Rovná čára v profilu neodráží tvar terénu, ale pouze výšku nad potrubím. Jednání s panem , příjmení, probíhala tak, že vznesl nestandardní požadavky nad rámec projektu. Snažili jsme se mu vyhovět, ale dohody často neplatily. Přesto jsme nad rámec projektu realizovali několik úprav: opravili jsme oplocení, provedli zahradnické úpravy, zaplatili jsme zahradníka, obložili jsme koryto vodoteče lomovým kamenem, přestěhovali pokácené dřevo a zpevnili cestu. Tyto vícepráce v hodnotě přes 200 000 Kč zaplatil objednatel – společnost , právnická osoba, . Staveniště jsme vyklidili, chtěli jsme pozemky předat, ale pan , příjmení, je nepřevzal. Dohodli jsme se, že se sejdeme po zimě, pokud by se objevily reklamace. Na jaře 2023 jsme se skutečně sešli a objednali jsme zahradní firmu pana , příjmení, , která provedla dodatečné práce. Ty byly provedeny, ale manželé , příjmení, s nimi nebyli spokojeni. Původní účel pozemku mi nebyl znám. Pozemek jsem viděl až při výkopových pracích, nikoliv v posekaném stavu. Standardně se před stavbou sondy na ověření ornice nedělají – pokud tam ornice je, sejme se, pokud není, není co sejmout. Tady bylo prostředí hodně kamenité. Geodeti zaměřovali terén před stavbou, ale nedokážu říct podrobnosti.“25. Svědek, Anonymizováno, , jméno FO, uvedl: „Znám pana , příjmení, . Kdy jsme se přesně seznámili, si už nevzpomenu, ale vídáme se v podstatě nahodile. Bydlím ve , obec, . Za panem , příjmení, jezdím výjimečně, spíš kvůli těm ovečkám, které pan , příjmení, choval. Přesně si nepamatuju, od kdy, ale vím, že loni jsem mu ovce stříhal. Předtím byla několikaletá pauza, kdy ovce neměli. Před tou pauzou je měli tři nebo čtyři roky a každý rok jsem tam jezdil stříhat. Kolik let ta pauza trvala, si bohužel nevzpomenu. Ale vím, že loni si ovci znovu pořídil a po delší době jsem zase přijel stříhat. Ovce měl ve chlívku pod domem. Měl několik oplůtků, kde se ovce mohly pást. Přepouštěl je mezi ohradami podle toho, kde bylo vypaseno. Já jsem se ale pohyboval jen u toho chlívku, kde jsme ovce stříhali. Na ostatních místech, včetně posledního výběhu u potoka, jsem nebyl. Tu část zahrady jsem nezkoumal. K tomu, jaký byl stav pozemku nebo jaká tam rostla flóra, se nemohu vyjádřit. Kvůli tomu jsem tam nebyl. Důvody, proč ovce v určitém období nechovali, neznám. Fungovalo to tak, že když ovce měli, pan , příjmení, mi zavolal, jestli bych nepřijel stříhat. Když se neozýval, neřešil jsem to. V roce 2024 jsem tam byl po delší době.“26. , jméno znalce, byl vyslechnut jako svědek k tomu, co viděl a vnímal na předmětných pozemcích při provádění sond a nikoliv jako znalec, neboť jako znalec není zapsán u MSp z důvodu ukončení znalecké činnosti (viz bod 6. odůvodnění) a ani nebyl ustanoven soudem. Odborné závěry svědka proto soud nebral v úvahu. V dalším pak vypověděl: „Pana , příjmení, znám, je to kolega z fakulty. Máme kolegiálně-přátelský vztah. Na pozemku jsem byl poprvé, když jsem tam prováděl ty sondy. Při místním šetření jsem zjistil, že se jednalo o výkopové práce, což mi bylo řečeno. Následně byly provedeny reparační práce, tedy práce spojené s navrácením pozemku do původní kvality. Zjistil jsem, že to provedeno řádně nebylo. Výkop byl proveden nestandardně, spodní vrstva byla smíchaná s vegetační vrstvou, s ornicí, a po položení plynovodu byla ta vykopaná zemina – podorniční i orniční – nahrnuta zpátky do výkopu a povrch byl srovnán. Následně proběhlo urovnání povrchu, pravděpodobně výsev a položení rohoží. Provedl jsem celkem sedm sond – tři v řadě v místě výkopu a čtyři nedaleko, mimo výkopové práce, abych ověřil půdní horizont. Zjišťoval jsem, jestli je tam nějaká variabilita, jak vypadá souvrství, jaká je výška ornice, její kvalita, barevnost, struktura, typ podorničí – jestli je kamenitý, jílovitý nebo písčitý. Na základě toho se posuzuje, jak byl výkop proveden a jestli vegetační vrstva odpovídá okolí – barevně, strukturálně, chemicky, fyziologicky. Zjistil jsem, že vrstvy byly promíchané. V sondách byly části, které byly evidentně ornice, a nad nimi podorniční vrstva, která byla typická – barevně světlejší, méně humózní. Ornice se vyskytovala jen v pruzích, nepravidelně, v tloušťce od několika centimetrů do čtyř až pěti centimetrů. V kontrolních sondách mimo výkop byla ornice zhruba do 30 cm, pod ní podorničí, jednoznačně odlišitelné. Sondy jsem dělal na pravé straně výkopu, protože levá strana byla poškozená, šíře zásahu byla asi 15–20 metrů, a sondy by tam byly zkreslené. Dál už to bylo blíže k lesu, kde byl půdní horizont rozdílnější. Chtěl jsem udělat výkopy co nejblíže k výkopu, aby to bylo průkazné. Přesné vedení plynovodu jsem neviděl, projektovou dokumentaci jsem neměl. Vycházel jsem z toho, co mi bylo řečeno a z viditelných zásahů v terénu. Co se týče travního porostu – byl použit Jílek vytrvalý. Jedná se o monokulturní hybridní travinu, která není vhodná pro obnovu lučního porostu, zvláště na svažitém terénu. Takový porost nezajišťuje stabilitu svahu, vyžaduje časté sečení – ideálně každý týden, což je v těchto podmínkách nemožné. Louka se má sekat jednou, dvakrát ročně. Měla být použita směs hluboko kořenicích bylin odpovídající místním podmínkám – půdním, světelným, sklonitosti, okolním porostům. Tato skladba měla být širokospektrální – nejen traviny, ale i byliny. Na vedlejším pozemku byl běžný luční porost, nesrovnatelně jiný než ten jílkový. Rozdíl byl patrný na první pohled – vedle rostla běžná louka s dvouděložnými rostlinami a travami, zatímco na sporném pozemku byl hustý, ale druhově chudý jílkový porost. Takový porost brání přirozenému zarůstání bylinami z okolí. Na místě jsem byl v dubnu 2023 a v dubnu 2024. Při první návštěvě byl porost Jílku hustý, vegetace v plné intenzitě. Při druhé návštěvě to bylo obdobné. Nezaznamenal jsem žádné propady v trávníku, žádný odpad, žádné hromádky posečené hmoty – takže údržba asi probíhala. Druhová skladba však zůstala stejná – stále šlo o monokulturní porost Jílku.“27. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti významné pro rozhodnutí. Důkaz výslechem zahradního specialisty soud neprovedl, protože on nebyl seznámen s původním stavem pozemku a byl najat až v souvislosti se snahou vyjít žalobci vstříc jeho dodatečným požadavkům. Jeho sdělení proto nemohlo objasnit otázku souladu současného stavu se stavem původním. Dále soud z procesní ekonomie nevyhověl návrhu žalobců na provedení znaleckého posudku ohledně nákladů na uvedení do původního stavu, neboť dospěl k závěru, že žalobcům nevznikla škoda v důsledku chování žalované. Současně soud pro nadbytečnost nevyhověl návrhu na odborné zkoumání složení půdy s ohledem na zpochybňování způsobilosti , jméno znalce, z důvodu, že soud má tuto skutkovou otázku za vyřešenou v důsledku svědeckých výpovědí.Právní a skutkové zhodnocení věci28. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Podle § 2913 odst. 1, 2 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

30. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

31. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

32. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

33. Podle § 59 odst. 1 písm. e) zákona č. 45/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni zahájení prací na jaře 2022, provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.

34. Podle § 59 odst. 2 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.

35. Podle § 59 odst. 3 energetického zákona pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

36. Podle § 59 odst. 4 energetického zákona v případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

37. Žalobci v podané žalobě akcentovali porušení smluvní povinnosti na straně žalované, která podle jejich názoru nesplnila povinnost dle dohody o umístění stavby ze dne 21. 3. 2022 (viz bod 3. odůvodnění) uvést předmětný pozemek p. č. , číslo, do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Protože představy žalobců a žalované o splnění dohodnuté povinnosti byly odlišné, odmítli žalobci protokolární předání a převzetí pozemků po provedení stavby a požadují náhradu škody v podobě nákladů potřebných na uvedení pozemku do původního stavu. Soud tato tvrzení posoudil po právní stránce jako porušení smluvní povinnosti podle § 2913 o. z., neboť smluvní úprava obsažená v dohodě ze dne 21. 3. 2022 má přednost před totožnou zákonnou úpravou dle § 59 odst. 4 energetického zákona.

38. Mezi stranami bylo sporné, zda žalovaná splnila či nesplnila povinnost uvést předmětný pozemek p. č. , číslo, do předchozího stavu, což je jeden z předpokladů vzniku práva na náhradu škody. Je zřejmé, že představy stran při výkladu tohoto ujednání jsou odlišné. Žalobci zřejmě i s ohledem na svůj způsob života kladoucí důraz na ochranu přírody a krajiny ovlivněný i odborností žalobce b) působícího jako krajinný inženýr a odborný asistent na FAPPZ ČZU, vykládají termín „uvedení do předchozího stavu“ prakticky doslovně a odlišně od žalované, která naopak chápala obnovení předchozího stavu tak, jak s tím měla zkušenosti v rámci své běžné podnikatelské činnosti. Protože z dokazování nevyplynulo, že by úmysl stran (tj. představa o tom, co znamená uvedení do předchozího stavu) byl při jednání jedné či druhé straně znám nebo o něm musela vědět, vycházel soud podle § 556 odst. 1 o. z. z toho, jak se takovému pojmu obvykle rozumí v běžném životě s přihlédnutím k charakteru, účelu a umístění pozemku, tedy rekultivovat pozemek tak, aby nebyly patrné známky provedených výkopových prací, zemina na svahu byla zajištěna před erozí, pozemek byl biologicky obnoven osetí travinami a zůstal zachován předchozí způsob užívání pozemku.

39. K tomu soud na základě provedených důkazů zkoumal předchozí a stávající stav pozemku, přičemž žalobci namítali nesprávnou konfiguraci terénu (nedostatečně obnovená šikmá rovina v horní části pozemku), odlišné složení půdy v důsledku absence ornice, pokrytí svahu kokosovou rohoží, osetí pozemku monokulturou jílku vytrvalého na rozdíl od původní květnaté lučiny, velké množství velkých kamenů a existence propadlin. Ohledně konfigurace terénu má soud ze svědeckých výpovědí pana , příjmení, a , příjmení, (bod 18. a 19. odůvodnění) a z čestných prohlášení (bod 13. a 14. odůvodnění) za zjištěné, že v horní části pozemku se nacházela šikmina, na které mohli odpočívat ovce. O šikmině hovořil ve své výpovědi i svědek , příjmení, . Tato šikmina je na pozemku i v současné době, jak bylo zjištěno při místním šetření. Přesný původní rozměr šikminy nebyl v řízení prokázán, avšak stávající šikmina byla podle soud žalovanou zhotovena v rozsahu zcela využitelném a dostatečném pro odpočinek ovcí, jejichž chov žalobci na pozemku avizují. V této části proto soud žádné porušení povinnosti na straně žalované neshledal.

40. Pokud jde o pokrytí svahu kokosovou rohoží, která podle žalobců znemožňuje spásání trávy ovcemi a hrabání listí, tak položení této rohože je v souladu s projektovou dokumentací (bod 11. odůvodnění), která byla podkladem pro stavební povolení. Jejím účelem je zajištění svahu před erozí půdy do doby, než nová vegetace svah zpevní a rohož se rozpadne. Rohož je tedy součástí samotné stavby, k níž se žalobci mohli vyjádřit v průběhu stavebního řízení a její položení na pozemku je nutno chápat jako podmínku pro úspěšnou kolaudaci a nikoliv jako nesplnění povinnosti uvést pozemek do předchozího stavu, jejímž účelem snaha o minimalizaci zásahů do vlastnického práva žalobců. Ani tento požadavek žalobců proto není důvodný a nezakládá porušení povinnosti žalované. Ostatně sekání trávy na pozemku křovinořezem (viz způsob sekání provozovaný svědkem , příjmení, ) nebrání ani osazení rohože.

41. Po ukončení stavby došlo k osetí svahu jílkem vytrvalým. Žalobci tvrdili, že původní složení louky bylo odlišné, neboť se tam nacházelo značné množství různých bylin a květin. Toto původní složení louky měly potvrdit čestná prohlášení, které skutečně hovoří o pestré luční květeně, ovšem z prohlášení není nijak zřejmé, k jakému datu se tento stav vztahuje. Stejně tak výpovědi pana , příjmení, a , příjmení, hovoří obecně o lučním kvítí. Naproti tomu fotografie pořízené žalovanou těsně před zahájením prací v rámci pasportizace zobrazují neudržovanou a značně zarostlou louku, na které jsou luční květy viditelné pouze v minimálním rozsahu. Absenci lučního kvítí či jeho zanedbatelný rozsah zmínili ve výpovědích také svědci , příjmení, a , příjmení, . Je možné, že v důsledku přerostlé trávy nebyly květy dostatečně viditelné, nicméně pro posouzení naplnění povinnosti ze strany žalované je rozhodující, jak právě žalovaná vnímala stav pozemku, který měla uvést do předchozího stavu. V tomto se soud na základě pořízených fotografií (bod 8. odůvodnění) ztotožňuje s tvrzením žalované, že pozemek byl zarostlý především vysokou trávou a neudržovaný. Její následné kroky při obnově pozemku, kdy v rámci nového osetí pozemku zvolila běžnou monokulturu jílku vytrvalého, který je častou součástí osiva určeného pro rychlé zatravnění, nelze při absenci konkrétního smluvního požadavku žalobců na druh vegetace při obnovení pozemku hodnotit jako porušení povinnosti uvést pozemek od předchozího stavu, neboť ten je třeba obecně chápat jako povinnost pozemek osít a nechat znovu zarůst. Jednalo se přitom o pozemek u lesa stranou od hlavního domu žalobců, značně zarostlý, neudržovaný a ze strany žalobců bez bližšího upřesnění, za jakým účelem má být pozemek nadále užíván.

42. Při místním šetření soud shledal, že se zde nacházejí nevysbírané větší kameny, zčásti pod rohoží a zčásti mimo ni. Soud při obchůzce pozemku vnímal tyto kameny jako zcela přirozenou a nedílnou součást neudržovaného pozemku nacházejícího se prakticky v lese, přičemž tyto kameny nečinily žádnou významnou překážku pro pohyb na dotčeném pozemku a nepředstavovaly ani nebezpečí úrazu nad míru přiměřenou poměrům při zachování běžné opatrnosti. Potíže při pohybu a jisté nebezpečí představoval spíše prudký svah. Za zcela absurdní pak soud považuje námitku žalobců, že kameny představují nebezpečí pro ovce, které mají žalobci v úmyslu na pozemku chovat, a to jednak pro nahodilý výskyt těchto kamenů a dobrou schopnost ovcí se pohybovat i v těžším terénu. Z fotografií pořízených v průběhu stavebních prací je navíc zřejmé, že zemina v daném místě je charakteristická větším množstvím kamenů, což odpovídá podhorskému rázu pozemku. Ostatně sbírání opakovaně se vyskytujících kamenů již po několik generací potvrzují i čestná prohlášení. Při absenci konkrétního smluvního požadavku žalobců vysbírání kamenů při obnovení pozemku (například z důvodu potřeby sekat pozemek kosou) nelze hodnotit tento úkon žalované jako porušení povinnosti uvést pozemek od předchozího stavu, neboť ten je třeba obecně chápat jako povinnost pozemek zarovnaný v původní výšce a sklonu bez známek provedených výkopových prací. S tím souvisí i mírná prohlubeň ve spodní části pozemku, kterou soud nevnímal jako nepřirozenou nerovnost, která neodpovídá původnímu vzhledu a funkci daného pozemku. Ostatně ani nebylo prokázáno, že by se na pozemku žádné prohlubně před započetím stavebních prací nevyskytovaly a naopak svědek , příjmení, potvrdil, že na pozemku se vyskytovaly prohlubně po vykácených stromech.

43. Poslední námitka se týkala odlišného složení vrstvy půdy, kdy žalovaná údajně neprovedla skrývku ornice, tuto neodložila stranou a nepoužila ji při zasypání výkopu tak, aby se nacházela v horní vrstvě terénu v odpovídajícím množství. K prokázání této skutečnosti soud provedl listinný důkaz v podobě odborného vyjádření , jméno znalce, a jeho svědeckou výpověď, přičemž tato se podstatně liší od svědeckých výpovědí p. , příjmení, , , příjmení, , , příjmení, a , příjmení, , kteří uvedli, že ornice se ve vrchní vrstvě nacházela pouze v minimálním rozsahu. Soud se v tomto přiklonil ke svědeckým výpovědím osob, které na místě byly v době výkopových prací a situaci osobně vnímaly v daném okamžiku a realitě a jejich svědectví se vzájemně shodují. Naproti tomu výkopové práce , jméno znalce, probíhaly ex post, přičemž ani není zřejmé, zda provedené sondy kopírují osu položeného potrubí ve výkopu, neboť , jméno znalce, neměl přesné informace o poloze potrubí. Sondy ani nebyly tak hluboké, že by odhalily alespoň hrázku z pytlů, pískový obsyp potrubí či alespoň položenou žlutou výstražnou pásku. Není proto průkazné, že by sondy byly provedeny na odpovídajících místech, kde výkopové práce probíhaly. Žádné sondy prokazující stav půdní vrstvy před zahájením stavebních prací provedeny nebyly. Skutečnosti, že se na pozemku nacházela pouze minimální vrstva ornice by napovídalo i zjištění , jméno znalce, , že ve výkopech nějakou ornici zaznamenal, avšak pouze ve vrstvě cca 5 cm. Pokud by skutečně v terénu bylo tvrzených 30 cm ornice (viz odborné vyjádření , jméno znalce, v bodě 5. odůvodnění), pak by zřejmě ornice ve výkopu byla ve větším množství než 5 cm, byť nikoliv na povrchu. Soud při místním šetření nedohledal ani , jméno znalce, tvrzené prohlubně větší než 25 cm a k hodnověrnosti tvrzení , jméno znalce, nepřispělo ani jeho provinění v podobě zkresleného znaleckého posudku, pro které byl vyškrtnut ze seznamu znalců. Proto vzal soud za hodnověrnější tvrzení ostatních svědků, byť se jedná zčásti o zaměstnance žalované a z nich vycházel při posouzení skutkového stavu. Nelze ani přehlédnout, že pozemek mají žalobci v úmyslu použít k chovu ovcí, nikoliv k zemědělskému pěstování plodin. Předpokládaný způsob využití pozemku proto není slabou vrstvou ornice ohrožen či znemožněn. Ostatně , jméno znalce, ve svém vyjádření v bodě 5. odůvodnění popsal podle BPEJ předmětnou půdu jako produkčně málo významnou s bodovou výnosností 18 a třídou ochrany IV., což značí pro zemědělství postradatelnou půdu s omezenou ochranou. Povinnost provést skrývku ornice a její navrácení do výkopu je stanovena i v povolení stavby ze strany stavebního úřadu (bod 10. odůvodnění), žádné porušení této povinnosti ze strany příslušných státních orgánů však nebylo v řízení prokázáno. Soud tedy uzavírá, že nedostatečné vrácení ornice po provedených výkopových pracích nebylo bez pochybností prokázáno a ani v tomto směru nedošlo k porušení povinnosti na straně žalované.

44. Pokud jde o námitky, že žalované nedodržela normy ČSN, které podle žalobců představují běžný standard pro terénní a vegetační úpravy v krajině, od kterého by se žalovaná neměla při provádění prací odchýlit, pak je třeba poukázat na skutečnost, že tyto normy nejsou podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. právně závazné. Výjimkou by byl případ, pokud by na ně bylo ve smlouvě nebo v zákoně přímo odkázáno. Protože si strany ve smlouvě závaznost těchto norem nesjednaly, nelze k nim přihlížet při posuzování porušení sjednaných povinností.

45. Při rozhodování daného sporu před soudem spočíval úkol, do jaké míry chránit vlastnické právo žalobců s jejich akcentací na ekologické, odborné a estetické vnímání svého životního prostředí stojícím v konfliktu s legitimním očekáváním žalované vycházejícím z uzavřené smlouvy při provádění běžné podnikatelské činnosti s prolínajícími prvky veřejného zájmu v podobě zajištění dodávky plynu. S ohledem na smluvní charakter tohoto závazku si lze představit, že žalobci by své představy (např. požadovaný druh osiva, vysbírání kamenů z důvodu sekání pozemku kosou, přesná konfigurace pozemku z důvodu zachování místa pro přístřešek pro ovce a další) v rámci předsmluvního jednání řádně a srozumitelně vysvětlili žalované, která by následně měla na výběr, zda na tyto požadavky přistoupí či nikoliv a podle toho by byla posuzována její povinnost k uvedení pozemku do předchozího stavu. V této souvislosti soud odmítá příměr k adhezním smlouvám, který žalobci prezentovali v závěrečném návrhu, když z emailové dokumentace je zřejmé, že mezi stranami probíhala čilá jednání o znění smlouvy a v tomto směru byli aktivní především žalobci, přičemž žalovaná některé jejich požadavky do smlouvy zapracovala. Nebylo ovšem její povinností přijímat všechny požadavky žalobců ani zdůvodňovat, proč některé požadavky nebude přijímat. Mezi stranami tak probíhal běžný kontraktační proces, přičemž závěrečné upozornění ohledně možného vyvlastnění nelze požadovat za nepřiměřený nebo nelegitimní nátlak, ale pouze odkaz na další možný postup. V daném případě však žalobci žádné upřesňující požadavky při uzavírání smlouvy neuvedli, a proto žalovaná oprávněně vnímala svou povinnost uvést pozemek do předchozího stavu tak, jak je to běžné ve většině obdobných pozemků. K tomu soud připojuje svůj postřeh z ohledání na místě samém, kdy situaci a stav pozemku vnímal jako zcela běžnou, standardní a nevybočující z představy, jak má pozemek po ukončení výkopových prací vypadat. Z charakteru pozemku, z jeho umístění a stavu ke dni započetí stavebních prací nelze obecně dovodit žádné speciální požadavky na vegetaci či konečné úpravy a současný stav dle soudu odpovídá stavu na fotografiích pořízených v rámci pasportizace. V tomto smyslu nelze ani opomenout požadavek na předvídatelnost újmy, který § 2913 o. z. obecně zahrnuje do příčinné souvislosti. Bez bližšího upřesnění požadavků žalobců tedy nemohla žalovaná předjímat, že žalobci nebudou s konečnou úpravou spokojení. Pokud strana nemůže určité riziko předvídat, neměla by později nést povinnost k náhradě újmy, která pochází z takového rizika (srov. rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudu 1 Ob 587/84). Relevantním okamžikem, k němuž se posuzuje předvídatelnost, je okamžik uzavření smlouvy.

46. Soud tedy uzavírá, že na straně žalované nedošlo k porušení smluvní povinnosti, proto nevznikl žalobcům nárok na náhradu škody a žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.Náklady řízení47. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 10 úkonů právní služby po 9 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 3x písemný úkon ve věci, účast na jednání a ohledání 3. 4. 2025 přesahující 2 hodiny, účast na jednání 13. 5. 2025 přesahující 6 hodin, jednání 23. 5. 2025 včetně přednesu závěrečných návrhů - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025).Dále žalované náleží podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 475/2024 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 4 571 Kč za 3 cesty osobním automobilem z , obec, do , obec, a zpět dle následující tabulky.datumdélkaspotřeba l/kmpohonné hmotycena pohonných hmotnáhrada za použití vozidlacelkem3. 4. 2025190 km6,2BA 9535,80 Kč5,80 Kč1 523,70 Kč13. 5. 2025190 km6,2BA 9535,80 Kč5,60 Kč1 523,70 Kč23. 5. 2025190 km6,2BA 9535,80 Kč5,60 Kč1 523,70 KčK nákladům na straně žalovaných patří i náhrada za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 3 000 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) a náhrada 21 % DPH ve výši 21 634,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činí náklady na straně žalované 124 655,40 Kč a žalobci jsou povinni nahradit je žalované společně a nerozdílně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

48. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.