6 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 10 859,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit částku 6 193,17 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně od 15. 12. 2017 do zaplacení z částky 6 193,17 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 983,66 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení z částky 6 193,17 Kč.

II. Žaloba se zamítá pro částku 4 666 Kč, pro úrok ve výši 28 % ročně od 15. 12. 2017 do zaplacení z částky 806,83 Kč a pro rozdíl mezi požadovaným zákonným úrokem z prodlení od 28. 11. 2016 do zaplacení z částky 7 000 Kč a přiznaným zákonným úrokem z prodlení od 28. 11. 2016 do zaplacení z jednotlivých dlužných splátek.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 315 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [titul].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 10 859,17 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 20. 10. 2016 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu úrokem 28 % ročně v kapitalizované výši 1379 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky 1 100 Kč a poplatkem za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 666 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Své povinnosti ze smlouvy žalovaná nesplnila řádně a dluží 7 000 Kč na jistině a 3 859,17 Kč na poplatku.

2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě se nevyjádřila.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno dopisem ze dne 24. 6. 2019, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení. Tento notifikační úkon sám o sobě zakládá vůči dlužníkovi změnu věřitele jako osoby oprávněné přijmout plnění, a proto je žalobkyně oprávněna k podání žaloby. Současně byla předložena i smlouva postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019.

4. Smlouvou ze dne 20. 10. 2016 je prokázáno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit úrokem 28 % ročně v kapitalizované výši 1 379 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky 1 100 Kč a poplatkem za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 666 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Splatnost první splátky nastala 7 dní po uzavření smlouvy. Ve smluvních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, že flexibilní splácení charakterizováno jako možnost dlužníka požádat za konkrétních podmínek o prodloužení splatnosti zápůjčky o 1 týden. Dále smluvní podmínky obsahují také údaj o RPSN a další náležitosti dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly zjištěny údaje o jeho příjmech a ověřeny podle rozhodnutí o přiznání dávky za měsíc červenec, srpen a září 2016. Podle tabulky umoření žalovaná uhradila pouze částku 1 000 Kč dne 26. 10. 2016. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno poskytnutí zápůjčky žalované ve výši 8 000 Kč na základě smlouvy ze dne 20. 10. 2016. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit v 60 týdenních splátkách po 253 Kč spolu s úrokem ve výši 28 % ročně, který je ve smlouvě vyčíslen částkou 1 379 Kč a dalšími poplatky v celkové výši 15 145 Kč. Ujednání o úroku soud shledal přiměřeným a tedy platným, neboť jeho výše výrazně nevybočuje ze sazby, kterou poskytují banky (srov. Databázi časových řad ARAD - Tabulka B1.2: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, uveřejněné na webových stránkách ČNB), kdy lze u nebankovních rizikových úvěrů připustit dvakrát až třikrát vyšší úrok než je obvyklý bankovní úrok. Ohledně výše dalších sjednaných poplatků soud uvádí, že se nejedná o případ nepřípustného ujednání uzavřeného v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o. z., protože poplatky jsou cenou za poskytnuté služby ze strany poskytovatele zápůjčky a vztahuje se na ně § 1815 o. z. To ovšem nevylučuje posouzení, zda je takové ujednání a výše poplatku v souladu s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. Odměna i poplatek byly ve smlouvě samotné sjednány jasně, určitě a srozumitelně a zákon takové ujednání nevylučuje. Soud posoudil sjednaný poplatek za zpracování smlouvy ve výši 1 100 Kč přiměřeným, byť hraničním. Naopak poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení shledal soud jako nepoctivý, nepřiměřený a odporující dobrým mravům, neboť tento poplatek představuje neodůvodněné náklady věřitele. V daném případě je sjednaný poplatek ve výši 4 666 Kč (tj. cca 58 % jistiny) neúměrně vysoký případné výhodě dlužníka zakládající možnost odložení splátky zápůjčky o 1 týden. Navíc se jedná o adhezní smlouvu připravenou věřitelem, který ji nastavil tak, že dlužník neměl možnost tuto draze zaplacenou výhodu nesjednat. Náklady spojené s poskytnutím zápůjčky tak byly ze strany věřitele nepoctivě a uměle navýšeny, podle soudu v úmyslu zvýšit náklady dlužníka. S ohledem na výše uvedené soud posoudil poplatek flexibilní splácení jako neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. Vzhledem k tomu, že toto ujednání není obligatorní náležitostí smlouvy o zápůjčce a lze jej oddělit od ostatního ujednání (srov. § 576 o. z.), shledal soud v ostatním smlouvu o zápůjčce platnou. Dosud zaplacenou částku 4 285,83 Kč soud započetl na úrok ve výši 1 379 Kč, na poplatek ve výši 1 100 Kč a ve zbytku na jistinu ve výši 1 806,83 Kč. K úhradě tak zbývá pouze jistina ve výši 6 193,17 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni sjednaný úrok ve výši 28 % ročně od 15. 12. 2017 (tj. od splatnosti poslední splátky zápůjčky) do zaplacení z jistiny 6 193,17 Kč.

7. Úrok z prodlení v zákonné výši žalobkyně požadovala od 28. 11. 2016 do zaplacení z částky 7 000 Kč, tj. ode dne splatnosti splátky následující po poslední úhradě žalované. Tímto dnem se však žalovaná dostala do prodlení pouze s úhradou jednotlivých splátek a nikoliv s úhradou celého zůstatku jistiny 7 000 Kč, resp. 6 193,17 Kč, neboť ze strany věřitele nedošlo k zesplatnění dluhu či odstoupení podle § 2393 odst. 1 o. z. Soud proto přiznal úrok z prodlení pouze z jednotlivých splátek jistiny Kč vždy ode dne splatnosti splátky do zaplacení v zákonné výši podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Výši splátek jistiny stanovil soud tak, že zůstatek jistiny 6 193,17 Kč vydělil počtem splátek v době od 28. 11. 2016 do 15. 12. 2017, tj. 56 splátek à 110,50 Kč (poslední splátka 115,67 Kč). Pro přehlednost žalobního výroku soud kapitalizoval tento úrok z prodlení od 28. 11. 2016 do 28. 5. 2021 částkou 1 983,66 Kč a od 29. 5. 2021 do zaplacení uložil žalované povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 6 193,17 Kč.

8. Posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je neplatností absolutní (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Věřitel vycházel z příjmů a výdajů uvedených dlužníkem v zákaznické kartě, přičemž tyto údaje ověřil rozhodnutím o přiznání dávky za poslední tři měsíce, které dle karty dlužník předložil. Uvedené výdaje pak nejsou zjevně nikterak podhodnocené. Při sjednané výši zápůjčky a týdenním splátky soud po zhodnocení příjmů a výdajů neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaná nebude schopen sjednanou zápůjčku řádně splácet.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch ve výši cca 57 % a neúspěch ve výši 43 %. Protože prokázala odeslání předžalobní výzvy, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. ve výši 14 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby - § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 2 252 Kč. Z toho je žalovaná povinna zaplatit 315 Kč (tj. 14 %) žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 12. 5. 2021 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo povinností žalobkyně vylíčit všechny rozhodné skutečnosti zásadně již v žalobě samé (§ 101 odst. 1 o. s. ř.). Následné doplnění žaloby proto nelze považovat za účelný úkon a přičítat ho k tíži žalované, která svou procesní obranou tento úkon nezapříčinila.

10. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.