6 C 55/2019

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení pozemku

I. Žalovaná je povinna do 10 dnů od právní moci rozsudku odstranit z pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo], vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], dva betonové bloky ve tvaru hranolů čtvercového průřezu umístěné po levé straně příjezdové cesty směrem k domu [číslo popisné].

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 24 602 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady řízení ve výši 18 366 Kč.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 2. 2019 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit z jejich pozemku specifikovaného ve výroku rozsudku movité věci rovněž ve výroku specifikované, které tam žalovaná umístila.

2. Žalovaná nesporovala, že movité věci na příslušné místo umístila, navrhla však žalobu zamítnout, neboť movité věci jsou dle jejího mínění umístěny na jejím pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a nikoliv na pozemku žalobců.

3. Ve věci již soud rozhodl rozsudkem č. j. 6 C 55/2019-73, tento však byl k odvolání žalované zrušen odvolacím soudem a věc vrácena k novému projednání.

4. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeným u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Listem vlastnictví [číslo] vedeným u stejného katastrálního pracoviště je prokázáno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Z katastrálních map vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] má výstupek z pravidelného tvaru, který je vklíněn mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] směrem k pozemku p. [číslo].

5. Notářským zápisem ze dne 11. 7. 2001, NZ 177/ 2001, N 184/2001, prodali žalobci žalované pozemek p. [číslo] oddělený z pozemku [parcelní číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne 12. 2. 2001, který vyhotovil [titul] [příjmení] a který tvoří přílohu notářského zápisu. V geometrickém plánu je hranice mezi pozemky p. [číslo] definována mimo jiné body [číslo] (mezník) a [číslo] (mezník), přičemž mezi pozemkem p. [číslo] je nadále vklíněn pruh pozemku [parcelní číslo] dosahující až k pozemku p. [číslo].

6. Darovací smlouvou ze dne 4. 12. 2006 se žalobci na straně dárců zavázali darovat obci [obec] díl označený jako„ a“ dle geometrického plánu [titul] [příjmení] [číslo] oddělený z parcely [číslo] o výměře 43 m2 a sloučený do parcely [číslo] ve vlastnictví obce. Přílohou smlouvy je geometrický plán [číslo] vypracovaný [titul] [jméno] [příjmení], který zachycuje oddělení dílu„ a“ dle darovací smlouvy. Tento díl je určen body [číslo] (mezník), [číslo] (mezník), [číslo] (mezník) a [číslo] (mezník). Dnem 4. 12. 2006 je datován návrh na vklad vlastnického práva dle darovací smlouvy ze dne 4. 12. 2006. Dopisem ze dne 15. 12. 2006 byli účastníci darovací smlouvy vyzváni k odstranění nedostatků návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí s tím, že díl„ a“ byl požadován ke sloučení s parcelou [číslo] což nebylo možné s ohledem na odlišné zatížení slučovaných nemovitostí. Dopisem ze dne 31. 1. 2007 byl ze strany žalobců vzat návrh na vklad vlastnického práva dle darovací smlouvy ze dne 4. 12. 2006 zpět s žádostí o zastavení vkladového řízení s tím, že darovací smlouva musí být přepracována. Usnesením [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] ze dne 5. 2. 2007 sp. zn. V [číslo] bylo řízení o vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy ze dne 4. 12. 2006 s právní mocí ke dni 8. 2. 2007 zastaveno.

7. Podle rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne 9. 4. 2018, č. j. ZKI LI-O -5/164/2018-6 bylo zamítnuto odvolání žalobkyně do rozhodnutí [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], ze dne 2. 2. 2018, č. j. OR-438/2016-608 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Napadené rozhodnutí katastrálního úřadu určilo, že vlastnická hranice mezi pozemkovými parcelami [číslo] bude vedena v konfiguraci geometrického plánu [číslo]. Rozhodnutí bylo zdůvodněno tím, že došlo k chybě při vkladu darovací smlouvy s geometrickým plánem [číslo] kdy vklad nebyl proveden, a přesto byl díl„ a“ zakreslen do katastrální mapy a přisloučen k pozemku p. [číslo]. Tím vznikl nesoulad mezi souborem popisných informací a souborem geodetických informací. Díl„ a“ žalovaná nikdy nevlastnila, a proto musel být zákres dílu„ a“ z katastrální mapy odstraněn. Inspektorát dále uvedl, že k prokázání chybného zobrazení hranic pozemku p. [číslo] byly provedeny výpočty obou jižních bodů tohoto pozemku, tj. body [číslo] (viz GP [číslo]). Výpočty provedli pracovníci katastrálního úřadu a inspektorátu, kteří jsou vysoce kvalifikovanými pracovníky s dostatečnými odbornými znalostmi.

8. Rozhodnutím [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], ze dne 5. 11. 2020, č. j. OR-438/2016-608/16, bylo vyhověno nesouhlasu žalovaných v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 71/2018-73, který nabyl právní moci 18. 6. 2020 a kterým bylo zrušeno rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne 9. 4. 2018, č. j. ZKI LI-O -5/164/2018-6 a v souladu s novým rozhodnutím inspektorátu ze dne 1. 9. 2020, č. j. ZKI LI-O [číslo], neboť se jednalo o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon. Oprava souboru geodetických informací vyjádřený platnou mapou katastru nemovitostí, která je vedena ve formě katastrální mapy digitalizované (KMD) u pozemkové parcely [číslo] spočívá v tom, že geometrické a polohové určení u pozemku p. [číslo] bude definováno podrobnými body [číslo]. Oprava v mapě KMD byla provedena na podkladě neměřického záznamu (NEMZ) [číslo] který byl potvrzen oprávněným zeměměřickým inženýrem. Rozhodnutí nabylo právní moci 9. 12. 2020. V odůvodnění rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že byl vyhotoven neměřický záznam 463 s tím, že byl respektován fakt, že kresba v grafickém znázornění v GP [číslo] u bodu [číslo] a [číslo] se liší od kresby v KMD, což bylo způsobeno tím, že jižní hranice p. p. [číslo] jsou v náčrtu v ZMPZ [číslo] chybně nakresleny (identifikovány).

9. Znaleckým posudkem [titul] [příjmení] ze dne 7. 6. 2021, č [číslo], byly stanoveny hranice předmětných pozemků a zjištěno, že betonové bloky se nachází celé na parcele žalobců [číslo]. Znalec uvedl, že vyhodnocení polohy betonových bloků je možné udělat ve dvou variantách. V první variantě podle digitální katastrální mapy jsou oba bloky umístěny na pozemku p. [číslo] V druhé variantě, kde linie hranic pozemků jsou podle polohy, kde znalec vypočetl z archivních záznamů podrobných měření změn (ZPMZ), jsou hranoly rovněž na pozemku [parcelní číslo] s výjimkou špičky jednoho z hranolů do hloubky 12 cm, která se nachází na pozemku žalovaných p. [číslo]. Druhá varianta je však mimo přípustné odchylky pro digitalizovanou katastrální mapu (odchylky v příloze 8 činí 3,02 a 4,10 m). Je třeba zvážit, že katastrální mapa prošla námitkovým řízením před jejím vyhlášením a je platná tak, jak ukazuje mapa v příloze [číslo] posudku. I přes uvedený nesoulad v katastrální mapě se znalecký úkol podařilo vyřešit, protože základem byly otázky spojené s polohou hranolů v terénu. Nesoulad mezi původní mezníky a digitalizovanou mapou je třeba řešit např. geometrickým plánem, neboť souřadnice znalcem vypočtených bodů, které jsou součástí posudku, nejsou určeny pro provádění změn v katastru. Zpřesnění hranice může být prováděno v pruhu 2 metry od stávající platné hranice pozemků v digitální mapě. V daném případě jsou odchylky větší, a proto se doporučuje provedení geometrického plánu a převod částí pozemku sousedovi za symbolickou cenu. ZPMZ z roku 1974 se znalci podařilo rekonstruovat a převést do souřadnic S-JTSK. ZPMZ z roku 2001 je dokumentován místním systému a při obnově katastrálního operátu se proto vycházelo z méně přesné grafické podoby pozemků. Znalci se však podařilo záznam číselně rekonstruovat. Bod [číslo] byl v terénu označen mezníkem, jehož polohu znalec zkontroloval vlastním měřením. Zjistil, že tento bod představuje původní hranici pozemků, ale po obnovení katastrálních operátů (digitalizaci) je hranice jinde. Grafické ztvárnění závěrů znalce je obsaženo v přílohách posudku [číslo] – 8.

10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vydání věci je ve vztahu k nemovité věci nutno chápat jako její vyklizení. Neoprávněný zásah do vlastnického práva k nemovité věci totiž může spočívat i v tom, že v nemovité věci jsou umístěny movité věci jiného, aniž se jejich umístění opírá o právní důvod. V takovém případě se může vlastník nemovitosti domáhat ochrany žalobou na vyklizení proti vlastníkovi movitých věcí. V řízení nebylo sporu o tom, že movité věci na příslušné místo umístila žalovaná, spor byl pouze o tom, zda jsou betonové kvádry umístěny na pozemku žalobců či žalované.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zakoupila v roce 2001 od žalobců pozemek p. [číslo] který byl oddělen z pozemku [parcelní číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne 12. 2. 2001, který zhotovil [znalec] Hranice mezi uvedenými pozemky je na jižní straně podle geometrického plánu tvořena mezníky [číslo]. K posouzení průběhu vlastnické hranice mezi pozemky p. [číslo] byl vypracován znalecký posudku [titul] [příjmení], který dospěl k závěru, že betonové hranoly se podle platné katastrální mapy nachází zcela na pozemku žalobců. Znalec přitom zdůraznil, že platná katastrální mapa prošla námitkovým řízením. Odkazy znalce na platnou katastrální mapu jsou v souladu s pravomocným rozhodnutím [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], ze dne 5. 11. 2020, č. j. OR-438/2016-608/16, kterým bylo vyhověno nesouhlasu žalobců a byla provedena oprava souboru geodetických informací (katastrálního operátu) podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, vyjádřená platnou mapou katastru nemovitostí, která je vedena ve formě katastrální mapy digitalizované (KMD). Nicméně podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. ledna 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, nemá obnova katastrálního operátu po digitalizaci vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim. Pozitivní výrok o opravě chyb v katastrálním operátu neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti, ale pouze to, kdo bude jako vlastník určitých nemovitostí v katastru nemovitostí evidován. Spor o vlastnictví nemůže být řešen a ani vyřešen katastrálním úřadem v řízení, v němž katastrální úřad rozhoduje o návrhu na provedení opravy dle § 8 katastrálního zákona (nyní § 36 katastrálního zákona – pozn. soudu). Případný spor o vlastnictví náleží do kompetence obecného soudu, který oněm rozhodne v občanském soudním řízení. Tento právní názor se uplatní i za působnosti katastrálního zákona č. 256/2013 Sb., protože ani s přijetím nové právní úpravy není katastr nemovitostí postaven na principu materiální pravdy, tedy na tom, že stav evidovaný v katastru nemovitostí je vždy totožný se stavem skutečným. Stav evidovaný v katastru nemovitostí se proto nemusí shodovat se stavem skutečným a v případě jejich rozporu musí soud vycházet ze stavu skutečného. Stručně řečeno změna a posun vlastnické hranice v rámci oprav a obnovy katastrálního operátu neznamená, že žalovaná již není vlastníkem části pozemku, který byl původně určen mezními body [číslo] a [číslo] podle geometrického plánu [číslo]. Nicméně znalec ve svém posudku rekonstruoval také staré ZPMZ a ztotožnil v terénu bod [číslo] jako bod zakládající původní hranici mezi pozemky p. [číslo]. Po této rekonstrukci dospěl znalec k závěru, že betonové bloky jsou umístěny na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců a pouze malou částí 12 cm přesahují na pozemek p. [číslo] (viz příloha [číslo]) ve vlastnictví žalované. Soud proto žalobě vyhověl, když má za zjištěné, že kvádry žalovaná umístila na pozemek žalobců p. [číslo] v takovém případě se mohou žalobci jako vlastníci domáhat ochrany svého práva podle § 1040 odst. 1 o. z.

12. Důkazní návrh na vypracování nového znaleckého posudku k určení sporné hranice soud zamítl pro nadbytečnost, neboť vypracovaný posudek [číslo] pro potřeby řízení o vyklizení obstojí. Výhrady žalované k posudku nepovažuje za významné, a proto nepřistoupil k výslechu znalce, což umožňuje ust. § 127 odst. 1 o. s. ř., věta poslední. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

13. Soud na konec znovu vyzývá účastníky, aby v zájmu předcházení dalších sporů přistoupili k souhlasnému prohlášení o zpřesnění všech hranic v daném místě, protože závěr soudu o průběhu části vlastnické hranice mezi pozemky p. [číslo] v řízení o vyklizení není pro určení vlastnického práva závazný a nemůže být podkladem pro změnu vlastnické hranice, která je nyní zakreslena v platné katastrální mapě.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobci měli ve věci úspěch, prokázali odeslání předžalobní upomínky datované dnem 31. 1. 2019, a proto mají jako manželé společně a nerozdílně právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložili k účelnému uplatňování práva proti žalované. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016, je žaloba podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. žalobou vindikační; jedná se o žalobu vlastníka věci na vydání a odevzdání věci proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje, která se u nemovitosti realizuje žalobním petitem na její vyklizení. Pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí vychází ze závěru, že je-li předmětem vydání věci (vyklizení nemovitosti), určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Protože v daném případě soud neměl žádné podklady pro určení ceny vyklizované nemovitosti, resp. její části a takové zjišťování pouze za účelem rozhodnutí o otázce nákladů řízení by bylo procesně neekonomické, použil soud ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení proto tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 2x 6 úkonů právní služby za každého z žalobců po 1 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 2x účast na jednání, vyjádření k odvolání - § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH ve výši 3 402 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady řízení žalobkyně činí 24 602 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Paušální náklady soud přiznal pouze za 6 úkonů, neboť za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 25 Cdo 173/2016 a tam uvedené odkazy na judikaturu).

15. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vznikly náklady v podobě znalečného ve výši 18 366 Kč, které je žalovaná jako neúspěšná strana sporu povinna nahradit.

16. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na určitou náročnost odklizení, při kterém zřejmě bude nutno použít strojní mechanizaci.