6 C 59/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená titul jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o obnovení rovnováhy práv a povinností stran

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud změnil obnovením rovnováhy práv a povinností stran smluvní závazek v podobě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 25. 9. 2020 ve znění pozdějších dodatků, případně aby závazek za soudem stanovených podmínek zrušil.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala změny či zrušení smlouvy o dílo, kterou uzavřela s žalovanou dne 25. 9. 2020 z důvodu okolností zakládajících podstatnou změnu v právech a povinnostech obou smluvních stran. Tvrdila, že předmětem smlouvy bylo zhotovení multifunkčního sportoviště v [obec], konkrétně 3 sportovišť, odpočinkové zóny a volnočasového areálu v [obec] a [část obce] Cena díla byla 6 764 216 Kč. K zahájení prací došlo 12. 4. 2021. Stavební postup byl odvislý od projektové dokumentace vypracované žalovanou. Dne 3. 6. 2021 provedla žalobkyně zkoušky únosnosti zemní pláně. Ta byla v projektové dokumentaci stanovena na Edef2 = 45 MPa. Ve [část obce] byly naměřené hodnoty vyhovující, v [obec] však vykázaly 0 MPa. Pro nevyhovující únosnost pláně nemohlo být bez dalších opatření ve stavebních pracích pokračováno dle projektové dokumentace. Žalovaná neměla před jejím zhotovení zpracován hydrogeologický průzkum a z toho důvodu projektant nezohlednil při tvorbě dokumentace vlastnosti podloží. Žalobkyně požádala žalovanou a projektanta stavby o návrh nového technického řešení. Dne 10. 6. 2021 odeslala žalobkyně žalované rekapitulaci stávajícího stavu a výzvu k písemnému dodatku Smlouvy. K uzavření Dodatku týkajícího se nového technického řešení stavby nedošlo. Vzhledem k nemožnosti plnění bez ujednání způsobu technického řešení díla byly stavební práce přerušeny. Následně dne 16. 7. 2021 zastupitelstvo žalované odsouhlasilo uzavření smlouvy na plnění části díla sportovního hřiště v [obec] se společností S a. s. v celkové hodnotě 2 021 372 Kč. Předmětem smlouvy bylo zhotovení spodní stavby hřiště a pokládka jednotlivých souvrství kamene s patřičným hutněním, ačkoliv zhotovení této části díla bylo a je předmětem Smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalovaná tím dopustila, aby na díle, jehož provedení bylo ujednáno smlouvou o dílo uzavřenou s žalobkyní, byla část prací provedena na základě separátní smlouvy uzavřené s třetí stranou, a to bez souhlasu žalobkyně a adekvátní změny původní smlouvy, čímž došlo k objektivnímu znemožnění plnění části díla ze strany žalobkyně. Dne 8. 9. 2021 předložila žalobkyně žalované další návrh dodatku včetně změnového listu obsahujícím nutné více práce a méně práce, čímž mělo dojít ke snížení ceny díla na 6 803 938 Kč. Méně práce zohledňovaly položky z rozpočtu, jejichž plnění bylo znemožněno třetí stranou. Dodatek č. 2 podepsaný žalovanou řešil pouze posunutí termínu zhotovení a předání díla a ujednání, že žalobkyně nenese odpovědnost za část díla zhotoveného třetí stranou. Další součinnost ohledně změny smlouvy žalovaná neposkytla a s uzavřením navrhovaného dodatku nesouhlasila, naopak dne [datum] od smlouvy neoprávněně odstoupila. Za situace, kdy dojde z důvodu skryté překážky či zaviněním objednatele k znemožnění plnění části sjednaného díla a nezbytnosti učinit v tomto směru nové ujednání stran o nezbytné změně smlouvy, je třeba se dohodnout a nastolit mezi stranami opět rovnovážný stav umožňující plnění smlouvy. Protože nastalé okolnosti založily zásadní nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran, žádá žalobkyně o nastolení rovnováhy soud podle §§ 1765 a 1766 o. z. Podstatné a mimořádné změny poměrů lze spatřovat v existenci skryté překážky při zhotovování díla, absenci řešení těchto skrytých překážek, nemožnost plnění části díla pro plnění třetí stranou a extrémní a nepředvídatelný nárůst cen stavebního materiálu v mezidobí, kdy nastaly průtahy v plnění díla. Tyto změny byly nepředvídatelné a bez možnosti je ovlivnit a zvlášť hrubý nepoměr vznikly v důsledku zvýšení nákladů a snížení hodnoty plnění za část nerealizovaného díla z důvodu plnění třetí stranou.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala ani v části. Učinila nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dne 25. 9. 2020. Podkladem pro stavbu byla projektová dokumentace vypracovaná p. [příjmení], která byla zhotovená bez geologického průzkumu, neboť projekt musel být předložen ke schválení dotačního programu v co nejkratším termínu (viz podání žalované ze dne 10. 1. 2023). Geologický průzkum proto nestihl být proveden a projektant do položkového rozpočtu uvedl neověřenou hodnotu Edef2 = 45 MPa. Žalobkyně prováděla dílo až do provedení zkoušky únosnosti podloží v lokalitě [obec], na základě kterých byla zjištěna nevyhovující hodnota a v pracích nemohlo být pokračováno. Dne 15. 5. 2021 zaslal projektant stavby emailem návrh na řešení včetně řezu navrhovaným podložím. Dne 21. 6. 2021 byl podepsán Dodatek č. 1 smlouvy o zastavení prací, posunu termínu a změně ceny díla. Poté probíhala jednání o technickém řešení a dalším postupu prací, ale k dohodě nedošlo. Po konzultaci žalované s příslušnými orgány kraje a ministerstva byla stabilizace podloží pojata jako samostatná akce dle navrženého projektu p. [příjmení] placená z výlučných prostředků žalobkyně a byla oslovena společnost [právnická osoba], která provedla úpravu podloží jako samostatné dílo na základě smlouvy ze dne 16. 7. 2021. Není proto pravda, že část sjednaných prací mezi žalobkyní a žalovanou byla provedena třetí stranou. Dne 17. 9. 2021 byl podepsán Dodatek č. 2 o posunu termínu dokončení prací 30. 11. 2021. Před uplynutím sjednané doby podmiňovala žalobkyně pokračování prací uzavřením dodatku ke smlouvě, k jejímu uzavření však nedošlo. Protože žalobkyně byla v prodlení s dokončením díla, žalovaná od smlouvy odstoupila. Žalovaná dodala, že jestliže žalobkyně požaduje nastolení rovnováhy práv a povinností ze smlouvy o dílo podle § 1766 o. z., pak musí závazek existovat, avšak v daném případě ve zbytku plnění zanikl. Rovněž nebyla dodržena přiměřená lhůta k uplatnění práva na obnovu jednání o smlouvě ze strany žalobkyně. Žalobkyně rozhodné skutečnosti zjistila 17. 9. 2021, lhůta k podání návrhu uplynula 18. 11. 2021 a žaloba byla podána opožděně. Žalovaná poukázala i na ujednání čl. 4 .3.1 Smlouvy, ve kterém má objednatel možnost vyloučit některé práce a dodávky z předmětu plnění a na čl. 4, podle kterého případné více práce a méně práce musejí být odsouhlaseny objednatelem před jejich provedením a řešeny dodatkem a teprve poté realizovány.

3. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující důkazy.

4. Smlouvou ze dne 25. 9. 2020 se žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel dohodli na provedení stavebních prací na obnově dvou volnočasových areálů a školního sportoviště v obci [obec], a to ve dvou lokalitách v k. ú. [obec] a [část obce]. Rozsah prací je vymezen projektovou dokumentací zpracovanou p. [příjmení]. Doba zahájení prací byla sjednána 1. 2. 2021 a termín dokončení 30. 6. 2021 Cena činila 6 764 216 Kč. V čl. 4 .3.1 Smlouvy bylo ujednáno, že sjednaná cena je nejvýše přípustnou a může být změněna za následujících podmínek: a) objednatel bude požadovat i provedení jiných prací nebo dodávek než těch, které byly předmětem projektové dokumentace nebo pokud objednatel vyloučí některé práce nebo dodávky z předmětu plnění, c) pokud se při realizaci díla vyskytnout skutečnosti, které nebyly v době sjednání smlouvy známy a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na sjednanou cenu. V čl. 4 Smlouvy bylo dohodnuto, že případné více práce a méně práce musejí být odsouhlaseny objednatelem před jejich provedením a řešeny dodatkem a teprve poté realizovány. V čl. 6 .1.2 Smlouvy prodlení zhotovitele proti termínu předání a převzetí díla sjednaného podle Smlouvy delší jak 60 dnů se považuje za podstatné porušení Smlouvy. Součástí Smlouvy byl položkový rozpočet a harmonogram plnění.

5. V dopisu žalobkyně ze dne 10. 6. 2021 je uvedeno, že počasí umožnilo 3. 6. 2021 konání zkoušky únosnosti pláně. Dle rázové zatěžkávací zkoušky naměřené hodnoty vyhověly technickým podmínkám ve [část obce], v [obec] naměřené hodnoty nevyhovují. Dne 4. 6. 2021 objednatel kontaktoval projektanta za účelem návrhu řešení a projektant potvrdil, že je nutná geologická sonda a následným posudkem. Vzhledem ke kapacitě laboratoře předpokládá možnost rozhodnutí o dalším postupu v horizontu 3-6 týdnů. Do té doby nelze v provádění prací pokračovat. Navrhl změnu termínu dokončení díla s tím, že tento bude třeba případně upravit v návaznosti na navrhované nezbytné stavební práce a postupy.

6. V dopisu ze dne 30. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že práce na díle bude provádět pouze podle platné smlouvy, zhotovitel dosud neposlal potvrzený změnový list prací a nepotvrdil návrh dodatku na prodloužení termínu díla. Z výše uvedeného zhotovitel nemůže přistoupit k dokončení díla a vyzývá objednatele k součinnosti.

7. V Dodatku č. 1 ze dne 21. 6. 2021 je uvedeno, že byla zjištěna únosnost pláně, která nevyhovuje technickým podmínkám stavby dle projektové dokumentace a bude třeba upravit technické řešení stavby. Do doby předložení technického řešení projektantem nelze v díle v k. ú. [obec] pokračovat. Strany se dohodly na novém termínu dokončení díla do 23. 9. 2021. Rozsah stavebních prací se v návaznosti na změnový list změnil dle přílohy č. 1 Dodatku a celková cena díla činila 7 209 591 Kč.

8. V Dodatku č. 2 ze dne 17. 9. 2021 je uvedeno, že byla zjištěna únosnost pláně, která nevyhovuje technickým podmínkám stavby dle projektové dokumentace a bude třeba upravit technické řešení stavby. Objednatel zadal stavbu vybraných spodních vrstev na hřišti v [obec] třetí straně. Po dobu realizace stavby spodních vrstev v termínu od 1. 6. 2021 do 26. 8. 2021 nemohl zhotovitel provádět práce na díle dle smlouvy ze dne 25. 9. 2020. Strany se dohodly na novém termínu dokončení díla do 30. 11. 2021. Vzhledem ke změnám na díle a stavbě spodní části hřiště v [obec] třetí stranou bylo domluveno, že zhotovitel nenese zodpovědnost a záruka díla se nevztahuje na vady v podobě statických vlastností spodní stavby hřiště, především její zhutnění a odvodnění v části hřiště s work-outovými a dětskými prvky.

9. Smlouvou ze dne 19. 7. 2021 se společnost [právnická osoba] jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel dohodli na provedení stavebních prací na hřišti v [obec] v rozsahu danému položkovým rozpočtem. Sjednán byl termín provedení díla i cena. V rozpočtu byly specifikovány zemní práce, zakládání, podklad z drceného kameniva a šterkodrtě, trubní vedení a položení geotextílie.

10. Dopisem ze dne 6. 4. 2022 žalovaná odstoupila od smlouvy ze dne 25. 9. 2020 z důvodu podstatného porušení smlouvy v podobě prodlení se zhotovením díla delšího než 60 dnů.

11. V dopisu ze dne 12. 4. 2022 žalobkyně namítla neplatnost odstoupení od smlouvy s tím, že smlouva i nadále trvá.

12. V emailu ze dne 15. 6. 2021 p. [příjmení] po seznámení s výsledky dynamických zkoušek sdělil žalobkyni, že navrhuje úpravu a navýšení podložních vrstev z drceného kamene dle výkresu v příloze. Na výkresu je řez skladby podloží v různých vrstvách z drceného kameniva bez návaznosti na okrajové zakončení hřiště. Na to žalobkyně reagovala emailem ze dne 23. 6. 2021, ve kterém zaslala žalované návrh změnového listu jednotlivých prací.

13. V dopisu ze dne 7. 3. 2022 žalobkyně poukázala na nejasnosti a rozpory u několika položek změnového listu č. 2, pro které nemůže tento změnový list schválit. Své výhrady a odečty ve změnovém listu vyznačila.

14. Smlouvou ze dne 25. 4. 2022 se společnost [právnická osoba] jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel dohodli na dokončení stavebních prací na obnově dvou volnočasových areálů a školního sportoviště v obci [obec], a to ve dvou lokalitách v k. ú. [obec] a [část obce]. Rozsah prací je vymezen projektovou dokumentací zpracovanou p. [příjmení]. Termín dokončení byl 27. 6. 2022 a cena činila 3 068, 677,96 Kč.

15. Zápisem o předání a převzetí stavby ze dne 27. 6. 2022 mezi žalobkyní jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitel došlo k předání stavby multifunkčního sportoviště v Obci [obec] vybudované na základě smlouvy o dílo ze dne 25. 4. 2022. Podle pořízených fotografií byla dokončena sportovní a work-outové hřiště včetně oplocení a osvětlení.

16. Návrhy na doplnění dokazování v podobě výslechu stavebního dozoru soud zamítl pro nadbytečnost, neboť skutečnosti zjištěné z provedených důkazů postačují k rozhodnutí ve věci. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti pro posouzení věci.

17. Podle § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

18. Podle § 1766 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.

19. V řízení bylo mezi účastníky nesporné uzavření smlouvy o dílo, na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro žalovanou jako objednatele provést obnovu dvou volnočasových areálů a školního sportoviště v obci [obec], a to ve dvou lokalitách v k. ú. [obec] a [část obce]. Podkladem pro rozsah stavby byla projektová dokumentace vypracovaná p. [příjmení], která byla vypracována bez geologického průzkumu. Projektant proto do položkového rozpočtu uvedl pouze předpokládanou hodnotu únosnosti a v průběhu stavby byla provedenou zkouškou zjištěna nedostatečná únosnost podloží. Ve stavbě proto nemohlo být pokračováno v souladu s položkovým rozpočtem, který byl nedílnou součástí smlouvy, neboť nedostatečná únosnost pláně znamenala nutnost odlišného uspořádání podloží, než se kterým bylo v projektové dokumentaci počítáno. Následně byly podepsány dva dodatky smlouvy týkající se posunu termínu skončení díla z důvodu přerušení stavby a strany jednaly o změně rozsahu díla s ohledem na nutnost jiné úpravy podloží, než bylo uvedeno v položkovém rozpočtu. Podle čl. 4 smlouvy o dílo totiž musely být více či méně práce (rozuměj jakékoliv změny položkového rozpočtu) odsouhlaseny žalovanou, řešeny písemným dodatkem a až poté realizovány. K žádné dohodě však nedošlo a žalovaná uzavřela smlouvu o dílo na úpravu podloží se [právnická osoba] a. s., která dílo provedla. Následně žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené s žalobkyní a zadala dokončení díla společnosti [právnická osoba], která dokončené dílo 27. 6. 2022 předala.

20. Žalobkyně spatřuje v existenci skryté překážky při zhotovení díla v podobě nulové únosnosti podloží, která ji znemožnila provést dílo dohodnutým způsobem, v následné absenci řešení této překážky, nemožnosti plnění z důvodu plnění třetí stranou a nárůstu cen stavebního materiálu existenci podstatných změn zakládajících nerovnováhu práv a povinností ze smlouvy. Ust. § 1765 o. z. vychází ze zásad převzatých z čl. 6 .2.1 až 6.2.3 UNIDROIT. Aby bylo možno ustanovení aplikovat a vyvolat jeho hlavní účinky (tedy obnovení jednání o smlouvě, případně obnovení rovnováhy soudem), musí dojít ke kumulativnímu naplnění několika nezbytných předpokladů, a to: a) existence změny okolností, b) nepředvídatelnost této změny, c) neovlivnitelnost změny, d) nepřevzetí rizika změny na sebe, e) vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech, f) příčinná souvislost mezi změnou okolností a vznikem zvlášť hrubého nepoměru.

21. Co se týče změny okolností, musí vždy jít o zásadní mimořádné změny objektivní povahy (např. významné změny politické, ekonomické, právní, společenské či technické), které nemohou strany ovlivnit, které nepramení z jednání některé ze stran a které nastaly po uzavření smlouvy. V daném případě žalobkyně tvrdí 4 změny, které podle ní narušily rovnováhu vyplývající ze sjednané smlouvy. Dvě z těchto tvrzených změn nemají charakter objektivní změny, neboť absence řešení zjištěné překážky bránící pokračování stavby vyplývá z nedohody stran ohledně písemného dodatku smlouvy a rovněž nemožnost plnění části díla pro plnění této části třetí stranou je důsledkem projevu vůle na straně žalované, která tyto práce zadala třetí osobě. Pokud se žalobkyně domnívá, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, je třeba toto řešit prostřednictvím nároku na náhradu škody podle § 2894 a následující o. z. a neslouží k tomu ust. § 1765 o. z., který má charakter mimořádného zásahu do stávajícího smluvního vztahu z důvodu závažných vnějších změn zakládajících nerovnost v dohodnutých právech a povinnostech odůvodňujících prolomení zásady pacta sunt servanda. Naproti tomu existenci skryté překážky v podobě nevhodného podloží lze za objektivní změnu považovat. Byť tato překážka objektivně existovala již při uzavření smlouvy, stala se stranám známou až po uzavření smlouvy v důsledku provedené zkoušky. Soud se tedy zabýval posouzením, zda tato překážka znamená mimořádnou změnu okolností vztahujících se ke smlouvě o dílo a zda má za následek vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech stran. Úprava § 1765 o. z. je podle soudu mířena na případy, kdy nastalá změna nebrání dotčené straně, aby svůj závazek ze smlouvy splnila, nýbrž tato extrémní, šokující a nepředvídatelná změna představuje významné vychýlení práv a povinností sjednaných ve smlouvě ve prospěch jedné ze stran. Jinými slovy dotčená strana musí své povinnosti splnit s podstatně větším vypětím, než při uzavírání smlouvy předpokládala a uskutečněné plnění přinese druhé straně neodůvodněnou výhodu. Neúnosnost podloží podle soudu není natolik významnou a nepředvídatelnou změnou, která by mohla založit ingerenci soudu do smluvního závazku stran. Jak uvedl jednatel žalobkyně při jednání 12. 1. 2023, některé obce a projektanti geologický průzkum před zpracováním projektové dokumentace neprovádějí a není neobvyklé, že se to pak řeší v průběhu díla, kdy se průzkum udělá dodatečně a následně se mění projektová dokumentace. Z toho vyplývá, že se nejedná o překážku mimořádnou a nepředvídatelnou, když ostatně žalobkyně měla možnost před uzavřením smlouvy učinit na žalovanou dotaz, zda byl tento průzkum proveden. Dle soudu taková změna spadá do běžného podnikatelského rizika ve stavebnictví. Rovněž není soudu zřejmé, jakou konkrétní výhodu měla existence této překážky žalované přinést, resp. v čem je spatřována nerovnováha práv a povinností ze smlouvy založená touto překážkou. Vzniklá překážka vyvolala u žalované nutnost tento nedostatek únosnosti řešit, k čemuž přistoupila tím, že sjednala další smlouvu o dílo se [právnická osoba] a. s., které musela zaplatit nepředpokládané náklady za další práce. Jak také vyplynulo ze srovnání ceny dodávky dle stávající smlouvy o dílo a dalších smluv a dodatků, které žalobkyně předložila při jednání 12. 1. 2023, v konečném důsledku žalovaná zaplatila za provedení díla všem dotčeným subjektům více, než by zaplatila v případě přistoupení na dodatky navrhované žalobkyní či provedení díla dle původní smlouvy. Jak bylo shora uvedeno, existence změny předpokládá i nadále možnost splnění sjednaného závazku dotčenou stranou, byť s většími náklady a vypětím a nikoliv nemožnost takového splnění. Existence uvedené překážky však ztížení plnění na straně žalobkyně nezpůsobila, nýbrž znamenala faktickou nemožnost provést dílo dohodnutým způsobem, neboť bylo potřeba provést další činnosti ke zhutnění a vhodné skladbě podloží, které by následně danou únosnost splňovalo, přičemž tyto položky nebyly v rozpočtu zohledněny. Podle hodnocení soudu se jednalo nikoliv o mimořádnou změnu vnějších okolností podle § 1765 o. z., nýbrž o skrytou překážku týkající se místa, kde mělo být dílo provedeno a která znemožňovala provést dílo dohodnutým způsobem podle § 2627 odst. 1 o. z. V takovém případě byla žalobkyně povinna oznámit žalované existenci překážky (což učinila dopisem ze dne 10. 6. 2021) a byla oprávněna provádění díla zastavit (nemohla se tudíž dostat do prodlení). Zákon upravuje další postup smluvních stran a dává možnost kterékoliv ze stran od smlouvy odstoupit v případě, že se zhotovitel a objednatel na změně smlouvy nedohodnou. Neukládá tedy žádné straně povinnost na změnu smlouvy přistoupit a v tomto ctí smluvní volnost stran, která nemůže být nucena ke změně smlouvy, pokud z různých důvodů se změnou díla nesouhlasí. Sveřepá snaha žalobkyně o setrvání ve smluvním závazku a nátlak na žalovanou v podobě uzavření písemného dodatku smlouvy je možná pochopitelná s ohledem na skutečnost, že odpadnutí sjednané zakázky může pro žalobkyni znamenat určité komplikace vzhledem ke kalkulovanému zisku a zajištění práce pro své zaměstnance a subdodavatele, nemá však zákonnou oporu a bylo zcela v dispozici žalované, zda ke změně smlouvy přistoupí či nikoliv. Pokud se žalobkyně domnívá, že došlo k porušení povinností ze strany nějakého zapojeného subjektu, čímž jí vznikla škoda v podobě ušlého zisku či škoda skutečná, je možné se náhrady škody domáhat samostatnou žalobou, kde však musí být škodní nárok přesně vyčíslen a tvrzeny a prokázány všechny okolnosti potřebné k rozhodnutí o případné náhradě škody.

22. Stranou nemůže zůstat ani skutečnost, že žalovaná přistoupila k dokončení díla na základě smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba], která dílo dokončila a předala. Tím se stalo plnění ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou nemožné a závazek v části neprovedené žalobkyní zanikl podle § 2006 odst. 1 o. z. Z logiky věci a praxe přijaté v souvislosti se zásadami [anonymizováno] vyplývá, že závazek lze moderovat pouze v části, ve které plnění ještě nebylo poskytnuto a ve které ještě dotčenou smluvní stranu stíhá povinnost závazek splnit. V části závazku, který žalobkyně provedla do zjištění skryté překážky, tedy nelze k moderaci smlouvy přistoupit a ve zbývající části již žalobkyně svůj závazek splnit nemůže pro nemožnost plnění, neboť hřiště dostavěla třetí osoba. Závazky vyplývající pro žalobkyni (nikoliv zatím pro žalovanou) ze smlouvy o dílo sjednané dne 25. 9. 2020 tedy již zcela zanikly, a proto již nelze smlouvu ve prospěch žalobkyně žádným způsobem ze strany soudu upravovat či zrušit. Vypořádání dosud nesplněných závazků pak bude probíhat v režimu stávající smlouvy o dílo, jak byla na počátku a ve znění písemných dodatků sjednána. S ohledem na uvedené proto není důvodná námitka žalobkyně uvedená v podání ze dne 16. 11. 2022, ve které žalobkyně navrhovala, aby soud nastolil rovnováhu v části závazku, který dosud nebyl splněn. Citace komentáře k § 2007 občanského zákoníku není přiléhavá. Soud souhlasí s komentářem v tom směru, že i na přetrvávající část závazku, která nezanikla v důsledku nemožnosti plnění, lze uplatnit aplikaci ustanovení o změně okolností podle §§ 1765 a 1766 o. z. To však není splněno v daném případě, kdy závazek žalobkyně ze smlouvy zanikl zčásti splněním před vznikem tvrzené změny okolností a ve zbývající části pro nemožnost plnění. Konečně soud neshledal důvod k změně smlouvy ani z důvodu nárůstu cen stavebního materiálu. V tomto směru žalobkyně nenavrhovala žádné důkazy, nicméně soud žalobkyni z důvodu procesní ekonomie ani k takovým návrhům nevyzýval, neboť jak bylo shora uvedeno, v části již provedeného plnění do zjištění překážky bránící pokračování díla nelze ke změně smlouvy ze strany soudu přistoupit a ve zbytku závazek zanikl pro nemožnost plnění.

23. Byť shora uvedené důvody vedly k zamítnutí žaloby, pro úplnost soud dodává, že přiměřená lhůta pro uplatnění práva na obnovu jednání o smlouvě byla splněna. V daném případě vycházel soud ze zákonem dané vyvratitelné domněnky o přiměřené lhůtě v délce 2 měsíců. Jestliže žalobkyně v dopisu ze dne 10. 6. 2021 uvedla, že podle zkoušky provedené 3. 6. 2021 zjistila nevhodnost podloží a v dopise ze dne 30. 6. 2021 vyzvala žalovanou k součinnosti, nelze si to vykládat jinak, než jako snahu o jednání o změně smlouvy. K tomu soud doplňuje, že se nejedná o lhůtu k podání žaloby, nýbrž právě o lhůtu k výzvě protistrany k jednání o obsahu smlouvy. Pro uplatnění práva u soudu zákon zvláštní lhůtu nestanoví. Z důvodu nadbytečnosti se soud s ohledem na procesní ekonomii blíže nezabýval posouzením, zda žalovaná od smlouvy odstoupila řádně či nikoliv.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Náklady předběžného opatření soud žalobkyni nepřiznal podle § 145 o. s. ř.