6 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen titul jméno příjmení advokátkou se sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupena titul jméno příjmení příjmení advokátkou se sídlem adresa , obec - část obce o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemku [parcelní číslo], vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [příjmení], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náklady řízení ve výši 21 780 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady řízení, které budou vyčísleny samostatným usnesením 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal určení, že je vlastníkem ve výroku uvedených nemovitých věcí. Tvrdil, že daroval žalované předmětné nemovitosti smlouvou ze dne [datum]. Zároveň byla ve smlouvě sjednána služebnost v podobě doživotního výlučného a bezúplatného užívání předmětných nemovitostí ve prospěch žalobce. Žalobce tak učinil v úmyslu zajistit, aby v budoucnu přešlo vlastnické právo na [jméno] [příjmení], syna žalované, když jeho otci před smrtí slíbil, že se postará jak o žalovanou, tak jeho syna. Po uzavření darovací smlouvy vše fungovalo bez problémů až do podzimu 2019, konkrétně konec září a začátek října, kdy žalovaná začala žalobci bránit v nerušeném užívání nemovitosti a žalobce mohl užívat pouze jednu místnost. Dále žalovaná vystěhovala a zřejmě zlikvidovala původní nábytek a obrazy, k nimž měl žalobce citový vztah od útlého dětství. V místnosti zbyl pouze stůl, kanape a postel. Žalobkyně tedy znemožňuje výkon práva odpovídající dohodnuté služebnosti. Dále žalobce společně s panem [příjmení] zjistil, že se nezl. [jméno] začíná chovat zvláštně a reaguje neuroticky a chlapec v rozhovoru s ním uvedl, že se k němu babička chová nepatřičně, což hraničilo se zneužíváním. [jméno] žalobce považuje za osobu sobě blízkou. Když to chtěl probrat s žalovanou, tak vše popřela a odmítla to řešit. Oznámil to proto ve škole a paní ředitelka předala věc k šetření policii. Tímto svým chováním se žalovaná dopustila hrubé nedbalosti vůči osobě žalobci blízké. Od té doby žalovaná neumožnila žalobci jakýkoliv styk s nezletilým. Jednání žalované žalobce negativně zasáhlo natolik, že odstoupil od darovací smlouvy dne 9. 9. 2020, které bylo žalované doručeno 14. 9. 2020. I přes toto odstoupení žalovaná nijak nereagovala a nesepsala souhlasné prohlášení o změně vlastnického práva. Jedinou reakcí žalované byla dohoda o narovnání, kde změna vlastnictví ve prospěch žalobce byla podmíněna zaplacením částky 300 000 Kč, což je v rozporu s dobrými mravy za situace, kdy ke změně vlastnického práva došlo ex lege. Žalovaná nemovitost ani neudržuje a nechová se s péčí řádného hospodáře, aby na nemovitosti nevznikala žádná škoda. V průběhu prvního jednání rozšířil žalobce své žalobní tvrzení tak, že třetím důvodem odvolání daru bylo znemožnění užívání nemovitosti v [obec], kde měl žalobce sídlo svého podnikání. K tomu uvedl, že předmětem podnikání jeho společnosti [právnická osoba] jsou investiční dodávky výkonové elektroniky a v [obec] měla společnost kancelář a sklad náhradních dílů a materiálu, přičemž s ohledem na charakter podnikání je třeba mít k tomuto materiálu nepřetržitý přístup v případě akutního výjezdu. Žalobce měl k uvedeným prostorům uzavřenou nájemní smlouvu s žalovanou ze dne 1. 9. 2015 včetně Dodatku č. 1 ze dne 1. 6. 2017 a Dodatku č. 2 ze dne 18. 12. 2018. Na nátlak žalované byl žalobce nucen nájemní vztah ukončit ke dni 30. 6. 2020, kdy byly prostory vyklizeny. Byl mu ponechán pouze dálkový ovladač od garáže a klíče od prádelny, kterou musel procházet do kanceláře. Nemohl proto užívat sociální zařízení v domě a přijímat klienty v kanceláři důstojnou formou.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala darování předmětných nemovitostí, ale zpochybnila, že by jednala nebo se chovala tak, aby žalobci vzniklo právo dar odvolat. Nezl. [jméno] není osobou blízkou žalobci a není možné, aby jeho újmu pociťoval žalobce jak svou. Pomluva babičky o zneužívání [jméno] byla lživým tvrzením a orgány činné v trestním řízení věc odložily. Nad to žalobce vyčítal nevhodné chování matce žalované a nikoliv žalované jako obdarované, která vůči svému synovi ničeho nedopustila. Tvrzení o znemožnění užívání nemovitosti jsou účelová, nepotvrzená a lživá.

3. Ke zjištění skutkových okolností případu soud provedl následující důkazy.

4. Výpisem z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník pozemků p. č. St. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Věcné břemeno doživotního užívání k pozemkům p. č. St. [číslo] a [parcelní číslo] je zapsáno ve prospěch žalobce z titulu smlouvy ze dne [datum].

5. Smlouvou ze dne 14. 7. 2017 je prokázáno, [anonymizováno] [role v řízení] jako dárce daroval žalované jako obdarované pozemky p. č. St. [číslo] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [katastrální pracoviště]. Současně bylo ve prospěch žalobce zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání celé nemovitosti.

6. Dopisem ze dne 9. 9. 2020 žalobce odvolal dar v podobě pozemků p. č. St. [číslo] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedl, že na nemovitostech v [obec] [anonymizováno] poměrně lpí, neboť ji kupovali jeho rodiče, když se narodil. Jezdil tam od malička, užívá ji a chtěl by ji užívat i nadále. Rozhodl se svůj dar odvolat, protože žalovaná se k němu zachovala a opakovaně chová v rozporu s dobrými mravy. Nejhorší je, že se opovrženíhodným způsobem chová vůči svému synovi, k němuž má žalobce vztah jako ke svému vlastnímu vnukovi. Toto chování jí nemůže prominout. Dále uvedl, že mu žalovaná začala na podzim 2019 – říjen znemožňovat nerušené užívání nemovitosti a nyní užívá pouze 1 místnost. Zjistil, že byl prakticky vystěhován a zlikvidován původní nábytek, ke kterému měl vztah od útlého dětství. V místnosti, kterou užívá, zbylo pouze kanape, psací stůl a postel. Dalším důvodem odvolání daru bylo zjištění, že [jméno] se začal chovat zvláštně a je patrné, že reaguje neuroticky a je pod tlakem. Při náhodném rozhovoru se svěřil, že se k němu jeho babička chová nepatřičně, což hraničí se zneužíváním. Když to chtěl se žalovanou řešit, odmítla to. V takovém chování žalované spatřuje žalobce nevděk a hrubou nedbalost vůči osobě žalobci blízké, a to k [jméno], když celou tuto choulostivou věc žalovaná neřeší. V reakci na toto obvinění začal být žalobce perzekuován například tím, že mu bylo znemožněno užívat kanceláře v [obec] a musel odevzdat klíče od kanceláře a ovladač od garáže, čímž mu bylo znemožněno podnikání. V uvedeném chování spatřuje žalobce rozpor s dobrými mravy, kterým bylo žalobci ublíženo a její chování vůči [jméno] se týká i žalobce, protože se formou účastenství podílela na spáchání jiného nemravného skutku, který žalobce pociťuje jako svou újmu. Z poštovní dodejky je zřejmé, že [role v řízení] převzala písemnost [datum].

7. Podle screenu stránky internetového bazaru pan [jméno] [příjmení] nabízel k prodeji staré skříně, židle, komody, truhly, bar, herbář, noční stolek, podnos, pokladnici, zdobený rám a dózy.

8. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 1. 9. 2015 se žalovaná jako pronajímatel a společnost [právnická osoba] jako nájemce dohodli na pronájmu kanceláře v budově [adresa], skladových a pracovních prostor v budově na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Předmětem nájmu bylo i povolení užívání soukromé komunikace k pronajatému objektu ležící na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo] a užívání 1 parkovacího stání na pozemku p. [číslo] Cena nájmu činila 30 000 Kč měsíčně a doba nájmu byla sjednána od 1. 9. 2015 do 31. 12. 2025. Za nájemce smlouvu podepsal žalobce jako jednající jednatel. Podle Dodatku č. 1 ze dne 1. 6. 2017 bylo nájemné navýšeno na 40 000 Kč a předmět nájmu byl upraven tak, že bylo vypouštěno užívání skladových prostor na pozemku [parcelní číslo] a místo jednoho stání bylo povoleno parkovací stání pro tři vozidla. Dodatkem č. 2 ze dne 28. 5. 2018 se strany dohodly na ukončení nájemní smlouvy ke dni 31. 5. 2018. Podle předávacího protokolu ze dne 31. 5. 2018 došlo k tomuto dni k předání pronajatých prostor pronajímateli. Dodatkem č. 2 ze dne 18. 12. 2018 bylo zvýšeno nájemné za pronájem nemovitých věcí na částku 48 000 Kč, a to od 1. 1. 2019.

9. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 20. 5. 2018 se žalovaná jako pronajímatel a společnost [právnická osoba] jako nájemce dohodli na pronájmu vypsaných movitých věcí za cenu 40 000 Kč měsíčně. Doba nájmu byla sjednána od 1. 6. 2018 do 31. 12. 2019. Za nájemce smlouvu podepsal žalobce jako jednající jednatel. Podle Dodatku č. 1 ze dne 18. 12. 2018 bylo nájemné navýšeno na 48 000 Kč, a to od 1. 1. 2019. Dodatkem č. 2 ze dne 18. 12. 2019 se strany dohodly na ukončení smlouvy ke dni 31. 12. 2019 a vrácení movitých věcí pronajímateli. K tomu došlo podle předávací protokolu dne 31. 12. 2019. 10. [anonymizována tři slova] byli jednateli společnosti [právnická osoba] v době od 23. 10. 2018 do 29. 4. 2020 žalobce a žalovaná s tím, že každý jednatel zastupoval společnost samostatně. V uvedeném období byla žalovaná rovněž společnicí společnosti. Žalobce je společníkem a jednatelem společnosti od roku 2009. Sídlo společnosti je od 7. 4. 2009 na adrese [adresa].

11. Podle výpisu z živnostenského rejstříku bylo sídlo provozovny společnosti [právnická osoba] od 9. 11. 2016 na adrese [adresa žalované]. Od 16. 4. 2020 je adresa provozovny [ulice a číslo], [obec].

12. Listinou ze dne 27. 9. 2019 je doloženo předání dálkového ovladače a klíčů od vchodu do prádelny a kanceláře s poznámkou, že od 27. 9. od 17 hod. není umožněno v rámci platné nájemní smlouvy používat zázemí v podobě hygienického zařízení. Listina je opatřena podpisy žalobce a žalované.

13. Podle listiny ze dne 21. 10. 2019 byly odevzdány klíče od pronajatých prostor (od branky a vstupu do pronajatého prostoru). Dálkový ovladač od garážových vrat zůstává v držení žalobce. Prostory jsou dále přístupné pouze po předchozím souhlasu pronajímatelky. Listina je opatřena podpisy žalobce a žalované.

14. Policie ČR v návrhu na založení č. j. KRPS-265384-9/ČJ-2019-010271-POZNAT ze dne 11. 12. 2019 uvedla, že ředitelkou Základní školy [obec] bylo předáno oznámení žalobce, který upozornil na změnu chování nezletilého [jméno] [příjmení] způsobené zneužíváním. V návrhu je odkaz na úřední záznam o podání vysvětlení ze strany žalobce, který poukázal na zvláštní chování nezletilého především tehdy, když se nezletilý vrátí od prarodičů - rodičů žalované. Někdy v měsíci září 2019 si žalobce všiml, že se matka žalované snaží jeho a p. [příjmení] odstavit od dřívějších osobních kontaktů. Podle p. Chvojky mu Matyáš vyprávěl, že ho babička tahá za pindíka, když jdou spát. Pan [příjmení] při podání vysvětlení sdělil, že si všiml, že je [jméno] po návratu od babičky rozhozený a chvíli trvá, než se srovná a zase fungují jako kamarádi. V září 2019 si s [jméno] povídal a ten mu řekl, že když jde u babičky spát, tak mu na něho šahá a mačká. Tento rozhovor si nahrál na telefon. Řekl to žalované a ta to řešila s [jméno] a svými rodiči. Matyáš již nic takového nezopakoval, vše se otočilo proti p. [příjmení], který se musel ze společné domácnosti odstěhovat. V úředním záznamu o podání vysvětlení žalovaná uvedla, že [jméno] se narodil v roce 2011 a na žalobce se tehdy mohla spolehnout, pomáhal jí. Proto žalobce brali na společné výlety, rodinné oslavy apod. V roce 2016 otec [jméno] zemřel a žalobce byl žalované i jejímu synovi nadále oporou. V srpnu 2017 se seznámila s p. [příjmení], který se k ní nastěhoval, začal pracovat ve firmě a s žalobcem začal řešit jejich soukromé záležitosti. Pro neshody se žalovaná s p. [příjmení] rozešla v srpnu 2019 a v září 2019 se p. [příjmení] odstěhoval. [jméno] [celé jméno žalované] jako matka žalované při podání vysvětlení uvedla, že žalobce byl součástí rodiny žalované, společně s nimi bydlel, jezdil na výlety apod. Žalobce nemá svou rodinu a žalovaná s manželem se o něj starali. Takto zůstalo i po smrti manžela žalované. Fungovalo to do doby, než se žalovaná seznámila s p. [příjmení], který začal pracovat ve firmě a sblížil se s žalobcem. Chování pana [příjmení] následně začalo být majetnické, zjišťoval informace o minulosti žalované a snažil se ji odstavit od okolí. Tím začaly neshody, které vyvrcholily v září 2019, kdy p. [příjmení] řešil s [jméno] chování babičky, že mu tahá fimfulína. Tehdy žalovaná vztah s p. [příjmení] ukončila. Vyslechnut byl rovněž nezletilý, který uvedl, že ho nikdo nemačká ani netahá. V návrhu je rovněž odkaz na psychologické vyšetření nezletilého ze dne 17. 7. 2019, ve které je poukazováno na poruchu pozornosti s projevy hyperaktivity, pomalé myšlenkové pochody, výpadky koncentrace a rychle nastupující únavu. Velká míra přetížení nervové soustavy vede ke stereotypním činnostem nezletilého, které mu umožňují vypnutí hlavy a jsou pro něj relaxací. Vyhodnocením výslechů a dalších skutečností dospěl policejní orgán k závěru, že nebylo prokázáno zneužívání nezletilého jinou osobou. Změna chování nezletilého je vysvětlena závěry dětského psychologa.

15. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že jeho zájmem je, aby žalobce jakožto kolega a přítel nepřišel o místo, kde vyrostl. Je rovněž bývalým přítelem žalované. V době darování nemovitosti oba účastníky neznal. Později se dozvěděl, že po darování měla být nemovitost zrekonstruována a všichni tam měli společně jezdit. Poslední dva roky, kdy se jeho vztah s žalovanou rozpadl, tam jezdil pouze s žalobcem. Nemovitost mohli s žalobcem užívat celou včetně pozemků, ale žalovaná je omezovala tím, že jednou tam jet mohli, jindy ne. Klíče měli svědek a žalovaný k dispozici. Svědek tam jezdil s žalovanou od září 2017, v roce 2019 – 2020 už jenom s žalobcem, žalovaná za nimi nikdy nepřijela. Jen jednou při náhodné návštěvě svědka a žalobce tam potkali žalovanou, která je ve dveřích požádala, aby do nemovitosti nechodili, protože tam je kominík. To bylo v říjnu 2021. Žalobci také vadily úpravy podlah a nábytku. Sám žalobci pomáhal se stavebními a udržovacími pracemi, taky vyměňovali a likvidovali starý nábytek. Některé věci z chalupy pak po domluvě s žalobcem prodávali přes internetový bazar. Žalovaná v chalupě znehodnotila dřevěnou podlahu, kterou poškrábala v roce 2017 nebo 2018. Vztah žalobce k [jméno] byl velmi kladný a dobrý. Vídali se spolu denně od rána do večera do narození [jméno]. Viděl k tomu fotky a videa, ze kterých byl zřejmý jejich vzájemný vztah předtím, že se s nimi svědek seznámil. Osobně viděl, že se k [jméno] žalobce choval jako děda. Bral ho na výlety, vodil ho a vyzvedával ze školky. I [jméno] se k žalobci choval úžasně. Po čase se začal [jméno] vracet domů nešťastný, neurotický a nechtěl z domu odjíždět. Když se na to začal svědek vyptávat, takto nikdo z rodiny neměl zájem řešit, přestože pořídil dvě nahrávky [jméno], na kterých uvedl, že ho babička – matka žalované, osahává. Pak se o to na základě informace od žalobce začala zajímat škola, která dala podnět policii. Nahrávky jim neposkytl, pouze zprostředkoval informaci, že k tomu má docházet. Co je svědkovi známo, tak se nic neprokázalo. Žalovaná se k uvedeným informacím stavěla s velkým odporem a nelíbilo se jí to. Co se týče podnikání společnosti [právnická osoba], tak veškeré díly a materiál byly uskladněny v [obec], a to prostorách celé nemovitosti včetně obytných místností. V druhé polovině roku 2019 již žalovaná přístup do nemovitostí v [obec] omezila a museli postupně prostory vyklidit. Pro společnost to znamenalo, že si nemohla přijet pro náhradní díly, ale byly přes SMS nebo telefonicky určeny hodiny a dny, od kdy do kdy mohla. Lhůta, do kdy se měla společnost odstěhovat z [obec], nebyla s ohledem určitý přátelský vztah pevná, člověk tam mohl přijet prakticky kdykoliv. Až později s ohledem na výkyvy chování žalované bylo stanoveno vyklizení do konce června nebo července 2020. Požadavek k vystěhování souvisel s šetřením ohledně zneužívání [jméno]. Na odvolání daru žalovaná reagovala tak, že chtěla nemovitost žalobci prodat za částku 2 000 000 Kč O tom mu řekl žalobce.

16. Svědek [jméno] [příjmení] soudu sdělil, že byl dva roky od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 zaměstnán u žalobce a žalovanou zná od vidění, kdy se potkali asi třikrát za dva roky. Ohledně užívání nemovitosti v [obec] [anonymizováno] uvedl, že tam žalobce jezdil s panem [příjmení]. Měl klíče od objektu a občas si stěžoval, že si to takhle nepředstavoval a nemůže na chalupu jezdit podle svého, ale musí se nejdřív s žalovanou dohodnout, kdy tam může jet. V chalupě spal na půdě v jedné místnosti, jinak se pohyboval po celém domě.

17. Svědek [jméno] [příjmení] se s žalobcem zná od dětství a navštěvoval ho na chalupě v [obec], když tam žalobce pobýval. Svědkovi je známo darování chalupy žalované a zprostředkovaně ví také o tom, že žalobce požaduje dar zpět z důvodu nevhodného chování žalované, z jejíž strany docházelo k naschválům a pomstám, začala mu odprodávat nějaký nábytek, další nábytek vystěhovala z přízemí do patra, kam je obtížný přístup po příkrých schodech. Pro žalobce, který má oční vadu, je to dost zásadní problém. Nahoře ani není možnost vytápění. V přízemí je pak umístěná toaleta, kam musí žalobce scházet po schodech z patra. Kdo odstěhoval postel a další věci do patra, to svědkovi není známo. Neví, proč si žalobce nemůže přízemí opět upravit podle sebe. Žalovanou tam nikdy neviděl a nikdy se s ní nesetkal. Neví, kdo věci z chalupy odvezl a kdo je následně prodával. Žalobce ho pouze informoval, že nějaké věci z chalupy zmizely. Po nahlédnutí na internetový bazar svědek poznal některý nábytek, který dříve byl v chalupě. Kromě tohoto nábytku nabízeného k prodeji byl na chalupě ještě další nábytek, který tam již není. Zmizelo i nějaké nádobí. V roce 2019 nebo začátkem roku 2020 měl žalobce rovněž problémy v podnikání, protože se svědka ptal na nějaké prostory k uskladnění nábytku apod.

18. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnán u žalobce. Do [obec] jezdil sporadicky, měli tam sklady, kancelář a sídlo firmy. Vše fungovalo, až před třemi lety začaly problémy. Žalovaná odebrala žalobci klíče od garáže, kde byl sklad náhradních dílů. Chtěla být vždy u toho, když tam žalobce půjde. Svědek tam vždy chodil s žalobcem. Bývalo tedy problematické se do skladu a kanceláře dostat. Asi to bylo kvůli trestnímu oznámení, o kterém řekl svědkovi žalobce. Jinde než v [obec] společnost sklady neměla. Do kanceláře občas přišli i obchodní partneři, ale jak často to bylo, není svědkovi známo. Při takových schůzkách je třeba nahlížet do technických výkresů a mít k dispozici počítač. Společnost prováděla dodávky a servis elektrozařízení a v [obec] měla uskladněné vše pro svou činnost. Po odevzdání klíčů a ovladače od garáže se vždycky musela shánět žalovaná, aby je pustila dovnitř pro materiál. Přístup tam měli pouze skrze žalovanou, což bylo nevýhodné v případě nutných servisních prací třeba v teplárnách, kdy to většinou spěchá. Někdy se takové úkony musely odložit, protože se žalovaná nesehnala. Kolik zakázek bylo takto dotčeno, není svědkovi známo. Svědek tam nárazově jezdil, když bylo potřeba a žalobce ho zavolal. Jaké jednání s žalovanou tomu předcházelo, to mu není známo. Svědkovi se nikdy nestalo, že by ho do [obec] nepustili, protože tam chodil s žalobcem. Společnost pak dlouhou dobu sháněla jiné prostory, ale nemohla nic sehnat. V kanceláři měl žalobce archiv zakázek, dokumentaci a kancelářskou techniku. Zpočátku žalobce užíval celou nemovitost, ke konci již byly problémy dostat se i do kanceláře. Nyní má společnost sklady v [obec], kde to je menší a je tam problém s elektrickou přípojkou. V roce 2019 měla společnost dva zaměstnance, svědka a p. [příjmení]. 19. [jméno] [celé jméno žalované] soudu sdělila, že je matkou žalované. Žalobce zná z minulosti, v současné době ho nemusí vidět, protože napáchal spoustu zla, bolesti a špíny. K [jméno] se žalobce choval tak, že ho vyzvedával a vodil do školky, občas jel s [jméno] a jeho rodiči na výlet. Později napomáhal panu [příjmení] ve strašení [jméno], když vyvolávat hádky a [jméno] se budil ze spaní a plakal. Charakterní citový a upřímný vztah k němu podle svědkyně neměl. Od doby, kdy se [jméno] s žalobcem nevídá, tak si nezletilý na žalobce nevzpomněl. Osobně neviděla, že by žalobce [jméno] bil nebo mu vyhrožoval. K tomu docházelo ze strany p. [příjmení], žalobce se snad choval slušně. K údajnému zneužívání [jméno] uvedla, že pan [příjmení] nahrál [jméno] na mobilní telefon, že ho babička zneužívá. Nahrávku nikdy neviděla. Potom když žalobce a p. [příjmení] vyklízeli prostory v [obec], vnikl p. [příjmení] do domu a znovu nahrával [jméno] a chtěl přiznání, že je zneužíván. Případ byl policií uzavřen jako neopodstatněný. Žalovaná obvinění zpochybnila a postavila se za svědkyni. Při výslechu na policii podezření odmítla jako nesmysl a šla s [jméno] i k výslechu u psychologa. [jméno] nyní žije u svědkyně v [obec]. Při darování se žalovaná s žalobcem dohodli, že to tam uvede do obyvatelného stavu a začne tam jezdit i s manželem panem [příjmení]. Dost se tam všichni nadřeli včetně svědkyně a jejího manžela. Žalovaná renovovala původní nábytek, který dala vylouhovat a přivézt zpátky. V současné době nemovitost užívá hlavně p. [příjmení] a žalobce, mají přístup do celé chalupy. Neumožní, aby tam přijel někdo jiný. Vylouhovaný nábytek rozštípali nebo prodávali. Žalovaná tam nemá absolutně přístup. Není si vědoma, že by žalovaná odvezla nějaký nábytek. Bez vědomí žalobce žalovaná nikdy nic neudělala. Je jí pouze známo, že nějaký nábytek byl v garáži v [obec], kam ho odvezli žalobce a p. [příjmení]. V [obec] bydlel žalobce v místnosti v suterénu a užíval i přízemí, soc. zařízení a kuchyň, když mu žalovaná umožnila, aby u nich jedl. Vařila mu a prala. Na základě jaké dohody prostory užíval, není svědkyni známo. Po seznámení žalované s p. [příjmení] ho zaměstnali ve společnosti [právnická osoba] Pan [příjmení] nabyl po několika měsících dojmu, že žalovaná je tam zcela zbytečná a podnikal s žalobcem takové kroky, že žalovaná raději ze společnosti odešla. Žalovaný také vyzval manžela svědkyně ke schůzce, na které mu vylíčil hádky v domácnosti žalované, kvůli čemuž se [jméno] budí ze spaní. Vyzval manžela, aby vzal dceru k psychiatrovi, že je nervově labilní. To manžel odmítl a zeptal se žalobce, zda dává přednost žalované a [jméno] nebo p. [příjmení]. Žalobce na to řekl, že panu [příjmení]. Žalovaná vyzvala žalobce k vyklizení prostor v [obec] poté, co žalobce navštívil rodiče zemřelého pana [příjmení] a snažil se pošpinit žalovanou i ostatní. Pan [příjmení] poznal, že se jedná o komplot, zajel za žalovanou, promluvil si s ní a vyhodil žalobce z [obec]. K oznámení žalobce ředitelce školy o zneužívání [jméno] svědkyně uvedla, že v životě něco tak hnusného neviděla. Přečetla půl řádku a odhodila to. Je to několikastránkový výplod a žalovaná ji řekla, že ani ředitelka v životě něco takového nečetla. S žalovanou měla svědkyně také spory, když ji navštívila v [obec] a [jméno] plakal, že chce s nimi na [obec]. Žalovaná byla tehdy pod vlivem p. [příjmení], chtěla udržet rodinu a snažila se to vydržet, ale když svědkyně viděla uplakaného [jméno], tak dala žalované pár facek. Přímo od [jméno] ví, že ho p. [příjmení] strašil čerty a roboty, sprchoval ho studenou vodou. Poté, co svědkyně s manželem byla za rodinou [příjmení], si to pan [příjmení] vzal osobně a začal jim posílat SMS, které se nedaly číst. Měl na tom podíl i žalobce, který se na tom taky podílel a určitě ty pamflety vymýšlel.

20. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny relevantní skutečnosti.

21. Důkazní návrh v podobě výslechu sestry žalované, která měla potvrdit přítomnost žalobce a pana [příjmení] při návštěvě kominíka, soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť se jedná o tvrzení, které s předmětem řízení přímo nesouvisí s ohledem na to, že se stal až v roce 2021.

22. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

23. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

24. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Podle odst. 2 je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

25. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že smlouvou ze dne 14. 7. 2017 došlo k darování předmětné nemovitosti ve prospěch žalované a žalobci bylo touto smlouvou zřízeno doživotní bezúplatné užívací právo k celé nemovitosti. Dopisem ze dne 9. 9. 2020 žalobce svůj dar odvolal, přičemž uvedl tři důvody, pro které tak učinil, přičemž u všech důvodů byla splněna podmínka, že dar byl odvolán do jednoho roku ode dne, kdy mělo být dárci ublíženo. Prvním důvodem bylo znemožnění nerušeného užívání předmětné nemovitosti v době od října 2019, kdy žalobce nyní může užívat pouze jednu místnost a byl vystěhován a zlikvidován původní nábytek, ke kterému má žalobce vztah. Ze svědecké výpovědi p. [příjmení] vyplývá, že žalobce spí v jedné místnost v podkroví, kam je pro žalobce obtížný přístup. Dále popsal, že ve zbytku nemovitosti chybí některé zařízení a nábytek, nikdy však neviděl, kdo nábytek odvezl a prodal. Z jeho výpovědi nevyplývá, že by se žalobce nemohl pohybovat v nějaké části nemovitosti či venku, což potvrzuje i výpověď p. [příjmení], který popsal, že měl s žalobcem přístup do celé nemovitosti, od které měli oba klíče. Podle svědka [příjmení] byli omezeni pouze tím, že se tam s nimi žalovaná nechtěla potkat. Nicméně podle svědkyně [celé jméno žalované] tam žalovaná nejezdí, protože nechce jmenované potkat. Nikdy ji tam neviděli ani ostatní svědci. Také údajná likvidace a prodej původního nábytku ze strany žalované nebyly nijak prokázány, když naopak inzeráty k prodeji nábytku zadával po dohodě s žalobcem p. [příjmení]. Soud nerozumí tomu, proč žalobce na jednu stranu tvrdí (ovšem neprokazuje), že žalovaná nábytek z Rokytnice odvezla, čímž mu údajně bylo znemožněno nemovitost řádně užívat a na druhou stranu tento nábytek sám prodává namísto, aby ho vrátil zpátky a nemovitost užíval i ve spodním podlaží. Jestliže se nějaké zařízení například v podobě starého sporáku v rámci prováděné rekonstrukce a dřívější snahy [role v řízení] o zvelebení nemovitosti odstranilo, lze to jednoduše vyřešit tím, že si žalobce postel z horního patra snese do přízemí a kuchyň dovybaví vším potřebným. K tomu má jako osoba, v jejíž prospěch byla sjednána služebnost spočívající v doživotním užívání nemovitosti, právo. Soud uzavírá, že nebylo prokázáno, že by žalovaná bránila žalobci v užívání nemovitosti a porušila tím dobré mravy. K námitce, že se žalovaná nechová jako řádný hospodář a o nemovitost se nestará, soud odkazuje na § 1263 o. z., podle kterého oprávněná osoba (tj. žalobce) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena.

26. Druhý důvod pro odvolání daru spatřoval žalobce v chování žalované, která neřešila choulostivé jednání matky žalované k [jméno] a podílela se formou účastenství na spáchání nemravného skutku k osobě, jejíž újmu považuje žalobce jako vlastní. Svědek [příjmení] ve výpovědi popsal vztah žalobce a nezl. [jméno] tak, že se k sobě chovali fakticky jako vnuk a děda. Žalobce s nezletilým bydlel od narození ve společném domě, byli spolu v denním kontaktu, vodil ho a vyzvedával ze školy a jezdili spolu na výlety. Blízký vztah obou popsali i všechny osoby, které byly v rámci prověřování ze strany policie vyslechnuty. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na skutečnost, že žalobce vlastní rodinu nemá, nemá soud důvod pochybovat o vztahu žalobce k nezletilému, který bylo možno definovat jako vztah k osobě blízké, neboť újmu, kterou by utrpěla jedna z nich (nezletilý), by druhá (žalobce) důvodně pociťovala jako újmu vlastní (srov. § 22 odst. 1 o. z.). V daném případě však byla osočena z nevhodného chování vůči [jméno] matka žalované, nikoliv přímo žalovaná, která se tedy vůči nezletilému takového jednání nemohla dopustit. Pokud žalobce vyčítá žalované, že věc neřešila a spolupodílela se na tomto jednání, pak nic takového v provedeném dokazování nebylo zjištěno. Naopak, žalovaná spolupracovala s policií, kde o věci vypovídala a umožnila vyslechnutí nezletilého, policii zaslala zprávu z psychologického vyšetření nezletilého dne 17. 7. 2019 a především policie po provedeném šetření dospěla k závěru, že zneužívání nezletilého nebylo prokázáno a případ odložila. Ani druhý tvrzený důvod k odvolání daru proto soud neshledal po právu.

27. Třetím důvodem k odvolání daru bylo podle žalobce perzekuování jeho osoby v reakci na prošetřování možného zneužívání [jméno] tím, že mu bylo znemožněno užívat kanceláře v [obec], musel odevzdat klíče a ovladač od garáže a víceméně mu tím bylo znemožněno podnikání. Z listinných důkazů soud zjistil, že nájemní smlouva k užívání nemovitých prostor v [obec] byla ukončena dohodou ke dni 31. 5. 2018. Tímto zaniklo společnosti [právnická osoba] právo nemovitost užívat. Na tom nic nemění ani Dodatek ze dne 18. 12. 2018 o zvýšení nájemného, neboť z podstaty věci nelze měnit smlouvu, která již zanikla. Byť je prokázáno, že společnost [právnická osoba] skutečně využívala všechny prostory v [obec] (viz tvrzení svědka [příjmení], že věci společnosti byly i v obytných místnostech), nelze pro užívání nemovitých prostor od 1. 6. 2018 uvažovat ani o ústní formě nájemní smlouvy, když zákon pro nájemní smlouvu nebytového prostoru písemnou formu nevyžaduje, neboť z vyjádření žalobce vyplývá, že uzavřené nájemní smlouvy byly pouze zástěrkou pro zasílání finančních prostředků žalované k zajištění potřeb nezletilého [jméno] po smrti jeho otce. Chybí tedy obligatorní znak nájemní smlouvy, a to úplata za nájem věci. Nemovitost byla užívána pouze na základě nepojmenované smlouvy spočívající v souhlasu žalované, který mohl být kdykoliv odvolán. Žalovaná tedy neporušila žádnou smluvní či zákonnou povinnost, když v důsledku napjatých vztahů po prověřování oznámení žalobce o zneužívání [jméno] dospěla na přelomu září a října 2019 k závěru, že již nechce umožnit žalobci ani nikomu ze zaměstnanců společnosti přístup do celé své nemovitosti a omezila přístup pouze do kanceláře a skladovacích prostor. Takové jednání lze lidsky pochopit, byť na druhou stranu nelze ani zavrhovat jednání žalobce, který při podezření na zneužívání učinil potřebné kroky k zahájení řádného prověření. Každopádně vyšetřování takto citlivé otázky spočívající v nemravném chování člena rodiny vůči nezletilému má své hluboké následky v podobě velmi pravděpodobného narušení a rozpadu některých stávajících mezilidských vztahů a žalobce s nimi měl v případě neprokázání svého podezření počítat, i kdyby za tím stála pouze jeho křišťálově čistá snaha ochránit nezletilého vedená bez postranních úmyslů. Chování žalované, která v důsledku shora uvedeného striktně omezila pohyb žalovaného ve své nemovitosti pouze na vybrané prostory, které nutně potřeboval k podnikání (kancelář a garáž), a učinila tak v době, kdy společnost [právnická osoba] již neměla k užívání těchto prostor žádný právní titul, resp. žalovaná byla oprávněna kdykoliv odvolat svůj souhlas s rozsahem užívání předmětných nemovitostí, proto soud nemohl posoudit jako chování, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Navíc se jednalo pouze o omezení, nikoliv přímo o zákaz užívání všech dotčených prostor, což možná žalobci jeho podnikání zkomplikovalo, avšak neznemožnilo. Podle výpovědi svědka [příjmení] i [příjmení] měli i nadále přístup do potřebných prostor, byť pouze se souhlasem žalované a termín konečného vystěhování byl v podstatě volný a k vyklizení došlo až 30. 6. 2020. Tedy více než ¾ roku měla společnost [právnická osoba] na to, aby si sehnala nové prostory. Pouze na okraj soud podotýká, že si je vědom formální odlišnosti společnosti [právnická osoba], která jako nájemce byla postižena omezeným přístupem do nemovitosti a žalobce jako fyzické osoby, přičemž na tento vztah nelze použít definici osoby blízké podle § 22 o. z., které se vztahuje pouze na vztah mezi fyzickými osobami. Žalobce proto újmu společnosti Silent Agreement s. r. o. nemohl považovat za vlastní, nicméně jako společník a jednatel by žalobce újmu nepochybně pocítil osobně jako osoba společnost ovládající a za ni jednající.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10.000 Kč. Použití § 9 odst. 1 advokátního tarifu je tak možné pouze tehdy, pokud nelze zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Je-li předmětem řízení nemovitá věc, pak je taková věc již ze své povahy ocenitelná (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07). Proto u nemovité věci nelze v zásadě hovořit o její neocenitelnosti. Pro určení přesné hodnoty předmětného spoluvlastnického podílu však nejsou ve spisu dostatečné podklady a zpracování takového posudku pouze za účelem stanovení nákladů řízení by nebylo procesně ekonomické. Proto je z důvodu nepoměrných obtíží při zjišťování hodnoty předmětného zástavního práva na místě aplikovat ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu a navrženou tarifní hodnotu sporu podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu soud neaplikoval. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 10 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 3 x vyjádření ve věci, 2 x porada s žalovanou, 2 x účast na jednání převyšující 2 hodiny - § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Náhradě 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. odpovídá částka 3 780 Kč Celkem činí náklady řízení 21 780 Kč a žalobce je povinen nahradit je žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. O nákladech řízení vzniklých státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl pouze co do základu, kdy povinnost k úhradě uložil neúspěšnému žalobci, přičemž s ohledem na skutečnost, že v okamžiku vyhlášení rozsudku nebyla výše nákladů známa, bude přesná částka vyčíslena v samostatném usnesení podle § 155 odst. 1 in fine o. s. ř.

30. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).